Saǵyntaev Qoǵamdyq keńes múshelerine qalanyń damý barysy jaiynda baiandady
Baqytjan Saǵyntaev damýdyń negizgi ekonomikalyq kórsetkishterin atap ótti. Jeti aidyń qorytyndysy boiynsha qala ekonomikasyn qalpyna keltirýdiń joǵary qarqyny qamtamasyz etildi. Qysqa merzimdi ekonomikalyq kórsetkish aǵymdaǵy jyldyń qańtar-shilde ailarynda 109,1%-dy qurady. Ónerkásip óndirisiniń kólemi 782,9 mlrd teńgeni qurap, 22%-ǵa ósti.
Negizgi kapitalǵa salynǵan investitsiialar kólemi 538,6 mlrd teńgeni, HQU - 119,7%-dy qurady. Jyl basynan beri 1 189,7 myń sharshy metr turǵyn úi paidalanýǵa berildi, 2 mln 604 myń sharshy metr baspana salý josparlanýda. Jyl basynan beri tutyný baǵasynyń indeksi tamyzda 105,6%-dy qurady.
Qala ákiminiń orynbasarlary ózderi basqaratyn salalardyń damýy týraly baiandady. Erjan Babaqumarov COVID-19 pandemiiasymen kúresý sharalary týraly baiandady, sonyń arqasynda qala KVI taralýynyń tórt tolqynyna da tótep berdi. Sonymen qatar qalanyń densaýlyq saqtaý, bilim berý, mádeniet jáne sport salalarynyń damýy týraly aityldy.
Serik Qusaiynov avtokólik infraqurylymynyń damýy, jolaýshylardy tasymaldaý, kógaldandyrý jáne ekologiiany jaqsartý máselelerin sheshý týraly baiandady. M. Ázirbaev turǵyn úi qurylysynyń qarqyny, áleýmettik nysandar, sondai -aq injenerlik infraqurylym men qala qurylysy qyzmetiniń damýy, jerdi tiimdi paidalaný týraly aitty.
M. Qiqymov shaǵyn jáne orta biznesti qoldaý men halyqty áleýmettik qorǵaý, jumyspen qamtýǵa yqpal etý sharalary men jumys oryndaryn qurý, sondai -aq investitsiialyq tartymdylyqty arttyrý, týrizmdi damytý, onyń ishinde Almaty taý klasteri týraly aitty. I. Óserov áleýmettik-ekonomikalyq damýdyń negizgi kórsetkishterine qoljetkizý, ekonomikany turaqtandyrý sharalary týraly baiandady.
Qoǵamdyq keńes músheleri ózekti máselelerdi kóterdi jáne megapolisti damytýdyń túrli baǵyttary boiynsha usynystar engizdi. Sonymen, zańdylyq pen quqyq tártibi jónindegi komissiianyń tóraǵasy Nurlan Jazylbekovtyń máselesi boiynsha qyzmettik politsiianyń pilottyq jobasyn iske asyrý qalanyń azamattyq qoǵamymen tyǵyz yntymaqtastyqta júzege asatyny aityldy.
Qalanyń jaily ortasy jónindegi komissiianyń tóraǵasy M. Shibutov tarihi ortalyqta qurylysy shekteýli jańa qurylys erejeleriniń ózektiligi men mańyzdylyǵyna toqtaldy. Qoǵamdyq keńestiń múshesi B. Qisyqovtyń suraǵyna qatysty qalada 667 qyzmetker, onyń ishinde murajai, teatr men kitaphana qyzmetkerleri úshin aǵylshyn tiliniń onlain kýrstary bastalǵany habarlandy. Sonymen qatar, týrizm indýstriiasy damýda, taý týrizmi úshin qolaily jáne qaýipsiz jaǵdai jasaý boiynsha sharalar qabyldandy.
Sergei Ponomarev ekologiialyq máselelerge, atmosferadaǵy ziiandy qaldyqtardy tómendetýge jáne elektrotaksi qyzmetin damytýǵa toqtaldy. T. Eleýsizov qala turǵyndaryn aǵash otyrǵyzýǵa belsendi túrde tartý maqsatynda qabyrǵaǵa mýral salýdy usyndy. Q. Shaih azyq-túlik baǵasyn tómendetý tetikteri, qoǵamdyq qaýipsizdikti qamtamasyz etý boiynsha birqatar usynystar engizdi.
Ý. Ińkárbekov múmkindigi shekteýli jandar úshin qoljetimdi qalalyq ortany qurý qajettiligine toqtaldy. Óz kezeginde M. Abdýshýkýrov jastarǵa patriottyq tárbie berý, aýǵan ardagerlerin qoldaý men ońaltý týraly óz pikirin bildirdi.
Qalalyq Qoǵamdyq keńestiń tóraǵasy Rahman Alshanov keńes músheleri aldaǵy ýaqytta da bilik pen qoǵam arasyndaǵy syndarly dialogqa óz úlesterin qosatynyn atap ótti.
Kezdesýdi qorytyndylaǵan Almaty ákimi Baqytjan Saǵyntaev mundai kezdesýlerdiń basty maqsaty – qala turǵyndarynyń ómir súrý sapasy men deńgeiin arttyrý, jaily ómir súrý úshin infraqurylymdy jaqsartý boiynsha birlesken sheshimderdi ázirleý jáne qabyldaý ekenin atap ótti. Megapolis ákimi barlyq usynystardyń qaralatynyn, al qoiylǵan suraqtarǵa tolyq túsinikteme beriletinin aitty.
