Dalanews.kz tilshisimen tildesken ekolog Vadim Iapievtiń aitýynsha aýyz sýdan qaǵylyp otyrǵan turǵyndardyń máselesi prezident Toqaevtyń turaqty nazarynda, áitse de tómengi deńgeide prezident tapsyrmasyn oryndaýǵa kelgende olqylyqtar bar.
"Memleket basshysy biylǵy Joldaýynda Úkimettiń aldyna aldaǵy 5 jyldyń kóleminde qala men aýdan-aýyldardy taza sýmen tolyq qamtý týraly mindet qoiǵan. Ókinishke orai, osy baǵyttaǵy jumys baiaý júrip jatyr. 1500-ǵa jýyq aýyl aýyz sýǵa qol jetkize almai, taza sýdy tasyp ishýge májbúr. Bizdiń esepteýimizshe 500 myńnan asa azamat sýdan taryǵyp otyr. Demek, osy baǵyttaǵy jumysty júrdektetý kerektigi daý týǵyzbaidy", – deidi sarapshy.
Ekologtyń aitýynsha elimizdegi óńirlerdiń ishinde Qyzyljar óńiri men Qostanai oblysynda taza sýdyń jetispeýshiligi sezilýde. Smaiylov úkimeti atalǵan óńirlerge arnaiy delegatsiia jiberip, jaǵdaidan kózben kórýi tiis.
Indýstriia jáne infraqurylymdyq damý ministrliginiń ókilderi Úkimetke sýmen qamtýdyń jańa algoritmderin usynýy qajet.
Aita ketelik, Qazaqstanda eldi-mekenderdi aýyz sýmen qamtýǵa bólinetin qarajat jyl ótken saiyn artyp keledi.
2025 jylǵa deiin elimizdiń aimaqtary men aýdan-aýyldardy taza sýmen qamtýǵa 500 mlrd teńgege jýyq qarjy bólinbek.
Tek biylǵy jyldyń ózinde aýyl turǵyndaryn aýyz sýmen qamtýǵa 94 mlrd teńge baǵyttalǵan. Úkimettiń málimetinshe bul aýyldyq jerlerge qubyr júrgizip, sýmen qamtý deńgeiin 95 paiyzǵa jetkizýge múmkindik beredi.
Áitkenmen Vadim Iapievtiń aitýynsha, aýyldar ǵana emes, iri megapolister de sý tapshylyǵy máselesimen betpe-bet kelip otyr.
"Osydan birneshe jyl buryn bizder, ekologtar Astananyń sýmen qamtylý deńgeiine zertteý júrgizdik. Elordany sýmen qamtyp otyrǵan negizinen "Astana" sý qoimasy. Qoimanyń qýaty qazirge jetýi-jetkenmen, bolashaqta onyń qýaty azdyq etetin bolady, sebebi qala kúnnen kúnge ósip keledi.
Qalalyq ákimdik "Astana" sý qoimasynan bólek Ertis ózeninen sý alyp otyrǵan Sátpaev kanalyn da paidalanyp otyr. Eki qoimanyń qýatyn qatar alǵandaǵy aýyz sýdyń kólemi 300 myń kýbmetrge jýyqtaidy, al elorda turǵyndary táýligine 270-280 myń kýbometr sý tutynady. Demek, atalǵan qoimalardyń qýaty azdyq etetini daýsyz. Bizdiń baǵalaýymyz boiynsha 2029 jylǵa deiin astanalyqtar táýligine 380-400 myń kýbometr sý paidalanatyn bolady", – deidi sarapshy.
Almatydaǵy ahýal da osyǵan uqsas. Qaladan qashyqta turatyn turǵyndar sýdy áli kúnge deiin tasyp ishýge májbúr. Keibir shetkeri aýdandarda sý qubyry men kanalizatsiia júrgizilmegen.
Iapievtiń málim etkenindei Almatydai alyp megapolisti aýyz sýmen qamtyp otyrǵan 6 birdei sý kózi bar. Atap aitqanda bular: Úlken jáne shaǵyn Almaty, Aqsai jáne Qarǵaly ózenderi men jer astynan shyǵatyn Almaty jáne Talǵar sý qoimasy.
"Alǵashqy úsheýiniń múmkindigi táýligine 285 myń kýbmetrdi quraidy. Talǵar jáne Almaty sý kóziniń qýaty 376 skvajinaǵa jinaqtalǵan. Tutastai alǵanda Almatyny sýmen qamtý úshin táýligine 1 mln 370 myń kýbometr aýyz sý qajet.
Qala turǵyndarynyń 90 paiyzdan astam ortalyq sýmen qamtý júiesine qosylǵan, ózge turǵyndar áli kúnge deiin sýdy tasyp ishýge májbúr.
Almatydaǵy sý qubyrlarynyń tozyǵy jetken. Qolda bar málimet boiynsha sýmen qamtamasyz etetin qubyrlardyń jalpy uzyndyǵy 3,5 shaqyrymdy quraidy, bulardyń 50-dan astamy qoldanysqa berilgenine 30 jyldan asyp ketken eski qubyrlar. Bular kúni erteń apatty jaǵdai týǵyzyp, isten shyǵýy múmkin. Qazirdiń ózinde mundai apattardyń sany kóbeiip keledi", – deidi sarapshy.
Shymkent qalasynyń da sý defitsitimen ushyrasýy múmkin ekenin budan buryn bilikti ekologtar habarlaǵan bolatyn. Qaladaǵy 80-nen asa eldi-mekenniń 77-si ǵana aýyz sýmen qamtamasyz etilgen. Byltyr Shymkenttiń shetkeri aýdandary sý shektep tutynýǵa májbúr bolǵan edi.
"Sý máselesine beiqam qaraýǵa bolmaidy. Bul asqan jaýaptylyq men kásibilikti talap etetin sala. Sý resýrsyn uqypty paidalanýdyń ádistemesin ázirlep, sý júretin jelilerdi jańartýǵa, osy salaǵa jańa tehnologiialardy endirýge múddelimiz. Sý da qazyna bailyqty biri. Ýaqyt ótken saiyn sýdyń qadirin túsine túsemiz", – deidi sarapshy.
