Kezdesýge aýyl sharýashylyǵy taýaryn óndirýshiler, salalyq odaqtar men qaýymdastyqtar, barlyq deńgeidegi qoǵamdyq keńes músheleri, partiialyq jáne kásipodaq uiymdary, ortalyq jáne jergilikti atqarýshy organdar qatysty. Atap aitqanda, esepti 350 qatysýshy zalda, 1700-den asa qatysýshy beine konferentsiia bailanys arqyly tyńdady. Soǵan qosa, Ministrliktiń resmi saity (mgov.kz) men «Bnews.kz» AA tikelei efir uiymdastyryldy.
Kezdesý barysynda Asqar Myrzahmetov Qazaqstannyń agroónerkásiptik kesheniniń 2015 jylǵa arnalǵan negizgi damý baǵyttary men mekemeniń aǵymdaǵy jylǵa arnalǵan mindetterin baiandap, sonymen qatar qatysýshylardyń suraqtaryna jaýap berdi.
Onyń eseptik aqparatyna sáikes byltyrǵy jyl agroónerkásiptik keshen úshin jaqsy kórsetkishtermen aiaqtalǵan. 2015 jyldyń qorytyndysy boiynsha aýyl sharýashylyǵy óniminiń jalpy kólemi 3,4 paiyzǵa ulǵaiyp, 3,3 trln. teńgeni qurady.
Bul rette respýblikalyq óndiris kóleminde eń úlken úlestik salmaq Almaty, Ońtústik Qazaqstan, Soltústik Qazaqstan, Shyǵys Qazaqstan oblystaryna tiesili.
Ministrdiń aitýynsha, agrarlyq sektor bizneske tartymdy bolyp, aýyl sharýashylyǵy taýaryn óndirýshilerdiń (AShTÓ) agroónerkásiptik keshendegi (AÓK) memlekettik saiasatqa degen senimderi artyp keledi. Atap aitqanda, baǵyttyń bolashaǵy bar ekenine aýyl sharýashylyǵyna quiylyp jatqan investitsiialar, onyń ishinde AShTÓ-niń óz qarjysynyń 80%-dy quraýy dálel.
Ósimdik sharýashylyǵyn ártaraptandyrý boiynsha jumystar atqaryldy. Nátijesinde, bidaiǵa degen usynys pen suranys kólemi teńgerimdelip, ol aýyspaly egisti engizýge, jemdik astyq, maily, jemshóptik daqyldar men jalpy baqsha daqyldary aýmaqtaryn keńeitýge múmkindik berdi.
Alaida, egin naýqanynyń qorytyndysy boiynsha 2016 jyly birqatar oblystarda memorandýmdardyń indikativti kórsetkishterine qol jetkizilmei qalýy kútilýde. Osyǵan bailanysty A. Myrzahmetov ákimdikterdi Memorandýmdarda qarastyrylǵan josparlyq kórsetkishterdi oryndaý jumysyn jandandyrýǵa shaqyrdy.
Ministr jyldyń aiaǵyna deiin sýbsidiiaǵa qatysty eski qaǵidalardyń kúshi joiylmaitynyn aita ketti. Sýbsidiialardyń tiimsiz túrlerinen tiimdi túrlerine kóshý boiynsha usynystar ázirleý maqsatynda Ministrlik Májilis depýtattary, biznes, ǵylym, qoǵamdyq uiymdar ókilderiniń, sondai-aq ákimdikter men basqa da memlekettik organdardyń qatysýymen Jumys tobyn qurdy.
Halyqty jemis-jidek ónimderimen jáne erte pisetin kókónispen qamtamasyz etý úshin Ministrlik qarqyndy baqtardy otyrǵyzý boiynsha AÓK sýbektileriniń shyǵynyn óteýde. 2014 jyldan beri «QazAgro» UBH» AQ-nyń qatysýymen jalpy alańy 670,2 gektardy quraityn 10 joba paidalanýǵa berilip, 756,1 gektardy quraityn 12 joba maquldandy. Budan basqa, 2014 jyldan bastap AShTÓ-niń jylyjai jabdyqtaryn satyp alýǵa jumsalǵan shyǵyndary ótele bastady. Osylaisha, sońǵy eki jylda jalpy 1,3 mlrd. teńgege 30,8 gektar jylyjai sýbsidiialandy.
[caption id="attachment_16798" align="alignleft" width="443"]
Ishki naryqty negizgi azyq-túlik taýarlarymen qamtamasyz etý jaǵdaiyn taldaý 2015 jyldyń qorytyndysy boiynsha 80%-dy quraidy. Bul rette, kúrish, qoi eti, taýyq jumyrtqalary, bidai uny, nan boiynsha qamtamasyz etý 100%-dy quraidy.
Sonymen birge, ishki tutynymdaǵy otandyq ónimniń úlesi jekelegen taýarlar boiynsha áli kúnge tómen deńgeide qalyp otyr. Ministrdiń aitýynsha, ózin-ózi qamtamasyz etý jónindegi mindetter óńdeýshi kásiporyndardyń qant, qurǵaq sút, sary mai men qatty irimshik óndirý úshin aýyl sharýashylyǵy ónimderin satyp alýǵa ketken shyǵyndaryn óteý arqyly sheshilip otyr. Máselen, 2015 jyly biýdjettik sýbsidiialar kólemi shamamen 2,6 mlrd. teńgeni qurady.
Jyldyń qorytyndysy boiynsha aýyl sharýashylyǵy janýarlarynyń sany kóbeidi. Genofonnyń birtindep jaqsarýy men janýar ónimdiliginiń artýy baiqalýda. Nátijesinde, 2015 jyly 16 myń tonnadan astam et pen et ónimderi, onyń ishinde 6,4 myń tonna tońazytylǵan siyr eti eksporttaldy.
Kooperatsiiany damytý sheńberinde sút óndirý men óńdeýdi joǵarylatý úshin 700 sút qabyldaý pýnktin qurý josparlanýda. Bul aýyl turǵyndaryn aitarlyqtai kólemde jumyspen qamtýǵa múmkindik beredi.
Atalǵan nátijeler «Agrobiznes-2020» baǵdarlamasynda kózdelgen AÓK-ni memlekettik qoldaý sharalaryn iske asyrý nátijesinde qamtamasyz etildi.
«Agrobiznes-2020» baǵdarlamasy aiasynda jyl saiyn AÓK-ni memlekettik qoldaý kólemi ulǵaiýda. 2015 jyly AÓK-ni sýbsidiialaý kólemi 173,3 mlrd. teńgeni qurady, bul 2014 jylǵa qaraǵanda 18,1%-ǵa kóp. 2016 jyly AÓK-ni memlekettik qoldaý kólemi 182,7 mlrd. teńge deńgeiinde josparlanýda.
Agroónerkásiptik keshenge jumsalatyn shyǵyndardyń edáýir bóligi, atap aitqanda, 2011 jylǵy 32 mlrd. teńgeden 2016 jyly 155,2 mlrd. teńgege deiingi nemese 4,9 eselik kólem jergilikti atqarýshy organdarǵa berilgendigin atap ótken jón.
2015 jyly ormandardy molyqtyrý men orman ósirý kólemi 60,2 myń gektar aimaqta júrgizildi. Budan basqa, Astana ainalasynda “jasyl belbeý” qurý jumysy jalǵasýda.
Onyń jalpy alańy 73 myń gektarǵa jetti. Shyǵys Qazaqstan oblysynyń aýmaǵynda jabyq tamyrly júiemen kóshet otyrǵyzý materialdaryn ósirýdiń jańa tehnologiialaryn qoldanatyn zamanaýi orman tuqymy kesheni qoldanysqa engizildi.
30 gidrotehnikalyq qurylysty salý jáne rekonstrýktsiialaý arqasynda Qazaqstannyń alty oblysynda sýarmaly jerlerdi sýmen qamtamasyz etý jaqsartyldy.
Sonymen birge, sý berý senimdigin jaqsartý úshin jalpy halyq sany 75,1 myń adamdy quraityn 31 eldi mekende sýmen jabdyqtaýdy jaqsartýǵa múmkindik bergen 432,6 shaqyrym sý qubyry jelisi rekonstrýktsiialandy jáne salyndy.
Osy jáne basqa da sýmen qamtasyz etý maqsattaryna 2014 jyly 42,1 mlrd. tenge, 2015 jyly bar bolǵany 37,7 mlrd. teńge baǵyttalǵan.
Alaida, bólingen qarajat sý sharýashylyǵy infraqurylymyn qalpyna keltirýdegi búkil qajettilikti qamtýǵa múmkindik bermeidi. Onyń ústine, elimizde sýmen qamtamasyz etý júiesinde aiqyn tepe-teńdik joq. Mysaly, ońtústik oblystarda AShTÓ úshin sýdyń 1 tekshe metri tiynǵa baǵalanady (OQO-da sýdyń bir tekshe metri 0,2-0,8 teńge, Jambyl oblysynda – 0,2 teńge, Qyzylorda oblysynda – 0,3 teńge), al Pavlodar oblysynda sýdyń 1 tekshe metri 16 teńgeni quraidy.
Osylaisha, ekonomikalyq negizdelgen tarifter sý shyǵyndaryn únemdeýdiń negizgi tetigi bolyp tabylady. Osyǵan bailanysty, Aýyl sharýashylyǵy ministrligi jeke jáne halyqaralyq investitsiialar tartýdy josparlap otyr, alaida kepildendirilgen paidany tek qana durys tariftik saiasat ǵana qamtamasyz ete alady. Bul jobalardyń negizgi maqsaty sý salasyn biýdjetke táýeldilikten birtindep ajyratyp, investitsiialyq tartymdylyqty jaqsartý bolyp tabylady.
Búgingi qalyptasqan jaǵdaida AÓK-niń negizgi maqsaty – aýyl sharýashylyǵynda eńbek ónimdiligin, aýyl sharýashylyǵy ónimderiniń eksportyn, aýyl sharýashylyǵy kooperativterine kirgen fermerlerdiń úlesin, qoldanystaǵy sýarmaly jerler alańyn ulǵaitý arqyly ekonomikalyq ósimniń qozǵaýshy kúshi bolý.
