Jalǵan dabyl joqqa shyǵaryldy
El tasqynmen alysyp jatqanda, jalǵan dabyl qaǵyp, halyqty dúrliktirgisi kelgender de tabyldy. 23 naýryz kúni Glýbokoe aýdanyndaǵy Altai sý bógetiniń dambysy jarylǵaly turǵany týraly aqparat taraǵan bolatyn. Oblystyq tótenshe jaǵdailar departamenti atalmysh habarlamanyń negizsiz ekenin málimdedi. «Wats App» messendjeri arqyly taraǵan aýdio habarlamada Predgornoe aýyly turǵyndaryna Altai dambysynyń sý qysymynan bir saǵat ishinde jarylatyny týraly aitylǵan. Jazbada áiel adam turǵyndardy qujattary men eń qajet degen zattaryn jinap, úilerin tastap shyǵýǵa shaqyrǵan. Izinshe tótenshe jaǵdailar departamenti men «Shyǵys sý» mekemesiniń mamandary atalmysh bóget ornalasqan Altai kentine baryp, jaǵdaidy tekserdi.
– Jaǵdai turaqty. Sý bógettiń erneýine jetpegen. Áli de oryn bar. Onyń ústine bógettiń sýaǵary aqaýsyz jumys istep tur, – deidi tótenshe jaǵdai departentiniń baspasóz qyzmeti. Atalmysh habarlamanyń mán-jaiyn quqyq qorǵaý oryndary anyqtaýda. Al tótenshe jaǵdailar departamenti osyǵan uqsas jalǵan habarlamalardy qasaqana messendjerler arqyly taratý zańmen qýdalanatynyn eskertti.
Glýbokoe aýdany
24 naýryzda aimaq basshysy Danial Ahmetov Glýbokoe aýdanyna túndeletip bardy. Mundaǵy Glýbochanka ózeni arnasynan asyp, Beloýsovka, Altai jáne Glýbokoe kenti, Progress aýylyna sý jaiylǵan bolatyn. Taýdan aqqan qarǵyn sý Predgornoe aýylyn da álekke saldy.
Aýdan ortalyǵynyń ózinde 30-dan astam úige sý kirgen eken. Kenttiń ishimen aǵatyn Glýbochanka ózeni kópirge syimai, úilerge qaýip tóndirgen. Kópir ótýge jaramsyz bolǵandyqtan, turǵyndar ainalma jolmen qatynaýǵa májbúr.
– Sý 23 naýryzda jaiyla bastady. Tótenshe jaǵdai mamandary shlak tókti. Sony qaptap, sýdyń jolyna tosqanbyz, nátije bolmady. Qorajaiymyz ben qudyǵymyz sý astynda qaldy. Aýyzsýdy biikte ornalasqan úilerden alyp otyrmyz. Sý jertóleden bir-aq shyqty. Úidiń irgesine áýeli polietilen tósep, onyń betine qumqap jinaǵanbyz. Ony jasamaǵan úilerge qyzyl asyqtan sý kirdi – deidi úiin sý basqan turǵyndardyń biri Qazima Qasenova.
Úilerge kirgen sýdyń betin qaitarý úshin kópirdiń bir jaǵyn jyryp, aǵys keptelgen tusty keńeitý kerek degen sheshim qabyldanypty. Danial Ahmetov ol jumystyń tiimsiz uiymdastyrylǵanyn synǵa aldy.
– Qaýqarsyz tehnikamen joldy jyryp bolǵansha, qansha ýaqyt ketetinin aitýdyń ózi qiyn. Myna eki tehnikanyń ornyna úlken ekskavator qoiǵanda jumys 10 ese jyldam júrýshi edi. Osynyń bárin oilap isteý kerek bolǵan. Túnde myna tehnikalardyń ornyna eki úlken ekskavator ákelinetin bolsyn, – dedi aimaq basshysy.
Úiine kire almai qalsa da, oblys ákiminiń keletinin estip, kóshede sabylyp júrgen turǵyndar talap-tilekteri men shaǵymdaryn aitty. Olardyń aitýynsha, tasqyn bastalǵan sátte-aq turǵyndar kópirdiń shetin jyryp, arnany keńeitýdi usynǵan eken. Oblys ákimi úii búlingen turǵyndardyń eshqaisysy ótemaqysyz qalmaitynyn aitty.
– Glýbochanka ózeni arnasyna syimai ketip, osyndai jaǵdai bolyp otyr. Eki kúnniń ishinde arnaiy komissiia barlyq sý alǵan úilerdi tekseredi. Kirý múmkin emes bolǵan úilerdiń máselesi sý qaitqan soń qaralady. Sol tekserýler nátijesinde turýǵa jaramsyz bolǵan úi ielerine basqa úi nemese páter beriledi. Búlingen úiler jóndeledi, – dedi Danial Ahmetov.
Sońǵy derek boiynsha sý alǵan úilerdiń sany 167-ge jetip otyr. Olardan 566 adam qaýipsiz jerge kóshirilgen. Áleýmettik nysandar bazasynda qurylǵan ýaqytsha baspanalardy solardyń tek 60-y ǵana panalaýda. Qalǵandary týysqandarynyń úiine ornalasypty.
Aimaq basshysy O.Bókei atyndaǵy mektepke ýaqytsha kóshirilgen turǵyndardyń hal-jaǵdaiyn bildi. Munda alty bala, alty eresek adam ornalastyrylypty. Mektep direktory sport zalǵa taǵy 150 adam qabyldaýǵa bolatynyn aitady.
– Eki kúnniń ishinde 78 millimetr jańbyr jaýǵan. Bul úsh aidyń mólsherinen asady. Glýbokoe aýdanynda sý alǵan aýyldar da, Óskemenniń shetindegi jeke sektorlar da shuńqyrly jerde ornalasqan. Mezgilsiz jaýyn jibip úlgermegen tońnyń betimen úilerge jaiylyp otyr. Buǵan deiin Aiagózdegi tasqynnan zardap shekken otbasylarǵa barlyǵy 189 mln. teńge bólindi. Al Óskemendegi tasqynnyń saldaryn joiýǵa qala biýdjetinen qarjy jumsalýda. Glýbokoe aýdanyndaǵy sý basqan úilerdiń teń jartysy tekserildi. Qalǵanyn 2 kúnniń ishinde qarap shyǵady. Sonyń nátijesi boiynsha tiisti kózderden qarjy bólinedi, – dedi oblys ákimi.
Progress aýyly
25 naýryzda tańǵy saǵat 7.00-den bastap oblys ákimi Glýbokoe aýdanynyń sý basqan aýyldaryn aralady. Glýbochanka ózeniniń boiynda jatqan eldi mekenniń biri – Progress aýyly. Munda 50 úidi sý basyp, 222 adam qaýipsiz jerge kóshirilgen eken. Úi ishindegi sýdyń tereńdigi 40-60 santimetrge jetken. Olarǵa kirmek túgil, aýlasyna aiaq basýdyń ózi qaýipti. Sondyqtan ár kóshege kezekshi qoiylypty. Apattan esin jiǵan halyq úiiniń jaǵdaiyn kórý úshin kelgenimen, aýlasyna da kire almai, keri qaityp jatty. Úiin tastap shyqqan turǵyndardyń kóbi Óskemen men Glýbokoe kentindegi týystaryn panalaǵan eken. Al aýyl mektebin toǵyz zeinetker panalaýda. Danial Ahmetov olardyń árqaisymen jeke-jeke sóilesip, talap-tilekterin tyńdady. Sondai-aq ol mektep bazasynda uiymdastyrylǵan ýaqytsha baspananyń jaisyzdyqtary bar ekenin eskertti.
– Bir bólmege 10 tósek qoiǵansyzdar. Bul eshqandai sanitarlyq talapqa syimaidy. Kórpe-jastyq, kiim-keshektiń bári taza bolýy kerek. Eki saǵattyń ishinde ýaqytsha turǵyndardyń jaǵdaiyn jaqsartyńyzdar, - dedi aimaq basshysy.
Ózen sýynyń molaiýyna Beloýsovka kentindegi bógetten kóp mólsherde sý jiberilýi sebepshi boldy degen boljam bir kún buryn da aitylǵan bolatyn. Danial Ahmetov bóget basyna baryp, onyń jaǵdaiyn kózben kórdi. Bógettiń sýaǵary rettelmeitin bolyp shyqty. Aýdan ákimi Qalihan Baiǵonysovtyń aitýynsha, nysan 2000 jyldan beri «Qazminerals» kompaniiasynyń basqarýyna berilgen eken.
– Bógetten aqqan sýdy retteý múmkin emes. Qajetti mejege jetken soń artyq sý ózdiginen aǵyp otyrady. Syrtqa shyqqan sýdyń Glýbochanka ózenine qosylatyny ras. Ózenniń arnasynan asýyna osy jaǵdai da sebepshi bolǵan, – deidi aýdan ákimi.
Beloýsovka kenti
Beloýsovka kentiniń ózinde 52 úidi sý alǵan. Onyń keibirinde eshkim turmaityny anyqtalypty. Qaýipsiz jerge kóshirilgen 42 adamnyń 23-i agrarlyq kolledjdiń ǵimaratyna ornalastyrylǵan. Ýaqytsha baspanany balalarymen panalap jatqan Ásem Ahmetjanova esimdi turǵyn úiine qarǵyn sý 11 naýryzdan bastap kirgenin aitady.
– Alǵash sý 11 naýryzda kirdi. Qora men ashanany, úidiń eki bólmesin qyzyl asyqtan keletin sý alyp qaldy. Kómek kelmegen soń, erteńinde ákimdikke bardym. Olar sý sorǵy ákelgenimen, muz bop qatqan sýdy sorǵyta almady. Osylaisha úiimiz bir apta boiy qarǵyn sýdyń qursaýynda turdy. Úide densaýlyǵy nashar qariia bar bolatyn. Ony týysqandarymyzǵa apardyq. Ózim balammen aýrýhanaǵa jatyp shyqtym, – deidi Ásem Ahmetjanova.
Aiaq astynan úilerin tastap shyqqan turǵyndardyń kóbi qujattan basqa zattaryn alyp úlgermegenderin aitýmen boldy. Danial Ahmetov úiine kire almai qalǵan turǵyndardy eń qajet degen zattarmen qamtý úshin birinshi kezekpen 10 mln. teńge bóletinin aitty. Al shyǵynnyń ornyn toltyrý jumystary úilerdiń barlyǵy esepke alynǵan soń júrmek. Glýbokoe kentine túndeletip jetken aýyr tehnikalar aǵynnyń keptelisin báseńdetipti. Degenmen, munda da jaǵaǵa jaqyn ornalasqan úilerdiń kóbine áli de bolsa kirý múmkin emes.
Predgornoe aýyly
Predgornoe aýylynda 35 úidi sý basqan eken. Tasyǵan sýdyń jolyna eki qatar bóget ornatylýda. Danial Ahmetov mundaǵy jumystardyń júieli uiymdastyrylǵanyn atap, aýlalarǵa toqtaǵan topan sýdy sorǵytýdyń amaldaryn qarastyrýdy tapsyrdy. Kólkigen sýdyń ortasynda turǵan birneshe úidi aralaǵan aimaq basshysy turǵyndarǵa barlyq shyǵyndy memleket óteitinin jetkizdi. Mundaǵy eldiń keibiriniń úiine sý tizeden kirse, keibiriniń aýladaǵy kóligi otalmai qalǵan. Toqtaý sýdyń tizeden asatynyna qaramastan, turǵyndar úilerine kelip, malyn jaiǵap, múlikterin túgendeýde.
– Bul aýdanda sý basqan úilerdiń sany 167-ge jetti. Shyǵyn áli eseptelýde. Ásirese Beloýsovka jáne Glýbokoe kentteri, Progress jáne Predgornoe aýyldary qatty zardap shekken. Bul jaǵdai jylda qaitalanbas úshin keibir jerde ózen arnasyn keńeitip, keibir tustaǵy úilerdi múlde qaýipsiz orynǵa kóshiremiz. Erteń saǵat 11.00-ge deiin alǵashqy kómekke qajet qarjyny tiisti shotqa aýdaramyz, – dedi Danial Ahmetov.
Shemonaiha aýdany
25 naýryzda Shemonaiha aýdanynda Úbi ózeniniń betimen seń júrip, muz keptelisiniń kesirinen 58 úidi sý basty. Sý úilerge tańǵy saǵat 7.30-dan bastap kire bastaǵan. Osy oqiǵa saldarynan aýdanda dereý tótenshe jaǵdai jariialanǵan bolatyn. Sońǵy úsh kúndegi jylymyq pen jańbyr saldarynan ózen betindegi muzdyń kóbesi sógilip, seń júrgen. Qalyńdyǵy bir metrden asatyn muz kesekteri Shemonaiha qalasyna kireberistegi aspaly kópirge keptelip, saldarynan jaǵadaǵy úilerge sý kirgen eken. Turǵyndardan dabyl túsken bette tótenshe jaǵdai mamandary men jergilikti ákimdik muzdy qoparǵysh zatpen jarýǵa sheshim qabyldapty. Sonyń arqasynda úilerge kirgen sýdyń beti qaityp, keptelis seiilse kerek. Sý alǵan úilerdi oblys ákimi Danial Ahmetov aralap kórdi.
– Ainaldyrǵan 20 minýttyń ishinde ózen sýy úige kirdi. Kórshilerdiń malyn bosatyp úlgerdik. Basynda jańbyr sýynyń áseri shyǵar dep oilap qaldyq. Muz kesekteri aýlamyzǵa kire bastaǵan kezde seń júrgenin biraq bildik. Dereý qala ákimine qońyraý shaldyq. Olar jedel sheshim qabyldap, 3 saǵattyń ishinde sý arnasyna qaitty, – deidi apat týraly quzyrly organdarǵa habarlaǵan Vera Shestakova. Povstancheskaia kóshesiniń eń shetinde turǵan zeinetkerdiń úiine kirý múmkin bolmai qalypty. Sý irgetastan asyp, terezege jete jazdaǵan. Danial Ahmetov osyǵan uqsas jaǵdaiǵa túsken birneshe úidi aralap, apattan esin jiyp úlgermegen halyqtyń kóńilin jailandyrdy.
– Bul jerde bireýden kiná izdeýge kelmeidi. Ózen betimen seń júrgen. Jaýapty mamandar der kezinde durys sheshim qabyldap, keptelisti qoparǵysh zatpen jarǵan eken. Sonyń arqasynda sý tez qaitty. Jaǵalaý áli de bekemdeletin bolady. Barlyq úidi arnaiy qurylǵan komissiia qarap, turýǵa jaramsyz bolǵandaryn basqa úimen nemese pátermen almastyramyz. Al jai ǵana búlingenderin jóndep beremiz. Jihaz ben ózge de múlikterińiz búlinse, shyǵynyn toltyramyz. Oǵan kúmán bolmasyn, – dedi oblys ákimi.
Danial Ahmetov sý basqan 58 úidiń 10-nan astamy jaramsyz kúige túskenin atady. Olardyń ielerine aýdan ortalyǵynan baspana berilmek. Qala ákimi Murat Jeldibaevtyń aitýynsha, aýdan ortalyǵynda 40-qa jýyq úi satylymda turǵan kórinedi. Al ózen arnasyna tym jaqyn ornalasqan úiler birjola qaýipsiz aimaqqa kóshiriletin bolady. Qazirgi tańda 11 bala men zeinetker áleýmettik nysandarǵa ornalastyrylǵan. Qalǵan úilerdiń turǵyndary týystaryn panalaýda.
Óskemen qalasy
Oblys ortalyǵynda tasqynnyń ekinshi tolqyny 21 naýryzdan bastap sezildi. Sol sebepten de, qutqarýshylar alǵashqy kúnderi negizgi kúshti oblys ortalyǵyna baǵyttaǵan bolatyn. Áýeli Shmelev log eldi mekeninen aqqan sý Krasin kentine jaiylyp, aýlalarǵa qaýip tóndirdi. Tótenshe jaǵdai mamandary jol jiegine qumqap tósep, aýlalarǵa kirgen sýdyń jolyn bógegen bolatyn. Al 22 naýryzda Ahmer aýylynyń Igilik kóshesindegi birneshe úidiń aýlasyna kirgen qar sýy turǵyndardyń syrtpen bailanysyn qiyndatty. Turǵyndardyń keibirin qutqarýshylar úiine arnaiy tehnikamen jetkizgen. Qalanyń ózge aýdandarynda da osyǵan uqsas jaǵdai baiqaldy. Sibir, Maldybaev jáne Iaroslavskaia kóshelerine jaiylǵan sýdy sorǵytýǵa ondaǵan tehnika jumyldyryldy. Shyǵys óńirlik aeroutqyr apattyq qutqarý jasaǵynyń mamandary Sibir kóshesinen eki adamdy «Úlbi» áleýmettik ortalyǵyna jetkizgen. Keshke qarai olardyń qatary kóbeie tústi.
Osy kúni áleýmettik jelige taraǵan videolardan Menovnoe kenti men 19 shaǵyn aýdannyń ortalyq kóshelerinde, Myza kóshesinde kólikterdiń «júzip» júrgenin kórýge bolady. Tótenshe jaǵdai mamandary sýdyń jolyn tosý úshin bir táýlik ishinde 61560 qumqap tósep, 3440 tekshe metr sý sordy. Olarǵa ulttyq ulan sarbazdary kómekke keldi. Ol jumystarǵa 36 tehnika jumyldyrylǵan.
24 naýryzdyń keshinde oblys basshysy Óskemen qalasynyń Gavan aýdanyndaǵy jaǵdaimen tanysty. Qala ákimi Qýat Tumabaevtyń aitýynsha, munda bes birdei «KaMAZ» kóligi jaiylǵan sýdyń jolyna qiyrshyq tas tógip, turǵyn úilerdi qorshai, bóget turǵyzýda. Danial Ahmetov bul sheshimniń durys ekenin aityp, jumysty shiratý úshin taǵy qosymsha bes tehnika jumyldyrýdy tapsyrdy. Óskemenniń jeke sektorynda sý kirgen úilerdiń sany 60-tan asyp otyr. Menovnoe, Sogra, Ablaketka, Babkina Melnitsa, Shmelev log, Ahmer eldi mekenderi men Rabochaia, Zavodskaia kósheleri qarǵyn sýdan qatty zardap shegýde. Osyǵan bailanysty, «Nur Otan» partiiasynyń qalalyq filial tóraǵasynyń orynbasary Mairash Ekibasova atalmysh aýdan turǵyndaryna kómek jinaý týraly úndeý tastady. Búginde bul qorǵaý kiim-keshek pen aqshalai túrdei kómek jinalý ústinde.
Zyrian aýdany
25 naýryz kúni Solovev aýylynda 18 adam qaýipsiz jerge kóshirildi. Berezovka ózeniniń sýy arnasynan tasyp, birneshe úidiń aýlasyna jaiylǵan. Qutqarylǵan adamdardyń bir bóligi aýyl mektebin, qalǵany týystarynyń úiin panalady.
Katonqaraǵai aýdany
23 naýryz kúni Úlken Naryn aýylynda 18 úi men 45 aýlany sý aldy. Saldarynan 13 bala, toǵyz eresek adam adam agrotehnikalyq kolledjge ornalastyryldy. Sý basqan 18 úidiń úsheýi múldem jaramsyz kúige túsken. Shyǵyndar áli eseptelýde.
– Tasqyn qaýpi qaitalanbas úshin, Sýrka ózeniniń 800 metr jaǵalaýyna biiktigi eki metr bolatyn bóget úiilýde, – deidi aýdan ákiminiń orynbasary Janbolat Tynybekov.
Bes kún ishinde oblys boiynsha 750 adam qaýipsiz jerge kóshirilgen.
Tasyǵan sý jol qatynasyna da zardabyn tigizýde. Áýeli Óskemen - Semei baǵytyndaǵy joldy sý alsa, keiin Óskemen-Severnoe baǵytyndaǵy joldyń 30-43 shaqyrymyna qarǵyn sý jaiylyp, qozǵalys toqtaǵan bolatyn. Búginde kólik qatynasy qalypqa keltirildi.
Apat saldaryn joiýǵa birinshi bolyp kórshiles óńirler qol sozýda. 23 naýryz kúni Pavlodar oblysynan eki arnaiy tehnikamen toǵyz adamnan turatyn qutqarýshylar toby shyqty. Olar qazir Óskemende apat saldaryn joiýǵa kómektesýde. Al 25 naýryz kúni Almaty oblystyq tótenshe jaǵdailar departamenti kómek retinde qutqarýshy jasaqpen birge 15 motorly sorǵy, rezeńke qaiyqtar, súńgýir kiimi men alpinistik jabdyqtar, spýtnik telefondary, GPS navigatorlar men trekerler jóneltti.
