Qazaq jerine taza aýyzsýdyń qory jinaqtalǵan
Bul sharanyń negizgi maqsaty – qazaqstandyqtarǵa jeńil sýdy maksimaldy túrde qoljetimdi etý jáne halyq densaýlyǵy úshin ony paidalanýdyń mańyzdylyǵy boiynsha bilim berý sharalaryn ótkizýdi kózdeidi.
Qazaqstanda qaitalanbas tabiǵi mineraldy sýynyń jerasty ken orny bar. Ol 2011 jyly «Buqpa» ýchaskesinde «Quskól» jerasty sý ken ornynan tabyldy. Bul jerler qazirgi Býrabai kýrorty jáne Kókshetaý qalasy bar Kókshetaý qyratynda ornalasqan jáne sonaý Keńes odaǵynyń gidrogeologtarymen ótken ǵasyrdyń 80-jyldarynda ashyldy.
Muz dáýiri kezinde, 15 myń jyl buryn paida bolǵan kóne muzdyq arqyly kóteriletin TURAN JEŃIL sýy tabiǵi mineraldardy óz boiyna sińirip úlgeredi.
Qazaqstandaǵy tabiǵi sýdaǵy deiteriidiń mólsheri 133 mg/l belgilengen normalardan tómen. Salystyrý úshin, Antarktika muzdyǵyndaǵy sý álemdegi eń jeńil sý quramynda 89 mg/l deiterii bolsa, álemdegi eń tanymal tabiǵi aýyzsýdyń brendteri quramynda 144-148 mg/l deiteriige teń keledi. Osydan-aq Qazaqstandaǵy aýyzsýdyń qanshalyqty sapaly ekenin ańǵarýǵa bolady.
Joǵary sapaly sýmen qamtamasyz etý – árbir adamnyń densaýlyǵy úshin mańyzdy másele. Sýdyń adam aǵzasynda atqaratyn kem degende 25 mańyzdy fýnktsiiasy bar. Ol deneniń ár jasýshasyndaǵy elektr jáne magnitti energiiany generatsiialaidy, búkil jasýshalyq qurylymdy bailanystyrady, DNQ-ny zaqymdanýdan qorǵaidy jáne qalpyna keltirý mehanizminiń tiimdiligin arttyrady, azyq-túlikti energiiamen qamtamasyz etedi, sodan keiin azyq-túlik bólikteri osy energiiany asqorytý úrdisinde múshege jibere alady.
