«…Jaily baspana, jumys jáne laiyqty eńbekaqy adamǵa
otbasynyń beriktigi men berekeli tirshilik úshin qajet…»
Qazaqstan Respýblikasynyń Prezidenti N.Á.Nazarbaev
Búginde Qazaqstannyń turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵyn jańǵyrtýdyń 2011-2020 jyldarǵa arnalǵan baǵdarlamasy elimizdiń ár oblysynda tabysty túrde júzege asyp keledi. Keibir sarapshy mamandar ulttyq qaýipsizdikke qater tóndiretin másele retinde turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵynyń tozýyn da ataǵan bolatyn. Qazirgi tańda Táýelsiz Qazaqstan turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyq salasyn barynsha damytyp, qarapaiym halyqtyń jaily ómir súrýine barynsha jaǵdai jasap kele jatqanyn baiqaýǵa bolady. Elimizdiń óndiristik aimaǵy sanalatyn Shyǵys Qazaqstan oblysynda turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵyn arttyrý baǵytynda qolǵa alynǵan jumystar kóńil qýantady. Sońǵy ýaqyttary oblys ortalyǵy Óskemendi aitpaǵan kúnde aimaqtaǵy iri qalalar men aýdan ortalyqtarynda jańa turǵyn úiler boi kóterip, turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵynyń ózegi sanalatyn káriz júiesi, sý jáne jylý qubyrlary jańartylǵanyn atap aitýǵa bolady.
Búginde Shyǵys Qazaqstan oblysy ákimdigi aimaqtaǵy turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵy damytýda mańyzdy jumystar atqaryp keledi. Elimizde salynǵan turǵyn úilerdiń kópshiligi sonaý keńes zamanynda salynǵany jasyryn emes. Sondyqtan mundai turǵyn jailar kúrdeli jóndeý jumystaryn qajetsinetini aitpasa da túsinikti. Osy rette respýblika kóliminde turǵyn-úi kommýnaldyq sharýashylyqty jańǵyrtý baǵdarlamasy qolǵa alynyp, mańyzdy jumystar júrip jatyr. Sońǵy ýaqyttarda bul baǵytta Shyǵys Qazaqstan oblysynda aýyz toltyryp aitatyndai jumystar iske asqanyn atap aitýǵa bolady. Sózimiz dáleldi bolýy úshin naqty statistikalyq derek kózderine kezek bersek. Joǵaryda atap ótken 2011-2014 jyldar aralyǵynda turǵyn-úi kommýnaldyq sharýashylyqty jańǵyrtý baǵdarlamasy aiasynda óńirde 2,3 mlrd. teńgege 267 turǵyn úi jóndelgen. Al 2015 jyly aimaqtardy damytý baǵdarlamasy aiasynda 291,4 mln. teńgege 21 kóppáterli turǵyn úige kúrdeli jóndeý jumystary júrgizilip, qarapaiym turǵyndardyń kóńilinen shyqqanyn aita ketýimiz kerek. Onyń ishinde 190,7 mln. teńgeni quraityn 8 úi transfertter qarjysyna jáne 100,7 mln. teńgeniń 13 úii qaitarmaly qarjy boiynsha salyndy.
Qazirgi tańda kúrdeli jóndeý men kondominiým nysandaryn tiisti deńgeide ustaýǵa páter ieleriniń múmkinshiligi jetkilikti emes. Osyny eskergen Shyǵys Qazaqstan oblysy Energetika jáne turǵyn úi kommýnaldyq sharýashylyq basqarmasy bul baǵyttaǵy jumystardy memlekettiń qoldaýyna súienip, sheship kele jatqanyn atap aitýǵa bolady. Turǵyn jai ieleriniń kópshiligi tarapynan turǵyn úidi basqarýdaǵy áreketsizdigi, onyń sanitarlyq jáne tehnikalyq jai-kúiine qoǵamdyq baqylaýdyń joqtyǵy qalyptasqan jaǵdaidy kúrdelendire túskeni jasyryn emes. Tutynýshy qylyǵy menshik iesiniń múliktiń saqtalýy men qaýipsizdigine qatysty jaýapkershiliktiń tómendeýine alyp keledi. Sondyqtan qazirgi tańda páter ieleriniń belsendiligin arttyrýdyń mańyzy zor bolyp tur. Olar jalpy jinalysta jóndeýdiń shyǵyn smetalaryn, árbir páterdiń shyǵyn kólemin, ai saiynǵy jinaqtalǵan qarajat kólemin, merdigerlik mekemeni tańdaýdy mindetti túrde bekitedi. Burynǵy kezde mundai sheshimderdi tek qana páter ieleri kooperativiniń tóraǵasy ózi qabyldaityn. Múliktiń saqtalýy men qaýipsizdigine qatysty menshik iesiniń jaýapkershiligin arttyrý maqsatynda zańnamalyq turǵyda páter ieleri kooperativiniń jinaq esep shoty mindetti túrde bolý kerektigi jáne azamattardyń keleshektegi jóndeýge arnalǵan ai saiynǵy aýdarymdar bolýy qarastyrylǵan.
Biyl Shyǵys Qazaqstan oblysy jylytý maýsymyna tyńǵylyqty daiyndalǵany belgili. Óńirdegi kómirdiń qoryn kóbeitý maqsatynda Úkimetten qosymsha 1 milliard 300 mln teńge qarajat bólingenin atap aitýǵa bolady. Sonymen qatar memlekettik «Nurly Jol» baǵdarlamasynyń qoldaýymen jylý júiesiniń qubyrlaryn aýystyrýǵa baǵyttalǵan 12 joba iske asqanyn da aita ketýimiz kerek.
Jalpy oblysta iri jylý ortalyqtarynda kómir qory jetkilikti bolǵanmen, kishigirim qazandyqtarda azdaý. Sondyqtan bul maqsatqa Úkimet tarapynan bólingen 1 milliard 200 myń teńge qarajat bólinip, onyń 129 million teńgesi Kýrchatov qalasyna berilse, qalǵany Semei shaharyna baǵyttalǵan. Óz kezeginde Aitqazy Sherýbaev:
Biyl 2011-2020 jyldarǵa arnalǵan «Aqbulaq» baǵdarlamasy boiynsha 2,7 mlrd. teńgeni quraityn 12 joba iske qosyldy. Onyń ishinde sýmen qamtý (1 844,3 mln. teńgeni quraityn 9 joba) jáne sý tartý (916,7 mln. teńgeni quraityn 3 joba) nysandary bar. Aǵymdaǵy jyly 8 nysan iske qosylyp, 4 nysan 2016 jyly óz jalǵasyn tabady.
Infraqurylymdyq damý baǵdarlamasy aiasynda 4 mlrd. teńge somaǵa jylýmen jabdyqtaý nysandaryn jańǵyrtýdyń 12 jobasy iske asyrylýda.
15 shaqyrym jylý júielerin qaita qurý jáne 4 jylý kózderine jóndeý jumystaryn júrgizý qarastyrylǵan. Sonyń arqasynda Óskemen qalasy boiynsha injenerlik júielerdiń tozýyn 1,4 paiyzǵa, Semei qalasynda 2,3 paiyzǵa tómendegen. Al jylý júiesindegi júielerdegi normativti joǵalýdyń kólemi 17,2 paiyzǵa jetkenin atap aitýǵa bolady.
Óskemen jáne Semei qalalarynda sýmen jabdyqtaý jáne sý tartý júielerin jańǵyrtý jobalary aiasynda Eýropalyq qaita qurý jáne damytý bankimen kelisimge qol qoiyldy. Bólingen 3,2 mlrd. teńge soma qarajatqa Óskemen qalasynda №30, №31 kárizdik sorǵy stantsiialaryn qaita qurý jáne Jańa Óskemendik sý bóget salý josparlanǵan.
Al Semei qalasynda 2,4 mlrd. teńgege 10 sorǵy stantsiiasyn, 17 shaqyrym sýmen jabdyqtaý jáne 4,5 shaqyrym sý tartý júielerine (sonyń ishinde Ertis ózeni arqyly ótetin káristik diýker) kúrdeli jóndeý jumystaryn júrgizý, 580 jalpyúilik jáne derbes esep qurylǵylaryn ornatý, tehnologiialyq úrdisterdi basqarýdyń avtomattandyrylǵan aqparattyq júiesin engizý josparlandy.
2016 jyly 8,2 mlrd. teńge somaǵa Semei qalasynyń jylý júielerin jańǵyrtýdy bastaý josparlandy, onyń ishinde 4,7 mlrd. teńge qaryz qarajaty. Sonymen qatar Semei qalasynda jylýmen jabdyqtaý júielerin jańǵyrtýdyń memlekettik baǵdarlamasyn júzege asyrý jalǵasýda. Aǵymdaǵy jyly RK-1 ulǵaitý jáne qaita qurý iske asyrylýda. E-35 markaly 3 qazandyq jáne «Simens» firmasynyń 12 MVT týrbinasy ornatyldy.
Budan basqa, halyqaralyq qarjy institýtynyń qarajat esebinen Óskemen jáne Semei qalalary kóshelerindegi jaryqtandyrýdy energiia únemdeýshi jaryq núktelerine aýystyrý arqyly jańǵyrtý josparda.
Shyǵys Qazaqstan oblysyndaǵy joǵary voltty jelilermen Almaty jáne Pavlodar oblystaryn bailanystyra otyryp, energiia qýatynyń turaqtylyǵyn qamtamasyz etedi. ShQO turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵy basqarmasynyń basshysy Aitqazy Sherýbaev jýrnalistermen júzdesýinde:
– Energetikalyq infraqurylymdy damytý tóńireginde Elbasynyń Qazaqstan halqyna arnaǵan Joldaýynda «Ekibastuz – Semei – Óskemen» jáne «Semei – Aqtoǵai – Taldyqorǵan – Almaty» baǵyttarynda joǵary voltty jeliler salý qajettigin aitty. Menińshe, bul iri joba óńirler úshin baǵdarly ári tiimdi. Pavlodarda iri elektr qýat kózi sanalatyn GES-1 jáne GES-2 Shyǵys Qazaqstannyń Semei, Zyrian qalalaryndaǵy GES-termen elektr jelileri arqyly bailanystyrylady. Al bul óńirlerdiń energiia qýatynyń ózara kepildigin qamtamasyz etedi, – degeni edi.
Basshynyń aitýynsha, búgingi kúni zertteý, izdestirý jumystary tolyq aiaqtalǵan. Qurylysqa Qazaqstandaǵy iri KEGOC kompaniiasy jumyldyrylady. «Elektr jelileriniń jumysy boiynsha ShQO bólingen 6 mlrd. teńge igerildi. Aimaq boiynsha Turǵysyn GES qurylysyn tezirek aiaqtap, elektr jelilerine qosýdy maqsat etip otyrmyz», – dep túidi A. Sherýbaev.
Qysy qytymyr Shyǵys Qazaqstan oblysynda jylý júiesin zaman talabyna sai damytýdyń mańyzy zor. Bul baǵytta oblys ákimi Danial Ahmetov bastaǵan atqaminerler syrt elden investitsiia tartyp, iri energokeshender turǵyzý isine de basa kóńil bólip otyrǵanyn atap aitýǵa bolady. Osy rette ákimdik Germaniianyń «Global Invest Ltd» kompaniiasy «North Trade Energy» energiia qurylys kompaniiasymen jáne chehiialyq «E3P Group» kompaniialarymen birlese otyryp, Óskemen qalasynda JEO-2 qurylysy jobasyn investitsiia salýǵa ýaǵdalasty. Jańa jylý ortalyǵynda eýropalyq zamanaýi qýat qurylǵylary ornatylyp, ortalyq barlyq ekologiialyq standartqa sai bolady. Bul jaily ShQO ákimi Danial Ahmetovtiń Germaniia jáne Chehiia kompaniialarynyń basshylarymen kezdesýi barysynda keńinen áńgimelegen bolatyn. Atalǵan jylý stansasy Óskemen qalasyn jáne mańyndaǵy aýdandardy tolyqqandy jylýmen qamtýǵa qaýqarly. Onyń ústine, qalada JEO qurylysy 2020-2030 aralyǵyndaǵy jylýmen qamtý josparynda kórsetilgen.
«E3P Group» kompaniiasynyń direktory Ondrjei Shterbakanyń aitýynsha, kompaniia osy ýaqytqa deiin Reseide, Pákistanda, Germaniiada jáne Chehiiada osyndai jobalardy júzege asyrǵan. Atalmysh kompaniia JEO-nyń tehnikalyq ekonomikalyq qujattaryn óz qarajatyna ázirleidi. «E3P Group» Óskemende ekologiialyq standartqa sai keletin murjasyz JEO-2 qurylysyn 3,5 jylda salyp bitiremiz dep sendirip otyr.
Álibek Qańtarbai, Shyǵys Qazaqstan oblysy
