Qarjy ministrligi Memleket basshysynyń «Ádiletti Qazaqstan: bárimiz jáne árqaisymyz úshin. Qazir jáne árdaiym» sailaýaldy baǵdarlamasy aiasynda «Memlekettik satyp alý týraly» jańa Zań jobasyn ázirledi. Qujat múddeli memlekettik organdarmen jáne «Atameken» ulttyq kásipkerler palatasy ókilderimen kelisildi.
Zań satyp alynatyn taýarlardyń, jumystardyń, kórsetiletin qyzmetterdiń sapasyn arttyrýǵa, satyp alý protsesi merzimderin ońailatýǵa jáne qysqartýǵa, rásimderdi odan ári avtomattandyrýǵa, memlekettik satyp alýǵa qatysatyndardyń jaýapkershiligin kúsheitýge, sondai-aq satyp alý boiynsha biryńǵai platforma qurýǵa baǵyttalǵan.
Sonymen qatar, shaǵymdaný tetigin, qoǵamdyq monitoring institýtyn, «ornyqty memlekettik satyp alý» elementterin, sondai-aq ERS-kelisimsharttar – «tolyq aiaqtalǵan» qurylys, ofteik-kelisimsharttar engizý kózdeledi.
1. Jeńildetý jáne merzimin qysqartý
Búgingi tańda konkýrsty ótkizý merzimi shamamen eki aidy quraidy. Bul barlyq rásimdik kezeńdi saqtaý qajetine bailanysty – habarlandyrý merzimi, aldyn-ala talqylaý, aldyn-ala ruqsat berý, shaǵymdaný merzimi jáne t. b. Bul Qaǵidalarda satyp alýdyń barlyq tásili boiynsha eń qysqa merzim belgileýge múmkindik beredi (mysaly, konkýrs boiynsha 1 aiǵa deiin).
2. Shaǵym qaraýdyń jańa mehanizmi
Satyp alýdy jedel ótkizý, tapsyrys berýshilerge kóbirek ókilet berý, sondai-aq satyp alý rásimderi keshiktirilmes úshin endi shaǵymdardy uiymdastyrýshynyń ózi tikelei uiymdastyratyn bolady. Qorytyndyǵa shaǵymdaný quqyǵy jeńimpazdy konkýrstyq komissiia aiqyndaǵan satyp alýlar boiynsha ǵana kózdelgen. Bul rette, konkýrstyq komissiianyń ákimshilik jaýapkershiligi saqtalady (QR ÁQBtK 207-baby).
Jeńimpaz ýeb-portal arqyly avtomat túrde anyqtalsa, qorytyndysyna shaǵym jasalmaidy. Baqylaýshy organ tarap satyp alý qorytyndylarynyń kúshin joiyp ne qaita qarai almaidy.
Satyp alý qorytyndylaryna sot tártibimen shaǵymdanǵan jaǵdaida satyp alý rásimderi toqtatylmaidy.
3. Ónim berýshilerdiń jaýapkershiligin kúsheitý
Úlestes kompaniialardyń satyp alýlaryna qatysý úshin shekteý sharalary kúsheitildi.Mindettemelerdi tiisinshe oryndaý maqsatynda beriletin jumystar kólemi 50-den 30% - ǵa deiin qysqartyldy.
Tapsyrys berýshiniń jumystardy oryndaý orny boiynsha tirkelgen ónim berýshiniń materialdyq jáne eńbek resýrstarynyń bolýyn talap etý quqyǵy kózdelgen.
4. Qoǵamdyq baqylaý
Qoǵamdyq baqylaý sýbektileri ýeb-portal arqyly jáne ondaǵy qamtylǵan aqparat negizinde «Qoǵamdyq baqylaý týraly» Qazaqstan Respýblikasynyń Zańyna sáikes memlekettik satyp alýǵa qoǵamdyq monitoring júrgize alady.
Osyǵan bailanysty jumystardy oryndaý kestelerin, sharttardyń oryndalýy boiynsha esepterdi jalpy qoljetimdilikte ornalastyrý, sondai-aq sharttardyń oryndalýyn monitoringteýge qoǵamdyq keńesterdi tartý usynylady.
5. EPC – kelisimsharttar - «tolyq aiaqtalǵan» qurylys
Jobany iske asyrýdyń barlyq kezeńderinde, jobalaýdan bastap qurylysqa deiin jáne obektini paidalanýǵa berýge deiin bir ónim berýshiniń qurylysty júzege asyrýy. Bul jobany iske asyrý ýaqytyn qysqartýǵa múmkindik beredi.
6. Ofteik kelisimsharttary
Otandyq taýar óndirýshilerdi qoldaý maqsatynda ofteik-kelisimsharttardy qoldana otyryp, taýarlardy kepildendirilgen satyp alý jónindegi júiesi engizilip jatyr.
7. Bir kózden satyp alý
Konkýrsqa qatysýǵa bir ótinim usynylǵan jaǵdaida mundai satyp alý ótkizildi dep tanylady jáne qaita konkýrs ótkizý qajet bolmaidy. Tapsyrys berýshilerdiń mańyzy bolmashy satyp alýlardy satyp alýy maqsatynda bir kózden 100 AEK-ke deiin taýarlardy, jumystar men qyzmetterdi 500 AEK-ke deiin satyp alý quqyǵy kózdelgen. Al aýyldyq ákimdikter úshin taýarlardy, jumystardy, kórsetiletin qyzmetterdi satyp alý shegi 3 myńnan 4 myń AEK-ke deiin ulǵaityldy.
Bir kózden satyp alýdy qysqartý maqsatynda ziiatkerlik menshik obektilerine jatatyn taýarlardy, kórsetiletin qyzmetterdi satyp alýǵa monopoliiaǵa qarsy organnyń qorytyndysy bolǵan kezde ǵana jol beriledi.
Zańda zańnamany jaqsartýǵa baǵyttalǵan quqyq qoldaný praktikasynyń nátijeleri boiynsha basqa da túzetýler qarastyrylǵan.
