«Asyl túlik» respýblikalyq mal asyldandyrý ortalyǵy bul – Ortalyq Aziiadaǵy eń iri mal asyldandyrý kásiporny jáne tórt túlik maldan uryq alý jáne ony muzdatýdyń (kriokonservatsiialaý) zamanaýi tehnologiiasyn igergen alǵashqy kásiporyn.
Búgingi tańda «Asyl túlik» memlekettik mańyzy bar mal asyldandyrý jumysynyń alǵy sapynda eldiń azyq-túlik qaýipsizdigin qalyptastyrý isine atsalysyp keledi. Ozyq mekeme sanatynda zamanaýi ǵylymi ázirlemeler men tehnologiialardy igerýge pármen berip, respýblikadaǵy qaramal tuqymdarynyń násildigin saqtaýda, áleýettiligin arttyryp, ónimdik sapasyn jaqsartýǵa eleýli úles qosýda. Ortalyq alǵashqylardyń sapynda bir jynysty uryqpen uryqtandyrý jáne embriondardy transplantatsiialaý siiaqty zamanaýi biotehnologiialyq ádisterdi óndiriste keńinen qoldanyp, mal tuqymynyń óz tólinen kóbeiý úrdisin jedeldetýge jol ashty.
[caption id="attachment_59990" align="aligncenter" width="480"]
Jiyrma jyldyq meje aiasynda atqarylǵan jumysqa kóz júgirtsek, Ortalyq qurylǵannan beri sútti, sútti-etti jáne etti baǵyttaǵy ártúrli qaramal tuqymdarynyń atalyq buqalarynan 12 millionnan astam uryq dozalary óndirilipti. Jalpy, 2001-2020 jyldar aralyǵynda respýblikanyń mal sharýashylyǵymen ainalysatyn taýar óndirýshileri Ortalyqtyń uryq saqtaý qoimasynan 6 millionnan astam uryq dozasyn alyp, respýblikadaǵy mal basyn ósirýge paidalanǵan.
Mal sharýashylyǵyn damytý mańyzdy másele bolǵandyqtan, Elbasy Nursultan Nazarbaev 2007 jyly kásiporyn jumysymen tanysyp, atqarylyp jatqan jumystarǵa rizashylyǵyn bildirdi. «Aýyl jyly» aiasynda saiasi qairatkerler: A.S. Esimov, S.V. Kýlagin, K.Q. Másimov, A.R. Jaqsybekov, S.A. Diachenko, Ó.E. Shókeev, A.U. Mamin jáne basqalary Ortalyqta bolyp, mal asyldandyrý isiniń zamanaýi tehnologiialarymen tanysýǵa múmkindik aldy.
Aýyl sharýashylyǵy salasynda eńbek ónimdiligin arttyrý jáne aýylsharýashylyq ónimderiniń ózindik qunyn arzandatý jónindegi memlekettik saiasat aiasynda mal sharýashylyǵynyń atqarar úlesi qomaqty. Osy oraida mal sharýashylyǵyn damytýǵa pármen berý barysynda «Asyl túlik» qoǵamy mal basyn kóbeitýdi jedeldetý men mal ónimdiligin arttyrý úderisiniń ózegi retinde asyltuqymdy mal ósirýdiń máiegine ainaldy.
Mal sharýashylyǵy ónimderiniń jalpy óniminiń ósýi, ádettegidei, mal basy sanynyń kóbeiýimen tikelei bailanysty boldy. Mal basy sanynyń kóbeiýi sharýashylyq tarapynan da, memlekettik qoldaý aiasynda da kóbirek qarajat qarastyrýdy talap etetini anyq. Óitkeni mal basynyń artýy ony ósirýge jáne oǵan qajet infraqurylymdy ustaýǵa qosymsha shyǵyn qarastyrýǵa ulasatyny haq. Mal sharýashylyǵyndaǵy qalyptasqan osy jaǵdaidy taldaý, mal basy ónimdiliginiń mardymsyz bolýynyń negizgi eki sebebin anyqtady. Birinshisi – mal asyldandyrý jumystardyń dármensizdigi. Ekinshisi – maldy azyqtandyrýdy talapqa sai qamtamasyz etetin sapaly mal azyǵy bazasynyń jetimsizdigi.
Sońǵy jyldary, memleket múddeleriniń aldyńǵy sapynda azyq-túlik qaýipsizdigin qamtamasyz etý jáne eksporttyq áleýettilikti arttyrý, atap aitqanda, siyr etin eksporttaýǵa bailanysty máseleler kún tártibine shyqty.
Mal sharýashylyǵy ónimderi óndirisiniń edáýir ósýi, árine, tabyndaǵy ónimdiligi joǵary mal úlesiniń ulǵaiýymen bailanysty. Maldyń joǵary ónimdiligi onyń tektik áleýetine jáne azyqtandyrý deńgeiine tikelei táýildi ekeni de anyq. Osy jáitti nazarda ustap, «keń aýqymdy selektsiia» jobasynyń qatysýshylaryna belgili talaptar qoiyldy. Mysaly, mal asyldandyrý úrdisiniń ǵylymi qamtylýy, ár tabynǵa tiesili atalyq buqalar tizimin bekitý jáne olardy merzimine orai aýyspaly paidalaný josparlarynyń saqtalýy, qoldaǵy barlyq maldyń tiisti veterinarlyq-zootehnikalyq esebiniń tolyq júrgizilýi jáne osy aqparattardy aqparattyq-taldaý júiesine engizý edi.
Osyndai sheshimder nege qabyldandy? Mal sany týraly statistikalyq málimetterdiń kúmándi bolýy, mal basy tolyq qamtylǵan biregeilendirý (identifikatsiialaý) úrdisiniń qalyptaspaǵany jáne kóptegen maldyń ata-tek jazbalaryna senimsizdik iske qolbailaý boldy. Qalyptasqan mal ósirý daǵdysyna boi aldyrǵan sharýashylyqtar qara maldy azyqtandyrý barysynda mal tábetin ashatyn súrlengen azyq pen ratsionnyń qýatyn keltiretin qurama jem qoldanýǵa salǵyrt qarady. Etti mal sharýashylyǵynda atalyq buqalardy júiesiz tabynǵa qosý nátijesinde árbir besinshi juptastyrý týystyq jaqyndyqqa (inbriding) ulasty. Sút baǵytyndaǵy sharýashylyqtarda urpaq sapasy boiynsha synaqtan ótpegen «dúdámal» buqalardy paidalaný jaǵdailary oryn aldy. Onyń ústine, saraptama kórsetkendei asyltuqymdy mal sharýashylyǵyn sýbsidiialaýǵa jumsalǵan qomaqty qarjynyń ótemi mardymsyz bolyp shyqty. Mysaly, 2000 jyldan 2010 jylǵa deiingi on jyl ishinde sútti mal ósirýge milliardtaǵan dollar quiylǵan kezde siyrlardyń súttiliginiń ósýi 400 kg-nan aspady.
Óndiristi qarqyndy uiymdastyrý turǵysynan qarasaq, siyrdyń 30% -dan astamy ǵana maldy jetkilikti azyqtandyrý jáne syndarly mal asyldandyrý jumystarymen qamtylǵanyna kóz jetkizemiz. Osylaisha, árbir úshinshi siyr ǵana memlekettik mal asyldandyrý baǵdarlamasyna qatysady. Osy jaǵdaidan týyndaityn saýal: jalpy, maldyń ónimdiligin arttyrý úshin mal asyldandyrý isimen ainalysý kerek pe? Ekinshi saýal – maldardy jetkilikti azyqtandyrýdyń qajettiligi bar ma? Árine, bul mal ósirýdiń aksiomasy. Árbir sharýa óndiristi tiimdi júrgizýge múddeli. Násili jaqsy mal jetkilikti azyqtandyrylsa ǵana mol ónim beredi, al ónim molaiǵan tusta óndiristiń tiimdiligi artatyny ekonomikalyq zańdylyq.
Osy oraida, «Asyl túlik» respýblikalyq mal asyldandyrý Ortalyǵy retinde «keń aýqymdy selektsiia» jobasy aiasynda bar múmkindigin asyltuqymdy mal sharýashylyqtaryn damytýǵa baǵyttady. Sýbsidiia alýshy sharýashylyqtarǵa qoiylatyn talaptardyń: mal asyldandyrý úrdisin ǵylymi turǵydan qamtamasyz etý, tabyndarǵa buqalardy josparly túrde bekitý sharalary Ortalyq qyzmetkerleriniń mal asyldandyrý baǵyty boiynsha júrgizilip jatqan jumystaryna úlken serpin berdi. «Keń aýqymdy selektsiia» jobasynyń barysynda respýblikadaǵy siyr malyn qoldan uryqtandyrý qyzmetiniń aiasy keńeidi, asyltuqymdy atalyq buqalardyń qolda bar uryǵyn paidalaný máselesi júiege tústi, tuqymdy buqashyqtardy urpaǵynyń sapasy boiynsha synaqtan ótkizý sharalaryna pármen berildi. Osylai jyldar boiy qordalanǵan isterdiń túiini sheshilip jatty.
«Mal sharýashylyǵy jáne veterinariia ǵylymi-innovatsiialyq ortalyǵy» bastamashy bolǵan asyltuqymdy maldardy jedel kóbeitýdiń zamanaýi ádisteri kóptegen sharýashylyqtar úshin mańyzdy usynys boldy. Bul ádister qoldan uryqtandyrý isin jandandyryp, qasharlardy bir jynysty uryqpen uryqtandyrý arqyly maldy óz tólinen kóbeitý isine súbeli úles qosty. Ozyq sharýashylyqtarda joǵary ónimdi siyrlardy maqsatty túrde asyltuqymdy atalyq buqalar uryǵymen shaǵylystyrý barysynda embriondar qoryn jasaqtaý qolǵa alyndy. Embriondar zerthana jaǵdaiynda alynyp, olardy retsipientterge otyrǵyzý jyljymaly embriomobil kólikterimen iske asyp jatty. Osyndai igilikti istiń basy-qasynda «Asyl túlik» mamandary júrdi. Óndiristik masshtabta embriondardy transplantatsiialaý úshin statsionarlyq (in-vitro) zerthana iske qosyldy, munda klassikalyq tehnologiiamen qatar, siyrdyń analyq jumyrtqalaryn tútikshede uryqtandyrý arqyly embriondar alý tehnologiiasy igerildi. Osyndai keshendi sharalar sútti mal sharýashylyǵynda mal basyn óz tólinen kóbeitý isine úlken serpin berdi.
Álemdik tájiribege súiensek, mal sharýashylyǵyn turaqty damytýda qoldan uryqtandyrýdyń mańyzdylyǵy dáleldengen másele. Búgingi tańda, respýblikamyzda sútti siyr salasy ǵana qoldan uryqtandyrý áleýetin júzege asyrýda, onda da qosalqy sharýashylyqtardaǵy saýyn mal tolyq qamtylmaǵan. Ókinishke orai, sharýalardyń qoldan uryqtandyrýǵa degen selqostyǵynan ár býyn urpaq saiyn maldyń ónimdilik qasietterin jaqsartý múmkindiginen aiyrylyp otyrmyz. Osy oraida, «Asyl túlik» mekemesiniń uryq saqtaý qoimasynda urpaǵynyń sapasy boiynsha synaqtan ótken jáne elimizdiń sharýashylyq jaǵdaiynda qunajyndarynyń súttiligi boiynsha jaqsy nátijeler kórsetken asyltuqymdy buqalardan alynǵan uryqtar saqtaýly tur.
Uryq qoimasynda qara mal tuqymynyń sútti, sútti-etti jáne etti baǵytyndaǵy barlyq tuqymdarynyń tańdaýly atalyq buqalarynan alynǵan uryqtar respýblika sharýalaryna jetkilikti. Sonymen, respýblikamyzdaǵy iri qara mal tuqymdarynyń tektilik pármenin jaqsartý jónindegi tapsyrmany júzege asyrý úshin «Asyl túlik» mekemesiniń múmkindigi zor. Árine, tapsyrmany oidaǵydai júzege asyrý úshin «Asyl túlik» qoǵamynyń áleýetimen qatar, osy sharaǵa qatysýshylardyń nieti men talpynysy qajet ekeni túsinikti. Osy iste, mal ósirýmen shuǵyldanatyn sharýalardyń nieti asa mańyzdy.
Qazirgi tańda «Asyl túlik» uryq saqtaý qoimasynda qara mal tuqymynan alynǵan 6 millionnan astam doza uryq bar. Osy uryq uzaq merzimdi saqtaýdy qamtamasyz etetin suiyq azot quiylǵan ydystarda saqtalynýda. Qoimada otandyq mal tuqymdarymen qatar sheteldik buqalardyń da uryqtary saqtaýly. Ortalyq qurylǵan 2001 jyldan beri respýblikanyń jetekshi asyltuqymdy sharýashylyqtarynan 200-den astam buqashyqtar jáne Resei, Ýkraina, Almaniia, Kanada men AQSh memleketterinen qara maldyń 15 tuqymynyń sútti, sútti-etti jáne etti baǵyty boiynsha 150-den astam asyl tuqymdy atalyq buqalary ákelindi. Uryq saqtaý qoimasyndaǵy qara mal tuqymynyń tektik qoryn quraityn muzdatylǵan uryqtar sapasy boiynsha udaiy tekseriledi jáne selektsionerlerdiń saraptamasy men usynystaryna orai olardyń qatary jańartylyp jáne tolyqtyrylyp otyrady. Mysaly, elimizde sharýalar tarapynan ósirýge suranys kóbeigen mal tuqymyn kóbeitý maqsatynda «tapsyrys boiynsha juptastyrý» ádisimen «genotipi qajet» buqalardy alý jumystarymen qatar, embriondardy transplantatsiialaý jumystary da qatar júrgiziledi de, sonymen qoldan uryqtaýǵa jumsalatyn uryqtardyń tektik tizimi udaiy jańa buqalardyń tegimen (genotipterimen) tolyǵyp otyrady.
Mal tuqymyn jaqsartý múddesine baǵyttalǵan osyndai selektsiialyq jumystar legi áste tolastaǵan emes. Búginge deiin urpaqtarynyń ónimdiligine qarai buqashyqtardy baǵalaý jumystary muqiiat jalǵasýda. Sútti siyrlarda qunajyndardyń súttiligi anyqtalsa, etti baǵyttaǵy maldarda buqashyqtardyń 15 ailyq merzimge deiingi ósý qarqyny esepke alynady. «Asyl túlik» tańdap alyp synaqqa qoiǵan buqalardyń 70%-ten astamy urpaqtarynyń sapasy boiynsha «jaqsartýshy» sanatyna ie. Osy kórsetkish asyltuqymdy atalyq buqashyqtardy aldyn ala tańdaý, irikteý jumystarynyń genotipi pen fenotipi boiynsha sapaly júrgizilgenin baiqatady.
Sonymen, búgingi tańda «jaqsartýshy» buqalardyń uryqtary respýblika kóleminde sharýashylyqtardyń suranysyn óteýmen qatar, uryq qoimasynda uzaq merzimdi saqtalýǵa qoiylǵan. Eń bastysy, sharýashylyqtar tarapynan sútti siyrlardy qoldan uryqtaýǵa qajetti uryq jetkilikti. Etti mal sharýashylyǵynda, ókinishke orai, urpaǵynyń sapasy boiynsha baǵalanǵan buqalardan alynǵan uryq mólsheri sharýashylyqtardyń suranystaryn tolyq qanaǵattandyra almaidy.
Etti mal sharýashylyǵynda qalyptasqan ahýal osy salada júrgizilgen saiasattyń yqpalynan týyndady. 2010 jyldary qabyldanǵan «Siyr etiniń eksporttyq áleýetin damytý» baǵdarlamasy aiasynda asyltuqymdy mal sharýashylyqtarynyń mal ósirýdegi róli tómendedi, ásirese, qoldan uryqtandyrý men asyl tuqymdy mal basyn baǵalaý úrdisi kóp synǵa ushyrap, atqarylyp kele jatqan jumystardyń pármeni álsiredi. Syrt elden ákelingen «kirme maldyń» ekpini otandyq qara mal tuqymdaryna degen suranysqa tusaý boldy. Túr-turpaty men ónimdiligi boiynsha qazaqtyń aqbas tuqymyna uqsas gereford tuqymy áspettelip, otandyq tuqym selektsiialyq úrdisten syrttatyldy, kei jerlerde gereford tuqymyna sińip ketý úrdisi oryn aldy. Sondyqtan búgingi tańda «Asyl túlik» mamandary qazaqtyń aqbas siyrynyń asyltuqymdy buqalaryn tańdap, iriktep alý barysynda edáýir qiynshylyqtardy bastan ótkerýde. Degenmen kóptegen sharýalar osy tuqymnyń qazaqstandyq selektsiianyń maqtanyshy bolyp tabylatynyna senimin úzbei, saqtap qaldy.
«Asyl túlik» ortalyǵy óndirgen tuqymdyq materialdardyń sapasy kúmán týdyrmaidy, óitkeni uryqty alý men kriokonservatsiialaý úrdisi zamanaýi tehnologiia negizinde júzege asyrylǵan. Tehnologiialyq úrdis kezeńderi adam faktorynyń yqpalyn azaityp, avtomattandyrý júiesimen qamtylǵan. Ortalyq óndirgen árbir uryq synamasynyń (doza) tútikshesinde uryqtyń qai buqadan jáne qai ýaqytta alynǵany týraly aqparat berilgen. Asyltuqymdy kitapshada buqanyń óndiristik kórsetkishterimen qatar, tórtinshi urpaqqa deiingi ata-tegi týraly málimetter jazylǵan. Uryqty alý jáne kriokonservatsiialaý úrdisi úsh kezeńnen turatyn qatal baqylaý tezinen ótedi de, synaqtan ótken synamalar ǵana uzaq merzimdi saqtaýǵa jiberiledi. Baqylaýdyń úsh kezeńi bar. Birinshi kezeń – kompiýterdiń kómegimen synamadaǵy shaýqattyń (spermatozoid) belsendiligi men mólsheri (kontsentratsiia) anyqtalady. Ekinshi kezeń – muzdatylǵan uryqqa bakteriologiialyq saraptama jasalady jáne onyń muzdatylǵannan keiingi belsendiligi men sapasy anyqtalady. Úshinshi kezeń – uryq karantinnen ótip saqtaý qoimasyna qoiylǵanda, bekitilgen kestege sáikes uryqtyń belsendiligi udaiy tekserilip turady. Osylai osy úsh kezeńnen ótken uryqtardy ǵana sharýashylyqtarǵa jiberýge ruqsat beriledi.
Veterinariia turǵysynan qarasaq, maldardy tólinen kóbeitýdiń eń tiimdi, ári qaýipsiz joly – maldardy qoldan uryqtandyrý ádisi. Qoldan uryqtandyrý ádisi atalyq maldar arqyly beriletin juqpaly aýrýlardyń taralýyna toqtaý qoia alady. Sondyqtan da qoldan uryqtandyrý sútti siyr salasynda keń taralǵan. Bizdiń elimizde de, qoldan uryqtandyrýdy keńinen paidalaný úshin, jeke qosalqy sharýashylyqtardyń siyrlaryn qoldan uryqtandyrý úshin memlekettik qoldaý qarastyrylǵan. Bul sýbsidiia qosalqy sharýashylyqtardyń qoldaǵy malyn asyltuqymdy buqalarmen uryqtap, nátijesinde ónimdiligi joǵary tól alyp, sharýasynyń tiimdiligin arttyrýǵa baǵyttalǵan. Osy baǵytta «Asyl túlik» mekemesi qosymsha qyzmet retinde Aqmola óńirinde jylyna óz quzyryna alǵan aýyldy mekenderde 70 myńnan astam mal basyn qoldan uryqtandyrady.
Jalpy, jiyrma jyldyń aiasynda respýblikalyq mal asyldandyrý Ortalyǵyn qurý saiasaty qarjylyq turǵydan memleket alǵa qoiǵan maqsattyń údesinen shyqty. Ortalyqta engizilgen uryq alý men saqtaýdyń zamanaýi tehnologiiasy jáne mal basyn óz tólinen kóbeitýdiń jańa úrdisteri mal asyldandyrý isiniń tiimdiligine muryndyq boldy. Osy jyldary «Asyl túlik» qoimasynan shyqqan sapaly uryqtar, kapital retinde, respýblikamyzdaǵy sharýashylyqtardyń 2 millionnan astam siyrynan asyl tuqymdy urpaq alýǵa jol ashty. Qalǵan 6 millionnan astam uryq muzdatylǵan qalpynda qoimada saqtaýly. Orta eseppen alǵanda «Asyl túlik» ortalyǵynda alynǵan uryqtan órbigen asyltuqymdy maldardyń úlesi respýblikadaǵy tuqymdy maldardyń 30%-ynan astamyn quraidy, iaǵni ár úshinshi qunajyn – «Asyl túlik» ortalyǵynyń ónimi.
Qandai jetistikterge jettik? Aýylsharýashylyq janýarlary: qoshqar, buqa jáne aiǵyrdan uryq alý jáne ony kriokonservatsiialaý tehnologiiasynyń jańa zamanaýi ádisi igerildi. Sútti siyr salasynda maldyń óz tólinen kóbeitýdiń qarqyndy joldary: bir jynysty uryqpen qasharlardy uryqtaý, embrion alý jáne ony transplantatsiialaý úrdisiniń ońtaily ádisteri óndiriske endi. Mal asyldandyrý úrdisin júieli júrgizý úshin biryńǵai aqparattyq-taldaý júiesi quryldy. Qazirgi ýaqytta qara maldyń barlyq túrleri, onyń ishinde asyltuqymdy siyrlar men buqalar týraly málimetterdi biryńǵai bazadan kórýge qol jetkizildi. Keń aýqymdy selektsiia jobasy aiasynda sútti jáne etti baǵyttaǵy mal sharýashylyǵynda atalyq buqalardy paidalaný reti júielenip, ońtailandyryldy. Óitkeni atalyq buqalardy genealogiialyq qurylymyna jáne asyltuqymdyq qundylyǵyna orai tabyndarǵa bekitý jáne josparly negizde aýystyryp paidalaný memlekettik sýbsidiiany alýǵa umtylǵan sharýalar úshin alǵyshart boldy. Bul talaptyń astarynda atalyq buqalar men asyltuqymdy analyq maldardyń ónimdilik qasietterin barynsha shendestirip, maqsatty túrde tektik áleýeti zor urpaq alý maqsaty jatty. Osylaisha, respýblika kóleminde selektsiialyq úrdisterdi bir maqsatqa jumyldyrý men asyltuqymdy mal basynyń kóbeiýin retteitin tetikter engizildi.
Innovatsiialyq dep aita alatyn jetistik – maldyń asyltuqymdy qundylyǵyn indeksteý negizinde maldy baǵalaýdyń jańa ádisterin qalyptastyrý. Óitkeni qoldanystaǵy asyltuqymdy maldy baǵalaýdyń eski klassikalyq júiesi maldyń jeke erekshelikterine «egjei-tegjeili» boilamady. LPi (Kanada), TPi (AQSh) jáne RZG (Germaniia) indeksteri óz kezeginde maldardyń asyltuqymdy qasietteri týraly barlyq aqparatty qamtyǵan. Mysaly, sút ónimdiligi men sapasy, jelin sapasy, sharýashylyqta paidalaný uzaqtyǵy, tól berý qabileti jáne maldyń syrtqy túr-turpatyn (pishini) kem degende 18 belgi boiynsha baǵalaý ádisteri. Jan-jaqty qamtylǵan osy belgilerdi baǵalaýdyń sandyq kórsetkishteri jinaqtalyp, indekstik júiege biriktirilgen keshendi saraptama maldyń tuqymdyq qundylyǵyn, árine, «klassikalyq» reitingige qaraǵanda tolyq sipattaidy. Osy oraida, «jelin sapasyn» anyqtaýdy óndiriske engizý barysynda sút quramyndaǵy somatikalyq kletkalardy esepteý úshin statsionarlyq zerthanalar qurylǵany da jańalyq edi.
Qoryta aitqanda, keń aýqymdy selektsiia ustanymdaryn engizý nátijeleri Qazaqstan Respýblikasynda sútti jáne etti baǵyttaǵy siyr sharýashylyǵyn damytýdyń selektsiialyq úrdisine oń ózgerister ákeldi. «Asyl túlik» mekemesiniń osy igi iske muryndyq bolǵany maqtanysh. Selektsiialyq saiasatta «Asyl túlik» mamandary jáne kóptegen selektsionerler otandyq tuqymdardy óz tólinen kóbeitýge basymdyq berýdi ustandy. Árine, zamana talabyna orai jańa suranysqa sai ónimderdi óndirý úshin (mysaly, mármárlik et) jergilikti tuqymdardyń osy talapqa sai óndiristik qasietterin jaqsartý barysynda álemdik ozyq tuqymdardyń tektik áleýetin paidalaný qajettiligi týyndaidy. Maqsatty selektsiialyq jumystar udaiy júrgizilip, arnaiy azyqtandyrý jolǵa qoiylsa, otandyq tuqymdardyń áleýeti de jaqsy kórsetkishter kórsetetinin ýaqyt dáleldedi. Osyndai ustanym tiimdi, senimdi jáne shyǵyny az ádis.
Álemdik tájiribe kórsetip otyrǵandai, keibir mal tuqymdary sharýashylyqtar tarapynan suranysqa ie bolyp ósirilip jatsa, al keibiri mańyzdylyǵyn joǵaltyp, joiylyp jatyr. Sońǵy júz jylda mamandandyrylǵan mal tuqymdaryna kórsetilgen basymdylyqtyń áserinen álemniń túrli aimaqtarynda 450-den astam aborigendik mal tuqymdary joǵalyp ketti. Osy úrdiske qarap, Ekinshi dúniejúzilik soǵys kezindegi qiynshylyqqa qaramai, otandyq ǵalymdar men mamandar shyǵarǵan, álemge tanymal bolǵan otandyq mal tuqymdarynyń kúizeliske ushyramaýyna tilektespiz. Mysaly, qazaqtyń aqbas siyry jáne biiazy júndi qazaq qoiy Odaq kóleminde úlken jetistikterge jetken mal tuqymdary. Otandyq tuqymdardy saqtap qalýǵa da, jetildirýge de «Asyl túlik» uryq qoimasyndaǵy tektik qor kepildik bola alady, tek saiasat tarapynan qysym jasalmasa bolǵany.
Osy oraida, respýblikalyq mal asyldandyrý ortalyǵynyń basty mindeti jerimizge beiimdelgen, elimizdiń sharýashylyqtary ósirip jatqan mal tuqymdaryn óz tólinen kóbeitý sharalaryna barynsha qyzmet etý. Ásirese, maldy tólinen jedel kóbeitý úrdisine serpin berip, selektsiialyq jumystardyń júieli ári pármendi atqarylýyna atsalysyp, mal ósirýshilerdiń qajettilikterin tolyǵymen qamtamasyz etý. Eń bastysy, qoimada saqtaýly jatqan uryq mólsheri mal asyldandyrý úrdisine pármen berýge jetkilikti. Sharýalar úshin mańyzdy másele, ózimizde óndirilgen ónimniń ózindik qunynyń qol jetimdi bolýy. Ázirge báseke jarysynda «Asyl túlik» óndirgen uryqtardyń sapasynyń da, baǵasynyń da bási basym.
Sonymen, «Asyl túlik» mal asyldandyrý ortalyǵy óziniń jiyrma jyldyq belesine jaqsy jetistiktermen jetti. Osy mejeni qarsy alý úshin «Asyl túlik» zaman talabyna sai júrgiziletin selektsiialyq úrdisterdi igerip, mal asyldandyrý isine pármen beriletin sharalardy iske asyrýǵa úlken daiyndyqpen keldi.
Áriptesterdiń qareketterine qarymdy eńbek jáne sáttilik tileimiz!
Aibyn TÓREHANOV, professor.
