Iá, ras Batýmidi Grýziianyń Monakosyna ainaldyrǵym keldi. Elge týrist tartýmen tikelei ózim ainalystym.
Árbir investormen jeke jolyǵyp, iilip tósek, jaiylyp jastyq boldym.
Qydyrttym, kontsertke apardym, bilettim, masaittym, qymbat meiramhanalardan dám tatqyzdym, monshaǵa aparyp arqasyn ysqyladym, grýzin sharabynyń eń baǵaly degenin aldaryna tostym, tikushaqpen tutas Grýziiany aralattym, ái, áiteýir qarjysyn bizge quidyrý úshin ne istemedim deseńshi.
Jeńil júristi qyzdarǵa ǵana jolatqam joq, ózgesin túgel atqardym.
Investorlardyń kópshiligimen otbasy bolyp aralasyp-quralasyp kettik keiinnen. Óitpesime sharam joq edi, shikireiip, shirenip otyrsam investor at-tonyn ala qashar edi.
...
Monako kniazi Alberdi arnaiy shaqyrtyp, úsh kún boiy el aralattym. Kniazǵa kelgende qyzyq oqiǵa boldy.
Svanetiiadan Batýmiǵa oralar tusta Eýropadaǵy eń biik taý Ýshgýlidiń alqymynda ornalasqan aýyldyń ústinen ushyp bara jattyq.
Bul aýyl baǵzy aýyl. VII ǵasyrdan beri bar. Turǵyndardyń ómir daǵdylary da sol dáýirdi eske salady. Jaryq joq. Órkeniettiń igiliginen ada, jalpaq álemniń yrdý-dyrdýynan jyraqta jatqan aýyl-tuǵyn.
Alber kniaz álgi aýylǵa toqtap, az aialdaiyqshy, kórgim kep qyzyǵyp turmyn, tikushaq osy araǵa qonsynshy dep qolqalady.
Qadirmendi meimannyń kóńilin qaldyrǵanymyz orynsyz bolar edi. Qondyq. Tikushaq ishinde tórteýmiz – men, ushqysh jigit, kniaz Alber jáne onyń kómekshisi. Tústik. Túse sala aýyl turǵyndary qorshap aldy. Meni birden shyramytty, kniaz Alberdi tanyǵan joq, nazar da aýdarǵan joq.
Alaqandai aýylǵa prezidenttiń aiaq basqany aitýly oqiǵa. Aman-saýlyq surasqannan keiin turǵyndar bizdi aýyl shetinde ornalasqan mýzeige alyp júrdi. Bul mýzeidiń ereksheligi sonda, sonaý Rim imperiiasynyń jádigerleri saqtalǵan.
Turǵyndardy túgel ilestirgen joqpyz, eki-úsheýi ǵana jol bastady. Aýyldyń jalǵyz aiaq jolymen mýzeidi betke alyp tartyp berdik.
Jol boiy jolyqqan aýyl adamdarynyń aýlasynda az aialdap, jergilikti jurt raky dep ataityn araqtan dám tattyq. Mýzeige jetkenshe kniaz Alber ájeptáýir qyzyp aldy. Turǵyndarmen qalai til tapqany belgisiz, áldeneni aityp kóńildi keledi. Jol bastaǵan jigitterdiń aldyn orap, kerýenniń kósh basyna shyǵyp aldy.
Mýzeige jete bere aldymyzdan taiynshadai tóbet arsyldap shyqpasy bar ma! Qapelimde qaiterimizdi bilmei abdyrap qaldyq. Ushqysh jigit Shamildiń ulty daǵystandyq-tuǵyn. Jaýyrynym jer iiskemegen balýanmyn dep bóskende sondai edi, álgi alpamsadai tóbetti kórgende Shamil ekesh, Shamil da jylystai berdi.
Tóbet kniaz Alberge týra tartty. Azý tisi aqsiyp, aýzynan aq kóbigi aqtarylyp, shainap jiberýge shaq tur.
Jergilikti turǵyndar da álgi ittiń shaipaý júzin kórip táit deýge batpady bilem.
Bitken jerim osy dep oiladym. Oqiǵanyń ári qarai qalai órbitini kóz aldymda kólbeńdep ótti.
Kniaz Alber Grýziiaǵa kelerden eki apta buryn nekelesken. Toiyn tikelei efirden kórsetip, kúlli álem tamashalaǵan edi. Al endi ne boldy?
Ertesine-aq Eýropadaǵy gazet-jýrnaldyń biri qalmai: «Grýziiada qydyryp júrgen kniaz Alberdi it talap óltirdi. Úilengenine ai da tolmaǵan beishara kniazdiń jary jesir qaldy».
«Saakashvili sorlatty. It talap tastaǵan kniaz Alber shuǵyl túrde Grýziiadan Monakoǵa jetkizildi» dep jamyrasa jazady.
«Grýziiany týristik ortalyqqa ainaldyram degen arman-muratym ádirá qalady» dep oiladym.
Sóitkenshe bolǵan joq, ózine qarai tura umtylǵan tóbetti kniaz Alber qulashyn sermep, tumsyqtan tańq etkizip urmasy bar ma!
Mundaidy kútpese kerek, álginde ǵana Alberdi julyp jeýge shaq turǵan álgi it quiryǵyn butyna qysyp, jym-jylas joǵaldy.
Taiynshadai itti taldyra jazdaǵan kniaz Monakoǵa oralǵasyn álgi oqiǵany kelinshegine ádemilep turyp áńgimelep beripti.
Grýziiany qumary qanǵansha aralaǵan Alber aqyrynda Batýmige qomaqty investitsiia quiýǵa kelisti.
...
Pýtin Reseige grýzin sharabyn kirgizýge tyiym salǵanda onyń jarnamasyn jasaýdy óz moinyma aldym.
Tbilisiden sál shetkerirek aýmaǵy ári ketse eki gektar júzim baǵyn satyp alyp, elge resmi saparmen kelgen sheteldiń prezidentteri, premerlerin álgi júzimdikke alyp bardym.
Kelissózderdi osy arada júrgizdik. Merkel, Býsh, Obama, Iýshenko, Sarkozi sekildi áidik adamdar júzimdi tabandarymen taptap, sharap jasady.
Muny sharadaǵy jýrnalister taspaǵa túsirip, jarysa jariialap jatty. Jahandyq derjava basshylarynyń jalań aiaq júzim keship, sharap ázirlegeni kimge de bolsa qyzyq qoi.
Grýzin sharabynyń jarnamasyn osylai júrgizdik.
Grýziianyń aýmaǵy alaqandai ǵana. Týrizmdi damytpasaq kerýennen qalarymyzdy túsindim. Tbilisidi maldanyp otyra bergennen opa tappas edik.
...
Batýmidi damytýda túrikterdiń kóp kómegi tidi. Bul ólke Túrkiiamen shekaralas jatyr. Dál osy aýmaqta 10 mln-ǵa tarta adam turady.
Aldymen Túrkiia men Grýziia arasynda erkin barys-kelis ornattyq, túrik týristeri Grýziiaǵa jeke basyn rastaityn kez kelgen kýálikti kórsetip vizasyz kiretin boldy.
Grýziianyń tap irgesindegi Túrkiianyń shekara mańy turǵyndary júzdep, myńdap Batýmige aǵyla bastady budan soń.
Sóitsem, túrikter úshin Batými bóten emes eken. Bul ólkeni óz aralarynda «memleketim», bylaisha aitqanda, týǵan topyraqtyń bir pushpaǵy dep ataidy eken olar.
Bul da tekten-tek emes. XVIII ǵasyrdyń basy HIH ǵasyrdyń sońyna deiin Batými Osman imperiiasynyń quramynda boldy.
Erdoǵanmen alǵash tanysqanda:
«Batýmidiń ótken tarihyn ájem maiyn tamyzyp áńgimelegende aýzymnyń sýy quryp tyńdaityn edim. Bir buiymtaiym bar. Tanystyǵymyzdyń qurmetine Batýmige alyp barsańyz» dep ótingeni esimde.
Sol joly Batýmidi aralaǵan Erdoǵannyń eńsesi túsip, Túrkiiaǵa tunjyrap oralǵany da jadymda.
«Munda daýyl júrgen be, álde odan ózge tabiǵi apatqa tap boldyńyzdar ma? Ájem aitatyn Batými múlde basqa bolatyn», dep edi ol.
Bul sol kezdegi Grýziianyń tozyńqyrap turǵan týrizmine berilgen shynaiy baǵa edi.
Grýziia men Túrkiianyń arasynda erkin barys-kelis ornaǵasyn túrikter taily-tuiaǵy qalmai Batýmige aqsha quiýǵa kóshti. Batýmige bet alǵan túrikterdiń kóbi saýyq izdep keletin. Olar munda kazino oinaityn, qydyratyn, túngi klýbtardyń tabaldyryǵyn tozdyratyn, iship-jeitin.
Batými túrik týristeri úshin Eýropanyń bir bólshegine ainaldy, osylaisha.
Batými túrik investory úshin qarjylyq ofshorǵa ainaldy. Birinshiden, bizde salyq tómen, aqsha aýdarymdary jeńil, sáikesinshe jemqorlyq atymen joq.
Batýmidegi ekonomikalyq erkindik túrikterdi birden baýrap aldy.
Batýmidegi eń alǵashqy zaman suranysyna sai qonaqúidi túrik biznesmeni Nuretin Charmikly turǵyzdy.
Sóitip, túriktiń ózge investorlaryna Batýmige qarjy quiýǵa jol ashty.
Charmikly Túrkiianyń Grýziiadaǵy elshisi-tuǵyn. Biz oǵan Batýmidegi Lavrentii Beriianyń saiajaiyn sý teginge sata saldyq. Ishi-syrty satpaq-satpaq saiajaidyń syqpyty ketip turǵan. Ony báribir de eshkim almas edi.
Al Charmikly dál osy jerden ázir álemge áigili Sheraton qonaqúiiniń qabyrǵasyn qalady. Aýmaǵy atshaptyrym kazino turǵyzdy. Bulardyń irgesinen qonaqúi men kazino qyzmetkerlerine arnap baspana saldy.
Batýmige investordy osylai tarttyq.
Mihail Saakashvilidiń «Probýjdenie sily» kitabynan
Aýdarǵan, Dýman BYQAI
