Jiyndy QazUÝ-dyń birinshi prorektory mindetin atqarýshy Qanatbek Muqanov ashyp, mártebeli qonaqty tanystyrdy.
Akademik Bolathan Zaiadan baiandama jasap, ózi basqaratyn biologiia jáne biotehnologiia fakýltetiniń bilim berý jáne ǵylymi qyzmeti týraly aqparat berdi.
Kezdesýde Bazbek Dáýletov óziniń zertteý jumysy týraly jan-jaqty áńgimelep, sozylmaly aýrýlarǵa qarsy jańa preparattar jasap shyǵarý tájiribesimen bólisti.
Aýyrsynýdy azaitý úshin mamandar 200 jyl buryn oilap tabylǵan morfin jáne basqa da preparattardy qoldanady. Bul ekpeler aǵzaǵa az ýaqyt qana áser etedi.
– Bul sozylmaly aýrý máselesin túbegeili sheshpeidi jáne olar aǵza úshin ýly. Búgingi tańda bul másele tek AQSh, Eýropa ǵana emes, Aziia úshin de asa ózekti. Biz kóptegen zertteýler júrgizip, botýlindik toksinderdi jasadyq. Tyshqandarǵa synyma retinde qoldanǵan kezde olardyń molekýlalyq qurylymyn ózgertý arqyly aýyrsynýdy 23 kúnge deiin jeńildetýge qol jetkizdik, – deidi professor.
Ǵalym botýlindik nervotoksinder aǵzaǵa keri áser tigizbeitinin aitady, olardy kosmetologiia, bas aýrýy, qylikóz jáne taǵy basqa aýrýlarda paidalanady.
Osylaisha, professor molekýlalary tek júike ushtaryna áser etetin jańa preparatty jasaý maqsatyn kózdep otyr. Bul sozylmaly aýrýlar men opioidtardy únemi qoldanýdyń jaǵymsyz saldaryn joimaq.
Sondai-aq jiynǵa qatysýshylar ǵalymnyń ǵylymi-zertteý jumystary men jobalary jóninde suraqtar qoiyp, neiroǵylym men neirobiologiia salalary boiynsha aldaǵy birlesken ǵylymi jumys barysyn talqylady.
