Túrkiiadaǵy alǵashqy teńizdegi saiahattyń baǵyty Túrkeg teńizi arqyly ótedi. Bodrým – Túrkiiadaǵy eń tanymal kógildir saiahattar jasaityn aialdamalarynyń biri. Gúmýslýk, Bitez, Ialikavak, Aspat, Djennet jáne Iassos – Túrkiiadaǵy kók saiahat kontseptsiiasynyń bastapqy shabyty Bodrýmdaǵy eń tanymal kók saiahat shyǵanaqtary. Shyǵanaqtardy qaiyqpen zerttegennen keiin, 15-shi ǵasyrdaǵy Bodrým saraiy men Bodrým sý asty arheologiia murajaiyna saiahat jasaý úshin toqtai alasyz.
Bodrým sonymen qatar Egei, túrik jáne halyqaralyq taǵamdardyń áigili gastronomiialyq ortalyǵy sanalady.
Datcha túbegi: jerdegi jumaq
Egeiden Jerorta teńizine deiingi kógildir saiahat baǵdarymyzdaǵy kelesi bailanys porttary – Gókova, Datcha jáne Marmaris. Bodrým men Datcha túbegi arasynda sozylǵan Gókova shyǵanaǵy kógildir saiahatshylar úshin tanymal oryn. Osy baǵyt boiyndaǵy kórikti shyǵanaqtar men araldar: Orak araly, Sedir araly, Kýfre shyǵanaǵy, Lóńgóz shyǵanaǵy, Chanak shyǵanaǵy/Ingiliz ailaǵy, Degirmen Búkú, Edi (Jeti) araldary, Latsivert shyǵanaǵy jáne Tavshan araldary.
Datcha túbeginiń jaǵalaýynda Kýrýbýk, Palamýtbýký, Haiitbýký, Qyzylbúký, Ballicha-býký, Boinýzchýk jáne Armonika ártúrli kólemdegi kóptegen shyǵanaqtarymen kelýshilerdi qarsy alady. Bul jaǵajailarda sizdi umytylmas tabiǵat áserleri men keremet ejelgi Knidos qalasy kútedi. Saiahattyń Marmaris aiaǵynda Adakói, Eshki araly (Kechi), Gýverchin araly, Djennet araly, Serche shyǵanaǵy, Bozýkkale shyǵanaǵy jáne Bozbýrýndy kórýge bolady.
Teńiz arqyly kelip, qurlyqqa túsip, ártúrli tarihi jáne mádeni oryndardy, sonyń ishinde Marmaris qamalyn jáne Fiskos pen Amos ejelgi qalalaryn aralaýǵa bolady.
Gódjek: kók saiahattyń júregi
Siz túrik Riverasyn basqarǵan kezde jelkendi jumaq Gódjek sizdi qarsy alady. Qurlyqta, qamyspen kómkerilgen Dalian ózeni men ejelgi Kaýnos qalasy sizdi Giýchektiń dál aldynda qarsy alady. Túrkiianyń kógildir saiahattarynyń kópshiliginiń basty nysany sanalatyn Góchektegi Osman Aga shyǵanaǵy, Boinýz Búkú shyǵanaǵy, Sarsala shyǵanaǵy, Domýz araly jáne Bedri Rahmi shyǵanaǵyna barǵannan keiin bul aimaqqa ǵashyq bolasyz.
Kleopatra monshalary (Kleopatra Hamami) dep atalatyn batyp ketken qirandylar shyǵanaqta tabylǵan jáne tarihi qirandylary men kóptegen sý asty ómiriniń moldyǵy bar sýǵa túsýge arnalǵan oryn. Egei jáne Jerorta teńizi jaǵalaýlary toǵysqan birinshi dárejeli teńiz jaǵalaýlarymen Fethie kógildir saiahattardyń tanymal aialdamasy bolyp tabylady. Fethieniń móldir sýyna súńgip bolǵannan keiin timian hosh iisti taý samaly soqqan shaǵyn shyǵanaqtarda túneýge bolady.
Fethiedegi zákirdi ólshep alǵannan keiin kóptegen shyǵanaqtarymen áigili Olýdenizge bara alasyz.
Túrkiianyń paraplandar jumaǵy bolyp tabylatyn Olýdenizde siz Kýmbýrný shyǵanaǵy, Gemiler araly, Kabak shyǵanaǵy, Kydrak shyǵanaǵy, Shevalier (Rytsar) araly, Samanlyk, Kalemia, akvariým (akvariým) jáne, árine, Kóbelek alqabyna barýǵa bolady. kóbelekterdiń 80-nen astam túri mekendeidi.
Qas Kekovaǵa: arman sapary
Túrik Riverasynyń astanasy Antaliiada umytylmas kógildir saiahattyń taǵy bir baǵyty – Jerorta teńiziniń naǵyz asyl tastary Kas. Túrkiianyń eń tanymal kýrorttarynyń biri Kasta álemdegi eń ádemi jaǵajailardyń qatarynda ataqty Kapýtas jaǵajaiy da bar. Qalqan men Kekovaǵa kógildir saiahat – erekshe áser: ásirese, tarihi qirandylarmen qorshalǵan Kekova araly ómirde bir ret bolatyn keremet.
Qastan jolyńyzda eń birinshi ótetin shyǵanaq tańǵajaiyp Limanagzi shyǵanaǵy bolsa, Gýverchin araly, Dodekan araldary, Ýfak Dere, Inónú shyǵanaǵy, Aperlai, Iaglitsa shyǵanaǵy, Tersane shyǵanaǵy, Akvariým shyǵanaǵy, Ýchaǵyz, Kalekói jáne Karalos shyǵanaǵy. osy keremet baǵyttaǵy kóptegen basqa aialdamalar. Bul týrdyń tosynsyiy – Gókkaia shyǵanaǵyndaǵy Qaraqshylar (Korsan) úńgiri, oǵan tek qaiyqpen jetýge bolady!
