QR Prezidentiniń janyndaǵy QR Ulttyq ǵylym akademiiasynyń Prezidenti Aqylbek Kúrishbaev búgingi Joldaýǵa qatysty oiyn aitty. Akademiia prezidenti memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev óziniń búgingi Qazaqstan halqyna Joldaýynda eldiń áleýmettik-ekonomikalyq damýy, ekonomika salalarynyń innovatsiialyq áleýetin kúsheitý boiynsha aýqymy zor jáne asa jaýapty mindetter qoiǵanyn atap ótti, - dep habarlaidy Dalanews.kz.
Aqylbek Kúrishbaev bul tapsyrmalardy júzege asyrýda otandyq ǵylymǵa da erekshe mańyzdy ról júktelgenin aitady.
"Ǵylymnyń kúsh-qýaty ǵylymi zertteýlerdiń tiimdiligin arttyrýǵa, zertteý qyzmetine bólingen qarajatty utymdy paidalanýǵa jáne olardyń nátijelerin óndiriske engizýden tiisti tabys alýǵa baǵyttalýy tiis. Bul rette jańadan qaita qurylǵan, elimizdiń joǵary ǵylymi uiymy bolyp tabylatyn Qazaqstan Respýblikasy Prezidentiniń janyndaǵy Ulttyq ǵylym akademiiasy jetekshi ról atqarýǵa tiis. Osyǵan orai, akademiia qabyldaýdy josparlap otyrǵan birinshi kezektegi qadamdardy atap kórseteiik", - deidi ol.
Aqylbek Kúrishbaevtyń sózinshe, ǵylymi zertteýler deńgeiin arttyrý, qazaqstandyq ǵylymdy basqarý modelin jetildirý jáne ony talanttardy tartý ortalyǵyna, innovatsiialyq ideialardyń qainar kózine, ekonomikany ártaraptandyrý men qoǵamdy damytýdyń jańa baǵytyna ainaldyrý úshin, eń aldymen, «tuǵyryn» qaita qurý – basymdyqtar júiesin durys uiymdastyrý qajet.
"Ókinishke orai, mundai naqty júieniń bolmaýy sońǵy jyldary ǵylymdy aitarlyqtai qarjylandyrý 3 ese ósse de, ony zertteý baǵyttary arasynda mańyzdylyǵyn eskermei bólýge ákelip soqtyrdy. Nátijesinde, Qazaqstannyń obektivti artyqshylyqtary men ózindik ǵylymi mektepteri bar jáne memlekettiń ál-aýqaty táýeldi – munai, taý-ken metallýrgiia, agroónerkásiptik keshender, tushy sýmen qamtamasyz etý jáne adami kapitaldy damytý baǵyttaryndaǵy ǵylymi zertteýler enetin strategiialyq basymdyqtar jetkilikti qarjylyq qoldaý ala almaidy. Memleket úshin eleýli paida ákelý yqtimaldyǵy az jáne olardy paidalaný tiimdiligi shekteýli, kóptegen shashyrańqy ári mańyzy tómen mindetter arasynda qarjylyq resýrstar shashyraidy. Salystyrý úshin, kóptegen ozyq elderde ǵylymi taqyryptardy qarjylandyrý – olardyń basymdylyq dárejesine, qazirgi zamannyń aǵymdaǵy jáne bolashaq syn-tegeýrinderin eskere otyryp, ekonomikanyń damý strategiiasyna sáikestigine qarai saralanǵan túrde júzege asyrylatynyn aitýǵa bolady".
Kúrishbaevtyń aitýynsha, akademiia ekonomikanyń naqty sektorynyń qajettilikterine tolyq sáikes keletin zertteý qyzmetiniń basym baǵyttarynyń naqty ierarhiiasyn qurý arqyly ǵylymdy qarjylandyrýdy bólýdiń qoldanystaǵy júiesin qaita júkteýdi – óziniń birinshi kezektegi basty mindeti dep sanaidy. Bul ǵylymǵa baǵyttalǵan qarajattyń tiimdiligin arttyrýǵa jáne odan elimizde kútiletin nátijelerge qol jetkizýge aparatyn jalǵyz jol.
Ekinshi jaǵynan, ǵylymnyń qaitarymy kóbinese onyń nátijelerin óndiriske engizý deńgeiine bailanysty. Bul otandyq ǵylymnyń osy kúnge deiin óz sheshimin tappaǵan taǵy bir mańyzdy olqylyǵy ekenin moiyndaýymyz kerek. Munyń sebebi zertteletin taqyryptardyń ózektiligi men zertteý qyzmetiniń aimaqtyq basymdyqtaryn anyqtaý tetikteriniń bolmaýynda jáne sáikesinshe, naqty sektor tarapynan olardyń nátijelerine suranystyń joqtyǵynda jatyr. Qazaqstanda zertteýshilerdiń tek 35%-y óńirlerde jumys isteidi, al negizgi ǵylymi kúshter Almaty men Astanada shoǵyrlanǵan.
Ǵylymi-zertteý jáne tehnikalyq konstrýktsiia jumystaryn qarjylandyrýdyń eń kóp kólemi – barlyq ishki shyǵyndardyń 66%-y, baǵdarlamalyq-nysanaly jáne bazalyq qarjylandyrýdyń 79%-y, granttyq qarjylandyrýdyń 75%-y bolyp keledi. Mundai teńgerimsizdik negizinen aimaqtarda ornalasqan ǵylym men óndiris arasyndaǵy alshaqtyqtyń kúsheiýine ákeldi".
Osy máseleni sheshý úshin akademiia óz qyzmetinde úzdik álemdik tájiribege súiene otyryp, Memleket basshysynyń, oblys ákimderiniń ǵylym jáne tehnologiialar jónindegi óńirlik keńesteriniń tapsyrmasyna sáikes jergilikti jerlerde qurylatyn jumystardyń tiimdi jumys isteýine súiene otyryp, ǵylym men innovatsiialardy jergilikti deńgeide damytýǵa óziniń nazaryn aýdaratyn bolady. Olar jergilikti atqarýshy organdardyń, óńirlik ǵylymi uiymdardyń, joǵary oqý oryndarynyń jáne biznes-qoǵamdastyqtyń ǵylym men innovatsiialardy damytý máseleleri jónindegi qyzmetin úilestirý ortalyqtaryna ainalýy tiis.
"Ádistemelik basshylyqpen qatar Ulttyq ǵylym akademiiasy olarǵa taldaý jumystaryn júrgizý, óńirlik problemalardy sheshý úshin ǵylymi zertteýlerdiń basymdyqtaryn aiqyndaý, óńirdiń innovatsiialyq áleýetin baǵalaý, óńirlik ǵylymi baǵdarlamalardy oryndaý úshin ortalyq ǵylymi uiymdardyń ǵalymdaryn tartý, sondai-aq bilimdi taratý júiesin damytý arqyly zertteý qyzmetiniń nátijelerin óndiriske engizý jónindegi sharalar keshenin uiymdastyrý bóliginde jáne ǵylymi jetistikterdi kommertsiialandyrýda praktikalyq kómek kórsetetin bolady. Budan basqa, akademiia jergilikti jerlerde ortalyq ǵylymi uiymdar filialdarynyń jelisin keńeitý jáne bazada iri óńirlik biznes-qurylymdar ǵylymi-óndiristik ortalyqtar qurý máselelerin jan-jaqty qoldaityn bolady".
Ulttyq ǵylym akademiiasynyń kúsh-jigeri iri pánaralyq ǵylymi-tehnikalyq baǵdarlamalardy ázirleý jáne iske asyrý esebinen jahandyq syn-qaterlerdiń áserinen týyndaityn bar jáne bolashaqtaǵy problemalardy júieli túrde sheshýge baǵyttalatyn bolady. Eń aldymen, bul sý resýrstaryn basqarý, klimattyń ózgerýi jaǵdaiynda aýyl sharýashylyǵynyń turaqty damýy jáne t.b. máselelerdi sheshýge qatysty. Olardyń keibireýleri boiynsha jumys bastaldy.
Aqylbek Kúrishbaev tek osyndai naqty júieli sharalar ǵana otandyq ǵylymǵa Memleket basshysynyń Qazaqstan halqyna Joldaýynda ǵylymi qoǵamdastyqtyń aldyna qoiǵan mindetterin tolyq kólemde oryndaýǵa múmkindik beretinin atap ótti.
