Jıyndy QazUÝ-dyń birinshi prorektory mindetin atqarýshy Qanatbek Muqanov ashyp, mártebeli qonaqty tanystyrdy.
Akademık Bolathan Zaıadan baıandama jasap, ózi basqaratyn bıologıa jáne bıotehnologıa fakúltetiniń bilim berý jáne ǵylymı qyzmeti týraly aqparat berdi.
Kezdesýde Bazbek Dáýletov óziniń zertteý jumysy týraly jan-jaqty áńgimelep, sozylmaly aýrýlarǵa qarsy jańa preparattar jasap shyǵarý tájirıbesimen bólisti.
Aýyrsynýdy azaıtý úshin mamandar 200 jyl buryn oılap tabylǵan morfın jáne basqa da preparattardy qoldanady. Bul ekpeler aǵzaǵa az ýaqyt qana áser etedi.
– Bul sozylmaly aýrý máselesin túbegeıli sheshpeıdi jáne olar aǵza úshin ýly. Búgingi tańda bul másele tek AQSH, Eýropa ǵana emes, Azıa úshin de asa ózekti. Biz kóptegen zertteýler júrgizip, botýlındik toksınderdi jasadyq. Tyshqandarǵa synyma retinde qoldanǵan kezde olardyń molekýlalyq qurylymyn ózgertý arqyly aýyrsynýdy 23 kúnge deıin jeńildetýge qol jetkizdik, – deıdi profesor.
Ǵalym botýlındik nervotoksınder aǵzaǵa keri áser tıgizbeıtinin aıtady, olardy kosmetologıa, bas aýrýy, qylıkóz jáne taǵy basqa aýrýlarda paıdalanady.
Osylaısha, profesor molekýlalary tek júıke ushtaryna áser etetin jańa preparatty jasaý maqsatyn kózdep otyr. Bul sozylmaly aýrýlar men opıoıdtardy únemi qoldanýdyń jaǵymsyz saldaryn joımaq.
Sondaı-aq jıynǵa qatysýshylar ǵalymnyń ǵylymı-zertteý jumystary men jobalary jóninde suraqtar qoıyp, neıroǵylym men neırobıologıa salalary boıynsha aldaǵy birlesken ǵylymı jumys barysyn talqylady.
