– Sailaý – demokratiianyń mańyzdy belgisi, mindetti atribýty ǵana emes, sonymen birge onyń qajetti bastapqy sharty. Bul halyqqa biliktiń naqty kózi retinde áreket etýge jáne azamattyq qoǵamǵa bilikti basqarýǵa múmkindik beretin negizgi saiasi institýt. Bul azamattarǵa azamattyq qatysý men yntymaq tanytýǵa múmkindik beretin sailaý. Óziniń konstitýtsiialyq quqyǵyn paidalana otyryp, qazaqstandyqtar oń ózgeristerge degen úmitterin bildirip, jańa ózgeristerdi qoldady – deidi saiasattanýshy.
2022 jyldyń 20 qarashasy elimizdiń jańa tarihyna mańyzdy, tarihi kún retinde enetini sózsiz. Halyq óz bolashaǵy úshin daýys berdi.
Qazaqstandyq sailaýshynyń portreti evoliýtsiialyq ózgeristerge ushyrap keledi – sailaýshylar belsendi ári talapshyl bola bastady. Olar ózderiniń sailaý quqyqtaryn is júzinde belsendi júzege asyrýǵa daiyn. Muny olar áldeqaida jaqsy biledi. Tájiribeli áleýmettanýshylar baqylaý ádisin óte jaqsy kóredi.
Men ártúrli turmystyq, kásibi, jeke, tipti kezdeisoq kezdesken ártúrli adamdarǵa bir ai boiy - «Siz sailaýǵa barasyz ba?» degen suraqty qoidym. Estigen jaýabym jalpy qoǵamdyq pikirdi kórsetti.
Alaida, olar mindetti túrde daýys beremin dep jaýap bergenderdiń arasynda buryn ártúrli sebeppen, tipti sailaýǵa múlde barmaǵanyn aitqan adamdardyń pikirleri rezonans týdyrdy. Olar bul joly daýys berýge mindetti túrde baratynyn barlyq qazaqstandyqtyń ómirin laiyqty etý úshin mindettemeler men jaýapkershilikti óz moinyna batyl alǵan adamǵa – Qasym-Jomart Toqaevqa qoldaý bildirý nietimen túsindirdi – deidi Zarema Káýkenqyzy.
Onyń sózine qaraǵanda, ótken sailaýdyń ereksheligi – azamattardyń óz problemalary týraly málimdep qana qoimai, memleketpen tolyqqandy nátijeli dialogqa túsýge degen senimi men daiyndyǵy.
Búgingi tańda adamdar aldaǵy jeti jyl Qazaqstan tarihynda úzdik bola alady degen úlken úmitpen ómir súrip keledi. Ár qazaqstandyqtyń júreginde Toqaevtyń sailaýaldy baǵdarlamasy jańǵyrdy. Bizdiń Qazaqstannyń qandai bolǵanyn kórgimiz keledi jáne eń bastysy qandai bolsa da kózqarasymyz sáikes keledi. «Buryn ketken qatelikter qaitalanbaýy úshin ne isteý kerek?» degen saýaldyń jaýabyn izdep kórýge bolady – deidi Zarema Sháýkenova.
Ol bul suraqtyń jaýabyn Memleket basshysy sailaýda daýys bergennen soń, jýrnaliterdiń saýalyna jaýap berý barysynda aitqanyn mysal etti.
– Memleket basshysy daýys bergennen keiin jýrnalister suraǵyna birden jaýap bere otyryp, saiasi qaita júkteýdiń sózsiz ekenin erekshe atap ótti. Saiasi reformalardy jalǵastyrý kerek, áitpese toqyraý bolady. Jyl sońynda Prezident parlamenttik sailaý merzimderi týraly arnaiy málimdeme jasaidy.
Jýrnalisterdiń parlamenttik sailaý sol oiynshylarmen ótedi degen qorqynyshyna Qasym-Jomart Toqaev parlamenttik sailaý bastalǵanǵa deiin birneshe partiia tiisti sharttardy oryndap, tirkeýdi ala alady dep naqty jaýap berdi.
Sonymen qatar, parlamenttik sailaý jańa aralas júie boiynsha ótedi, sailaý nátijesinde elimizdiń zań shyǵarýshy organyna túrli pikir ieleri, sonyń ishinde oppozitsiialyq kózqarastardy bildiretin adamdar túsedi – deidi saiasattanýshy.
Osylaisha, eldegi demokratiialyq reformalardyń kelesi qadamy aldaǵy parlamenttik sailaýǵa tikelei bailanysty. Reformalar bar tájiribeni jaqsy taldaýdan jáne ýaqyt synynan ótken tiimdi ázirlemelerdi saqtaýdan bastalýy kerek ekenin este ustaǵan jón. Onyń ishinde, eń aldymen, ádisteme turǵysynan tekserilgen áleýmettanýlyq zertteýlermen qarýlaný kerek.
Jappai saýalnama indýstriiasy árqashan sailaý boljamdaryn qoldandy. 1936 jyly buqaralyq saýalnama indýstriiasynyń negizin qalaýshy Djordj Gellap óz qyzmetimen 1200 respondentten ókildik ulttyq úlgi boiynsha saýalnama júrgizip, ekinshi merzimge sozylǵan Uly Amerika prezidenti, demokrat Franklin Rýzvelttiń jeńisin boljady.
Sonymen birge, eki millionnan astam áleýetti sailaýshymen suhbattasqan sol kezdegi eń iri amerikandyq «literari Digest» jýrnalynyń qarama-qarsy boljamy uiatqa qaldy. Sodan beri Gallup uiymy, AQSh-tyń basqa da jetekshi zertteý agenttikteri siiaqty, prezidenttik sailaý nátijelerin boljaýda eshqashan qatelesken emes – deidi saiasattanýshy.
Saiasattanýshynyń sózine qaraǵanda, álemde daýys berýshiniń sailaýshy retindegi minez-qulqyn zertteýdiń ózektiligi joǵary.
Al aldynda saiasi reformalardy júzege asyrý boiynsha aýqymdy maqsattar men mindetter turǵan Qazaqstan úshin munyń mańyzy zor. Sonyń biri aldaǵy parlamenttik sailaý – deidi Zarema Káýkenqyzy.
Merziminen buryn ótken prezidenttik sailaýda Sailaý saýalnamalaryn júrgizýge qatysqan zertteý uiymdarynyń birazyn atap ótken jón.
Olardyń qatarynda – «Demokratiia institýty» ǴZI jáne «Qoǵamdyq pikir» zertteý institýty, Qazaqstanda elektoraldyq zertteýlerdiń, onyń ishinde exit-poll júrgizýdiń úlken tájiribesi bar. «Amanat» partiiasynyń qoǵamdyq saiasi institýty, Keshendi áleýmettik zertteýler institýty – Astana «SOTsIS-A» IKSI QQ, «Ashyq qoǵam» halyqaralyq óńirlik zertteýler institýty, «Jastar» ǴZO. Bunyń barlyǵy el kóleminde de, jekelegen deńgeide de jalpy jáne sailaý kezinde áleýmettik zertteýler júrgizýde tájiribesi bar uiymdar.
Biraq DAMU RG zertteý toby prezidenttik sailaýda alǵash ret óz boljamyn jariialady. Jáne muny «Demokratiia institýty» prezidenttik jáne parlamenttik sailaýda elektoraldy saýalnama júrgizý tájiribesi bar uiymmen zertteý tandeminde jasady. Bul, aitpaqshy, sailaýdaǵy sotsiologiialyq naýqandar konsortsiýmynda jumys isteýdiń qyzyqty tájiribesi, onyń ishinde boljamdy qatelerdi azaitýǵa múmkindik beredi. Qazaqstandaǵy merziminen buryn ótken prezidenttik sailaý kezinde kórip otyrǵanymyzdai, áleýmettanýshylardyń boljamdarynyń dáldigi de, sailaý qalaýyna da, sondai-aq sailaýdaǵy daýys berý nátijelerine de (exit-poll) qatysty aitarlyqtai joǵary boldy – deidi Zarema Sháýkenova.
Konstitýtsiialyq reformaǵa sáikes Qazaqstan qoǵamy Prezident pen Parlamentten basqa túrli deńgeidegi ákimderdi, máslihattardy sailaýy tiis.
Sotsiologiialyq saýalnamalarǵa degen suranys kandidattar tarapynan da, qoǵam tarapynan da odan ári arta túspek. Sailaýshylardyń kóńil – kúiin zertteý, sailaýshylardyń minez-qulqyn boljaýdaǵy dáldik, sailaý kúnindegi saýalnamalar – otandyq zertteýshilerge arnalǵan exit-poll – olardyń bedeli men kásibiliginiń lakmýs qaǵazy. Búgingi tańda áleýmettanýshylardyń aldynda birneshe ózekti mindetter tur.
Ol – sailaýshylardyń tańdaýy men minez-qulqynyń jańa túsindirme modelderin, zertteý ádisterin, sonyń ishinde respondentterdiń shynaiylyǵyn anyqtaý ádisterin ázirleý, sondai-aq áleýmettanýlyq zertteýlerge degen senimdi arttyrý qajettiligi – deidi saiasattanýshy.
