Bul sharanyń negizgi maqsaty – qazaqstandyqtarǵa jeńil sýdy maksımaldy túrde qoljetimdi etý jáne halyq densaýlyǵy úshin ony paıdalanýdyń mańyzdylyǵy boıynsha bilim berý sharalaryn ótkizýdi kózdeıdi.
Qazaqstanda qaıtalanbas tabıǵı mıneraldy sýynyń jerasty ken orny bar. Ol 2011 jyly «Buqpa» ýchaskesinde «Quskól» jerasty sý ken ornynan tabyldy. Bul jerler qazirgi Býrabaı kýrorty jáne Kókshetaý qalasy bar Kókshetaý qyratynda ornalasqan jáne sonaý Keńes odaǵynyń gıdrogeologtarymen ótken ǵasyrdyń 80-jyldarynda ashyldy.
Muz dáýiri kezinde, 15 myń jyl buryn paıda bolǵan kóne muzdyq arqyly kóteriletin TURAN JEŃİL sýy tabıǵı mıneraldardy óz boıyna sińirip úlgeredi.
Qazaqstandaǵy tabıǵı sýdaǵy deıterııdiń mólsheri 133 mg/l belgilengen normalardan tómen. Salystyrý úshin, Antarktıka muzdyǵyndaǵy sý álemdegi eń jeńil sý quramynda 89 mg/l deıterıı bolsa, álemdegi eń tanymal tabıǵı aýyzsýdyń brendteri quramynda 144-148 mg/l deıterııge teń keledi. Osydan-aq Qazaqstandaǵy aýyzsýdyń qanshalyqty sapaly ekenin ańǵarýǵa bolady.
Joǵary sapaly sýmen qamtamasyz etý – árbir adamnyń densaýlyǵy úshin mańyzdy másele. Sýdyń adam aǵzasynda atqaratyn kem degende 25 mańyzdy fýnksıasy bar. Ol deneniń ár jasýshasyndaǵy elektr jáne magnıtti energıany generasıalaıdy, búkil jasýshalyq qurylymdy baılanystyrady, DNQ-ny zaqymdanýdan qorǵaıdy jáne qalpyna keltirý mehanızminiń tıimdiligin arttyrady, azyq-túlikti energıamen qamtamasyz etedi, sodan keıin azyq-túlik bólikteri osy energıany asqorytý úrdisinde múshege jibere alady.
