– Túrkistan qalasynyń ózi – uly qundylyq. Shahardaǵy Q.A.Iasaýi kesenesiniń tarihi, arhitektýralyq ári ǵylymi turǵyda máni óte zor. Túrkistanǵa kórshiles eldermen birge amerikalyqtar da, eýropalyqtar da qyzyǵýshylyqpen qaraidy.
Byltyr Túrkistan oblysy qurylyp, onyń ortalyǵy bolyp Túrkistan qalasy bekitilgenin bilesizder. Elbasynyń bul sheshimi óte durys bolǵanyn sarapshylar da, biz de kórip otyrmyz. Nursultan Ábishuly jýyrda óz suhbatynda Túrkistandy damytý týraly oi burynnan beri kókeide júrgenin aitqan edi. Demek, bul – ábden zerttelgen strategiialyq mańyzy bar sheshim deýge bolady.
Búginde Túrkistanǵa kelýshi saiahatshylar sany arta túsken. Kieli ári týristik oryndarǵa aparatyn joldardy jóndeý, infraqurylymdy jaqsartý máselesi de nazarda turǵanyna toqtalǵan óńir basshysy týrizm salasy basym baǵytqa ie ekenin málimdedi.
Sonymen birge Ó.Estaiuly BAQ ókilderi tarapynan qoiylǵan bala quqyǵyn qorǵaý, indýstrialdy aimaqtardy damytý, aýyl sharýashylyǵy, kásipkerlikti damytý, sybailas jemqorlyqqa qarsy kúres, Arys qalasyn qalpyna keltirý, Túrkistandy kógaldandyrý jáne sýlandyrý baǵytyndaǵy ózekti suraqtarǵa jaýap berdi.
Túrkistan oblysy ákiminiń baspasóz qyzmeti
