Olardyń basty maqsaty- ózderiniń ideologiiasyn adam sanasyna sińirý. Qazirgi tańda radikaldanyp ketken názik jandylardy jii kezdestiremiz. Destrýktivti dini aǵymǵa túsip ketken áiel azamatshalarmen qandai psihologiialyq jumystar júrgizilýde? Jat aǵymǵa erip ketýge ne itermeleidi?
Osy máseleler tóńireginde Dalanews.kz-ke Elordalyq Dinderdi zertteý ortalyǵynyń psiholog mamany A. Aitenova pikir bildirdi.
Dástúrli emes dini aǵymǵa túsip ketken áielderdiń kózqarastaryn durys baǵytqa ózgertip, olardyń dini saýattylyǵyn arttyryp, durys aqparat berý bir kúndik sharýa emes. Ol kóptegen satylardan turatyn protsess. Áielder qaýymy destrýktivti aǵymǵa bet burýyna mynandai faktorlar áser etedi: emotsiialyq álsizdik, sengishtik, psihologiialyq táýeldilik, otbasylyq problemalardan sharshaý jáne syrttan jylýlyq izdeý. Osyndai problemalary bar jandar úgit-nasihat jumystaryn júrgizetin topqa taptyrmas olja. Sonymen qatar, názik jandylardyń dinnen habary bolmaýy da bul jerde úlken ról oinaidy. Dástúrli emes islamdyq kózqarasty ustanatyn áielderdiń kópshiligi naǵyz dini mádenietti dáripteitin jáne túsinik beretin ádebietpen tanyspaǵan, jalpy ózderiniń quqyqtary men mindetterinen beihabar. Áleýmettik-turmystyq salada qiyndyqtardyń oryn alýy da jat aǵymǵa túsýge áser etedi.
Tárbieniń tal besigi-ol otbasy. Sondyqtan, qyz balanyń tárbiesin úiden bastaý alý kerek. Moraldyq jáne dástúrli qundylyqtardy boiyna jumsaq sińirý kerek.
Al, eger áiel adam radikaldanyp ketken bolsa, olarmen jumys jasaý barysynda minez-qulqyna, ustanǵan baǵytyna mán berip, jibergen qateliginiń túp-tamyrynan izdeimiz.
Din adamnyń sanasyna ǵana emes, júregine de ornyǵady. Sol sebepti de, aldymen psihologiialyq turǵydan, sodan keiin áleýmettik turǵydan ońaltýǵa kúsh salý kerek.
Ortalyqtyń atqaratyn jumystarynyń birqatarymen tanystyryp ótetin bolsam, Dini birlestiktermen jáne memlekettik organdarmen tómendegidei mindetterdi iske asyrýdamyz:
- Destrýktivti dini aǵym ustanýshy áiel jamaǵatymen bailanys ornatyp, tyǵyz qarym-qatynas daǵdylaryn qalpyna keltirip, senimine kirý;
- Jeke áńgimelesýler arqyly turaqty bailanys ornatý;
- Psihologiialyq-teologiialyq minezdeme qalyptastyrý;
- Dini senimdi qabyldaǵanǵa deiingi tulǵalyq kartasyn jasaý;
- Psihologiialyq ońaltý, áleýmettik ońaltý jáne zaiyrly qundylyqtarǵa beiimdeý;
- Qarym-qatynas daǵdylaryn qalpyna keltirip, ózindik baǵasyn jáne ózindik sana-sezimin joǵarylatý;
- Qundylyqtyq baǵdarlaryn retteý nemese qaita ornyqtyrý;
- Tulǵanyń radikaldaný deńgeiiniń tómendetip, bilimdik pen kásiptikke daǵdylandyrý;
- Áleýmettik mártebesiniń turaqtandyrý, qoǵamdyq qatynastaryn qalpyna keltirý;
- Zaiyrly qundylyqtarǵa beiimdeý, dúnietanymyn keńeitý, tuiyqtyqtan aryltyp qyzyǵýshylyqtaryn arttyrý.
Radikaldy aǵymdardyń maqsaty - din men dástúrdiń sabaqtastyǵyn úzip, Dástúrli rýhani qundylyqtardy joqqa shyǵaryp, zaiyrlylyqqa teris kózqaras qalyptastyrý bolyp tabylady. Destrýktivti dini aǵymdar ideologiiasynyń taralýynyń aldyn alyp, kúresý úshin Ortalyǵymyzdyń qyzmetkerleri óz isterin nátijeli atqarýda.
Syilastyq, qarym-qatynas ornaǵan adamdarmen suhbattasý da, ártúrli máselelerdi talqylaý da ońaiǵa túsedi. Ońaltýǵa kirisken kezde mamandardyń jii aýysýy ońaltý jumysyna kedergi keltiredi. Sondyqtan, bailanys ornatqan adamdardyń turaqty bolýy asa mańyzdy.
Tujyrymdai kelgende, rýhani - adamgershilikke tárbieleýdegi jáne radikaldy dini ideologiiaǵa qarsy immýnitet qalyptastyrýdaǵy áieldiń róli men múmkindigi orasan zor. Áielder tek dini salada ǵana emes, bilim, tárbie, quqyq, áleýmettik qoldaý, salaýatty ómir saltyn nasihattaý salalarynda keshendi jumystar júrgizýge áleýetti bolǵandyqtan áielder aýditoriiasynda «Ońaltý jáne beiimdeý» jumystaryn júrgizý máseleleri turaqty atqarylyp jatyr.
