Oral qalasynyń ákimshilik quqyq buzýshylyq ister jónindegi mamandandyrylǵan sotynda 10 jastaǵy balany qorqytyp, aqshasyn tartyp alǵan 13 jastaǵy jasóspirimniń anasyna qatysty ákimshilik is qaraldy, dep habarlaıdy Dalanews.kz.

Aıyptalǵan balanyń anasy sotta onyń jábirlenýshini uryp-soqqanyn, óz ulymen sóıleskenin jáne ol óz áreketin joqqa shyǵarǵanyn rastady.

Jábirlenýshiniń anasynyń aıtýynsha, bala ulyn 2 jylǵa jýyq ýaqyt boıy qorqytyp kelgen. Balasy qatty qorqyp qalǵandyqtan, uzaq ýaqyt boıy ózin qorqytqan balanyń atyn aıtpaǵan. Ol tatýlasýdan úzildi-kesildi bas tartty.

Sot R.-nyń anasyna ákimshilik jaza taǵaıyndaý kezinde onyń asyraýynda kámeletke tolmaǵan úsh balasy baryn, jumysynyń joqtyǵyn jáne turaqty tabysynyń bolmaýyn, jaýaptylyqty aýyrlatatyn mán-jaılardyń anyqtalmaǵanyn eskerdi. Sot ÁQBtK-niń 829-14 jáne 829-16-baptaryn basshylyqqa ala otyryp, R.-nyń anasyn ÁQBtK-niń 127-2-babynyń 1-bóligimen kináli dep tanyp, oǵan ákimshilik jaza – eskertý taǵaıyndady, – delingen Halyk Uni agenttigine joldaǵan habarlamada.

Osyǵan uqsas ákimshilik quqyqbuzýshylyq týraly is Qostanaı oblysynyń Beıimbet Maılın atyndaǵy aýdandyq sotynda qaraldy. Onda da mektep oqýshysy sonda oqıtyn qyzdy júıeli túrde qorlap, qorqytyp ári kelemejdegen. Sotta aıyptalýshynyń ákesi kináni tolyq moıyndady.

Sotqa anasy qyzynyń júregi aýyratynyn, al bala qyzyn mazaqtap, qorqytqanyn, sonyń saldarynan qyzy kúızeliske túskenin aıtqan. Ata-anasyna balasynyń jónsiz minez-qulqy týraly buǵan deıin de aýyzsha eskertý jasalǵanyn eskerip, sot 25 myń 800 teńge aıyppul saldy.

Qaýly zańdy kúshine engen joq.