Kakie faktory dvigaiýt ekonomiký strany vverh?
Ekonomika Kazahstana demonstrirýet odin iz samyh ýverennyh tempov rosta za poslednie gody. Po itogam desiati mesiatsev 2025-go VVP strany ývelichilsia na 6,4%, chto znachitelno operejaet prognozy bolshinstva analitikov i mejdýnarodnyh institýtov. Takoi rezýltat formirýetsia na fone rasshireniia vnýtrennego sprosa, ýsileniia investitsionnoi aktivnosti i vosstanovleniia kliýchevyh otraslei.
Stoit otmetit: polojitelnaia dinamika fiksirýetsia prakticheski vo vseh sektorah ekonomiki — ot ýslýg i torgovli do promyshlennosti i agropromyshlennogo kompleksa. Osobenno zametno ýkreplenie realnogo sektora, gde ývelichivaiýtsia obiomy proizvodstva, obnovliaiýtsia moshnosti i rastiot investitsionnaia aktivnost.
Naibolshii vklad v rost VVP vnesla promyshlennost (pliýs 7,3%), obespechivshaia bolee 30% obshego prirosta. Vkýpe s torgovlei i transportom eta otrasl sformirovala bolee 70% prirosta.
V razreze otdelnyh sektorov ekonomiki vklad v rost VVP vygliadit tak:
transport i skladirovanie — pliýs 20,7%;
stroitelstvo — pliýs 15,1%;
promyshlennost — pliýs 7,3%;
torgovlia — pliýs 9%;
selskoe hoziaistvo — pliýs 5,4%;
sviaz — pliýs 4%;
Chto kasaetsia promyshlennosti, gornodobycha ývelichilas na 9,6%, a obrabotka — na 5,8%. V obrabatyvaiýshei promyshlennosti rost obýslovlen ývelicheniem vypýska prodýktsii po otdelnym napravleniiam:
v mashinostroenii — na 11,5%, v tom chisle v avtomobilestroenii — na 13,3%;
v himicheskoi promyshlennosti — na 10,9%;
v proizvodstve prodýktov pitaniia — na 9,1%;
v neftepererabotke — na 6,3%;
v vypýske metallicheskih izdelii — na 14,1%;
v proizvodstve stroitelnyh materialov — na 5,3%.
Takoi raznostoronnii podiom podtverjdaet: ekonomika Kazahstana dvijetsia v storoný bolee ýstoichivoi i diversifitsirovannoi modeli, opiraias srazý na neskolko nezavisimyh draiverov rosta. Krome togo, tekýshaia dinamika rosta VVP Kazahstana sýshestvenno operejaet srednee znachenie po mirý: soglasno prognoznym dannym OESR, globalnyi VVP v tekýshem godý ývelichitsia na 3,2%.
Ýstoichivyi rost ekonomiki Kazahstana nevozmojen bez tselenapravlennyh ýsilii po modernizatsii kliýchevyh otraslei i podderjke strategicheski vajnyh proektov. Imenno takie initsiativy pozvoliaiýt strane razvivat promyshlennost, transportnýiý infrastrýktýrý i energetiký, a takje stimýlirýiýt investitsionnýiý aktivnost i sozdaiýt novye rabochie mesta. Odnim iz osnovnyh instrýmentov realizatsii etih masshtabnyh planov vystýpaet Fond natsionalnogo blagosostoianiia «Samuryq-Qazyna».
Blagodaria investitsiiam v modernizatsiiý natsionalnyh kompanii, vnedrenie sovremennyh tehnologii i razvitie infrastrýktýrnyh proektov, fond okazyvaet znachitelnoe vliianie na rost proizvodstvennyh moshnostei i ýkreplenie eksportnogo potentsiala. Tak, k primerý, v 2025 godý investitsionnyi portfel grýppy kompanii fonda vkliýchaet okolo 130 investitsionnyh proektov na sovokýpnýiý sýmmý bolee 50 trln tg. Iz nih 46 proektov predstavliaiýt soboi novye krýpnye initsiativy v neftegazovom, neftehimicheskom, energeticheskom, transportno-logisticheskom, stroitelnom i drýgih sektorah s sovokýpnym obiomom investitsii okolo 33,3 trln tg.
V chisle novyh proektov mojno otmetit:
Pilotnyi natsionalnyi proekt «Komfortnye shkoly». Sýmma investitsii — 1,4 trln tg.
18 energeticheskih proektov v sferah stroitelstva, rekonstrýktsii i modernizatsii obektov energetiki. Obshaia sýmma investitsii — 10,3 trln tg.
Stroitelstvo seti 5G v RK. Sýmma investitsii — 536,9 mlrd tg.
Stroitelstvo obektov infrastrýktýry spetsialnoi ekonomicheskoi zony «NINT» (ýchastok Karabatan). Sýmma investitsii — 619 mlrd tg.
Stroitelstvo jeleznodorojnoi linii «Moiynty — Kyzyljar» (320 km). Sýmma investitsii — 566 mlrd tg.
Prochie.
V tselom fond demonstrirýet ýstoichivýiý dinamiký razvitiia. Po itogam 2024 goda sýmma aktivov grýppy «Samrýk-Qazyna» dostigla rekordnogo znacheniia: 41,1 trln tg — na 11,3% bolshe, chem godom ranee. Podobnyi rost stal naibolshim za poslednie 9 let. Pozitivnaia dinamika otmechaetsia v tselom po kliýchevym pokazateliam: vyrýchka ývelichilas na 6,5%, do 16,4 trln tg, sobstvennyi kapital — na 17,7%, do 25,6 trln tg, konsolidirovannaia chistaia pribyl — na 38,6%, do 2,4 trln tg.
Takje stoit otmetit, chto fond demonstrirýet polojitelnye trendy prakticheski vo vseh sferah svoei deiatelnosti, pokazyvaia vysokýiý effektivnost ýpravleniia aktivami v gornorýdnom sektore, energetike, promyshlennosti, transporte, sviazi i drýgih kliýchevyh otrasliah. Tak, k primerý, prodaja syroi nefti ývelichilas na 1,2%, grýzovye jeleznodorojnye perevozki — na 11,4%, prodaja ýranovoi prodýktsii — na 23,3%, realizatsiia affinirovannogo zolota — na 55%, telekommýnikatsionnye ýslýgi — na 9,4%. Bolee detalnaia informatsiia — v infografike nije.
Pri etom pribyl, kotorýiý generirýiýt portfelnye kompanii, reinvestirýetsia v modernizatsiiý i diversifikatsiiý ekonomiki — eto odnovremenno otvechaet gosýdarstvennym prioritetam i ýkrepliaet sobstvennýiý finansovýiý platformý fonda. Otmechennye vyshe pokazateli investitsii podtverjdaiýt etot fakt.
Na deiatelnost fonda zametno vliiaet razvitie vnýtrennih ýpravlencheskih protsessov. Prisýtstvie nezavisimyh direktorov, bolee prozrachnye protsedýry i orientatsiia na mejdýnarodnye praktiki sposobstvýiýt snijeniiý izbytochnogo vliianiia na protsessy i povyshaiýt operatsionnýiý distsipliný. Prejde vsego, fond obespechivaet sinergiiý mejdý krýpnymi natsionalnymi kompaniiami, chto pozvoliaet dostigat bolee vysokih rezýltatov, chem pri ih razdelnoi rabote. Takoi podhod otrajaetsia na fýnktsionirovanii grýppy kompanii fonda.
Odnoi iz vajnyh sostavliaiýshih deiatelnosti AO «Samrýk-Qazyna» iavliaetsia sovmeshenie vypolneniia strategicheskih gosýdarstvennyh zadach s printsipami rynochnoi effektivnosti. K primerý, ýpravliaia krýpneishimi natsionalnymi aktivami, fond odnovremenno otvechaet za strategicheskoe razvitie kliýchevyh otraslei i za finansovýiý ýstoichivost predpriiatii, ot kotoryh zavisit ekonomicheskaia bezopasnost strany.
Takoi balans dostigaetsia za schiot gibridnoi modeli ýpravleniia. Tam, gde osobenno vajna sotsialnaia stabilnost — v tarifnoi politike jeleznodorojnyh perevozok ili v razvitii regionalnoi infrastrýktýry, — fond delaet stavký na sotsialno-ekonomicheskie tseli. V to je vremia v konkýrentnyh otrasliah, takih kak neft i gaz, fond stremitsia k mejdýnarodnym standartam rentabelnosti. Eta segmentatsiia deiatelnosti horosho otrajena v pokazateliah vklada fonda v razvitie strany. Tak, po itogam 2024 goda vklad AO «Samrýk-Qazyna» v ýstoichivoe razvitie strany otsenivaetsia pochti v 11 trln tg. Dalee detalno pokajem kajdyi sektor.
Sotsialnoe vozdeistvie
Osoboe vnimanie ýdeliaetsia sotsialnoi otvetstvennosti. V 2024-m sotsialnoe vozdeistvie fonda sostavilo 916 mlrd tg. Eta sýmma vkliýchaet rashody na sotsialnye proekty v ramkah prochih raspredelenii aktsionerý i vydeleniia sredstv v Obshestvennyi fond «Qazaqstan halqyna», blagotvoritelnye proekty Samruk-Kazyna Trust, sotsialnýiý podderjký rabotnikov i regionov prisýtstviia, obespechenie bezopasnosti na proizvodstve.
Otmetim: fond obespechivaet rabotoi bolee 256 tys. chelovek (pokazatel po itogam 2024 goda).
Ekonomicheskoe vozdeistvie
Vklad v ekonomicheskoe razvitie strany sostavil 8 256 mlrd tg. V polzý gosýdarstva byli vyplacheny nalogi na obshýiý sýmmý 2 086 mlrd tg, a takje dividendy v razmere 737 mlrd tg. Fond investiroval 1 928 mlrd tg v kriticheskýiý infrastrýktýrý i kliýchevye otrasli ekonomiki, vkliýchaia energetiký, gazovýiý infrastrýktýrý, transport i kommýnikatsii, a takje v razvedký i dobychý. V ramkah podderjki predprinimatelstva ý otechestvennyh proizvoditelei bylo zakýpleno tovarov, rabot i ýslýg na sýmmý 3 505 mlrd tg.
Vklad v ekologicheskýiý sferý
Vklad v ekologicheskýiý sferý sostavil 543 mlrd tg. Eta sýmma vkliýchaet ekologicheskie plateji i zatraty na ohraný okrýjaiýshei sredy, v tom chisle vnedrenie tehnologii, energoeffektivnost, issledovaniia i razrabotki. V neio vhodiat takje rezervy na likvidatsiiý obektov eksplýatatsii i vosstanovlenie ekologicheskogo ýsherba i rezerv po obiazatelstvam na ýsherb okrýjaiýshei srede.
Sýbsidirovanie ekonomiki
Fond prodoljaet politiký perekriostnogo sýbsidirovaniia tsen i tarifov s tseliý snijeniia nagrýzki na konechnyh potrebitelei (naselenie i biznes). V 2024 godý obiom takih sýbsidii sostavil 1,3 trln tg. Ýbytochnye napravleniia prodoljaiýt perekriostno sýbsidirovatsia za schiot dohodnyh napravlenii:
Jeleznodorojnye perevozki byli sýbsidirovany na 358 mlrd tg za schiot dohodov ot tranzita.
Vnýtrennii rynok nefteprodýktov byl podderjan na 277 mlrd tg za schiot drýgih napravlenii AO «NK „Kazmýnaigaz“», vkliýchaia eksport.
Vnýtrennii rynok gaza byl kompensirovan na 178 mlrd tg za schiot dohodov ot tranzita i eksporta gaza.
Bolee detalno vklad fonda v ýstoichivoe razvitie strany pokazan v infografike nije.
Nalichie sýverennogo fonda v liýbom gosýdarstve, po analogii s «Samrýk-Qazyna», eto ne prosto natsionalnaia initsiativa, a proverennyi mirovoi opyt effektivnogo ýpravleniia gosýdarstvennymi resýrsami. Vo mnogih stranah takie fondy ýje slýjat moshnym instrýmentom kak dlia nakopleniia bogatstva, tak i dlia stabilizatsii ekonomiki.
Dlia primera otmetim neskolko sýverennyh fondov blagosostoianiia. Naibolee pokazatelnye primery — Ýzbekistan i Azerbaidjan, gde za poslednie gody sozdany masshtabnye strýktýry po tsentralizovannomý ýpravleniiý aktivami i nakopleniiý natsionalnogo bogatstva.
Ýzbekistan
V strane deistvýiýt dve krýpnye institýtsii, otvechaiýshie za ýpravlenie gosýdarstvennymi aktivami. Dalee rassmotrim odný iz nih. V 2024 godý ýkazom prezidenta Respýbliki Ýzbekistan byl sozdan Natsionalnyi investitsionnyi fond Ýzbekistana (UzNIF). Fond akkýmýlirýet minoritarnye doli v 15 vedýshih gosýdarstvennyh kompaniiah s obshim obiomom portfelia okolo 1,7 mlrd doll. SShA. Portfel ohvatyvaet kliýchevye sektory ekonomiki — energetiký, transport, telekommýnikatsii, finansy i promyshlennost. Kliýchevye kompanii portfelia vkliýchaiýt «Ýzbektelekom», «Ýzbekgidroenergo», «Ýzbekiston havo iýllari», banki «Halk bank» i «Ýzpromstroibank».
Azerbaidjan
Strana za poslednie gody sformirovala kompleksnýiý sistemý ýpravleniia gosýdarstvennymi aktivami, vkliýchaiýshýiý kak sýverennyi fond, tak i tsentralizovannyi holding.
Azerbaijan Investment Holding (AIH) byl sozdan v 2020 godý. V portfel holdinga vhodiat predpriiatiia neftegazovoi otrasli (SOCAR), transportnye kompanii, energeticheskie aktivy, infrastrýktýrnye obekty i promyshlennye predpriiatiia. Obiom aktivov AIH otsenivaetsia primerno v 20–22 mlrd doll. SShA.
State Oil Fund of Azerbaijan (SOFAZ), krýpneishii sýverennyi fond strany, byl sozdan v 1999 godý dlia akkýmýlirovaniia dohodov ot eksporta nefti i gaza. Aktivy fonda na nachalo 2025 goda otsenivaiýtsia primerno v 50–60 mlrd doll. SShA. SOFAZ finansirýet gosýdarstvennye programmy, infrastrýktýrý i sotsialnye proekty, a takje investirýet sredstva na mejdýnarodnyh rynkah.
Inostrannye initsiativy po sozdaniiý analogichnyh fondov
V mirovoi praktike nabliýdaetsia tendentsiia sozdaniia i modernizatsii gosýdarstvennyh investitsionnyh fondov, chto podtverjdaet aktýalnost podobnoi modeli dlia dolgosrochnoi ekonomicheskoi strategii.
Velikobritaniia
V 2017 godý v strane obsýjdalos sozdanie riada fondov Future Britain, finansirýemyh dohodami ot prodaji gosýdarstvennyh aktivov i dobychi prirodnyh resýrsov. Initsiativa ne byla realizovana iz-za prioriteta fiskalnoi distsipliny i alternativnyh mehanizmov finansirovaniia.
V 2024 godý cherez reorganizatsiiý UK Infrastructure Bank byl ýchrejdion National Wealth Fund (£7,3 mlrd). Osnovnaia tsel fonda — privlechenie chastnyh investitsii v infrastrýktýrý i «zelionye» proekty.
Germaniia
V 2024 i 2025 godah v strane obsýjdalis neskolko initsiativ po sozdaniiý formatsii, analogichnyh sýverennym fondam. V iiýne 2024 goda predlagalsia pensionnyi fond Generationenkapital s ejegodnymi vznosami v 12 mlrd evro dlia chastichnogo finansirovaniia pensii, no proekt ne prodvinýlsia iz-za kritiki povyshennyh vznosov i riska zavisimosti ot rynochnoi dohodnosti.
V oktiabre 2024-go ministr ekonomiki predlojil Deutschlandfonds dlia krýpnyh investitsii v infrastrýktýrý i klimat, a v 2025 godý koalitsiia soglasovala sozdanie fonda obiomom okolo 100 mlrd evro s privlecheniem chastnyh investitsii. Eti initsiativy ne stali klassicheskimi nakopitelnymi fondami i realizýiýtsia cherez smeshannye gosýdarstvenno-chastnye mehanizmy dlia stimýlirovaniia investitsii v strategicheskie sektory.
Po poslednim dannym Caproasia, v 2025 godý v mire naschityvaetsia okolo 121 sýverennogo fonda blagosostoianiia, a godom ranee ih bylo vsego 104. To est nabliýdaetsia tendentsiia rosta, chto govorit ob effektivnosti i vajnosti takih strýktýr.
V regionalnom razreze kolichestvo sýverennyh fondov blagosostoianiia v mire v 2025 godý vygliadit sledýiýshim obrazom:
Severnaia Amerika — 16;
Latinskaia Amerika — 10;
Evropa — 19;
Blijnii Vostok — 22;
Afrika — 17;
Aziia — 27;
Avstraliia i Tihookeanskii region — 10.
Takim obrazom, opyt drýgih stran pokazyvaet, chto modeli ýpravleniia gosýdarstvennymi aktivami, shojie po formatý s Fondom natsionalnogo blagosostoianiia «Samuryq-Qazyna», polýchaiýt shirokoe rasprostranenie. Eto podtverjdaet trend: sýverennye fondy i gosýdarstvennye investitsionnye holdingi segodnia — eto strategicheskii instrýment gosýdarstva, pozvoliaiýshii odnovremenno akkýmýlirovat resýrsy, zashishat ekonomiký ot riskov, investirovat v razvitie i sotsialnoe blagopolýchie, obespechivat dolgosrochnýiý ýstoichivost i vliianie na mejdýnarodnoi arene.
