Taiaý Shyǵysta Kúrdistan qurylýy múmkin
IShIM jihadshylarymen kúresý – syltaý ǵana
Siriiadaǵy soǵys alǵashynda tek úkimetke qarsy aktsiia bolyp bastalǵan miting edi, keiin kele azamttyq soǵysqa ulasty. Eń alǵashqy tolqýlar 2011jyldyń 26 qańtarynda bastaldy. Keiinnen 15 naýryzda jappai narazylyq sherýlerlerge jalǵasty. Bul sherýler el prezidenti Bashar Asadqa qarsy baǵyttalǵan búkil halyqtyq kóteriliske ainaldy. Bashar Asadty Iran, Resei, Livan qoldap, tyǵyz qarym-qatynas ornatqan bolatyn. Túrkiia - Siriia prezidenti Bashar Asadty bilikten taidyrý úshin kóterilisshilerdi ashyq qoldady. Bashar Asadpen kúresýshiler qataryna qosylǵysy keletinderge óz shekarasyn aiqara ashyp ta qoidy. Álemniń túkpir-túkpirinen myńdaǵan islamdaǵy radikaldyq joldy ustanatyn adamdar «jihadqa» attanyp jatty. AQSh pen NATO-da bul «jihadshylarǵa» qarý berip, kúresterin uiymdastyryp otyrdy. Biraq, bul sabazdarymyz bas kezinde islam shariǵatyna sáikes jihad kórsetkenimen, keiinnen kózqarastary men maqsatyn ózgertip, ainyp ketti. Islam jihadynda joq, tutqyndy jurt kózinshe baýyzdaý, adam órteý, jas demei, kári demei bárin qyryp salýmen álemniń úreiin aldy. Ózderin aimaqta shariǵat ornatamyz dep, «Irak Sham Islam memleketi» (IShIM) dep jariialap úlgerdi. IShIM qazir Siriianyń 3-ten 2 bóligin jaýlap úlgerdi. Sońǵy jyldary IShIM jihadshylary Siriia jerinde, Túrkiiamen shekaralas mańdaǵy Kobani qalasyn da qorshap, myńdaǵan kúrdterdi de aiaýsyz óltirdi.
Budan soń AQSh pen NATO jáne Izrail ózderi qurǵan top baqylaýdan shyǵyp ketken soń, endigi IShIM jihadshylaryn emes, IShI -ge qarsy soǵysyp júrgen kúrdterdi qoldai bastady. Soltústik Irak kúrd avtonomiiasynyń basshysy Mesýt Barzanidiń toptaryn qarýlandyryp, IShIM - ge qarsy qoidy. Olar Iraktyń soltústiginen kelip, Siriiadaǵy maidanǵa kirdi. Sońǵy ýaqyttarda Barzani basshylyǵyndaǵy soltústik Irak peshmereleri Siriiada iri nátijege de jete bastaǵan. Osy aida Tel Abiad qalasyn IShI-nen qaitaryp alǵan kúrdterdiń bul jeńisi qoldaýshylarynyń arqasy bolsa kerek. Sondai - aq, jaqynda Túrkiiada bolǵan parlamenttik sailaýda kúrdterdiń Halyqtyq demokratiialyq partiiasy (HDP) da jeńiske jetti. Endi bul partiia Túrkiia parlamentinde kúrd máselesin aldyǵa shyǵarmaq.
Bul oqiǵalarǵa túrik saiasattanýshylary «Kúrdter kúsheiip keledi. AQSh pen Batys kúrdterterge nazar aýdaryp otyr. Endigi bulardyń oiy Taiaý Shyǵysta kúrdterdiń bedelin arttyryp, yqpalyn kúsheitpek. Bu joly dini emes, etnikalyq jaǵyna mán berip, Iran men Túrkiiaǵa da qarsy kózqarastaǵy aimaqta jańa kúrd memleketin qurý. Kúrd memleketi Siriianyń soltústigi men Iraktyń batysynda qurylýy múmkin. Buǵan qosa Túrkiianyń ońtústik shyǵysynan da jer daýlamaq. AQSh pen Batys tynyshsyz aimaqty kúrdterge berip, yńǵaiyna kónetin, jańa demokratiialyq memleket qurýdy kózdeidi. IShIM sapyndaǵylar negizinen AQSh pen Eýropadan kelgen islamdaǵy radikaldyq kózqarasty adamdar. Elderin bulardan tazartyp, Siriia jerinde saiasi oiynǵa paidalanyp, keiinnen bulardan birjola qutylmaq. Kúrdter IShIM-di jeńer bolsa, iri kólemdegi qarýlar men munai kenishterine ie bolmaq. IShIM - di ózderi quryp, keiinnen IShIM-men kúresýge bel býý, bul –naǵyz oiyn», - dep oqiǵalarǵa orai, Taiaý Shyǵystyń bolashaǵyna BAQ-ta boljam jasap otyr.
Túrik barlaýy: Syrtqy kúshterdiń Kúrdistan qurý jospary bar
«Buǵan, ásirese, saiasi qatynasy Iran jáne Túrkiiamen «it pen mysyqtai» bolǵan Izrail qulshynyp otyr. Eger Kúrdistan memleketi qurylsa, aimaqta jańa qaqtyǵystar dúrbeleńi bastalady. 1923 jyldyń 24 shildesinde Túrkiia respýblikasy men Batys elderiniń ókilderi qol qoiǵan Lozanna kelisim-shartynda ketken eseni qaitarý úshin qyzmet etýde. AQSh pen Batys Taiaý Shyǵysta úlken geosaiasi oiyndar oinap otyr. Túrkiia bul oiynda baqylaýshy bolyp qalmaq emes, kerek bolsa oiynǵa aralasady. Túrkiiadaǵy sońǵy saiasi ahýaldarǵa da syrtqy kúshterdiń áseri bar»,– deidi Túrkiianyń Keden jáne saýda ministri Nýrettin Janikli.
Túrkiia saiasi zertteýler institýtynyń jýyrdaǵy jańalyqtaryna qaraǵanda, Túrik barlaý qyzmeti shuǵyl jinalys ótkizgen. Ulttyq qaýipsizdik qyzmeti, syrtqy barlaý, áskeri mamandar men keńesshiler qatysqan jiynda Siriia jerinde Túrkiiamen shekaralas aýmaqta Kúrdistan qurý jospary bary aitylyp, másele talqylandy. «Syrtqy kúshter bul úshin Siriiadaǵy IShIM- men kúresýdi syltaý etip, óz múddelerine paidalanyp keledi. Siriiadaǵy kúrdterdiń demokratiialyq birlik partiiasy (PYD) halyqaralyq koalitsiialyq kúshterdiń áýe shabýylynyń kómegimen Túrkiia shekarasyna jaqyn Tel Abiad aimaǵyn IShIM sodyrlarynan tazartýǵa kúsh salyp, etnikalyq arab pen túrkimenderdi bul aimaqtan kóship ketýge májbúrlep, aimaqty óz baqylaýlaryna alǵanyn kórip otyrmyz. Halyqaralyq koalitsiialyq kúshterdiń Ain al Arab jáne Afrin aimaǵyn áýeden bombalaýy jiilep, bul aimaqtardy soltústik Irakpen bailanystyrý kózdelip otyr. Nátijesinde, bos qalǵan aimaqtarǵa Soltústik Iraktan kúrdterdi kóshirip ákelemek. Sondai-aq, kúrd basshylary Izrail jáne Eýropa ókilderimen jii kezdesip júr. Kúrdterdiń aimaqta ústemdigi osylai kúsheie berse, aimaqty Kúrdistan memleketi dep jariialaýy múmkin»,- dep jazady maqalada.
Kúrdter derbes memleket bolǵysy keledi
Jalpy, túrikter kúrdterdi unata qoimaidy. Túrkiianyń Ońtústik Shyǵysynda turatyn kúrdterdiń keibiri qarýly kúrd jasaqtary (PKK) sapynda. Túrik armiiasyna jii shabýyl jasap, óz zańdarymen júrip, bul aýmaqtan jer daýlap keledi. Bul toptardy kóbine syrtqy kúshter qarýlandyryp, Túrkiia úkimetine aidap salýǵa paidalanyp jatady. Erdoǵan bilikke kelgeli damyǵan Túrkiianyń aiaǵynan shalýshylar kóp. Túrkiia kúrd qarýly toptarymen kúres úshin sońǵy 30 jylda 300 mlrd. dollar jumsapty.
Etnikalyq arǵy tegi jaǵynan Kúrdter — Taiaý Shyǵystyń ejelgi halyqtarynyń biri. Kúrdterdiń kópshiligi Túrkiia, Iran, Irak, Siriia aýmaǵynda ómir súredi. Osy memlekettermen shektesetin Aýǵanstanda, Armeniiada, Grýziiada, Ázirbaijanda da turady. Dúnie júzinde jalpy sany – 40 million shamasynda. Siriiada 3 million, Túrkiiada 14 million, Irakta 5 million shamasynda kúrd turady. Dini –negizinde Islam, arasynda Súnni musylmandar da, Shiǵa musylmandar da bar. Keibireýler hristian dinin nemese babalarynyń ezid diniń ustaidy. Óz ishinen kýrmandji, sorani, ezid kúrdteri dep birneshe topqa bólinedi. Týǵan tili - kúrd tili, úndi-eýropalyq tilderiniń tobynyń batys irani tarmaǵyna jatady, parsy tiline jaqyn. Jeke derbes memleketi joq. Ázirge Iraktyń soltústiginde Kúrd avtonomiiasy bar. Kúrdter uzaq jyldardan beri táýelsizdik alý úshin kúresip keledi. Derbes kúrd memleketin qurýdy ańsaidy.
Maqalany ázirlegen Nazar TURYQBAIULY
