Búgingi qazaq halqynyń túpki tegi bolatyn kóshpendilerdiń ejelgi Shyǵyspen árdaiym bailanysy tereńde bolǵany barshamyzǵa aian. Qazirgi tańda Qazaqstan jurtshylyǵyn álemdik órkeniettiń bastaýynda turǵan osy elder mádenietimen tanystyǵy áli de bolsa tolyqqandy sipatqa ie bolmai keledi. Osy kemshiliktiń ornyn toltyrýǵa arnalǵan alǵashqy qadamdardyń biri - 2014 jyly 16 mamyrda Ál-Farabi atyndaǵy QazUÝ shyǵystaný fakýltetinde tusaýy kesilgen Shyǵys Murajaiy – shyǵys halyqtarynyń rýhani jáne materialdyq mádenietinen jan-jaqty habardar etetin jádigerler jinaqtalǵan jerge ainaldy.
Eger odan da árige boilaityn bolsaq, 1989 jyly elimizde eń alǵash ret shyǵys tilderin oqytatyn oqý orny da osy qara shańyraǵymyz – ál-Farabi atyndaǵy Qazaq Ulttyq Ýniversiteti bolýy da tegin emes edi. Danyshpan babamyz ál Farabi atyndaǵy Qazaq Ulttyq Ýniversiteti atyna zaty sai shyǵys mádenietin boiyna tereń sińirgen, bilim men ǵylym nárin sýsyndaǵan kemel jas býyndy tárbieleýdi basty maqsattarynyń bir tarmaǵy retinde sanaidy. Bilimdi tárbiemen tereń ushtastyra bilgen bizdiń shyǵystaný fakýltettiń basty ustanymy – jas urpaq boiyna shyǵys tilderimen qatar shyǵys mádenietin de tereń sińirý, óitkeni biz- shyǵys mádenietiniń ókilimiz, shyǵys topyraǵynan nár alyp ósken óskeleń ulttyń urpaǵymyz. Jahandanýdyń qaryshty qadamdary aiasynda biz ózimizdiń shyǵystyq dilimizden qol úzip qalmai, qaita qaimaǵyn buzbai saqtap, kelesi býynǵa mura qylyp qaldyrýymyz kerek. Demek, bul sonaý kóneden kele jatqan dástúr jalǵastyǵy, al bizdiń maqsatymyz – dástúr jalǵastyǵyn ári qarai damytý. Fakýltetimiz Shyǵys elderiniń iri ýniversitetterimen, ǵylymi jáne oqý ortalyqtarymen, Qazaqstandaǵy Shyǵys elderiniń halyqaralyq qorlarymen jáne diplomatiialyq ókildikterimen tyǵyz qarym-qatynas ornatqan.
Fakýltetimiz bilim alýshy tulǵanyń jan-jaqty damýyna, ózin-ózi kemeldendirýine qajetti jaǵdai jasaý úshin bar kúsh-jigerin salyp, stýdenttik ózin-ózi basqarýǵa, kóshbasshylyq qasietterdi tárbieleýge jan-jaqty múmkindikter týdyrýda.
Fakýltette kompiýter synyptary men Internet zaldar jumys isteidi. Intranet júiesi barlyq oqytýshylar men stýdentterdi qamtityn, oqý úderisiniń barlyq kezeńinde kóptegen parametrlerdi kúndelikti baqylaýdy qamtamasyz etetin, stýdentterdi oqýǵa yntylandyrýǵa, olardyń úlgerimi men bolashaq jumys ornynda bilimin praktikalyq qoldaný qyzyǵýshylyǵyna yqpal etetin iri korporativtik jeli bolyp tabylady.
«Shyǵys murajaiy» – fakýltetimizdiń injý-marjany,munda Qytai, Japoniia, Koreia, Túrkiia jáne Úndistan sheberleriniń qolynan shyqqan Ejelgi Shyǵystyń mádenietin, danalyǵyn, pálsapasy men rýhyn beineleitin jádigerler bar, sondai-aq shyǵys halyqtary ulttyq kiimderi, qoldanbaly óner týyndylary, turmystyq zattar shyǵys sarynynda órnektelgen. Shyǵystyń has sheberlerleriniń qolynan shyqqan biregei ekspozitsiialar men jádigerler fakýltetke kelgen kez-kelgen qonaqty kóz tartar ásemdigi men rýhani bailyǵymen baýrap alady. Solai bolýy zańdy da, óitkeni mundaǵy keibir jádigerler álemdegi esh murajaida kezdespeidi dep nyq aita alamyz ári Shyǵys mundai murajaiy – Qazaqstandaǵy biregei murajai ekendigin jáne onyń qara shańyraǵymyz ál Farabi atyndaǵy Qazaq Ulttyq Ýniversitetiniń shyǵystaný fakýltetinde oryn tepkendigin maqtan etemiz. Murajaiǵa kelýshi qaýym shyǵys mádenietinen sýsyndap, kózdiń jaýyn alǵan san alýan ulttyq naqyshta tigilgen kiimder, murajaidaǵy sirek kezdesetin jádigerler arqyly talǵampaz kórermenniń júregin jaýlap úlgergen ásemdik pen sanalylyqty tamashalaýǵa múmkindik alady.
Shyǵys elderiniń mádenieti myńdaǵan jyldar boiy qalyptasqan, onyń ár alýandyǵy men bailyǵy, talǵampazdyǵy men kóz jaýyn alatyn ásemdigi jaily óz aldyna áńgime etýge bolady. Shyǵys óneriniń álemdik mádeniette alar orny airyqsha, ol eshbir basqa halyqtardyń mádenietine uqsamaidy, dara ári erekshe qasietterge ie. Adamzat balasynyń qyr-syry sheksiz orientalizmge degen qyzyǵýshylyǵy men tańdanýy ýaqyt ótken saiyn kúsheimese, tolastaǵan emes.
Álemdik mádenietke qomaqty úles bolyp qosylǵan mádeni jádigerler, muralar, sáýlet eskertkishteri, sýretter men músinderdiń árqaisysysy tamyry tereńde jatqan shyǵys mádenieti týraly syr shertip turǵandai. Shyǵystaný fakýltetinde oqityn qazaq jastarynyń shyǵys tilderin ǵana jetik meńgerip qana qoimai, ózderi oqyp otyrǵan qytai, japon, korei, parsy,arab, hindi, túrik elderiniń tarihymen, mádenietimen, salt- dástúrlerimen, nanym-senimderimen jan-jaqty habardar ekendigine murajaidy kórýge kelgen qonaqtardyń talaiy tánti bolǵan. Osy rette bizdiń jastarǵa sapaly bilim men shyǵystyq úlgide tárbie berip otyrǵan shyǵystaný fakýltetiniń oqytýshylarynyń eren eńbeginiń nátijesi dep basa aityp ótkim keledi. «Shyǵys murajaiynyń» ashylýyna da fakýltetimizdiń – Nábijan Muqamethanuly, Dáýlet Fatima, KerimbaevErjan, Dosymbekova Raýan, Nurjaeva Alina, Sháripqqazy Nurtálip sekildi beldi tulǵalary bel sheship kirisken bolatyn.
Tylsym ári tańǵajaiyp Shyǵys mádenietimen etene aralasýǵa sep bolǵan «Shyǵys murajaiy» jyl saiyn ajarlanyp, kelýshi qonaqtardy shyǵystyń syrly álemimen tanysýǵa shaqyrady.
Kenjebaeva A.Á., Nurjaeva A.M.,
Ál-Farabi atyndaǵy QazUÝ-dyń shyǵystaný fakýlteti
qytaitaný kafedrasynyń oqytýshylary
