Týberkýlez aýrýymen kúres memleket nazarynda

Keńes kezinde Qazaqstan týberkýlez aýrýlary jóninen basqa odaqtas memleketterge qaraǵanda kórsetkish jaǵynan joǵary boldy. Odan keiingi ekonomikalyq toqyraý jyldarynda atalmysh indet elimizde kúrt óskeni jasyryn emes. Onyń ishinde alǵashqy naýqastaný da, týberkýlez aýrýynan qaza bolatyndar sany da artty. Mundai kúrdeli jaǵdai 1998-2002 jyldarǵa deiin saqtaldy. Osyny eskerip, Elbasymyz Nursultan Nazarbaev 1998 jyly «Densaýlyq saqtaý salasyndaǵy kezek kúttirmeitin sharalar týraly» Jarlyqqa qol qoidy. Osydan bastap elimizde týberkýlezge qarsy kúres baǵdarlamasy bekitilip, nátijeli jumystar bastalyp ketken edi.

 Naqastar sany qysqardy

Baǵdarlama aiasynda qarjylandyrý máselesi naqty qolǵa alyndy. Memlekettik qamqorlyqtyń arqasynda aýrýhanalardyń materialdyq-tehnikalyq bazasy nyǵaiyp, dári-dármekpen, tamaqpen qamtamasyz etý, naýqastarǵa jiti kóńil bólýge erekshe nazar aýdaryldy. Buryn tolyqqandy em ala almai júrgen naýqastar budan keiin barynsha emdelýge múmkindik alyp, nátijesinde epidemiologiialyq ahýal oń baǵytta ózgere bastady.

Úkimettik qarjylandyrý máselesiniń ońtaily sheshilýiniń arqasynda meditsinalyq-diagnostikalyq qural-jabdyqtarmen qamtamasyz etý jaqsaryp, naýqastarǵa naqty ári tez arada diagnoz qoiý múmkindikteri joǵarylady. Osylaisha biz halyqtyń qurt aýrýymen naýqastaný deńgeiin qysqa merzim ishinde tómendeýge qol jetkizgenimizdi maqtanyshpen aita alamyz. Osylaisha 1998 jyldan 2014 jyldar aralyǵynda ólim kórsetkishiniń tómendeýi árbir 100 myń adamǵa shaqqanda 38,4-den 4,7-ge kemigenin baiqaýǵa bolady. Bul 87,8 paiyzdy quraidy. Sol siiaqty naýqastaný kórsetkishi 165,3-den 66,4-ke kemigenin de aita ketýimiz kerek. Demek, bul baǵyttaǵy kórsetkishimiz 59,8 paiyzǵa tómendegen. Bul – Elbasy Nursultan Nazarbaevtyń tikelei qoldaýymen qolǵa alynǵan baǵdarlamalardyń nátijeli júrgizilgeniniń aiqyn dáleli bolyp tabylady. Búginde bizder alǵashqy naýqastaný men ólim kórsetkishterin budan da tómendetýge kúsh salyp, jumys istep kelemiz.  Buǵan memlekettik qoldaý men kúsh-qýatymyz tolyqtai jetedi. Búginde bizder týberkýlez máselesimen ainalysatyn qoǵamdyq uiymdarmen de tyǵyz qarym-qatynasta jumys isteýdemiz. Olar qurt aýrýyn anyqtaityn zamanaýi zerthanalyq qural-jabdyqtarmen qamtamasyz etýge úlken kómek kórsetti.

Budan basqa Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymynyń týberkýlez aýrýyn anyqtaý jáne emdeýge bailanysty usynystaryn bizder resýblikamyzda der kezinde endirip, zaman talabyna sai jumys istep jatqan jaiymyz bar. Búgingi tańda Qazaqstanda diagnostikalyq-emdeý ádisteri halyqaralyq standarttarǵa sáikestendirilgen. Máselen, týberkýlezge diagnoz qoiýdyń naqty jáne dáleldi joly – bakteriologiialyq-zerthanalyq ádis. Al fliýro jáne rentgen arqyly týberkýlez aýrýyna kúdikti adamdardy anyqtaýǵa bolady. Olar budan keiin bakteriologiialyq-zerthanalyq jáne basqa da tekserýlerden ótýi tiis. Mine, qurt aýrýyn emdeitin elimizdegi aýrýhanalar osyndai zamanaýi qondyrǵylarmen jabdyqtaldy. Osynyń arqasynda týberkýlezdiń epidemiologiialyq negizgi kórsetkishterin jalpy qoǵamǵa qaýipsiz deńgeige túsirý múmkindigine ie boldyq. Sondai-aq, Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymynyń talaptaryna sai, dárigerlerdi joǵary dárejede qorǵaityn muryndyqtarmen (maskalarmen) qamtamasyz etip otyrmyz. Bul – jeke basty qorǵaýdyń tásilderi. Aýrýhana ishilik aýany almastyrý júiesi infektsiialyq baqylaý talaptaryna sai retke keltirilgen.

Qazirgi tańda týberkýlezdiń dárige tózimdi túrleri paida bola bastady. Bul úrdis álemde oryn alyp otyrǵanyn eskerte ketkenimiz jón. Sonymen qatar týberkýlez taiaqshalarynyń dárige tózimdiligin eskerip, aýrýlardy tiisti bólimshelerde jáne aýrýhanalarda oqshaýlap emdeýdi jolǵa qoidyq. Máselen, birinshi qatardaǵy dáriler men naýqastardy 6-8 ai emdesek,  ekinshi, úshinshi qatardaǵy dáriler men naýqastardy, iaǵni dárige beiimdelip ketken túrlerin uzaq 24-36 aiǵa deiin emdeýge týra keledi.

1998 jyldan 2014 jyldar aralyǵynda ólim kórsetkishiniń tómendeýi árbir 100 myń adamǵa shaqqanda 38,4-den 4,7-ge kemigenin baiqaýǵa bolady. Bul 87,8 paiyzdy quraidy. Sol siiaqty naýqastaný kórsetkishi 165,3-den 66,4-ke kemigenin de aita ketýimiz kerek. Demek, bul baǵyttaǵy kórsetkishimiz 59,8 paiyzǵa tómendegen. Bul – Elbasy Nursultan Nazarbaevtyń tikelei qoldaýymen qolǵa alynǵan baǵdarlamalardyń nátijeli júrgizilgeniniń aiqyn dáleli bolyp tabylady.

Búginde naýqastarǵa qajetti dári-dármek jetkilikti. Respýblikalyq biýdjet qajetti dárilermen tolyq qamtamasyz etip otyr. Elimizde óndiriletin dárilerdiń sapasy halyqaralyq standarttarǵa sáikes. Bul jaǵynan bizde másele joq.

Osy rette myna bir máseleni aita ketýimiz kerek. Keńes zamanynda elimizde qurt aýrýy kóp beleń alǵanyn áńgime basynda aittyq. Tipti, týberkýlezdi emdemek túgili, naqty diagnoz qoiýdyń ózi qiyn edi. Sebebi, zamanaýi qural-jabdyqtar bolǵan joq. Odan keiin ekonomikalyq toqyraý jyldary bastaldy. Osy kezde biz naýqastardy týberkýlezdiń dárisimen turaqty qamtamasyz ete almadyq. Osylaisha elimizde túberkýlezdiń kúrdeli túrleri paida bola bastady. Qazirdiń ózinde biz týberkýlezdiń jalpy deńgeiin azaitqanymyzben, onyń dárige tózimdi túrleri birshama artty. Sondyqtan da aýrýhana ishindegi aýa almastyrǵyshtardy zamanaýi qondyrǵylarmen qamtamasyz etip, jeke basty qorǵaityn maskalardy paidalanýǵa degen talapty kúsheitip kelemiz. Negizinen, bul ár adamnyń jeke basynyń tazalyǵy men uqyptylyǵyna da bailanysty. Sonymen qatar biz aýrýhanaǵa kelgen naýqastardyń týystaryna da maska kiiýin talap etemiz. Aýrý da, oǵan kelýshi adam da mindetti túrde maskada bolýy shart. Aýrýdyń infektsiialyq juǵý qaýipi kezeńde aýrýlar ózine kelgen adamdarmen maska kiip, tildesedi.

Týberkýlezge tosqaýyl qoiǵan zamanýi jabdyqtar

Týberkýlez máseleleri ulttyq ortalyǵynda rentgen apparattarynyń eń jo- ǵarǵy túri – kompiýterlik tomograf jumys jasaidy. Munyń týberkýlezdi anyqtaýda paidasy mol. Máselen, ókpe aýrýlarynyń ishinde ókpeniń tesilgen túrleri óte kóp kezdesedi. Mine, sol tesiktiń naqty qai deńgeide turǵanyn, ol emdelgennen keiin qanshalyqty jabylyp kele jatqandyǵyn anyqtaýda taptyrmaityn qural. Sondai-aq, súiek, býyn týberkýlezin tekserýgede óte qolaily. Ekinshiden, bizde Ulttyq referens bakteriologiialyq laboratoriia jumys jasaidy. Osy arqyly biz aýrýhanada jatqan naýqastardyń aýrýyn bakteriologiialyq jolmen anyqtaýǵa jáne oblystaǵy bakteriologiialyq laboratoriialardyń sapasyn tekserýge múmkindik aldyq. Qazirgi tańda Eýropadan ákelingen sońǵy úlgidegi qural-jabdyqtardyń barlyǵyn sonda ornalasqan. Sonymen qatar, bizde Bactec-Mgit-960 apparaty bar. Burynǵy qondyrǵylar boiynsha, qaqyryqty «ósimtal ortaǵa» ekken kezde týberkýlez taiaqshalary úsh aidan keiin ósip shyǵatyn. Osyǵan bailanysty týberkýlez taiaqshalarynyń dárige tózimdiligin anyqtaý úshin 2-3 ai ýaqyt joǵaltatynbyz. Osydan keiin naýqastardy emdeý tásiline ózgeris engizýge týra keletin. Al Bactec-Mgit-960 qural-jabdyǵy 2010 jyldan bastap barlyq oblys ortalyqtardy jumys isteýde. Sonyń arqasynda 7-28 kúnniń arasynda aýrýdyń dárige tózimdi túrlerin tolyq anyqtaýǵa qol jetkizdik. Demek, burynǵy bakteriologiialyq zertteý ýaqytyn biz qazir úsh esege qysqarttyq. Sol siiaqty G-Xpert, Hain-test syndy jabdyqtar da dál diagnoz qoiýǵa múmkindik týǵyzýda. Aitalyq, G-Xpert appartybirneshe saǵatta naýqasqa dál diagnoz qoiyp, ony der kezinde em qabyldap, aýrýdan aiyǵyp ketýine septesip keledi. Bul qural-jabdyqtar qazir elimizdiń barlyq aimaǵynda bar. Osynyń arqasynda búginde elimizdegi epidemiologiialyq ahýaldy tolyqtai baqylap otyrǵan jaiymyz bar.

Bactec-Mgit-960 qural-jabdyǵy 2010 jyldan bastap barlyq oblys ortalyqtardy jumys isteýde. Sonyń arqasynda 7-28 kúnniń arasynda aýrýdyń dárige tózimdi túrlerin tolyq anyqtaýǵa qol jetkizdik. Demek, burynǵy bakteriologiialyq zertteý ýaqytyn biz qazir úsh esege qysqarttyq. Sol siiaqty G-Xpert, Hain-test syndy jabdyqtar da dál diagnoz qoiýǵa múmkindik týǵyzýda. Aitalyq, G-Xpert appartybirneshe saǵatta naýqasqa dál diagnoz qoiyp, ony der kezinde em qabyldap, aýrýdan aiyǵyp ketýine septesip keledi. Bul qural-jabdyqtar qazir elimizdiń barlyq aimaǵynda bar. Osynyń arqasynda búginde elimizdegi epidemiologiialyq ahýaldy tolyqtai baqylap otyrǵan jaiymyz bar.

Bilikti maman yntalandyrý jalǵasýda

Shyny kerek, qurt aýrýymen kúres salasynda aýyldyq jer turmaq, oblys ortalyqtarynyń ózinde mamandar jetispeidi. Aýrýhanalardaǵy meditsinalyq qyzmetkerlerdi qajetti deńgeide ustap turý úshin zeinet jasyndaǵy dárigerlerdiń jumysyn paidalanýǵa májbúrmiz. Degenmen bul baǵytta da jumystar jasalynýda. Qazir týberkýlez salasynda jumys jasaityn meditsinalyq qyzmetkerlerge infektsiialyq qaýiptiligi joǵary orynda jumys istegeni úshin ailyqtan bólek 33 624-38 933 teńge aralyǵynda  qosymsha aqy tólenedi. Dárigerlerdiń qyzyǵýshylyǵyn arttyrý maqsatynda emdeý nátijesine qarai differensaldy aqy tóleý aldaǵy ýaqyttyń enshisinde. Bul baǵytta arnaiy daiyndyq jumystary qolǵa alynyp, júrip jatyr.

Aldaǵy ýaqytta bizdiń ortalyq týberkýlezge qarsy jańa dárilerdi emdeý isine engizýige basa mán berip otyr. Birinshi kezekte bizdiń mamandar dárilege muqiiat tekserý jumystaryn júrzip, ony naýqas qabyldaǵannan keiin, baqylaý jumystaryn júrgizedi. Dári jaqsy nátije kórsetkennen keiin ony emdeý isine qoldanýǵa engizemiz. Osylaisha qurt aýrýyna shaldyqqan adamdardy qysqa merzim ishinde emdep, aýyr dertten qulan-taza aiyqtyrý bizdiń negizgi maqsattarymyzdyń biri bolyp sanalady.

Aýyldaǵy ahýal tolyq baqylaýda

Óz kezeginde kóshi-qon máselesi týberkýlez aýrýynyń taralýyna birshama yqpal etip otyrǵany belgili. Sondyqtan qazirgi tańda zańsyz eńbek migranttary arasynda týberkýlezdi anyqtaý isi ózekti máselelerdiń biri bolyp tur. Olardyń arasynda aýyrýdyń juqpaly túri anyqtalsa, elimizdegi normotivtik qujattar olardy aýrýdyń juqpaityn qaýipsiz túrine jetkizgenge deiin emdeimiz. Ary qarai olar emin jalǵastyrý úshin óz eline qaitarýǵa týra keledi.

Jańa naýqastanǵan adamdar da, burynnan emdelip kele jatqandar da bizdiń respýblikalyq bazamyzda tirkeýde turady. Sonymen qatar, buryn bizde Batys Qazaqstan, Atyraý, Qyzylorda, Qaraǵandy, Soltústik Qazaqstan oblystarynda týberkýlezge shaldyqqandar kórsetkishi basym bolatyn. Qazir olardyń barlyǵy orta deńgeige tústi.

Qylmystyq atqarý júiesindegi ońdy ózgerister

Qazir qylmystyq atqarý júiesindegi týberkýlezdiń epidemiologiialyq jaǵdaiy kúrdeli. Onda týberkýlezge shaldyǵý men odan bolatyn ólim-jitim kórsetkishteri azamattyq qoǵamǵa qaraǵanda birshama joǵary. Munyń ózi qylmystyq atqarý júiesindegi týberkýlezben kúreste áli de sheshilýi tiis máselelerdiń bar ekendigin kórsetedi. Jalpy, túrmedegi týberkýlezdiń azamattyq qoǵammen salystyrǵanda jaǵdaiy kúrdeli bolǵanymen, onda da ahýaldyń jyldan-jylǵa jaqsaryp kele jatqanyn baiqaimyz.

2013 jyly 100 myń adamǵa shaqqanda 965,8 adam bolsa, 2014 jyly bul kórsetkish 799 adamǵa (17,3 paiyz) tómendedi. Bul qylmystyq atqarý júiesinde de ahýaldyń jyldan-jylǵa jaqsaryp kele jatqanyn aiǵaqtaidy. Árine, ol jaqtaǵy ahýaldy azamattyq qoǵammen salystyrýǵa kelmeidi. Sondyqtan qylmystyq atqarý júiesiniń basshylary biz talap etip otyrǵan máselelerdi birtindep oryndap keledi. Qazir koloniialardyń bakteriologiialyq-diagnostikalyq múmkindikteri joǵarylaýda. Qaraǵandydaǵy týberkýlezdi emdeitin eki koloniianyń bir jerge shoǵyrlanǵanyn eskerip, olarǵa týberkýlezdiń kóptegen dárige tózimdi túrlerin tez anyqtaityn Bactec-Mgit-960 jáne G-Xpert  apparatyn alyp berdik. Al basqa oblystyń qylmystyq atqarý júieleri sottalǵandar arasynda týberkýlezdiń bar-joqtyǵyn jyldam anyqtaý úshin oblystyq týbdispanserlerdiń laboratoriialaryn paidalanýda. Demek, qajet bolǵan jaǵdaida eshqandai aýrý tekserýsiz qalmaidy. Olar da jańa zamanaýi laboratoriialyq qondyrǵylarmen tekserilip, qorytyndysy der kezinde shyǵarylyp, tiimdi, nátijeli emdeý ádisterin qoldanýda. Sonymen qatar buryndary qylmystyq atqarý júielerinde týberkýlezdiń kóptegen dárige tózimdi túrimen aýyratyn naýqastardy dári-dármekpen qamtamasyz etý 40 paiyzdyń deńgeiinde ǵana bolsa, búginde Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymy muny 85 paiyzǵa kóterýdi usyndy. Osy másele qazir óz sheshimin tapty. Sondyqtan qylmystyq atqarý júiesindegi osyndai maqsatty jumystar ondaǵy ólim kórsetkishterin, týberkýlezge shaldyǵýdy birtindep tómendetip, hal-ahýaldy jyl ótken saiyn jaqsarta túsýge óziniń kómegin tigizýde.

Qylmystyq atqarý júielerinde ftiziatr mamandar jetispeidi. Sondyqtan ftiziatr mamandardyń azdyǵyna bailanysty olar qosymsha isteýshi, iaǵni bizdiń azamattyq saladaǵy dárigerlerge ózderinde qosymsha aqy berip, óz jumystaryn tolyqqandy atqarýǵa múmkindik alyp otyr. Jalpy, qylmystyq atqarý júiesindegi ftiziatr mamandardyń jalaqysyn kóterýimiz kerek. Jalpy alǵanda qylmystyq atqarý júiesinen bosap shyǵyp, azamattyq ortaǵa qadam basqan naýqastardyń turǵylyqty jerine baryp, tirkelip, em qabyldaý deńgeiin 100 paiyzǵa deiin jetkizý bizdiń basty jumystarymyzdyń biri bolyp tabylady. Qazirgi tańda túrmedegi naýqastardyń arasynda úgit-nasihat jumystary udaiy júrgizilip keledi. Bul baǵyttaǵy jumystar óz nátijelerin berýde.

Buryndary qylmystyq atqarý júielerinde týberkýlezdiń kóptegen dárige tózimdi túrimen aýyratyn naýqastardy dári-dármekpen qamtamasyz etý 40 paiyzdyń deńgeiinde ǵana bolsa, búginde Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymy muny 85 paiyzǵa kóterýdi usyndy. Osy másele qazir óz sheshimin tapty. Sondyqtan qylmystyq atqarý júiesindegi osyndai maqsatty jumystar ondaǵy ólim kórsetkishterin, týberkýlezge shaldyǵýdy birtindep tómendetip, hal-ahýaldy jyl ótken saiyn jaqsarta túsýge óziniń kómegin tigizýde.  

Memleket qamqorlyǵy

Týberkýlezdi áleýmettik qoldaý keibir aýdandarda táýir júzege asyp keledi. Jergilikti ákimder týbdispanserlerdiń materialdyq-tehnikalyq bazalaryn DSU talaptaryna sai jabdyqtaý, jóndeý jumystaryn basty baqylaýda ustasa degen tilegim bar. Negizi, biz ádistemelik aqyl-keńes beretin ortalyqpyz. Al odan nátijeli qorytyndy shyǵarý jergilikti basshylardyń biliktiligine bailanysty. Eger biz kóterilgen máselege durys kózqaras tanytyp, ony boldyrmaýdyń joldaryna barynsha kóńil aýdarsaq, onda aldaǵy ýaqytta durys jolǵa qoiylyp kele jatqan jumys odan ári jaqsara túsetinine senimdimin.

Úkimet qurt aýrýyna shaldyqqan azamattarǵa airyqsha qamqorlyq kórsetip keledi. Aitalyq, týberkýlezge shaldyqqan adamdardy áleýmettik qoldaý maqsatynda 2013 jyly memleket tarapynan qoldaýǵa 403 mln. teńge bólingen bolatyn. Al 2014 jyly qoldaý qarjy 553 mln. teńgege artyp, áleýmettik qoldaý 150 mln.teńgege ulǵaiǵanyn baiqaimyz. Osylaisha jyl ótken saiyn týberkýlezge shaldyqqan aýyrýlardyń qulan-taza aiyǵyp ketýi úshin bólingen qarjysy artyp keledi. Osy bir qarapaiym jaittan-aq Memleket basshysy Nursultan Nazarbaevtyń áleýmettik salany qoldaýǵa qanshalyqty kóńil bólip otyrǵanyn baiqaimyz. Ádette qurt aýrýyna shaldyqqan adamdar biraz kúizeliske ushyrap, ómirge qulshynysyn joǵaltyp alatyny belgeli. Memlekettiń qoldaýy osyndai aýyr kezeńde el azamattarynyń taǵdyryna bei-jai qaramaitynyn ańǵartsa kerek. Osy áleýmettik kómekke qol jetkizgen naýqastardyń ómirge degen qushtarlyǵy oianyp, úzbei em qabyldap, deni-saý adamdardyń qataryna qosylyp jatqanyn kórip, kóńilimizge qýanysh uialaidy. Memlekettik qoldaýdyń arqasynda elimizdegi naýqastar tolyqtai tegin dárimen qamtamasyz etilgen. Búginde elimizde qurt aýrýyna shaldyqqa adamdarǵa memlekettik biýdjetten bólek, jergilikti ákimdikter de qoldaý kórsetip turatynyn aita ketýimiz kerek. Ákimdikter múmkindikterine sai naýqastardyń tamaǵyna, jolaqysy úshin qarjy bólip kele jatqanyn aita ketýimiz kerek. Memleket tarapynan osyndai qamqorlyqqa ie bolǵan naýqastardyń ómirge degen qushtarlyǵy jyl ótken saiyn artyp kele jatyr dep nyq senimmen aita alamyn. Elbasy Nursultan Nazarbaevtyń «Nurly jol – bolashaqqa bastar jol» Joldaýy sheńberinde QR Úkimeti bekitken «Qazaqstan Respýblikasynyń 2014-2020 jyldarǵa arnalǵan týberkýlezge qarsy keshendi is-sharalar jospary» basty sham-shyraǵymyzǵa ainalyp otyr. Osy qujatty basshylyqqa alyp, elimizdegi týberkýlezdiń taralýyn damyǵan Eýropa elderindegidei tómengi deńgeige túsirýge kúsh salamyz. Bul jumystardyń bári memlekettiń qoldaýymen iske asatyny sózsiz.

Tileýhan ÁBILDAEV,

Týberkýlez problemalary ulttyq ortalyǵynyń direktory, meditsina ǵylymynyń doktory, professor.