– Gúlnur hanym, ótken jyly respýblikalyq «Pedagogikalyq ideialar panoramasy» konkýrsyna qatysyp, jeńimpaz atanǵanyńyzdy bilemiz. Aitýly konkýrsqa usynǵan beinedáristiń ereksheligi týraly baiandap berseńiz.
– «Órleý» BAUO» AQ uiymdastyrǵan respýblikalyq «Pedagogikalyq ideialar panoramasy» atty kásibi baiqaýǵa eki jyl qatarynan qatysyp, respýblikalyq kezeńde júldeli oryndy ielendim. Baikaýdyń talaby boiynsha 20 minýt kólemindegi panoramalyq beinesabaq túsirdik. Sabaqtyń ár kezeńinde qandai ádis-tásilderdi qoldanǵanymyzdy jáne olardyń qanshalyqty tiimdi ekenin kórsetý kerek boldy.
Shyn mánisinde, «Órleý» bastaǵan jańa úlgidegi konkýrs zamanaýi talaptarǵa sáikes muǵalimderdiń kásibi sheberligin shyńdaýǵa aitarlyqtai múmkindikter jasady.
Konkýrsqa qatysý arqyly jinaqtaǵan tájiribemniń arqasynda «Almaty jyl muǵalimi – 2020» baiqaýyna qatysý barysynda panoramalyq sabaq túsirý qiyn bolǵan joq. Sebebi aldyńǵy baiqaýlarda jinaǵan is-tájiribem kóp kómegin tigizdi. Osy sabaqta oqý maqsattary negizinde oqýshynyń qajettiligin eskere otyryp, sabaq maqsattary Blým taksonomiiasy arqyly júzege asyrdym.
– Muǵalimderdiń qashyqtan oqý jaǵdaiyna beiimdelýine konkýrstyń qanshalyqty yqpaly bar dep oilaisyz?
– «Ustaz bolý – júrektiń batyrlyǵy» dep Ǵafý Qaiyrbekov aǵamyz jyrlaǵandai, kásibi baiqaýlarǵa qatysyp, zamanaýi bilimmen qarýlanǵan, óziniń básekege qabiletti ekendigin dáleldep júrgen ustazdardyń eńbegi – naǵyz erlik. Olar eshteńeden qorqpaidy.
Dúniejúzin sharpyǵan pandemiia kezinde ustazdar qaýymy tyǵyryqtan jol taýyp, izdenip, tsifrlyq saýattylyqtaryn damytýǵa kiristi. Ózime keletin bolsam, ózimniń ádis-tásilderimmen bólisý maqsatynda áleýmettik jeliler arqyly respýblika muǵalimderine tegin marafon, túrli onlain kezdesýler ótkizip, shyǵarmashylyq bailanys ornatyp júrgen jaiym bar.
– Tájiribede qandai ádisterdi jii qoldanasyz?
– Qazirgi kezeńde bilim berýdiń sapasyn jaqsartý, ádistemelik negizin ózgertý – zaman talabyna sáikes týyndap otyrǵan qajettilik. Mekteptiń oqý úrdisin jetildirý úshin innovatsiialyq bilim berý tehnologiialaryn paidalanýdyń tiimdiligin ómirdiń ózi dáleldep otyr.
Sondyqtan men ózimniń ustazdyq mindetimde innovatsiialyq bilim berý tehnologiiasyn qoldanýmen kelemin. Búgingi bilim básekelesi zamanynda shákirtterimizdiń biikten kórinýine kúndelikti isimizdegi jańashyldyǵymyz arqyly, jan-jaqty bergen tárbiemiz arqyly qol jetkizemiz. Muǵalim zaman aǵymyna sai óz bilimin jetildirý arqyly mektepke jańalyq ákelýi qajet.
– Ártúrli konkýrstarǵa taisalmai qatysatyn ustazdyń óz shákirtterin saiystarǵa daiyndaityn múmkindigi bar ma?
– Árine. Shákirtterimniń jan saraiyn bilimmen toltryp, olardyń erekshe tulǵa bolyp qalyptasýyn kórý – men úshin úlken baqyt. «Izdenimpaz ustaz qashan da bala júreginen oryn tabady» degendei men de zaman talabyna sai, básekege qabiletti, intellektýaldyq ári kásiptik turǵyda izdenýden jalyqpaityn shákirtterimdi bilim saiystaryna daiyndaimyn.
Oqýshylarymnyń senimdi áreket, batyl sheshimder qabyldaýy óte mańyzdy. Aǵylshyn tili páninen shákirtterim aýdandyq, qalalyq, respýblikalyq olimpiada, ǵylymi joba, festivalderge qatysyp, júldeger atanýda.
Aitalyq, 2019 jyldyń qazan aiynda Túrkiia memleketiniń Antalia qalasynda ótken «XI halyqaralyq pándik olimpiadaǵa» 16 memleketten kelgen qatysýshylarmen baq synasyp, 12 oqýshym I, II oryndarǵa ie bolyp, elge júldeli oraldy. Bul úlken izdenimpazdyqtyń, eńbektiń arqasy. «Ustaz – ulyq jumys emes, uly jumys» dep Halyq qaharmany Baýyrjan Momyshuly aitqandai, ustazdyq mindetti abyroimen atqarý – árbir muǵalimniń arman-tilegi.
– Konkýrs jeńimpazy retinde tájiribeńizge qandai ózgerister engizdińiz?
– Ustaz mártebesin kóterý jáne pedagogikalyq shyǵarmashylyqqa baǵyttalǵan «Almaty jyl muǵalimi – 2020» baiqaýyna qatysyp júldeli 2-shi oryndy ielenip, 2 000 000 teńge syiaqy aldym. Men úshin bul úlken mártebe. Bul baiqaý Almaty qalasynyń ákimi Baqytjan Saǵyntaevtyń qoldaýymen ótti.
Sonymen qosa Áliia Nazarbaevanyń fondy uiymdastyratyn «National teacher prize» baiqaýynyń koordinatory, álem muǵalimderiniń SAMMIT-de fasilitator bolýyma usynys bildirdi. Bul men úshin kútpegen usynys, biraq qýana kelisip, óz mindetimdi atqaryp shyqtym. Alǵa qoiǵan josparlarym óte kóp. Alla qalasa birtindep júzege asyramyn.
– Gúlnur Islamǵazyqyzy, oi-pikirińizben bóliskenińiz úshin raqmet. Arman-maqsattaryńyzdyń oryndalýyna tilektespiz.
Suhbattasqan Perýza Asylbek
