Oblystaǵy ekologiialyq máselelerdiń qataryn aýanyń lastanýy jáne radioakativti qaldyqtardyń keltirip jatqan zalaly, qoqysty óńdeýdiń birizdi júiesiniń joqtyǵy, Qonaev qalasy mańynda ornalasqan tozyǵy jetken káriz-tazartý stansasynyń jaǵdaiynyń múshkildigi jáne Balqash kóliniń ekologiiasy syndy máseleler ekologiialyó ahýaldy qiyndatyp otyr.
Sondai-aq, Qapshaǵai sý qoimasynda da sheshimin tappaǵan máseleler bar. Aitalyq, atalǵan aimaqta, sý deńgeiin birqalypta ustap turatyn qurylǵy atymen joq.
Tipti, Qapshaǵaidaǵy sý deńgeiiniń tómendep, onyń azaiý faktorlary da tirkelgen. Basty sebep, bastaý sýyn shamadan tys paidalaný, jáne sý qorǵaityn shekaranyń belgilenbegeni. Atalǵan túiitkilder elimizdiń bas ekologynyń nazaryna da ilikken-di.
QR Ekologiia ministriniń ózi basa mán bergen kezekti másele, Almaty oblysynyń ortalyǵy Qonaev qalasyndaǵy káriz júiesiniń sapasy syn kótermeýi.
Qazirgi tańda óńirdegi 5 birdei aýdanda káriz tazartý qurylǵysy joq. Káriz júiesindegi qaldyqtar tazartylmasa, túiin tarqatylmaǵan jaǵdaida munyń sońy úlken ekologiialyq kúireýge alyp keleri anyq.
Kárizdiń qordalanǵan dúniesine, aimaqtaǵy qoqys tastaityn zańdy poligondardyń tapshylyǵy da ekologiialyq ahýaldy qiyndatyp tur. Bul másele oblystaǵy 3 aýdanǵa tikelei qatysty.
Almaty oblysyndaǵy tabiǵat pen aýanyń ainalasyndaǵy ózekti máselelerdiń qatarynda sý resýrstaryda bar. Bul týraly bas ekolog ózi aitqan bolatyn. Ministr myrza Almaty oblysy aýmaǵynda sý jelileri qaita jóndeýden ótse, onda sýarmaly jerlerdi qalpyna keltirýge múmkindik týatynyn atap ótken edi.
– Biyl Almaty oblysynda 670 shaqyrym sý arnasyn qaita jańartý josparlanýda. Bul 12,5 myń gektar sýarmaly jerdi qalpyna keltirýge múmkindik beredi. Sondai-aq, oblysta Dúniejúzilik banktiń qarajaty esebinen Eńbekshiqazaq jáne Balqash aýdandarynyń 830 shaqyrym sý jelilerin qaita jańartý jobasy iske asyrylýda. Nátijesinde, 18 myń gektar sýarmaly jer qalpyna keledi, – degen bolatyn QR Ekologiia ministri Serikqali Brekeshev.
Óńir ekologiiasynyń jai-kúii oblystyq máslihattyń tóńireginde de jii qozǵalatyn máselege ainalǵany jasyryn emes.
Aimaq boiynsha qorshaǵan ortany qorǵaý men tabiǵat resýrstaryn paidalaný isi mai shammen qaralyp, jyl basynan beri 57 sharýashylyq júrgizýshi sýbektileri tekserilgen.
Búgingi tańda oblysta ekologiiaǵa zalal keltirýshilerdiń qarasy kóbeiip keledi. Quzyrly mekemeler olarmen kúres sharalaryn kúsheitip, birshama aiyppuldy arqalatqan-dy.
– QR Ekologiialyq zańnamasyn buzǵany úshin laýazymdy, zańdy jáne jeke tulǵalarǵa 240 ákimshilik hattama toltyrylyp, jalpy somasy 105 615 522 teńge aiyppul salyndy. Onyń 225-i (100 225 297 tg) der kezinde aiyppulyn tólese, onynan (4 957 456 teńge) sot oryndaýshylary aiyppuldy májbúrlep óndiretin boldy. Jalpy somasy 432 769 teńge kólemindegi 5 aiyppul óndirilip jatyr (merzimi bar), – dedi oblystyq ekologiia departamenti basshysynyń orynbasary Gaýhar Ábilqasymova.
Almaty oblysynda ekologiiany jaqsartyp, qorshaǵan ortany qorǵaý tóńireginde keshendi jumys jospary ázirlengen-di. Bas qujatqa sáikes, oblys aýmaǵynda 2025 jylǵa deiin orman alqaptaryn ulǵaitý maqsatynda 50 million aǵash egilmek. Qazirgi tańda óńirdegi memlekettik orman qorynyń jalpy aýdany 2,2 mln gektardy alyp jatyr. Aǵashtardy qyzyl jalynnan qorǵaý úshin 9 órt sóndirý stansasy jumys isteýde, onda jalpy sany 86 adam qyzmet etedi.
