Ótken jyldyń qorytyndysy boiynsha 20 kórsetkishtiń 18-i boiynsha joǵary nátijege qol jetkizgen. Sonymen qatar óńirdiń densaýlyq saqtaý salasyna 13,7 mlrd teńge baǵyttalypty. 2020 jylǵa arnalǵan memlekettik baǵdarlamalar tórt nysanaly indikatorǵa, iaǵni mindetterge baǵyttalǵan. Olar: azamattardyń ortasha ómir súrý uzaqtyǵyn 73,21 jasqa deiin arttyrý, júrek-qan tamyry, onkologiialyq, sozylmaly respiratorlyq aýrýlardan jáne qant diabetinen mezgilsiz qaitys bolǵandar sanyn 18,86%-ǵa deiin tómendetý, ana ólimin 17,1%-ǵa deiin azaitý, 1 myń tiri týǵanǵa shaqqandaǵy náreste ólimin 10,1%-ǵa deiin tómendetý.
Oblys ákimi Ómirzaq Shókeevtiń qoldaýymen óńirdegi meditsina salasyn damytýǵa barynsha kúsh salynǵan. Túrkistan oblystyq qoǵamdyq densaýlyq basqarmasy basshysy Marat Pashimovtyń aitýynsha, eń birinshi kezekte ana men bala saýlyǵy, jansaqtaý jáne ota jasaý men jedel járdem qyzmetin kúsheitýge basymdyq berilgen.
Meditsinalyq uiymdardyń materialdyq-tehnikalyq bazasyn jabdyqtaý maqsatynda 2,5 mlrd. teńgege 205 dana meditsinalyq tehnika satyp alynǵan. Memlekettik-jekeshelik áriptestik tetigi arqyly 9 feldsherlik ambýlatoriianyń qurylysy júrgizilip, onyń 5-ýi paidalanýǵa berilse, biyl tórteýi ashylady.
Oblys boiynsha 100% elektrondyq densaýlyq pasporttary jasaqtaldy. 400 myńǵa jýyq adam mobildi qosymshasyn paidalanady. Jyl sońynda 10,5 myńnan astam túrkistandyq dárigerdiń qabyldaýyna jazylǵan.
