Almaty iadrolyq fizika institýty Astana filialynyń injeneri Málik Qaliekperov atom energetikasynyń qajettiligi men ony damytýdyń ǵylymi negizdegi derekterin keltirdi. Onyń aitýynsha, qazirgi tańda Qazaqstanda aýany lastap jatqan parniktik gazdyń 80 paiyzy energetika sektorynan bólinip otyr.
-AES – bul eń aldymen elektr energiiasyn óndirý kózi. Qazirgi ýaqytta Qazaqstanda elektr energiiasynyń 70%-n kómir stansalary óndiredi, olardyń ortasha tozýy 70%-dan asady. Birqatar stansalar aldaǵy 10 jylda qoldanystan shyǵarylady.
Sonymen qatar, elde elektr energiiasyn tutynýdyń ósýi jyl saiyn shamamen 3% - ǵa artyp keledi. Osyǵan bailanysty Úkimet 2035 jylǵa deiin jańa qýat kózderin iske qosý Josparyn bekitti. Josparǵa sáikes aldaǵy ýaqytta elimizde 26,5 GVt jańa qýat engiziledi, oǵan jumys istep turǵan stansalardy jańartý da, jańasyn salý da kiredi.
Árine, jańǵyrtylǵan energiia kózderi odan ári damityn bolady. Sonymen qatar gaz týrbinaly jáne bý-gaz qondyrǵylary bolyp tabylatyn retteýshi qýat engiziledi. Gaz generatsiiasynyń iri qurylys obektileri Túrkistan, Qyzylorda oblystarynda jáne Almaty jáne Shymkent qalalarynda iske asyrylýda. Jumys istep turǵan kómir stansalaryn jańǵyrtý da josparlanǵan, mysaly, Ekibastuz GRES-in keńeitý, Kókshetaý, Semei jáne Óskemen qalalarynda úsh kómir stansasyn salý kózdelip otyr.
Ókinishke qarai kómirtekti beitaraptylyq jónindegi álemdik saiasatqa bailanysty qazirgi ýaqytta kómir stansalaryn salýǵa qarjy tartý qiyn. Halyqaralyq qarjy institýttary parniktik gazdar shyǵaryndylarynyń joǵary bolýyna bailanysty kómir stansalaryn salýǵa qarajat bólmeidi. Osyǵan orai eki joǵary qýatty reaktory bar "jasyl" energiia kózderine jatatyn bir AES salý qarastyrylýda.
Mysaly, bizdiń elimizde parniktik gazdar shyǵaryndylarynyń 80%-ǵa jýyǵy energiia sektorynan taraidy. Eger bir qýattylyǵy 1000 MVt kómir jáne atom elektr stansalarynyń qurylysyn salystyratyn bolsaq, onda biz kómirqyshqyl gazynyń shyǵaryndylaryn 7 mln.tonnaǵa deiin qysqarta alamyz.
Bizdiń elimizde JEK sektory jaqsy damyp keledi. Qazirgi ýaqytta elimizde jalpy qýaty 2900 MVt bolatyn 148 JEK nysany paidalanylýda. Bul 46 kún elektr stansasy, 59 jel elektr stansasy. Biz 2025 jylǵa qarai JEK-tiń jalpy generatsiianyń 6% úlesine qol jetkizýdi maqsat etip qoidyq, alaida ótken jyly osy maqsatqa qol jetkize aldyq. Budan basqa, osy jyldyń 6 aiynyń qorytyndysy boiynsha JEK úlesi óndirilgen elektr energiiasynyń jalpy kóleminiń 6,5%-n qurady. Úkimet jańǵyrtylǵan energiia kózderin damytý úshin barlyq sharalardy qabyldaýda, JEK óndiretin elektr energiiasynyń baǵasyn tómendetý úshin aýktsion tetigi engizildi. 2027 jylǵa deiin aýktsion boiynsha qýaty 6700 MVt stantsiialardy iske qosý josparlanǵan.
Budan basqa Jambyl oblysyndaǵy jel elektr stantsiialary boiynsha 1000 MVt iri investitsiialyq nysandardy iske asyrý josparlanǵan. Alaida, JEK-tiń bir kemshiligi bar. Aýa-raiyna bailanysty JEK turaqsyz energiia kózi sanalady. Jel bolmaǵan kezde – elektr qýaty da joq, Kún bolmasa da solai. Jel elektr stansalary úshin belgilengen qýatty paidalaný koeffitsienti, tipti jel áleýeti bar aimaqtarda da 35-40% quraidy. Eń kóbi 41-42%. Al bizge ónerkásip pen jalpy ekonomikany damytý úshin 24/7 jumys isteitin turaqty energiia kózderi qajet.
Sondyqtan búkil álem atom energetikasyn damytýǵa umtylady.
Ókinishke qarai Qazaqstan elektr energiiasy qatty jetispeitin saǵattarda shekara mańyndaǵy elderden elektr energiiasyn josparly túrde satyp alýda. 2023 jyldyń qorytyndysy boiynsha tutynylǵan 115 mlrd. kVtsaǵ bolsa, sonyń 2 mlrd. kVtsaǵ astamy Reseiden josparly túrde satyp alyndy. Bolashaqta buǵan jol bermeý úshin biz qazirdiń ózinde sharalar qabyldaýymyz kerek. Qazirgi ýaqytta kóptegen elder óz elderinde atom elektr stansalaryn salýda. Qytaida 26 reaktor salynýda, BAÁ óziniń alǵashqy atom elektr stansasyn saldy, Túrkiia da óziniń alǵashqy elektr stansasyn salý ústinde, kórshimiz Ózbekstan AES salatynyn jariialady.
Bizdiń elimizde atom energetikasyn damytý áleýeti óte joǵary. Tabiǵi ýran óndirý boiynsha álemde birinshi orynǵa ie bolýdan basqa, Óskemen qalasynda Úlbi metallýrgiia zaýytynda Keńes Odaǵynan bastap otyn tabletkalary óndiriledi. 2021 jyldan beri Úlbi metallýrgiia zaýyty daiyn iadrolyq otyn shyǵarady. Atom stantsiiasynda eń sezimtal oryn – iadrolyq otyn, bizdiń joǵary bilikti mamandar qazirgi ýaqytta Qytaiǵa eksporttalatyn daiyn iadrolyq otyn shyǵarady. Alǵashqy partiialar Qytaidaǵy Atom stansalaryna jóneltildi.
Memleket basshysynyń Qazaqstanda atom energetikasyn damytý múmkindigin zerdeleý jónindegi tapsyrmasyn oryndaý maqsatynda reaktorlyq tehnologiialardy tańdaý boiynsha buryn júrgizilgen zertteýlerdi ózektendirý, AES-tiń qýaty men qurylys aýdanyn anyqtaý boiynsha jumystar júrgizildi. Júrgizilgen zertteýlerdiń qorytyndysy boiynsha stantsiianyń qýaty 2800 MVt deiingi AES qurylysynyń eń qolaily aýdany retinde Almaty oblysy Jambyl aýdany Úlken aýylynyń aýmaǵy tańdaldy.
Áleýetti jetkizýshiler retinde «CNNC» (QHR, HPR-1000 reaktory), «Rosatom» (RF, VVER-1200, VVER-1000 reaktorlary), «KHNP» (Ońtústik Koreia, APR-1400 reaktory) jáne «EDF» (Frantsiia, EPR1200 reaktory) kompaniialary qarastyrylýda. Qazirgi ýaqytta iadrolyq tehnologiialardy jetkizýshilermen AES salý jobasyn iske asyrý boiynsha usynylyp otyrǵan sharttardy talqylaý boiynsha kelissózder júrgizilýde.
Bul rette Memleket basshysy 2023 jylǵy 1 qyrkúiektegi «Ádil Qazaqstannyń ekonomikalyq baǵyty» atty Qazaqstan halqyna Joldaýynda osy máseleni halyqpen aldyn ala jariia talqylaýdy júrgize otyryp, Qazaqstanda AES salý máselesi boiynsha jalpyulttyq referendým ótkizýge bastamashylyq etkenin atap ótý mańyzdy. Qazaqstan Respýblikasynyń Prezidenti óz Joldaýynda referendým ótkizý merzimderi keiinirek belgilenetinin atap ótti. Referendým ótkizý tártibi 1995 jylǵy 2 qarashadaǵy «Respýblikalyq referendým týraly» Qazaqstan Respýblikasynyń Konstitýtsiialyq zańymen reglamenttelgen.
Qazaqstanda qaýipsizdiktiń barlyq talaptaryna jaýap beretin jańa jetistikter men ázirlemelerdi paidalana otyryp, jańa býyn III nemese III + AES-tiń qurylysy qarastyrylýda, bul apat qaýpin azaitady. Jańa býyn reaktorlarynyń basty ereksheligi – stantsiiany syrtqy jáne ishki áserlerge barynsha tózimdi etetin belsendi jáne passivti qaýipsizdik júieleriniń biregei úilesimi. Qazirgi zamanǵy úshinshi býyn stantsiialarynda aýyr apat yqtimaldyǵy jylyna 10-7 oqiǵadan az – 10 million jyl ishinde bir ǵana apat bolýy múmkin. Stantsiialar qunynyń 40% deiin qaýipsizdik júielerine ketedi. Bul rette, Chernobyl AES-i 1977 jyly, al Fýkýsima AES-i 1971 jyly salyndy jáne qaýipsizdigi áldeqaida tómen eski býyn reaktorlary boldy, sondyqtan qazirgi AES-pen salystyrǵanda apat qaýpi joǵary.
Qazaqstanda qurylys úshin qarastyrylatyn barlyq reaktorlar eki tizbekti bolyp tabylady, onda birinshi tizbekte sý ainalyp, belsendi aimaqqa tikelei tiip turady. Birinshi kontýrdaǵy sýdyń jylýy ekinshi kontýrdaǵy sýǵa janaspai beriledi. Bul jaǵdaida týrbina reaktordyń ekinshi tizbeginde óndirilgen býlardy basqarady. Jalpy, AES-te sý jabyq júiede ainalady, onda paidalanylǵan bý kondensatsiialanyp, qaitadan paidalanylady.
Balqash kóliniń jaǵasynda AES ornalastyrylǵan jaǵdaida, AES paidalaný kezinde sýdyń qaitarymsyz shyǵyny kól betinen sýdyń tabiǵi býlanýynan bolatyn shyǵynmen salystyrǵanda áldeqaida tómen bolatynyn atap ótý mańyzdy. Máselen, 2023 jyly Balqash kóliniń sý balansynyń shyǵys bóligi sý betinen – 18,7 km3 kóleminde býlanýmen usynylǵan. Vendorlar usynǵan derekterge sáikes eki blokty AES paidalanýdan sýdyń qaitarymsyz shyǵyny (býlanýy) jylyna shamamen 63 mln.m3 quraidy, bul Balqash kóliniń barlyq býlanýynyń 0,32%-na teń. Aita ketý kerek, Balqash kólindegi sýdyń jalpy kólemi shamamen 108,3 mlrd. m3 quraidy, bul AES salqyndatý úshin qajetti kólemnen edáýir kóp, sondyqtan AES kóldiń kólemine aitarlyqtai áser etpeidi.
