Dalanews.kz tilshisimen tildesken ekolog Vadım Iapıevtiń aıtýynsha aýyz sýdan qaǵylyp otyrǵan turǵyndardyń máselesi prezıdent Toqaevtyń turaqty nazarynda, áıtse de tómengi deńgeıde prezıdent tapsyrmasyn oryndaýǵa kelgende olqylyqtar bar.
"Memleket basshysy bıylǵy Joldaýynda Úkimettiń aldyna aldaǵy 5 jyldyń kóleminde qala men aýdan-aýyldardy taza sýmen tolyq qamtý týraly mindet qoıǵan. Ókinishke oraı, osy baǵyttaǵy jumys baıaý júrip jatyr. 1500-ǵa jýyq aýyl aýyz sýǵa qol jetkize almaı, taza sýdy tasyp ishýge májbúr. Bizdiń esepteýimizshe 500 myńnan asa azamat sýdan taryǵyp otyr. Demek, osy baǵyttaǵy jumysty júrdektetý kerektigi daý týǵyzbaıdy", – deıdi sarapshy.
Ekologtyń aıtýynsha elimizdegi óńirlerdiń ishinde Qyzyljar óńiri men Qostanaı oblysynda taza sýdyń jetispeýshiligi sezilýde. Smaıylov úkimeti atalǵan óńirlerge arnaıy delegasıa jiberip, jaǵdaıdan kózben kórýi tıis.
Indýstrıa jáne ınfraqurylymdyq damý mınıstrliginiń ókilderi Úkimetke sýmen qamtýdyń jańa algorıtmderin usynýy qajet.
Aıta ketelik, Qazaqstanda eldi-mekenderdi aýyz sýmen qamtýǵa bólinetin qarajat jyl ótken saıyn artyp keledi.
2025 jylǵa deıin elimizdiń aımaqtary men aýdan-aýyldardy taza sýmen qamtýǵa 500 mlrd teńgege jýyq qarjy bólinbek.
Tek bıylǵy jyldyń ózinde aýyl turǵyndaryn aýyz sýmen qamtýǵa 94 mlrd teńge baǵyttalǵan. Úkimettiń málimetinshe bul aýyldyq jerlerge qubyr júrgizip, sýmen qamtý deńgeıin 95 paıyzǵa jetkizýge múmkindik beredi.
Áıtkenmen Vadım Iapıevtiń aıtýynsha, aýyldar ǵana emes, iri megapolıster de sý tapshylyǵy máselesimen betpe-bet kelip otyr.
"Osydan birneshe jyl buryn bizder, ekologtar Astananyń sýmen qamtylý deńgeıine zertteý júrgizdik. Elordany sýmen qamtyp otyrǵan negizinen "Astana" sý qoımasy. Qoımanyń qýaty qazirge jetýi-jetkenmen, bolashaqta onyń qýaty azdyq etetin bolady, sebebi qala kúnnen kúnge ósip keledi.
Qalalyq ákimdik "Astana" sý qoımasynan bólek Ertis ózeninen sý alyp otyrǵan Sátpaev kanalyn da paıdalanyp otyr. Eki qoımanyń qýatyn qatar alǵandaǵy aýyz sýdyń kólemi 300 myń kýbmetrge jýyqtaıdy, al elorda turǵyndary táýligine 270-280 myń kýbometr sý tutynady. Demek, atalǵan qoımalardyń qýaty azdyq etetini daýsyz. Bizdiń baǵalaýymyz boıynsha 2029 jylǵa deıin astanalyqtar táýligine 380-400 myń kýbometr sý paıdalanatyn bolady", – deıdi sarapshy.
Almatydaǵy ahýal da osyǵan uqsas. Qaladan qashyqta turatyn turǵyndar sýdy áli kúnge deıin tasyp ishýge májbúr. Keıbir shetkeri aýdandarda sý qubyry men kanalızasıa júrgizilmegen.
Iapıevtiń málim etkenindeı Almatydaı alyp megapolısti aýyz sýmen qamtyp otyrǵan 6 birdeı sý kózi bar. Atap aıtqanda bular: Úlken jáne shaǵyn Almaty, Aqsaı jáne Qarǵaly ózenderi men jer astynan shyǵatyn Almaty jáne Talǵar sý qoımasy.
"Alǵashqy úsheýiniń múmkindigi táýligine 285 myń kýbmetrdi quraıdy. Talǵar jáne Almaty sý kóziniń qýaty 376 skvajınaǵa jınaqtalǵan. Tutastaı alǵanda Almatyny sýmen qamtý úshin táýligine 1 mln 370 myń kýbometr aýyz sý qajet.
Qala turǵyndarynyń 90 paıyzdan astam ortalyq sýmen qamtý júıesine qosylǵan, ózge turǵyndar áli kúnge deıin sýdy tasyp ishýge májbúr.
Almatydaǵy sý qubyrlarynyń tozyǵy jetken. Qolda bar málimet boıynsha sýmen qamtamasyz etetin qubyrlardyń jalpy uzyndyǵy 3,5 shaqyrymdy quraıdy, bulardyń 50-dan astamy qoldanysqa berilgenine 30 jyldan asyp ketken eski qubyrlar. Bular kúni erteń apatty jaǵdaı týǵyzyp, isten shyǵýy múmkin. Qazirdiń ózinde mundaı apattardyń sany kóbeıip keledi", – deıdi sarapshy.
Shymkent qalasynyń da sý defısıtimen ushyrasýy múmkin ekenin budan buryn bilikti ekologtar habarlaǵan bolatyn. Qaladaǵy 80-nen asa eldi-mekenniń 77-si ǵana aýyz sýmen qamtamasyz etilgen. Byltyr Shymkenttiń shetkeri aýdandary sý shektep tutynýǵa májbúr bolǵan edi.
"Sý máselesine beıqam qaraýǵa bolmaıdy. Bul asqan jaýaptylyq men kásibılikti talap etetin sala. Sý resýrsyn uqypty paıdalanýdyń ádistemesin ázirlep, sý júretin jelilerdi jańartýǵa, osy salaǵa jańa tehnologıalardy endirýge múddelimiz. Sý da qazyna baılyqty biri. Ýaqyt ótken saıyn sýdyń qadirin túsine túsemiz", – deıdi sarapshy.
