Jiynǵa atalǵan keńes pen komissiia músheleri, QR Parlamenti Májilisiniń depýtaty Qainar Abasov, prokýratýra jáne ózge de jaýapty mekemelerdiń ókilderi qatysty. Májilisti «Nur Otan» partiiasy Túrkistan oblystyq filialy tóraǵasynyń birinshi orynbasary Beisen Tájibaev júrgizip otyrdy.
Kún tártibinde «Agroónerkásiptik keshendi damytýdyń 2017-2021 jyldarǵa arnalǵan memlekettik baǵdarlamasynyń iske asyrylýy, onyń ishinde memleketten beriletin sýbsidiialaýdyń maqsatty igerilýi týraly» másele talqylandy.
Túrkistan oblystyq aýyl sharýashylyǵy basqarmasynyń basshysy Nurbek Badyraqovtyń aitýynsha, Túrkistan oblysynda aýyl sharýashylyǵy salasy boiynsha eńbek ónimdiligi 2,2 esege, jalpy ónim kólemi 1,8 esege ósip, 730 mlrd teńgege jetken.
2020 jyly 847,9 myń gektarǵa aýyl sharýashylyǵy daqyldary egilip, sońǵy 3 jylda 47,7 myń gektarǵa artqan. Jylyjailar kólemi 1246 gektarǵa jetip, oblys aýmaǵynda sýdy únemdeý tehnologiialary engizilýde.
Sońǵy úsh jylda mal men qus basy 23 paiyzǵa kóbeigen. Osy jetistikterge memleket tarapynan berilip jatqan sýbsidiialar men jeńildikterdiń kómegi airyqsha ekenin aitqan basqarma basshysy 2017-2020 jyldar arasynda agroónerkásip keshenin sýbsidiialaýǵa 111,9 mlrd teńge baǵyttalǵanyn aitty.
Túrkistan oblysy prokýratýrasynyń basqarma prokýrory Asylbek Týrshekovtyń aitýynsha, oblystyq prokýratýra Túrkistan oblysynyń aýyl sharýashylyǵy basqarmasynyń «Agroónerkásiptik keshendi damytýdyń 2017-2021 jyldarǵa arnalǵan memlekettik baǵdarlamasynyń» oryndalý barysyndaǵy jumystardy zerdelep, birqatar derekterdi anyqtaǵan. Zerdeleý barysynda Túrkistan oblysy aýyl sharýashylyǵy basqarmasynyń laýazymdy tulǵalary tarapynan jalpy somasy 1,9 mlrd teńgege investitsiialyq sýbsidiialardy negizsiz tóleý belgilerimen 13 fakt anyqtalyp, olar boiynsha protsestik sheshim qabyldaý úshin Túrkistan oblysy boiynsha Ekonomikalyq tergep-tekserý departamentine joldanǵan.
Memlekettiń qarajaty tiisti mekemeniń esep-shotynda tur. Kásipkerler ózderiniń jobalaryn júzege asyryp, jumystaryn aiaqtaǵan. Iaǵni, sýbsidiiany alýǵa tolyq quqyly.
Osy bir qujattaǵy kemshilik saldarynan oblystyń birneshe kásipkeri shyǵynǵa ushyrap, jobalary aiaqsyz qalýy múmkin. Bul jaily Túrkistan oblystyq kásipkerler palatasynyń basshysy Timýr Naqypbekov oi qozǵap, kásipkerlerdiń zardap shekpeýi kerek ekenin aitty. Sonymen birge májiliske qatysqan birneshe kásipker osy túitkildiń sheshilýine kómek surap, óz shaǵymdaryn jetkizdi.
– Josparǵa sai jumys atqaryldy, jylyjailar salyndy. Endi jobamyzdy jalǵastyraiyq pa álde sýbsidiiany qaitaraiyq pa? Sýbsidiialaýdaǵy qaǵazbastylyq pen túsinbestiktiń saldarynan jumysymyz toqtap tur, – dedi eki JShS-niń ókili.
– Búgin sóz bolǵan sýbsidiialaý barysyndaǵy másele – aktilerimizdegi jiberilgen olqylyq. Basqasha aita almaimyn. Prokýratýra da, kásipkerler de óz jumysyn istep otyr. Aýyl sharýashylyǵy ministrliginiń buiryǵyndaǵy bir olqylyq osyndai másele týyndatyp otyr. Búgingi jiyndaǵy hattama boiynsha máseleni qyrkúiekte Májiliste tiisti ministrdiń aldynda kóteremiz.
Sheshilýine atsalysamyz. Osy jáne ózge de problemalar arqyly QR Aýyl sharýashylyǵy ministrliginiń óńirlermen keri bailanysy tómen ekeni ańǵarylyp otyr.
Biz aýyldardy aralaǵan kezimizde kásipkerler sýbsidiia alýdaǵy kedergilerdi azaitý, jobalyq-smetalyq qujat ázirleý jónindegi talapty alyp tastaý týraly ótinish, usynys aitty. Sharýalardyń usynystary oryndy.
Sýbsidiia alatyn adamnan jumys oryndaryn ashý jáne salyq tóleý ǵana talap etilýi tiis. Árbir tiyn úshin boljam aldyrý, aldyn ala kelisimshart jasatqyzý sharýanyń eki qolyn bailap qoiady. «Qoldaý» baǵdarlamasyn júieleý, osy salany tsifrlandyrýdy jetildirý baǵytynda jumys júrgizemiz, – dedi ol.
