Eldiń energetikalyq qaýipsizdigin qamtamasyz etý úshin ár eldiń óz AES-i bolý kerektigi jóninde sala mamandary, qoǵam belsendileri biik minberlerde aityp júr. Qazaqstanda AES salýshy vendordy tańdaý kún tártibinde tur. Biletinimizdei, halyq arasynda atom energetikasy boiynsha aqparattyq-túsindirý jumystary belsendi júrýde.
AES salatyn oryn retinde Almaty oblysyndaǵy Úlken aýylynyń mańy Balqash kóli jany qarastyrylyp otyr. álemniń 30-dan astam elinde bar AES – taza energiia kózin óndiretinin jáne ekologiiaǵa tigizer zalaly az ekenin mysaldarmen túsindirip júrgen ekolog mamandar az emes. Dál qazirgi qoldanyp júrgen parniktik gaz ben kómirdiń aýany lastaitynyn da aityp dabyl qaǵýda.
Bul jóninde ekolog Orynbasar Toǵjanovtan suraǵanymyzda, «Ǵylymi zertteýler turǵysynan aitsaq, AES-tiń Balqash kóline tikelei ziiany bar deýge negiz joq. Sýdy tek tutas júieni salqyndatý úshin ǵana qoldanady. Sol úshin de kóp el AES-ti teńizdiń, kóldiń jaǵasyna salady. Búginde adamzatty qatty qinap turǵany – búkilǵalamdyq jylyný protsesi. Bul ómir súrýdi asa qiyndatatyn protsess. Osy jaǵynan alǵanda atom elektr stantsiiasynyń paidasy bar. Birinshiden, atmosferaǵa eshqandai kómirqyshqyl gazyn, basqa da parniktik gazdardy shyǵarmaidy. Bir sózben aitqanda, AES – eń taza ekologiialyq ári tiimdi energiia» degen pikirde.
Ekolog Orynbasar Toǵjanovtyń pikirinshe, AES óziniń qyzmet etý merzimi aiaqtalǵannan keiin de jumys istei beredi. «Iaǵni, keminde 20 jyl úzdiksiz árekette bolady. Birte-birte sýýy kerek. Al odan keiin zalalsyzdandyrylady.
«Energetikalyq qaýipsizdikti qamtamasyz etetin energiianyń birden-bir kózi – AES. Bul eldiń intellektýaldyq áleýetin, deńgeiin kóteredi. AES-ti paidalaný – ǵylymdy damytýǵa erekshe úles qosady, jas ǵalymdardyń atom salasyna degen qyzyǵýshylyǵyn oiatady. Ekonomika damyp, infraqurylym máselesi sheshilip, ónerkásip oryndary ashylady», – deidi ekolog O. Toǵjanov.
Qazir halyq arasynda AES-ti qoldaýshylar sany az emes, tek radiofobiiany jeńý kerek deidi mamandar. Bul turǵyda ekolog Orynbasar Toǵjanov: «Radiofobiiany jeńý – ońai emes. Oǵan ýaqyt kerek. Eń bastysy, halyq arasynda júrip jatqan aqparattyq túsindirý jumysyn toqtatpai júieli túrde ári qarai júrgize berý kerek. Mamandar halyqpen kezdesýdi jalǵastyryp, qajetti materialdardy BAQ-ta áli de jariialai berýi qajet. Buǵan MAGATE mamandary da pikir bildirgeni jón. Máselen, Frantsiia elektr kóziniń 60 paiyzyn AES-tan alady. Al radiofobiia jailaǵan Germaniiada stantsiia jumysyn toqtatyp jatyr. Biraq kúnine birneshe ret jer silkinisi tirkeletin Japoniiada AES kóp. Ondaǵan stantsiia bar. Munda bir ǵana apat boldy. Jurt Fýkýsimadaǵy bul apattyń sebebi men saldaryn bilmei turyp, úreige boi aldyrady. Negizinen bul adam faktorynan bolǵan apat. Qurylys jumysy kezinde tsýnami bolatyn jaǵalaýǵa jaqyn jerine tolqynnyń kúshin azaitatyn sý astyndaǵy qurylǵy salynbai ketken. Jalpy alǵanda, qazir AES-terdiń qaýipsizdigi jetildirildi. Sondyqtan da senimdi energiia kózine ainaldy. Energiia qaýipsizdigin qamtamasyz etý úshin elektr energiiasyn óndirý kerek. Búkilǵalamdyq jylyný protsesin boldyrmai jáne osyǵan qarsy kúres júrgizý úshin otyn jaǵýdy, iaǵni kómir, gaz, mazýt bolsyn, kómirsýtekti jaǵýdy barynsha azaityp, tipti toqtatýymyz qajet. Qalai bolǵanda da, adamzat ómir súrýi úshin parniktik gazdy shyǵarýdy doǵarýdy qolǵa alǵan jón. Eń taptyrmaityn energiia kózi, senimdi ári tiimdi qýat kózin beretin – AES», - deidi ekolog maman.
«Balama energiia kózderi – sý, jel, kún elektr stantsiiasyn nege damytyp, paidalanbaimyz?» deitinder de bar. Buǵan ekologtyń jaýaby daiyn. «Árine, balama energiia kózin paidalanýǵa bolady. Biraq bular aýa raiyna táýeldi. Kún bultty bolsa, energiia az óndiriledi. Tún ýaqytynda múldem joǵalady. Al jel elektr stantsiiasy – jeldiń qýatyna bailanysty. Jel turaqty soǵyp tursa, árine jaqsy. Alaida, jel de eshqashan únemi birqalypta turmaidy. Sol siiaqty elimizde sý elektr stantsiiasyn salý múmkindigi az. Bul energiia kózderin paidalanýdy jalǵastyra berý kerek. Degenmen, bolashaqtyń energiiasy – otyn jaǵatyn energiia emes, balama energiia kózderi men AES bolyp qala bermek», – dep túiindedi pikirin ekolog Orynbasar Toǵjanov.
