Nátijesinde memlekettiń keibir jeke jobalardy qarjylandyryp, tikelei baqylaýǵa alý áreketterinen góri, onyń aralaspaýy oń áser etip jatady. Osyndai jaǵdaidan keiin memlekettik deńgeide innovatsiialyq qyzmetti yntalandyrýdyń janama ádisterin paidalaný qyzyǵýshylyǵynyń alǵashqy belgileri paida bola bastaidy.
Damyǵan elderde ǵylymi-tehnologiialyq jáne innovatsiialyq saiasatty jasaýshylar qoǵam igiligine, halyqtyń ál-aýqatyn damytýǵa arnalǵan ǵylymi-tehnologiialyq jáne innovatsiialyq damý baǵyttaryna basa kóńil bólinedi. Ol eń aldymen densaýlyqty qoldaýǵa arnalǵan biotehnologiia, nanobiotehnologiia jáne farmatsevtika salalary. Budan basqa qoǵamdyq ómirdi qamtityn aqparattyq-bailanys tehnologiialary, rýhani, materialdyq óndiris jáne ózge de qyzmet túrleri bar. EQDU sońǵy forýmdarynda ǵylymi-tehnologiialyq damýdyń dál osy baǵyttaryna basa nazar aýdarǵan bolatyn.
Ár eldiń ulttyq innovatsiialyq júieleriniń salystyrmaly zertteýleri olardyń damýynyń strategiialyq baǵyty men negizgi faktorlaryn kórsetedi. Osy jaǵynan EQDU elderinde, ásirese osy uiymnyń iadrosy bolyp tabylatyn joǵary damyǵan elderde ulttyq innovatsiialyq júieleriniń (UIJ), olardyń damý dinamikasy men tendentsiialarynyń kórsetkishi joǵary. Olar jasaǵan ekonomikalyq, innovatsiialyq júieleriniń salystyrmaly taldaý ádistemeleri týyndaǵan máseleler men tendentsiialardy dál jáne ýaqytynda anyqtaýǵa múmkindik beredi.
Innovatsiialyq qyzmet máseleleri kóptegen álemniń indýstrialdy damyǵan elderi úshin basty másele bolyp tabylady. Ǵylymi-tehnikalyq ónim intellektýaldy qyzmet nátijesi retinde ónerkásiptik menshikti qorǵaý júiesin qurýdy talap etedi jáne damyǵan elderdiń atribýty bolyp tabylady. Mysaly, AQSh tehnologiialyq saiasaty mynalarǵa baǵyttalǵan:
- jeke sektordy damytý úshin qolaily jaǵdai jasaý jáne ónimniń básekege qabilettiligin arttyrý;
- tehnologiialardy kommertsiialaýdy damytýdy kótermeleý;
- 21 ǵasyr tehnologiiasyn jasaýǵa investitsiialaý.
Eýropalyq odaq elderinde innovatsiialyq qyzmetti kótermeleý ulttyq sheńberden shyǵyp, jalpyǵa ortaq máselege ainalǵan. Zertteýler men taldamalardaǵy kooperatsiia eýropalyq kompaniialarǵa básekelesterine qarsy turýǵa, tehnologiialyq resýrstardy biriktirýge, masshtabyn keńeitý jáne tehnikalyq, intellektýaldyq múmkindikterin qosý arqyly qarjyny únemdeýge múmkindik jasaidy.
Eýropalyq odaqqa múshe elderdiń innovatsiialyq qyzmet salasyndaǵy strategiialyq joly basty baǵyttardaǵy qarjy resýrstaryn shoǵyrlandyrý bolyp tabylady:
- shaǵyn jáne orta kásiporyndardy qarjylai qoldaý mehanizmin qurý;
- innovatsiialyq ónimdi jasap, shyǵaratyn kásiporyndarǵa qandai da bir jeńildikter jasaityn jetilgen salyq mehanizmin engizý;
- tehnologiia men ónimdi quqyqtyq qorǵaý maqsatynda shaǵyn jáne orta kásiporyndarǵa qoldaý kórsetý;
- kadrlardyń innovatsiialyq quzyretin arttyrý.
Álemdik tájiribe qazirgi tańdaǵy barlyq qatysýshylardyń ózara kommertsiialyq qatynasy, ǵylymi nátijeni naryqtyq taýarǵa ainaldyrýy ǴZTKJ qorytyndylaryn tájiribege qosýdyń tiimdi tásili bolyp tabylatynyn dáleldep otyr. Ondai tásil ǵylymi zertteýler men taldaýlar qorytyndylaryn kommertsiialaý degen atqa ie. Onda innovatsiialyq úrdistiń barlyq qatysýshylary: ǵalymdar men ázirleýshiler, óndirýshiler, investorlar ekonomikalyq jaǵynan qyzyǵýda, iaǵni innovatsiiany paidalaný arqyly kommertsiialyq jetistikke tezirek qol jetkizýge ynta kóp. «Kommertsiialaý» – ǵylymi-zertteýler men taldaýlar nátijelerin jańa jáne jaqsartylǵan ónimderdi, qyzmet pen protsesterdi kommertsiialyq nátije alý úshin naryqqa shyǵarý maqsatynda tájiribede paidalaný protsesi.
- tehnologiiany kommertsiialyq paidalaný úshin jańa biznes-jobany bastaý;
- bizneske tehnologiiany paidalanýǵa litsenziia satý;
- tehnikalyq keńes berý, analitikalyq jáne taldaý qyzmetteri, sondai-aq kelisim-shart boiynsha zertteýlerdi qosqanda qyzmet kórestýdi usyný jolymen tehnologiiany paidalaný.
Amerikanyń is-tájiribesi
Tehnologiia transfertin retteitin biraz federaldy zańdardy qysqasha qaraý búgingi mehanizmder men transfert protsesterin túsiný úshin mańyzdy bolmaq. 1980 jyly álemdegi AQSh-tyń básekege qabilettiligine qatysty alańdaýshylyǵy jáne Japoniia tarapynan básekelestiktiń ósýi Kongrestiń nátijeler men ýniversitettik zertteýler ideialaryn kommertsiialaýǵa kómektesýine deiin apardy.
Osynyń barlyǵy ýniversitetter men ulttyq zerthanalarǵa patentke menshik quqyǵyn beretin jáne federaldy biýdjetten qarjylandyrylatyn zertteýler nátijelerin kommertsiialaýǵa jaǵdai jasaityn 1980 jyly qabyldanǵan tehnologiialardy transfertteý týraly zańnyń arqasynda ózgerdi.
Patentke menshik quqyǵy týraly máseleniń ashyqtyǵy, joǵary dárejedegi menshik quqyǵyn kózdegen bóten tulǵalar men uiymdar úshin salymdardy joǵaltý qaýpi azaiǵandyqtan, mańyzdy kúrdeli qarjy jumsalymynyń qaýipsiz ári naqty bolýyn qamtamasyz etti.
Álemdik tájiribege súienetin bolsaq, tehnologiialar transferti máseleleri qoiylyp, álemdik qaýymdastyq arqyly sheshimin taýyp otyrǵan. Oǵan mysal retinde 1980, 1986, 1989 jyldardaǵy AQSh-taǵy Stivenson-Ýaidler zańdaryn aitýǵa bolady.
Tehnologiialyq innovatsiialar men transfert týraly bul zańdar árbir federaldy zerthanalardan qundy tehnologiialar men olardy kommertsiialaý boiynsha ofis qurýyn, sondai-aq birikken zertteýler Ortalyǵyn qurýdy talap etedi.
Federaldy úkimet jyl saiyn ǴZTKJ úlken qarjy salyp otyrady – 100 milliard dollar kóleminde. Federaldy qarajat salýdyń ózindik maqsaty bar jáne jekelegen kelisim-sharttar jáne granttar arqyly anyqtalatyn jetkizilim úshin ónim túrinde tikelei jáne janama nátijelerdi alýǵa arnalǵan.
Biraq federaldy investitsiianyń qosymsha astary da joq emes. ǴZTKJ úlesiniń keibir nátijelerin kommertsiialaýǵa nemese saýdaǵa jaramdy innovatsiia bolmasa ilespeli nátijeler jasaityn federaldy emes uiymdarǵa (ásirese, jeke menshik) berý bar. Federaldy úkimet qarjylandyratyn ǴZTKJ-ǵa kóptegen úkimettik organdar demeýshilik jasaidy jáne olardy ýniversitetter, federaldy zerthanalar, ónerkásiptiń iri jáne usaq salalaryn qosqanda túrli oryndaýshylar júzege asyrady.
Tehnologiia transfertiniń protsesin federaldy kózderden qarjylandyrylatyn zertteýlerden bastap kommertsiialaýǵa deiingi júieli is-áreket retinde kórýge bolady. Iaǵni federaldy úkimet arqyly qarjylandyrylatyn jáne ýniversitetter nemese federaldy zerthanalarda júrgiziletinen zertteýler qorytyndylaryn, ónimdi daiyndaý jáne ony ary qarai satý arqyly intellektýaldy menshikti alý.
Bul kezeńderdiń júieliligi jáne transferttiń kommertsiialaýǵa alyp keletinin, memlekettiń ekonomikalyq ahýaly men ómir sapasyn kóterýge baǵyttalǵanyn kútýge bolady.
Nemisterdiń tehnologiia transferti júiesi
Kóptegen Eýropa memleketteri sońǵy jyldary zańdaryn tehnologiiany berý protsesiniń itensifikatsiiasy paidasyna ózgertti. Solai nemis tehnologiia transferti júiesi de sońǵy jyldarda edáýir ózgeriske ushyrady. Nemis federaldy úkimetiniń zańdyq bastamasy jeke menshik zertteý quqyǵyn moiyndaityn «professorlyq artyqshylyqty» joidy. Tiisti zań 2002 jyly aqpan aiynda óz kúshine endi. Ýniversitter jasalǵan intellektýaldy menshik pen ǵylymi-zertteý jumystary qorytyndylaryn kommertsiialaý úshin jaýapty boldy.
Búginde Germaniiada osy siiaqty 20 agenttik jumys isteidi. Olardyń barlyǵy nemis federaldy úkimetimen tolyǵymen nemese jartylai qarjylandyrylady.
Qurylǵan agenttikter zertteýlerdi kommertsiialaý nátijelerinen jańa zerttemelerge qarjyny qaitarýdy qamtamasyz etedi jáne zertteýler nátijeleri baǵasyn arttyratyn aimaqtyq ónerkásipke jańashyldyqqa qol jetkizýge múmkindik jasaidy. Nátijesinde zertteýlerdi qarjylandyrýǵa óndiristik kapitaldy tartý, jańa spin-off kompaniialardy qurý, basqa da baǵdarlamalardyń ónimdi jumystary úshin jaǵdai jasaidy. Tehnologiialar transferti agenttikteri ǵylym men innovatsiiany yntalandyrýdyń jáne ǵylymi-tehnologiialyq boljamdarǵa saiasi áserdiń utymdy quraly qyzmetin atqarady.
Germaniia zańy joǵary oqý oryndarynyń, ǵylymi-zerteý baǵdarlamalary jáne jobalary sheńberindegi tyǵyz kooperatsiiany qosa alǵanda, ártúrli ónerkásip mekemelerimen yntymaqtastyǵyn kótermeleidi. Professorlar ýniversitet atynan jáne patentti ielený quqymen ónerkásippen kelisim-shart jasaýǵa quqyly.
Akademiialyq institýttar men ónerkásipter arasyndaǵy bailanysty kótermeleý Germaniianyń aimaqtyq tehnikalyq saiasatynyń mańyzdy aspekti bolyp tabylady.
Jalpy, Eýropalyq qaýymdastyqtyń keibir elderinde innovatsiialyq qyzmetti taldai kelgende, onyń ǵylymi-tehnikalyq áleýettiń kóp shoǵyrlanǵan shekteýli aýmaǵynda basym bolyp keletinin kórsetedi.
Ol aýmaqtar negizinen óndiristiń jańa ónimderi jáne tehnologiialyq protsesterin óndirý salasynda ózara qatynas jasaityn ónerkásipter, ǵylymi-zertteý institýttary, zertteý zerthanalary tyǵyz ornalasqan qalalyq aýdandardan turady.
Eýropalyq qaýymdastyq elderinde ondai aýmaqtar innovatsiialyq belsendilik jáne memlekettik qoldaý boiynsha basqalardan birden erekshelenip turady. Eýropalyq sarapshylardyń baǵalaýynsha, Eýropalyq odaqpen qarjylandyrylatyn kelisim-sharttardy qosqanda memleket jáne qoǵam arqyly qarjylandyrylatyn zertteý kelisim-sharttarynyń jalpy sanynyń tórtten úsh bóligi osy aýmaqtarǵa – innovatsiialyq belsendilik ortalyqtaryna shoǵyrlanǵan.
Ońtústik Koreia
Ońtústik Koreia óziniń tehnologiialyq deńgeiin 90-shy jyldary edáýir kóterdi. Biraq, bul kórsetkish Amerika qurama shtattarymen, Japoniiamen, Germaniiamen salystyrǵanda edáýir tómen. Mysaly, Koreianyń elektronika jáne kommýnikatsiia tehnologiiasynyń deńgeii AQSh deńgeiimen salystyrǵanda 6%-ti quraidy. Ekologiialyq tehnologiiasy tiisinshe 48%, himiialyq jáne biotehnikalyq deńgeii – 49%.
1999 jyly 54,9 milliard vonǵa jetken tehnologiialar boiynsha ǴZTKJ qory 2000 jyly 120,8%-ǵa ósip, 121 milliard vondy qurady.
ǴZTKJ úsh baǵytqa bólingen:
- jalpy ónerkásiptik bazalyq tehnologiialar;
- ortasha merzimdi tehnologiialar;
- kelesi urpaq tehnologiiasyn jasaý.
Ónerkásiptiń birneshe basty sektorlarynda negizgi maqsaty tehnologiiany anyqtap, jobalaý bolyp tabylatyn tehnologiialardy josparlaý komitetteri jumys isteidi. Olar bolashaq ónerkásiptiń beinesin anyqtaý úshin baǵalanady, sondai-aq bolashaq salalar úshin eńbek resýrstary anyqtalyp otyrady.
Resei ekonomikalyq aimaq pen klasterge arqa súieidi
Úkimettiń TJO-ny damytý kontseptsiiasymen birge RF jeke bastamasy da joq emes. Ol RF BǴM men Amerikalyq azamattyq zertteýler jáne damytý qory (CRDF) birlese qolǵa alǵan Resei joǵary oqý oryndarynda TJO qurý bastamalary. Birinshi kontseptsiiaǵa qaraǵanda bul jerde TJO jeke zańdy tulǵa bolyp tabylmaidy, kerisinshe JOO-na qyzmet etedi. TJO mindetteri: JOO qurylǵan tehnologiialyq aýdit, kommertsiialaý boiynsha seriktester izdeý, litsenziia satý jáne jańa mekeme qurýǵa qatysý, ǴTJN kommertsiialaý boiynsha birlesken bizneske jetekshilik etý.
TMD elderinde, ásirese RF-nda qoldanylyp júrgen innovatsiialyq infraqurylys elementteri airyqsha ekonomikalyq aimaq (AEA) jáne klasterler.
AEA basqa innovatsiialyq infraqurylymdardy – tehnoparkter, ATO, innovatsiialyq-ónerkásiptik keshender t.b. qurý kezinde júzege asyrylǵan jáne ǵylymdy qajet etetin salalardy bir jerge shoǵyrlandyryp, olardyń damýyna jaǵdai jasaityn ideialar bolyp tabylady. AEA basqa infraqurylymdyq jobalardan yntalandyrýdyń janama sharalaryn keńinen paidalanatynymen, sondai-aq ákimshilik kedergilerdi azaitýymen erekshelenedi.
Qazaqstanda ǵylymdy kommertsiialaý basym baǵyt
Innovatsiialyq jandandyrý jáne innovatsiialyq qyzmetter máseleleri áleýmettik-ekonomikalyq maqsattarǵa qol jetkizý mańyzdylyǵyn eskere otyryp, Qazaqstannyń basymdylyqtardyń biri bolyp tabylady.
Sondyqtan elimizde qazirgi tańda mańyzdy áleýmettik-ekonomikalyq mindeti ǵylymi zerttemelerdi óndiriste tiimdi paidalaný bolyp otyr.
Zertteýlerdiń kommertsiialyq mańyzdylyǵyn arttyryp, naryqta kommertsiialaý maqsatynda QR Bilim jáne ǵylym ministrliginde tehnologiialardy kommertsiialaý jobasy QR Úkimeti men Dúniejúzilik bank arasyndaǵy Qaryz týraly kelisim sheńberinde júzege asyryldy. 2008 jyly bastalyp, 2015 jyly aiaqtalǵan «Tehnologiialardy kommertsiialaý» jobasy aiasynda ǵalymdar men zertteýshilerge ǵylymi zertteýlerin júrgizýge jáne ony kommertsiialaý boiynsha qolǵabys jasalyp, 1500 myń ótinimnen 65 joba iriktelip alynǵan bolatyn.
65 jobanyń 45-si jalpy somasy 900 million teńgeden asatyn daiyn ónimdi satý deńgeiine qol jetkizdi. Olardyń 8 litsenziialyq kelisimderi bar.
Ulttyq «100 qadam» Josparyn júzege asyrý aiasynda kommertsiialaý júiesin damytý úshin QR «Ǵylymi jáne (nemese) ǵylymi-tehnikalyq qyzmet nátijelerin kommertsiialandyrý týraly» Zańy qabyldandy.
Zań ǵylym men biznes arasyndaǵy bailanysty qoldaý mehanizmderin qarastyrady, tehnologiialarǵa litsenziia alýshylarǵa jeńildikter beredi, tehnologiialardy kommertsiialaý ofisteri qyzmetterin qarjylandyrady jáne tehnologiialardy kommertsiialaýǵa grantyń jańa túrin usynady.
2016 jyly Dúniejúzilik banktiń qoldaýymen «Ónimdi innovatsiialardy yntalandyrý» jobasynyń kelesi fazasyn jiberý josparlanýda. Ol týrasynda Qazaqstan qoǵamy pikir týǵyzatyny anyq. Joba somasy – 110 mln. dollar. Basty somasynyń 40%-y kommertsiialaý áleýeti boiynsha ǵylymi zerttemelerdi qarjylandyrýǵa jumsalady. Bul jobanyń aiasynda 5 komponent júzege asyrylatyn bolady.
Birinshi «Innovatsiia úshin bilim bazasyn damytý» komponenti sheńberinde kommertsiialyq áleýeti bar sapasy joǵary ǵylymi zertteýlerdi júrgizýdi yntalandyrý maqsatynda ǵylymi toptardy qarjylandyrý qarastyrylǵan. Sonymen qatar, bul komponentte tarihi otanyndaǵy jobalarǵa qazaqstandyq ǵalymdardy tartý maqsatynda shetelde jumys isteitin nemese oqityn PhD stýdentterdi qoldaý qarastyrylǵan.
Ekinshi «Innovatsiialyq konsortsiýmdar» komponenti sheńberinde naryqtyń, óndiristik sektor jáne áleýmettik máseleler suranysyn sheshý úshin ǵylym kúshin biriktirý arqyly konsortsiýmdar qalyptastyrý qarastyrylǵan.
Úshinshi «Tehnologiialardy kommertsiialandyrý tsiklin shoǵyrlandyrý» komponenti sheńberinde birneshe is-sharalardy júrgizý josparlanýda. Onyń ishinde: Memlekettik-jeke menshik áriptestik (MJÁ) mehanizmi arqyly táýekeldi bólý jáne azaitý úshin tehnologiialyq startap-kompaniialarǵa erte qarjylandyrý tiimdiligin kórsetý maqsatynda venchýrlyq qor qalyptastyrý.
Sonymen qatar, mámileler aǵynyn generatsiialaý jóninen brokerlik qyzmet qarastyrylǵan. Bul komponent kommertsiialyq investitsiialyq jobalarǵa tehnologiialar jáne innovatsiialyq ideialardy jetildirý boiynsha qyzmet naryǵyn damytýǵa baǵyttalǵan.
Tehnologiialar transfertiniń shet eldegi ofisterin qurý da qarastyrylady. Onyń negizgi maqsaty qazaqstandyq tehnologiialaryn shetel naryǵyna jyljytý jáne Qazaqstanǵa engizý úshin tehnologiialar izdestirý bolyp tabylady.
Qazaqstan ekonomikasynyń básekege qabilettiligin arttyratyn Ulttyq Innovatsiialyq Júieni ǵylym men óndiris arasyndaǵy bailanysty yntalandyrý, osy saladaǵy tehnologiialardy kommertsiialandyrý tsiklin tezdetip, adamzattyq kapitaldy kóterýge árekettesý arqyly nyǵaitý Jobadan kútiletin basty nátijeler bolyp tabylady.
Túiin
Innovatsiialar bizdiń ómirimizde bar jáne olar qyzmettiń túrli salalaryn damytý úshin mańyzdy. Innovatsiia bizdiń ómirimizdi jeńildetip, óndiristi jańa deńgeige kóteredi. Sondyqtan, kóptegen damyǵan elder innovatsiiany damytýǵa úlken qarjy jumsap, jas ǵalymdarǵa barlyq jaǵdaidy jasaýǵa tyrysady. Biraq olardy kommertsiialaý innovatsiianyń mańyzdy aspektisi bolyp tabylady. Jobalar túsim ákelýi tiis, aqtalýy qajet. Qazirgi tańda álemdegi innovatsiialyq qyzmet óte mańyzdy. Sondyqtan damyǵan jáne damýshy elderdiń jetekshileri olardy damytý úshin bar kúshin salýda.
Janbolat KANALIN, «Ulttyq ǵylymi-tehnikalyq aqparat ortalyǵy» AQ Tehnologiialardy kommertsiialaý basqarmasynyń bastyǵy.
Paidalanylǵan ádebietter:
- Dejina I.G., Saltykov B.G. Mehanizmy stimýlirovaniia kommertsializatsii issledovanii i razrabotok // Institýt ekonomiki perehodnogo perioda / Seriia: Naýchnye trýdy № 72. – Moskva. 2004g. – 152s.
- Kovajenkov M.A., Bgantseva Ia.V. Innovatsionnaia strategiia ýpravleniia kommertsializatsiei intellektýalnoi sobstvennosti VÝZa // Jýrnal «Kreativnaia ekonomika» №11(35) 2009g., ctr. 21-28.
- Mýhambetjanov S., Baimaganbetova G. Naýchnye issledovaniia: problemy kommertsializatsii ih rezýltatov
// http://www.nauka.kz/page.php?page_id=172&lang=1&article_id=89
- V ramkah programmy «Kommertsializatsiia tehnologii» podderjano 65 proektov
// http://www.zakon.kz/4778693-d.doskaraev-v-ramkakh-programmy.html
