(I BAKÝ TÚRKITANÝ QURYLTAIYNYŃ ÓTKENINE 90 JYL BOLDY)
Eń alǵashqy Bakýde ótken Túrkitaný Quryltaiyna Qazaqstan delegatsiiasyn Baitursyn Ahmet Baitursynuly bastap keldi (kazah, pred. Ak. Tsentra, Org. Komissiia, Kyzyl-Orda), onyń ishinde Áziz Bai-Seidýli (kazah, chl. Ak. Tsentra, Kazakistan (soiýz Rabpr.), Kyzyl-Orda), Ildes Omarov (kazah, sotr. Ak. Tsentra, Kazakistan (NKP), Kyzyl-Orda), Názir Tórequlov (kazah, jýrnalist, Org. Komissiia, Moskva), I.Omarov (qazaq), Bilál Súleev (kazah, ýchitel, Kazakistan (NKP), Kyzyl-Orda) siiaqty tanymal adamdar boldy.
[caption id="attachment_16204" align="alignright" width="272"]
Almaz ÚLVI (Binnatova), professor doktor,
Ázirbaijan Ulttyq Ǵylym Akademiiasy
Nizami atyndaǵy Ádebiet institýty,
Túrki halyqtary ádebieti bóliminiń qyzmetkeri, aqyn, ádebiettanýshy
Baitursyn Ahmed Baitýrsýnovich (Ahmet Baitursynuly) joldas, 1926 jyly 2 naýryzdaǵy Birinshi Túrkitaný Quryltaiy saparynda «Qazaq terminologiiasynyń printsipteri» atty baiandama jasady. Jumys barysynda «Əlippe jáne grafika júiesin bir izge túsirý máselesi týraly» dep atalatyn tezisin de qosty. Sonymen qatar quryltaidyń tematikalyq otyrystaryna belsene aralasyp, óz pikirin aityp, jaryssózderge qatysyp otyrdy.
I Baký Túrkitaný Quryltaiynan keiin, 1927 jyly Qyrymda, 1928 jyly Samarqandta, 1930 jyly Almatydaǵy ǵylymi konferentsiia, 1932 jyldan bastap ótip turǵan Túrki tilderi kongresteri, onyń ishinde 1976 jyly Almatyda, 1980 jyly Tashkentte, 1988 jyly Ashhabatta ótken Keńestik Túrkitaný Kongresteri, I Baký Túrkitaný Quryltaiynyń izbasary boldy, sol bir quryltaidyń mirasqory bolýǵa talpynys kórsetti.
*****
1926 jylǵy I Baký Túrkitaný Quryltaiy ádebi-mádeni mazmundy bolsa da, eń birinshi kezekte basybaily saiasi oqiǵa bolyp tanylady. Quryltaidy uiymdastyrýshy taraptardyń da óz dittegenderi, ózindik maqsattary da bolǵandyǵy anyq. Al qatysýshy taraptar kimder edi: imperiialyq úrei tarata bastaǵan Keńes Sotsialistik Respýblikasy jáne jańashyl ómir men tyń jol tańdaýǵa talpynǵan Túrki halyqtary, baýyrlas elderdiń odaǵy kún tártibinde edi.
I Baký Quryltaiy Keńes shinelin kiip, Stalin qylyshyn qolyna alǵan Orys Imperiiasy zamanyna tuspa-tus keldi. Bul – Túrki halyqtarynyń bastan keshirgen tarihtaǵy eń zulmatty da aýyr, zor jyldary edi. Osy alapattyń sońy odan asqan alapat oqiǵa – ashtyq pen repressiiaǵa ulasyp, túrki halyqtaryn eseńgiretip tastaǵany belgili. Tarihi quryltai qujattary osy oqiǵa tizbekterin oqyp bilýimizge, sotsialistik realizm dep atalatyn saiasi úderisti paiymdaýymyzǵa septigin tigizedi
Atalmysh quryltaidy imperiialyq piǵyldy saiasatkerler ózine jasalyp jatqan qaskóiliktei kórdi, pendeshilik qyzǵanysh ta qylań berdi, endi qurylyp jatqan Keńester Odaǵynyń túp tamyryn Slavian tektes halyqtar quraityndyǵyn jeleý etip, orystyq-slaviandyq gegomoniiany negizgi saiasi baǵyt etip tańdady. Bul jolda túrki halyqtarynyń ziialy qaýymy qasqaiyp qarsy turdy. Túrki ziialy qaýymyn aqyl-parasatpen jeńe almaityndyǵyn sezip, ártúrli saryndaǵy mádeniet pen ónerdi, til men ádebietti qamtyǵan pátýásiz reformalardy bastap ketti. Arty jappai qyrǵyn men máńgúrttelýge alyp kelgen saiasattyń aty «Stalinizm» edi.
Basqa bir taraptan, Táýelsizdigine eki-aq jyl tolǵan jas Túrkiia Respýblikasy túrik halqymen qosa barlyq túrki jurtyn qamtityn tilge, álipbige, mádeniet pen saiasatqa bailanysty jańa kontseptsiia, jańa baǵyt-baǵdar daiyndaý ústinde edi. Onyń ishinde jer-jerdegi túrkitanýshylardyń basyn qosyp úlken bir jiyn, quryltai ótkizbek oilary bar edi. Alaida oi eleginen ótkize kele I Túrkitaný Quryltaiyn Ázirbaijannyń astanasy Baký qalasynda ótkizý mámilesi «menmundalai» bastady. Sonymen ol kún de kelip jetti: 1926 jyldyń 26-shy aqpany men 6-shy naýryz kúni aralyǵynda Túrkitanýshylardyń Birinshi Baký Quryltaiy shaqyrylatyn boldy.
Quryltai delegattarynyń jalpy sany 131 bolyp, olardyń 93-i túrki halyqtarynan bolsa, qalǵan 38-i basqa jurt ókilderi edi. Barlyǵy – 17 otyrys/jinalys bolyp ótti. Munda túrki halyqtarynyń tarihyna, tiline, etnogenezine, etnografiiasyna bailanysty 38 baiandama tyńdaldy.
Túrki tiliniń 7 keleli máselesi retinde myna taqyryptarǵa nazar saldy:
1.Əlippe máselesi;
2. Emle-orfografiia problemasy;
3.Termin máselesi;
- Ádistemelik-metodikalyq problemalar;
- Týystas jáne kórshiles tilderdiń salystyrmaly zerttelýi jáne interferentsiialyq problemalary;
- Túrki tilderiniń ádebi til problemalary, túrki tilderine ortaq bir ádebi tańdaý máselesi;
- «Uly til (Jalpytúrkilik) teoriiasy» men túrki tilderiniń tarihi (tarihilyq) problemalary.
Quryltai jumysyna bastan-aiaq qatysyp júrgenderdiń biri – Bákir Chobanzade boldy. Quryltaidyń bastan-aiaq barlyq qujattyq jumysy osy kisiniń qolynan ótti dep atap ótsek, qatelespespiz.
Quryltaida ataqty ǵalym-túrkologtardan bastap, ártúrli shendegi sheneýnikter de qalys qalmady: tanymal túrkitanýshy Áli Bei Húseiinzade, ataqty teorik-ǵalym N.Marr, Keńes ideologiiasynyń qolshoqpary A.V.Lýnacharskii siiaqty tanymal kisiler Prezidiým músheleri bolyp sailandy. Quryltaidy Ismail Bei Gaspyraly men Vasilii Vasilevich Radlovtyń (Fridrix Vilhelm) qurmetine ataý sheshimi qabyldandy.
I Baký Túrkitaný Quryltaiynyń qurmetti qonaqtary retinde ataqty shyǵystanýshy ǵalymdar men túrkitanýshylar óz sán-saltanatymen oryn alyp jatty: F.Kóprúlúzade, A.E.Krymskii, N.N.Poppen, L.Ligetin, N.Ashmarin, sondai-aq T.Menzel (nemis), V.Rabedold (nemis), I.Messarosh (vengr), I.Omarov (qazaq), X.Oshaiev (cheshen), Zifelt-Simýmiaki (eston), M.P.Pavlovich (evrei), M.P.Petrov (chývash), Sh.Rahimin (ózbek), I.Sabrin (ózbek), Q.S. Qubaidýllin jáne Q.E.Sadin (tatar), Xalid Said Xocaiev (ózbek), Ə.Janybaev (noǵai), B.S.Sýleev (qazaq), Sh.Manatov (bashqurt), M.Nadim (Qyrym tatary), N.Q.Katanov (hakas), D.Korkmazov (qumyq), X.K.Kosyev (qalmaq), Z.K.Malsatov (ingýsh), V.B.Tomashevskii (orys). Atalmysh quramnan-aq quryltaidyń qandai joǵary deńgeide ótkendigin jáne qandai alyp aýmaqty qamtyǵanyn paiymdai alamyz.
Bakýde ótken quryltaidyń videonusqasy
https://www.youtube.com/watch?v=6iTDyjSdULw
************************
Quryltaidyń sońǵy kúnderinde ózbek aqyny Álisher Naýaidiń tvorchestvosy men shyǵarmalaryna bailanysty saltanatty jiyn bolyp, Á.Naýaidiń «Vaqfiiá», «Múnsháat» kitaptarynyń, N.Baiqaranyń «Mir Álisher Naýai» atty maqalalar antalogiiasy men «Divan» atty shyǵarmasynyń tusaýkeser rásimi ótti.
1926 jyly I Baký Túrkitaný Quryltaiy Á.Naýaidyń 500 jyldyq mereitoiy datasyna sai kelip, quramy 10 kisiden turatyn mereitoi komissiiasy quryldy. Alǵashqy kúni, iaǵni 26 aqpan, 1926 jyly I quryltai aiasynda «Əlisher Naýai – 500» atty saltanatty mereitoilyq kesh uiymdastyryldy. Álbette, buǵan deiin de Bakýde osy mereitoiǵa bailanysty basqa is-sharalar uiymdastyrylǵan edi.
Óz jumysyn 1919 jyldan bastaityn «Kommýnist» gazetinde tanymal jazýshylar men aqyndardyń maqalalary jariialana bastady. Onyń ishinde, Ismail Hikmet, Əli Nazym, Mirza Muqsyn Ibragimder de bar edi. Atalmysh jariialanymdardyń qatarynda B.Chobanzadeniń de 1926 jyly 4 naýryzda jaryq kórgen «Naýai – tilshi-lingvist» atty maqalasy boldy. Sondai-aq, Chobanzadeniń Naýaige bailanysty «Naýaidiń tili jáne lingvistikalyq ǵylymy týraly» atty jáne «Naýai – tilshi» atty eki maqalasy qolymyzǵa tústi.
B.Chobanzadeniń «Kommýnist» gazetinde jariialanǵan maqalalary oqyrmandar tarapynan úlken yqylaspen qabyldandy, «Naýai – tilshi» atty maqalasynda Naýaidi úlken tilshi-lingvist retinde tanytady. «Qala tili bolmaǵan túrkilerde ádebi tildiń bolmaýy da múmkin edi» degen ýáj aitady. «Naýai shyǵarmalarynyń tilin qala chinovnikterine telimiz be, álde qara halyq, qalyń jurt «qoldandy ma», ol jaǵy bizge beimálim, dei kele, ǵalym Ismail Hikmettiń keibir kózqarastyrana qaishy pikirler aitady.
Túrki áleminiń iri tilshi jáne ádebiettanýshy ǵalymy Bakir Chobanzade Naýaidiń klassikalyq túrki ádebieti tarihynda eleýli oryn alatyndyǵyn, atalmysh taqyryptyń kúnimizde ózekti bolyp otyrǵandyǵyn atap ótedi. Bul rette Naýaidiń parsy ádebieti yqpalymen jazǵan «Hamze» atty shyǵarmasyn «túrki tiliniń damýyna úlken úles qosqan eńbegi» dep baǵalaidy. Maqalasyn bylai jalǵastyrady: «Túrki tiliniń tórt piri bar, olardyń birinshisi, «Divan-i Luǵati-t Túrk» avtory Mahmud Qashqari, ekinshisi, «Ǵaribname», avtory Sheih Ashyq Pasha jáne úshinshisi Naýai bolsa, tórtinshisi de «Másirá úl-úlúm», avtory Berǵamaly Qabiri dep atap ótedi. Osylardyń ishinde Álisher Naýaidiń orny erekshe. Ol – Orta Aziia túrkileri arasynan shyqqan asa daryndy ǵalym, filosof jáne aqyn. 11 ǵasyrda Mahmud Qashqari «qalada fars tili, dalada túrki tili qoldanylady» dep ketse, Naýaidiń shyǵarmalarynan osy aitqan sózderdiń shyndyqqa jaqyn ekendigin ańǵara alamyz. Al onyń shyǵarmalary, bizdiń sózimizge dálel dei kele, Mahmud Qashqari dáýirinen keiin, Naýai dáýiri bastalady» dep qorytyndylaidy. B.Chobanzade osy sózderin aityp otyryp, túrki tilderiniń tarihi damý hronologiiasyn jasaǵandai bolady.
II Túrkitaný Quryltaiy 1927 jyly Qyrymda, al III-si 1928 jyly Samarqandta ótýi týraly ortaq sheshimniń negizgi sebepteriniń biri de, álbette Naýaidiń 500 jyldyq mereitoiy bolatyn. Alaida, keiinirek belgili bolatyndyǵyndai josparlanǵan II-shi de, III-shi quryltai da shaqyrylmai, syiyrquiymshaqtanyp baryp turalap qaldy (joǵarydaǵy epigrafta kórsetkenimizdei ataqty I Quryltaidan keiingi basqosýlar qatardaǵy konferentsiia dárejesindegi jiyndar ekendigi shyndyq). Sebebi, quryltaidyń sońynan ile-shala kelgen áleýmettik dúrbeleń men saiasi qýǵyn-súrgin túrki elderiniń betke ustar ǵalymdary men ziialy qaýymyn ajal qushaǵyna itermelep, ólim men ómir arsyndaǵy arpalys zamanǵa ulastyrdy da jiberdi. Qaisybiri jazyqsyz oqqa ushsa, qaisybireýleri Sibirge aidaýǵa kete bardy.
Qazaq tiline aýdarǵan Erǵali ESBOSYNOV
