Saýd Arabiiasy Koroldiginiń Er-Riiad qalasynda ótken IýNESKO Búkilálemdik mura komitetiniń keńeitilgen 45-shi otyrysynda Túrkiianyń astanasy Ankaradaǵy Gordion arheologiialyq orny «IýNESKO Búkilálemdik muralar tizimine» engizildi. 18 qyrkúiekte Gordion Túrkiianyń 20-shy mura tizimi retinde tirkeldi.
IýNESKO-nyń Búkilálemdik mura konventsiiasy ejelgi Gordion qalasyn «temir dáýiriniń táýelsiz patshalyǵy Frigiianyń ejelgi astanasynyń qirandylarynan turatyn kóp qabatty kóne qalashyq» retinde sipattaidy. IýNESKO bylai dep qosty: «Ol jerde júrgizilgen arheologiialyq qazbalar men zertteýler Frigiia mádenieti men ekonomikasyna jaryq túsiretin qurylys ádisterin, keńistikti ornalastyrýdy, qorǵanys qurylymdaryn jáne jerleý tájiribesin qujattaityn kóptegen qaldyqtardy anyqtady».
Gordion: turaqty qonystanǵan sirek ýchaske
Ankaranyń Polatly aýdanynda ornalasqan ejelgi Gordion qalasy Anadoly jerinde iz qaldyrǵan órkenietterdiń bai murasynyń tamasha kýágeri. Erekshe ámbebap qundylyqtarymen Anadoly tarihyna jaryq túsirgen qala Shyǵys pen Batystyń arasyndaǵy mańyzdy qiylys núktesi boldy.
Gordion ornyndaǵy qonysta erte qola dáýiriniń (shamamen b.z.b. 2500 j.) osy jerge jaqyn ornalasqan Iassihóiýk qorǵanynda derekter bar. 4500 jyl boiy kóne qalada jáne onyń ainalasynda úzdiksiz adam ómir súrýi Gordiondy álemdegi eń uzaq úzdiksiz basyp alý tarihy bar sirek aimaqtardyń qataryna qosady. Bul jerdiń ártúrli órkenietterge tartylýyn birneshe faktorlarmen bailanystyrýǵa bolady, onyń ishinde onyń búkil Anadolydaǵy mańyzdy saýda joldaryndaǵy strategiialyq ornalasýy, Sangarios ózeninen (qazirgi Sakariia) mol sý kózderi jáne eginshilikke jaramdy keń qunarly jerler.
Gordion bizdiń eramyzǵa deiingi 12 ǵasyrda Hett imperiiasy ydyraǵannan keiin ósken Frigiianyń saiasi jáne mádeni astanasy retinde tanymal. Demek, bul órkenietti túsiný úshin sheshýshi oryn. Frigiialyqtar qazirgi Ankara, Afonkarahisar, Eskishehir jáne Kýtahiia provintsiialaryn qamtityn Anatoliianyń keń aýmaǵyna qonystandy. Frigiia ańǵary – dúnie júzindegi eshqaisysyna uqsamaityn, frigiia órkenietiniń izi bar jartas synyqtary men kóne qirandylary bar keń peizaj. Frigiia iziniń arqasynda kelýshiler endi ózderiniń tarihi otanyndaǵy frigiialardyń izimen júre alady.
Frigiia kezeńiniń monýmentaldy qurylymdary Gordion landshaftynda eń mańyzdy iz qaldyrdy. Onyń ertedegi Frigiia tsitadeliniń ǵimarattary men qala bileýshileriniń qorǵandary áli de bastapqyda oilastyrylǵan áserdi beredi: Frigiia elitasynyń keremet kúshi men bedelin kórsetedi. Osy kezeńde bul jer mifologiiadaǵy «altyn janasý» qarǵysqa ushyraǵan Midas patshanyń qol astynda boldy. Gordiondaǵy Uly qorǵan nemese Midas patshanyń molasy úshinshi úlken qorǵan, al onyń ishindegi qabir álemdegi eń kóne aǵash qurylys bolyp tabylady.
Gordion sonymen qatar kóptegen ejelgi tarihshylar aitqan Gordian túiini epizodymen tikelei bailanysty. Bul túiindi Aziiany bolashaq jaýlap alýshy ǵana sheshe alady degen ańyz bar. Sondyqtan Gordionǵa Eskendir Zulqarnaiynnyń kelip, ony semserimen kesip ótpek bolǵany kezdeisoq emes.
Gordionnyń ainalasyndaǵy jaqsy saqtalǵan bekinister men monýmentaldy ǵimarattar qazirgi frigiialardyń tarihyna keremet saiahat jasaýdy usynsa da, bul jerdegi Gordion murajaiynda qazba jumystarynyń tańǵajaiyp artefaktileri de bar. Ol ár kezeńdi ókildik mysaldarmen usynatyn hronologiialyq kórmeni kórsetedi. Artefaktiler arasynda erte temir dáýirindegi qoldan jasalǵan qysh ydystar, erte frigiia dáýirindegi temir quraldar, sondai-aq ejelgi qysh buiymdar men importtyq taýarlar bar. Kelýshiler Gordionnan tabylǵan mórler men monetalardyń mysaldaryn da kóre alady.
Túrkiianyń IýNESKO-nyń dúniejúzilik muralar tizimindegi muralary
1. Goreme ulttyq saiabaǵy jáne Kapadokiia jartastary
2. Uly meshit jáne Divrigi aýrýhanasy.
3. Ystambul qalasynyń tarihi aýdandary
4. Hattýsha: Hett astanasy
5. Nemrýt Dag
6. Ierapolis-Pamýkkale
7. Ksantos-Leton
8. Safranbolý qalasy
9. Troianyń arheologiialyq orny.
10. Selimie meshiti jáne onyń áleýmettik kesheni
11. Neolit dáýirindegi Chatalhioiýk.
12. Býrsa jáne Cumalikizik: Osmanly imperiiasynyń týýy.
13. Pergamon jáne onyń kópqabatty mádeni landshafty
14. Diiarbakyr qorǵany jáne Hevsel baqtarynyń mádeni landshafty.
15. Efes
16. Ani arheologiialyq orny.
17. Afrodiziialar
18. Gobekli Tepe
19. Arslantepe qorǵany
20. Gordion
21. Ortaǵasyrlyq Anadolydaǵy aǵash gipostildi meshitter.
