The Green Future Index reitingi el ekonomikasynyń jasyl tehnologiialarǵa ótý úrdisin saraptan ótkizip, sonyń negizinde árbir elge jeke-jeke baǵa beredi. Massachýsets ýniversitetiniń Technology Review portalynda jariialanǵan osy jolǵy reitinginde "jasyl jobalardyń" úlesine kóńil bólingen.
Naqtylap aitsaq, memlekettiń balamaly energiia kózderine qanshalyqty investitsiia baǵyttaǵany, jasyl ekonomikamen bailanysty innovatsiialyq jobalardy qarjylandyrýǵa qanshalyqty kóńil bóletini nazarǵa alynǵan.
Qazaqstan 4,9 upaimen 76 memlekettiń ishinde 33-shi orynǵa turaqtaǵan eken. Al úzdik bestiktiń qataryna Daniia, Norvegiia, Irlandiia, Frantsiia jáne Islandiia elderi kirgen.
Budan buryn Úkimet otyrysynda premer-ministr Asqar Mámin 2030 jylǵa qarai Qazaqstandaǵy jasyl energiianyń úlesi 15 paiyzǵa deiin jetetinin málimdegen.
"Qazaqstan 2060 jylǵa deiin shikizatqa táýeldilikten arylyp, jasyl ekonomikaǵa arqa súieitin bolady. Balamaly energiia kózderiniń úlesin arttyrýǵa bar kúshimizdi salýdamyz.
2020 jyly otandyq energetikadaǵy qaita qalpyna keletin energiia kózderiniń úlesi 3 paiyzdy qurady, kelesi jyly bul kórsetkishti 6 paiyzǵa kóterýdi kózdep otyrmyz.
Al 2030 jylǵa qarai jasyl ekonomikanyń energetikadaǵy úlesi 15 paiyzǵa jetetin bolady", – degen Asqar Mámin.
Osy maqsatqa jetý úshin Qazaqstan jańa Ekologiialyq kodeks qabyldaǵan, qujat biylǵy jyldyń 1 shildesinde kúshine engen. Kodeks jasyl ekonomikaǵa basymdyq beretin kompaniialardy Batys elderiniń tájiribesi negizinde memlekettik deńgeide qoldaýdy kózdeidi.
Qazaqstannyń 2013-2020 jyldaǵy Jasyl ekonomikaǵa ótý týraly kontseptsiiasy óz nátijesin berip, elimizde qaita qalpyna keletin energiia kózderine suranys artqan (ilgeridegi 3 paiyz), al gaz elektr stantsiialarynyń sany 20 paiyzǵa ósken.
