Kásiptik mamandyqtyń órisin keńeitken bilim ordasy
Buryn qorasyndaǵy jalǵyz siyryn satsa da balasyn oqytýdy armandaityn qazaq urpaǵyn sot, zańger bolsa, tipti bolmaǵanda qarapaiym keńse mamany bolyp pápke ustap júrse deitin. Kásiptik-tehnikalyq mamandyqty «qara jumysqa» balaityn.
Búginde ekonomist pen zańger mamandyǵyn alǵan kóp jas jumys tappai júrgeni, al kásiptik-tehnikalyq mamandyqtyń bási kún ótken saiyn joǵarylap, bedeli artyp kele jatqany shyndyq.
dalanews-apec-petro%d1%82echnic01Memleket basshysynyń ózi únemi jastardy kásiptik-tehnikalyq bilim alyp, qarapaiym jumysshy mamandyǵyn igerýge shaqyryp, bul salanyń memleket úshin mańyzdylyǵyn jii aitady. «Men jastarymyzdy jumysshy mamandyǵyn belsendi meńgerýge shaqyramyn. Kezinde men de jumysshy kiimin kiiýden bastadym, domna peshi ot-jalynynyń janynda turdym. Úlgi alyńdar! Jyldar ótedi, biraq, osy ómirlik tájiribeleriń, sender qandai ómir jolyn tańdap alsańdar da mindetti túrde kádelerińe jaraidy. Bizdiń ainalamyzdaǵy nárseniń bári jumysshylardyń qolymen jasalǵan. Osyny eshqashan esten shyǵarmańdar. Mysaly, tamaq jeitin qoldaryńdaǵy qasyq pen shanyshqyny jumysshylar jasaǵan. Ol úshin metaldy balqytty. Sender turatyn úidi, kólikpen júretin joldy salǵan jumysshylar. Dastarqandaǵy jeitin nandy pisirýge aýyldaǵy jumysshylar daiyndaidy. Senderdi tamaqtandyratyn ashanadaǵy aspaz da jumysshy mamandyǵyna jatady. Ainalamyzdaǵynyń bári jumysshylardyń altyn qolymen jasalǵan. Sondyqtan men eńbek adamyna arnaiy orden taǵaiyndadym. Óitkeni biz eńbek adamynyń dańqyn arttyrýymyz kerek», – degen bolatyn Elbasy.
Qazaqstanǵa geolog mamandary, taý-ken injeneri, avtomattandyrý jáne basqarý salasynyń mamandary, qaýipsizdik tehnikasy injenerleri, elektrslesarlar, munaishy-operatorlar jetispeidi. Al, mundai orta býyn maman daiyndaýda kásiptik-tehnikalyq baǵdar beretin kolledjderge artylar mindet úlken. Degenmen, kásiptik bilim berýdi kózdeitin standarttarǵa sońǵy kezde ǵana muqiiat zer salyp, kóńil bóle bastaǵanymyzben nátijesiz emespiz.
dalanews-apec-petro%d1%82echnicAtyraýdaǵy Álemdik deńgeidegi alǵashqy kásiptik bilim ordasy búgingi tańda kásiptik-tehnikalyq bilim berý baǵytynda júieli jumystar jasap jatyr. "Kásipqor" Holdinginiń qaramaǵyndaǵy «APEC Petrotechnic» Joǵary tehnikalyq mektebi Prezident tapsyrmalarynyń naqty júzege asqanyna dálel. Qazir munda oqý tegin jáne stýdentterdiń bilim nárimen sýsyndaýyna barlyq jaǵdai jasalǵan. Alystan kelgender úshin jaily jataqhana, ashana, sport keshenderi, elektrondy kitap qory, sońǵy úlgidegi ǵylymi zerthana, dál óndiristegidei munai-gaz óndirý tehnikalary ornatylǵan sheberhanalar sekildi barlyq jabdyqpen qamtylǵan. Atap aitqan jón, biyl joǵary tehnikalyq mektebiniń alǵashqy qarlyǵashtary – 270 túlek memlekettik jáne halyqaralyq úlgidegi diplom men sertifikatqa ie bolady. Eń bastysy, álemdik deńgeide bilim alǵan jastarǵa jumys berýshiler tarapynan da suranys jetkilikti kórinedi. Osy tektes kolledjderde memlekettik oqytý standarty degen bar, ol barsha oqý ornyna ortaq. Al bilim berý tehnologiiasy, ádistemesi, mazmuny bul mektepte birshama ózgeshe. Oqý baǵdarlamalary modýldik negizde qurylǵan. Mysaly, munai-gaz salasy kompaniialarynda jańa tehnologiia engizilgende, jalpy barlyq ózgerister men jańashyldyqarǵa sai oqytý baǵdarlamalary da iske qosylady. Kompaniialardaǵy óndiris tehnologiialary únemi jetildirilip otyrady ǵoi, soǵan sai bul kolledj de oqytý baǵdarlamasyn jetildiredi. Jumys berýshi kompaniialarmen arada indýstriialdyq keńes qurylǵan. Osy keńes oqytý baǵdarlamasynyń mazmunyn únemi kelisip, talqylaidy. Bul keńes óndiriske engizilgen jańa júie, tehnologiialyq ózgeriske bailanysty usynystaryn, pikirlerin aitady. Soǵan sáikes tehnikalyq mektepterdiń oqytý modýlderi jańa ózgeriske sáikestendiriledi. Óndirispen tyǵyz bailanysta bilim alǵan stýdentter sol sebepten eńbek naryǵynda suranysqa ie bolyp, birden óz ornyn taýyp ketedi. Búginde jii talqyǵa túsip, synǵa alynatyny da osy másele: stýdentterdiń teoriiamen qosa, tájiribeni qatar alyp júrýi. Bul turǵyda kásibi-tehnikalyq bilim berý mekemeleri bilek sybanyp jumys isteýde.
Nazym RYSBETOVA
