Premer-Ministr Oljas Bektenov Jetisý oblysyna jumys sapary barysynda óńir ekonomikasynyń 7%-yn quraityn kólik-logistika salasynyń damýymen tanysty, – dep habarlaidy Dalanews.kz.
Birinshi jartyjyldyq qorytyndysy boiynsha oblysta avtokólikpen júk tasymaldaýdyń jyl basyndaǵy 55,7%-dan 6 aida 101,1%-ǵa deiin ósý úrdisi baiqalady.
Nur Zholy Customs Service halyqaralyq kólik-logistika ortalyǵynyń aýmaǵynda Úkimet basshysy Cross-Docking tehnologiiasyn qoldaný arqyly kólik quraldaryn esepke alýdyń avtomattandyrylǵan júiesimen tanysty.
Ortalyqtyń jumysy tranzitti jeńildetý ári jedeldetý úshin jańa tehnologiialardy engizý arqyly júk ainalymyn arttyrýǵa baǵyttalǵan.
Bul nysan ekonomikany monopoliiadan aryltý aiasynda memleketke qaitaryldy. Biylǵy qańtar aiynda ortalyq aýmaǵynda Dostyk Customs Service ýaqytsha saqtaý qoimasy ashyldy, ol «Alakól» avtokólik ótkizý beketinde júkterdi tiimdi ári jyldam kedendik óńdeýge jáne ótkizý qabiletin arttyrýǵa yqpal etedi. Búgingi tańda ortalyqtyń ótkizý qabileti táýligine 150-200 avtokólikti, qoimanyń ortasha táýliktik júk ainalymy 200-250 tonnany quraidy. Júk ainalymynyń áleýeti – jylyna 1,2 mln tonna taýar.
Sondai-aq, Dostyq kentinde túrli tabandy temir joldarmen jabdyqtalǵan Dostyk TransTerminal kópfýnktsionaldy júkterdi aýystyryp tieý terminaly tekserildi. Úkimet basshysyna 2021 jyldyń 7 aiynda 66,2 myń JFB konteineri (jiyrma fýttyq balamasy) tielse, biyl osy kezeńde 101 myń konteiner qaita tielip, 35%-ǵa óskeni baiandaldy. Jalpy, biylǵy boljam 180 myń JFB konteinerin quraidy.
Dostyk TransTerminal kópfýnktsionaldy júkterdi aýystyryp tieý terminalynyń qosymsha alańyn jáne 50 jumys ornyn qura otyryp, 3,2 mlrd teńgege qýattylyǵy jylyna 160 myń JFB konteinerin quraityn mamandandyrylǵan tehnika salý jobasyn iske asyrý josparlanǵan.
Sondai-aq Premer-Ministr «Alakól» keden beketiniń qyzmetimen, júk kólik quraldaryn tasymaldaýdyń qoldanystaǵy shemasymen jáne ótkizý beketin jańǵyrtý barysymen tanysty. Jańǵyrtý sheńberinde jeke tulǵalardy, júkti, taýarlar men kólik quraldaryn baqylaý, sondai-aq bailanys, derekter berý jáne almasý tehnologiialary engiziletin bolady. Jalpy, ótkizý qabileti táýligine 200-250 júk kóliginen 1000-ǵa deiin ulǵaitylady. Nysan biyl qyrkúiek aiynyń sońynda paidalanýǵa beriledi dep josparlanyp otyr.
Úkimet basshysy kólik-logistika áleýetin odan ári damytýdy jáne ósip kele jatqan júk aǵynyn qanaǵattandyrý úshin infraqurylym qýatyn arttyrýdy baqylaýda ustaýdy tapsyrdy. Ótken jyly Qytai men Qazaqstan arasyndaǵy ekijaqty taýar ainalymy 30%-ǵa artyp, $31,5 mlrd-qa jetti. Kedendik rásimderdi jeńildetý Qazaqstannyń óńirdegi negizgi tranzittik kólik dálizi retindegi pozitsiiasyn odan ári nyǵaitýǵa serpin beredi. Tiimdiligi dáleldengen Cross-Docking siiaqty zamanaýi tsifrlyq sheshimderdi basqa óńirlerde de iske qosý kerek ekeni atap ótildi.
– Memleket basshysy atap ótkendei, ornyqty ekonomikalyq ósimdi qamtamasyz etý úshin básekelestik artyqshylyqtarymyzdy paidalaný mańyzdy. Bizde Qazaqstandy Eýraziianyń negizgi tranzittik habtarynyń birine ainaldyrýǵa barlyq jaǵdai jasalǵan. Biz Qazaqstannyń teńizge shyǵa almaitynyn jii aitamyz, alaida Qytai biz úshin muhit ispettes. Osy baǵytta kúsh-jigerimizdi biriktirip, tutas tranzittik qozǵalysty qamtamasyz etýimiz kerek.
Biz tranzittik dálizdi óte belsendi damytyp jatyrmyz: Ázirbaijan, Grýziiadaǵy áriptesterimizben kelisimder bar. Ári qarai da jumys isteimiz. “Dostyq – Moiynty” temirjol qatynasyn keńeitý damýǵa jańa serpin beredi. Biz biznestiń keńeitýge daiyn ekenin kórip otyrmyz, áli de qarajat salýǵa niet etýshiler bar. Munyń bári tranzittik júk kólemin birneshe ese arttyrýǵa múmkindik beredi, – dep atap ótti Oljas Bektenov.
