Qurylǵanyna 70 jyldai ýaqyt bolǵan, asqaq taýlarymen erekshelenetin monoqalada otyz myńnan astam turǵyn bar. Jurtshylyqtyń áleýmettik jaǵdaiy jaqsy bolýy úshin barlyq jumys atqarylýda. Qai salany alyp qarasaq ta qaryshtap damyp keledi. Óńirdegi paidaly qazba bailyǵy men infraqurylymdyq tiimdiligin aitpaǵanda, aýylsharýashylyǵy, týrizm, qurylys, ónerkásip óndirisi, jańartylǵan energiia kózderi syndy biznes salalarynda aitarlyqtai ózgerister bar. Aimaq ekonomikasynyń negizgi kúshi – ónerkásip. Máselen, 2020 jyly ónerkásiptik óndiris kólemi 22,8 mlrd.teńgeni, qalanyń aimaqtyq ónerkásip óndirisindegi úlesi 2,0 paiyzdy quraǵan.
Shaǵyn jáne orta biznes qala ekonomikasynyń mańyzdy bóligi bolǵandyqtan barlyq múmkinshilik jasalyp, tiimdi nesieler berilýde. Nátijesinde búginde jumys istep turǵan shaǵyn jáne orta biznes sýbektileriniń sany 1455, shaǵyn jáne orta biznesten biýdjetke tólemder túsimi 2,2 mlrd.teńgeni quraidy. Memlekettik kásipkerlikti qoldaý baǵdarlamalary sheńberinde segiz nesie berilgen. 25,2 million teńgeniń kepildik somasyna jeti joba qamtylyp. 56,0 mln.teńge somasynda 90 granty berilipti.
2020 jyly qurylys jumystarynyń kólemi 2,3 mlrd.teńgeni qurap, jospar 94,5 paiyzǵa oryndalǵan. «Dostyq» shaǵynaýdany ál-Farabi kóshesinen 40 páter berilip, kópbalaly, tolyq emes otbasy, múmkindigi shekteýli jandar men zeinetkerler baspana baqytyn toilady. Sonymen qatar, qalanyń ortalyq saiabaǵyna amfiteatr salyndy. Aldaǵy jylǵy jospar «Jastarǵa qyzmet kórsetý» ortalyǵy, Sporttyq-saýyqtyrý kesheni, Seifýllin kóshesinen 40 páterli jaldamaly turǵyn úi salý.
Tekeli oblystyń ǵana emes, elimizdiń týrizmin damytýǵa qolaily óńir. Qalada týrizmdi órkendetý jáne «Aqyldy qala» júiesin engizý úshin birqatar jumys atqarylýda. Atap aitsaq, qalaǵa kireberiste týristerge arnalǵan negizgi oryndardy aqparatpen qamtamasyz etý úshin jaryq diodty ekran ornatý josparlanǵan. «Býdda» tasyn jáne Qora ózenindegi bulaqty, Qonaev kóshesindegi aýmaqty, «Gorniatskii» shaǵynaýdanyndaǵy jerdi abattandyrý jumystary jasalmaq.
Áleýmettik salany damytý ákimdik jumysynyń basty baǵyttarynyń biri. Ótken jyly 1370 adam jumyspen qamtylǵan. Bes júzge jýyq otbasyna áleýmettik kómek tólendi. 147 otbasyǵa 2,5 mln.teńge kóleminde turǵyn úi kómegi berilipti. Jomart jandar qaiyrymdylyq sharalaryn ótkizip, 1048 otbasyǵa jalpy somasy 11,3 mln.teńgege kómek kórsetilgen.
2020 jyly densaýlyq saqtaý salasyn qarjylandyrýǵa 1,2 mlrd.teńge bólingen. Al ambýlatoriialyq-emhanalyq dispanserlik toptaǵy naýqastardy dári-dármekpen qamtamasyz etýge 183,6 mln.teńge jumsalypty. Elimizdi jailaǵan indetti odan ári órshitpeý úshin barlyq jaǵdai jasalyp, dári-dármek pen meditsinalyq quraldar alynǵan.
Qala boiynsha quqyqbuzýshylyqtyń kórsetkishterine toqtalsaq, qylmys sany edáýir azaiǵan. Qaladaǵy qoǵamdyq jáne jol qaýipsizdigin qadaǵalaý úshin 8 beinebaqylaý kamerasy ornatylyp, Qoǵamdyq oryndarda úshin eki modýldik politsiia beketteri satyp alyndy. Jedel basqarý ortalyǵy salynyp, 50 beinebaqylaý kameralary satyp alynypty. Olardy ornatý biylǵa josparlanǵan.
Jiynda sóz alǵan Serik Turdaliev oblysymyzdyń áleýmettik-ekonomikalyq damý barysyn baiandap, eseptik kezdesýde qaralǵan máselelerdiń baqylaýǵa alynatyndyǵyn jáne jumys sapaly oryndalatyndyǵyn aityp, aldaǵy ýaqytta atqaratyn isterine sáttilik tiledi.
Eseptik kezdesýden soń Eldos Sákenuly turǵyndardy jeke máselelerimen qabyldady.
Uljan ULDAHANQYZY,
Tekeli qalasy ákiminiń
baspasóz hatshysy
