Naǵashybek Qapalbekuly, jazýshy, IýNESKO Mádenietterdi jaqyndastyrý ortalyǵynyń bas ǵylymi qyzmetkeri:
«Túrkistandy túletý – «Máńgilik El» ideiasynyń bir parasy»
Túrkistan – Qazaq handyǵynyń astanasy, túrki dúniesiniń rýhani ortalyǵy. Qazaqstannyń tarihi týrizm oshaǵy sanalatyn Túrkistannyń týristerdi tartýǵa áleýeti zor. Tek qana tarihi týrizm aiasynda ǵana emes, áleýmettik mádeni, saiahattaý maqsatynda etnotýrizm aiasynda týristerdi tarta alady. Túrkistan qalasynyń tarihi-mádeni týrizminiń damýyna Úkimet meilinshe mol nazar aýdara bastady. Bul degenimiz – týrizm arqyly tek tabys alyp kelý ǵana emes, Túrkistandai kieli jerdi álemge tanytyp, pash etý emes pe?!
Osydan eki jyl aldyn, Túrkistan qalasy oblys ortalyǵy mártebesin alǵan bolsa, búginderi jańasha kelbette, jańasha naqyshta kerbezdenip keledi. Endigi basty mindet – Túrkistandy óziniń tarihi ornyna sáikes biikke kóterý. Kieli shahardyń bolashaqta Halyqaralyq týristik orynǵa ainaldyrý úshin jańadan qonaqúiler, basseinder, sýburqaqtar salý, joldardy túzetý, aimaqty kógaldandyrý, orta jáne kishi kásipkerlikti damytý, tarihi tulǵalardyń eskertkishterin turǵyzý, saiabaqtardy kórkeitý, onyń aýmaǵyn abattandyrý úshin kóptegen sharalardy júzege asyrý qajet. Ata-babadan miras bolyp qalǵan ulttyq qolónerdi jańǵyrtyp, ony jańa sáýlet ónerimen ushtastyryp, úndestirimiz kerek. Jańadan salynatyn ǵimarattar, sporttyq saýyqtyrý keshenderi, záýlim mádeniet ortalyqtary, turǵyn úiler, ákimshilik-iskerlik ortalyq jáne kitaphana keshenderi de qala kelbetine erekshi kórik syilap, tańǵajaiyp Túrkistannyń kórki kóz aldymyzda jańaratynyna shúbá joq.
Keshegi aidai álemge áigili bolǵan Elordamyzdan keiin búgingi Túrkistanǵa erekshe kóńil bólinýi − ult keleshegi aldyna qoiylyp otyrǵan úlken meje dep sanaimyn. Túptep kelgende, osy aityp otyrǵan Túrkistan qalasy berisi qazaqtyń, arysy kúlli túrkiniń qaita órleýiniń, qaita dáýirleýiniń, qaita jańǵyrýynyń aiqyn mysaly dese de bolady. Sebebi, halyqty oiatý úshin, tarihty oiatý kerek. Elbasy N. Nazarbaevtyń tarihi sanany jańǵyrtý úshin jyl saiyn tereńnen qozǵap maqala jazýy, ulttyq rýhtyń, tarihi sananyń qozǵalýyna erekshe ról oinaityn Túrkistandy túletýdi maqsat tutýy – «Máńgilik El» ideiasynyń bir parasy dep túsinemiz.
Qulahmet Baijigitov, Q.A.Iasaýi atyndaǵy Halyqaralyq qazaq-túrik ýniversitetiniń botanikalyq baq direktory, biologiia ǵylymdarynyń doktory:
«Túrkistan Halyqaralyq deńgeidegi týrizmi damyǵan úlken rýhani ortalyqqa ainalýǵa qaýqarly»
Kieli Túrkistan qalasynyń Ońtústik Qazaqstan oblysynyń ortalyǵy bolǵanyna búkil el bolyp qýandyq desem artyq aitpaǵandyq bolar. Kúlli Túrki jurtyn bir ortalyqqa uiystyratyn Túrkistan ataýy qashan da kieli uǵym ekenin umytpaǵan lázim. Búginde óńir qarqyndy damýdyń dańǵylyna túsip, oblys ortalyǵy jańa keiipke enip keledi. Keleshekte Túrkistan qalasynyń bir ǵana bizdiń elge emes, túrki álemi halyqtarynyń basyn biriktiretin, qazaqtyń kóne tarihyn álem jurtshylyǵyna tanytatyn, Halyqaralyq deńgeidegi týrizmi damyǵan úlken rýhani ortalyq bolaryna senimim mol.
Elimizdegi halyq sany kóp óńirdiń biri bolyp sanalatyn Túrkistannyń demografiialyq ósim kórsetkishi de joǵary ekenin ańǵarýǵa bolady. 2020 jyldaǵy áleýmettik-ekonomikalyq damýy da kóńil kónshitedi. Oblysta 168,7 mlrd teńgeniń ónerkásip ónimi óndirilip, naqty kólem indeksi ótken jylmen salystyrǵanda 109,1 %-dy quraǵan. Tartylǵan investitsiia 160 mlrd teńge kóleminde bolyp otyr. Bul degenińiz artylǵan senim men úkilegen úmittiń zor ekenin ańǵartsa kerek-ti.
Oblystyń damý dańǵylyndaǵy negizgi draiveri bolyp sanalatyn aýyl sharýashylyǵynda da aitarlyqtai ózgeshelikter bar. Biylǵy kúni aýyl sharýashylyǵyndaǵy jalpy ónim kólemi 110,0 mlrd teńgeni qurap, ótken jyldyń sáikes kezeńimen salystyrǵanda 2,5%-ǵa artqan. Onyń ishinde ósimdik sharýashylyǵy – 18,3 mlrd teńgeni (100,0%) qurasa, mal sharýashylyǵy 90,8 mlrd teńgeni iaǵni 102,8%-dy qurap otyr. Óńirde 71,1 myń tonna et (tiridei salmaqta), 221,1 myń tonna sút, 65,2 mln dana jumyrtqa óndirilgen. Bul respýblika boiynsha aldyńǵy qatardaǵy kórsetkish bolyp sanalady. Jalpy, oblys retinde qurylǵaly beri egis kólemi 12 myń gektarǵa artqan. Bul atalmysh kórsetkishter osy mejemen toqtalyp qalady degen sóz emes. Aldaǵy ýaqytta da ekonomikanyń ósýi men damýyna septesetin talai bastamalar kóteriledi degen senimdemin.
Aitylar sóz ben jetkizer pikir sheksiz. Eń bastysy, tektiliktiń tórine ainalǵan Túrkistannyń gúldenýi – barshamyzǵa ortaq ekenin kókirek kúmbezimizben sezine bileiik.
Qoryta aitqanda, Túrkistan týraly Sherhan Murtazanyń sózimen tarqatsaq, «Ár eldiń, eger ol óz tarihyn, óz mádenietin, óz namysyn baǵalai biletin el bolsa, pir tutatyn bir mekeni bolady. Mysaly, ol ózbekterde – Samarqan, Buhara. Orystarda – Sýzdal, Vladimir. Iranda – Mashhat. Al, biz, qazaqtar úshin sondai rýhani alyp – Túrkistan» deidi. Rasynda da búkil qazaq, tipti túrki álemi, iisi musylman qaýymy táý etetin Túrkistannyń tyńnan túren salatyn kezi de keldi dep sanaimyz. Óitkeni ol – Túrki jurtynyń ótkeni men búginin bailanystyratyn rýhani úndestik ispettes.
Ázirlegen, Timýr ATABAEV
