Qazir Qazaqstanda indýstrialdy damý baǵdarlamasynyń úshinshi kezeńi júrip jatyr. 2025 jylǵa mejelengen baǵdarlamaǵa halqymyz airyqsha úmit artyp otyr. Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev indýstrialdy damý baǵdarlamasy osyǵan deiingi qatelikterge boi aldyrmai, jańa óndiris oshaqtaryn quryp, eksporttyq áleýetti arttyryp, turaqty jumys oryndaryn qurý kerek ekenin qadap turyp aitqan bolatyn.
Indýstrialdy damý baǵdarlamasynyń úshinshi kezeńinde óndiris kólemin arttyrý, suranysqa ie taýar túrlerin kóbeitý jáne óndiris oryndarynyń tehnologiialyq damýy men tsifrlandyrý salasyna kóshýdi kózdeidi.
Qazaqstan úshinshi kezeńdegi indýstrialdy damý barysynda Garvard ýniversiteti aiqyndaityn ekonomikalyq kúrdelilik indeksi boiynsha dúniejúzi elderi arasynda 55 orynǵa kóterilýdi kózdep otyr. Ekonomikalyq kúrdelilik indeksi ekonomikasynyń barlyq salasy qanshalyqty damyǵanyn aiqyndaityn kórsetkish. Iaǵni, eldiń ekonomikasy bir-eki salaǵa qarap qalmaýy kerek. Bizdiń jaǵdaimyzda munai salasyna ekonomikanyń bailanyp qalmaýyn aitýǵa bolady.
Búginde elimizde ekonomikany ártarptandyrýdyń mańyzy zor. Qazaqstannyń ekonomikasy munai men jer qazba bailyqtarǵa táýeldilikten qutylýy kerek.
Kúni keshe ǵana kórshimiz Resei ózderiniń territoriiasy arqyly Eýropaǵa eksporttalyp jatqan Qazaqstan munai synyqty syltaý etip, tasymaldy toqtatyp tastaǵanyna kýá boldyq. Osyndai jaǵdailar oryn alǵan kezde el ekonomikasy japa shekpeitindei deńgeige jetýimiz kerek. Ol úshin ekonomikalyq kúrdelilik indeksine jaýap beretin ekonomikanyń túrli salalaryn jedeldetip damytýymyz qajet.
Indýstrialdy damý baǵdarlamasynyń arqasynda elimizdiń syrt elderge eksporttaityn taýar kólemi jyl ótken saiyn artyp keledi. Sońǵy jyldary Qazaqstannyń Qytai, Ortalyq Aziia, EýrES pen EýroOdaq elderine jetkizetin taýardyń jalpy sany júzden asty.
Qazirgi tańda Qazaqstan muzdatylǵan et, úndik eti, áinek, motor mailaryn, júk jáne jolaýshylar vagonyn, dárilik zattar men túrli qyzmet túrlerin ózge elderge usynyp keledi. Indýstrialandyrý kartasynyń arqasynda Qazaqstan quima metaldar, sary fosfor, un, maqta maiyn óndiretin jetekshi el retinde álemge tanyla tústi.
Qolǵa alǵan jobalardyń bári birdei sátti iske asypǵany da belgili. Bul rette shaǵyn aviatsiia, planshet shyǵarý salasy tuiyqqa tirelgenin moiyndaýymyz kerek. Úkimet mundai jobalardy der kezinde toqtatyp, óndiris barysyn basqa baǵytqa buryp, tyǵyryqtan shyǵýǵa kúsh salǵanyn bilemiz.
Osy rette indýstrialdy damý kezeńinde 4 myń shaqyrymdy quraityn kólik joly, 1700 shaqyrym temir jol salynǵanyn da aita ketýimiz kerek. Infraqurylymdy damytpai, óndiristiń alǵa qadam baspaityny belgili. Osyndai qadaý-qadaý sharýalardy nazarǵa alatyn bolsaq, indýstrialdy damý baǵdarlamasy óz jemisin bere bastaǵanyn baiqaýǵa bolady. Osy qarqyndy joǵaltpasaq 2025 jylǵa deiin ekonomikalyq kúrdelilik indeksi boiysha da jaǵdaiymyzdy jaqsara túsýi bek múmkin. Ol úshin jatpai-turmai eńbek etimiz kerek.
