Biz keide oishyldardyń qorshaǵan orta men adamzat arasyndaǵy teketires týraly paiym, pikirin tyńdap, qairan qalamyz. Uly ǵalymdar bizge deiin adamzattyń tabiǵatty baǵyndyrý maqsatyndaǵy umtylysyn jańalyq dep emes, ózine-ózi or qazý dep tujyrym jasady.
Olar qorshaǵan ortanyń tepe-teńdigine nuqsan keltirmeýdi oilastyrdy. Sebebi qorshaǵan ortanyń bir bólshegi – adamnyń ózi ekenin ǵalymdar erte uqty. Soǵan qaramastan ótken ǵasyrdan kúni búginge deiin adamzattyń tabiǵatqa qarsylyǵynan týyndaǵan qaishylyqty qazirgi kózi ashyq qoǵam kórip, bilip otyr. Keide tabiǵattyń tosyn minezinen álemniń ár qiyrynda bolǵan jantúrshigerlik oqiǵalar týraly estip, úreilenetinimiz ras. Mezgilsiz kelgen sý tasqyny, dúlei jel, jer silkinisi, janartaýdyń atqylaýy, teńiz, kólderdiń tartylýy, jahandyq jylyný syndy tabiǵi qubylystar ekologtardy ǵana emes, kúlli adamzatty alańdatady.
Tipti, máńgi jasyl aimaqtarda qar jaýsa, Arktika men Antarktida da muzdyqtardyń erýi jiilegeni tegin emes. Avstraliia, Túrkiia, Frantsiia, Argentina syndy birneshe elderdegi orman órti jáne keshegi Qostanaidaǵy jaǵdaidan tabiǵatqa zalal kelmese, paidasy timeitini anyq. Desek te jetekshi elder ormandy aimaqtardy qalpyna keltirý jumystaryna qyzý kirisse, keibir memleketter arnaiy baǵdarlama sheberinde kezeń-kezeńimen iske asatyn tapsyrmanyń jobasyn túzip qoiǵany belgili.
Árine, qalpyna keltirý jumystaryn ár el óziniń áleýetine qarai iske asyrǵanymen, mezgilsiz kelgen tabiǵi qubylystardyń aldyn-alý jaǵy aqsap turǵanyn baiqaimyz. Sol úshin de álemdik máseleniń qaida apara jatqanyn túisingen damyǵan elder ekologiiaǵa bólinetin qarjynyń kólemin ulǵaityp, arnaiy baǵdarlamalar qabyldaýda.
QR Ekologiia, geologiia jáne tabiǵi resýrstar ministri Serikqali Brekeshev «Jasyl Qazaqstan» Ulttyq jobasynyń negizi tórt baǵyty bar ekenin habarlady. Sonyń ishinde «Taza Qazaqstan» baǵyty aýanyń lastanýyna jol bermei, qaldyq zattardy basqarý jáne sý obektilerin jańǵyrtý syndy ekologiialyq problemalardy retteýge negizdelgen. Qazir kásiporyndar men elektr stantsiialardyń óndiriste kómir paidalanýynan atmosferaǵa belgili bir deńgeide zalal kelýde. Ulttyq jobanyń osy baǵytynda aýa lastanýy jii baiqalatyn 10 qalada 5 jyldyń sheńberinde iri 16 kásiporyn shyǵaryndysyn 20 paiyzǵa qysqartý josparlanyp otyr. Tiisinshe qaldyqtardan zamanaýi tehnologiianyń kómegimen energiia alyp, kádege jaratý jaǵy da oilastyrylǵan. Sol sekildi dárihanalarda da quramynda synap elementi bar qaldyqty bólek jinaý maqsatynda konteiner men ekoboks ornatý josparlanǵan eken. Jobada eldegi sý obektileriniń ekojúielerin saqtaý mindeti de qarastyrylǵan. Munyń ishinde eń ózektisi, «Syrdariia ózeniniń arnasyn retteý jáne Aral teńiziniń soltústik bóligin saqtaý» jobasynyń ekinshi kezeńin jáne Býrabai, Shýche, Qopa, Shalqar kólderin qalpyna keltirý.
Ulttyq jobanyń «Únemdi Qazaqstan» baǵyty elimizdiń tabiǵi resýrstaryn turaqty paidalanýǵa yqpal etedi. Bir sózben aitqanda, sýdy paidalanýdyń ekologiialyq qaýipsiz ári ekonomikalyq jaǵynan ońtaily joly qarastyrylmaq.
Sýdy únemdi paidalanýdyń esebinen ónimdilikti arttyrý maqsatynda 401 arnany jańartý jolǵa qoiylsa, vegetatsiia kezinde sý shyǵynyn 4 tekshemetrge qysqartý maqsatynda 212 arnany tsifrlandyrý josparlanǵan. Sondai-aq 600 myń gektar sýarmaly jerdi ulǵaitý jaiy qarastyrylǵan.
Iri sý kózderinen, ózen-kólderden qashyq jatqan óńirlerde sýdyń ár tamshysyn tiimdi paidalanýǵa qazirden kirisken jón-aq. Óitkeni, ǵalymdardyń 10-15 jylda sý tapshylyǵy qysatynyn aityp, dabyl qaǵýy beker emes sekildi. Endeshe sýarmaly alqaptarǵa jetetin sý kózin naqtylap, keler kúnniń de ahýalyn baǵamdaǵan durys. Bul máselege de tiisti ministrlik beijai qaramaidy. Máselen, eldegi sý kózderin tiimdi paidalanyp, qosymsha sýarý kózderin qurý úshin 2025 jylǵa deiin Aqmola, Batys Qazaqstan, Jambyl, Qyzylorda jáne Túrkistan oblystarynda jinaqtaý kólemi 1,7 tekshemetr bolatyn 9 sý qoimasyn salý josparda bar. Bul týraly Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev «Halyq birligi jáne júieli reformalar – el órkendeýiniń berik negizi» Joldaýynda naqty atap kórsetken edi.
«Birikken Ulttar Uiymy aldaǵy on jyldyń ishinde jahandyq deńgeide sý resýrsynyń tapshylyǵy bolady dep boljam jasap otyr. 2030 jylǵa qarai sý tapshylyǵynyń kólemi 40 paiyzǵa jetýi múmkin. Sondyqtan, biz jańa tehnologiialar men tsifrlandyrý arqyly sýdy únemdeýge kóshýimiz kerek. Sý tapshylyǵyn joiýdyń basqa joly joq. Bul – asa mańyzdy mindet. Úkimet sý paidalanýdy retteý jáne ony únemdeý tehnologiiasyn engizý jumysyn yntalandyrý úshin naqty sheshimder ázirleýge tiis. Sý nysandarynyń ekojúiesin saqtap, ony únemdi paidalaný úshin asa mańyzdy 120 kanaldy qaita jańǵyrtýǵa kirisemiz. Aqmola, Almaty, Batys Qazaqstan, Jambyl, Qyzylorda, Túrkistan oblystarynda jańadan 9 sý qoimasy salynady. Bul – aýqymdy joba. Biraq, bizdiń qolymyzda qajetti resýrstyń bári bar», – dedi Prezident.
Sonymen byltyr Ulttyq jobany iske asyrýǵa respýblikalyq biýdjetten 26 982 281 myń teńge, al, jergilikti biýdjetten 15 179 155 myń teńge qarjy qaralsa, ózge kózderden 48 508 830 myń teńge bólingen. Nátijesinde 16 kásiporynnyń shyǵaryndysy qysqardy. Josparǵa sai shyǵaryndy kólemin 803,8 myń tonnaǵa deiin azaitý kózdelse, byltyr onyń kólemi 655,17 deiin jetip, áýelgi jospar artyǵymen(122 paiyz) oryndalǵan. Negizi osy mejege qol jetkizý úshin 2021 jylǵy biýdjetten qarjy qaralmaǵan. Esesine, osy sharýaǵa biýdjetten tys qarjy esebinen 26 485 900 teńge qaralyp, naqty 15 388 837,1 myń teńge igerilgen. Qaldyqtardy turaqty basqarý jumystarynda da ilgerileý bar. Mysaly, Astana qalasymen qatar Pavlodar jáne Qyzylorda oblysynda qaldyqtardy bólek jinaýǵa qolaily konteinerler ornatylǵan. Munyń ishinde quramynda synaby bar qaldyqtardy jinaýǵa arnalǵan konteiner de satyp alynǵan.
Budan ózge, qaldyqtardy qaita óńdeý jáne kádege jaratý baǵytynda biraz tapsyrma oryndalǵan. Sý obektileriniń ekojúielerin saqtaý boiynsha da ilgerileý baiqalady. Ashyp aitar bolsaq, Shalqar kólin tazalaýǵa áýeli 1 432 956 myń teńge bólinse, keiin jobaǵa engen túzetýlerge sáikes jalpy somadan 132 956 myń teńge kemitilip, biýdjetke qaitarylǵan.
Osy tusta sý obektileriniń ekojúielerin saqtaý boiynsha birqatar jobalar zerdelenip jatqanyn aita ketken lázim. Óitkeni, biýdjetten qyrýar qarjy bólinetin aýqymdy jumystardyń suraýy bar. Ári ekologiialyq máselelerdi retteýde aýmaqty muqiiat zerdelep, «jeti ret ólshep bir ret kes» degen qaǵidaǵa salmasa, kúni erteń júiesiz istiń berekesi bolmaýy múmkin ǵoi. Bastysy, dál qazir «Jasyl Qazaqstan» ulttyq jobasy boiynsha negizgi 4 strategiialyq kórsetkishke qol jetkizý maqsatynda biraz jumys qolǵa alynyp, naqty jospar túzildi. Endeshe, ekologiialyq máselelerdi retteýge arnalǵan baǵdarlamalardyń naqty nátijesin kóretin kún alys emes dep oilaimyz.
