Túrkistan oblysynyń aýdan, qalalary Túrkistanǵa qarap boı túzeıtinin eskersek, mundaǵy jumys sapaly ári mazmundy bolýy kerek. Oblys ákimi Darhan Satybaldy aýdan, qala ákimderiniń damý tujyrymdamalaryn tyńdaýda. 2025-2030 jyldarǵa arnalǵan «Ekonomıkalyq ósýdi qamtamasyz etý boıynsha» strategıalyq bastamalardy júzege asyratyn jol kartasynyń negizgi baǵyttary men kórsetkishteri jáne rezervter, qalanyń áleýmettik ekonomıkalyq damýy týraly Túrkistan qalasynyń ákimi Nurbol Turashbekov esep berdi, dep habarlaıdy Dalanews.kz.
Túrkistannyń damý barysy talqylanǵan májiliste Darhan Satybaldy qala ákimine ınvestısıa tartý, kásipkerlerge qoldaý kórsetý, turǵyndarǵa memlekettik baǵdarlamalar men jeńildikter týraly aqparat berý, ınfraqurylymdy jaqsartý boıynsha jumys atqarýdy tapsyrdy. Májiliste shahardyń ózekti máseleleri ortaǵa salynyp, sheshý joldary talqylandy. Óńir basshysy kemshilikterge jeke-jeke toqtalyp, jumys barysyndaǵy olqylyqtardy ortaǵa saldy. Halyqpen alǵashqy jartyjyldyqtaǵy kezdesýlerde kóterilgen máselelerdiń oryndalý barysy saralandy. Oblys ákimi shahardy jan-jaqty damytýǵa kúsh salynyp, kógaldandyrýǵa basty nazar aýdarýdy tapsyrdy.
Túrkistan qalasy aýmaǵyn kógaldandyrý maqsatynda qalanyń jasyl qoryn kóbeıtý, qaıta qurý jáne damytý qazan-qarasha aılarynda aǵash kóshetterin egý jumystary júrgiziledi. Osy maqsatta, kúz mezgilinde jalpy 205 000 dana japyraqty, jemisti, butaly aǵashtar egilý josparlanýda. Jasyl beldeýge 2 427,5 ga jer aýmaǵy ótkizildi. Qosymsha 348,5 ga quraıtyn jer berý josparlanýda. Jer telimderine zertteý-zerdeleý jumystary júrýde.
– Ákimderdiń jumysy halyqtyń ál-aýqatyna baılanysty baǵalanady. Memleket basshysynyń aldymyzǵa qoıǵan mindeti – ómir súrý sapasyn jaqsartý. Osy baǵytta jan-jaqty múmkindikterdi paıdalanyp, jumysty jandandyrý kerek. Indıkatorlar oryndalýy tıis. Túrkistan jasyl jelekke oranǵan, halyq úshin qolaıly qala bolýy tıis. Ol úshin barlyq múmkindik bar, – dedi Darhan Satybaldy.
Jalpy óńirlik ónim kólemi bıylǵy 7 aıda 196,4 mlrd.teńgege jetip, ósim 9,5%-dy qurady. Jalpy qalada ekonomıkalyq belsendi halyq sany 83 myńnan asady. Eńbek ındıkatoryndaǵy negizgi mindet – jumyssyzdyq deńgeıin tómendetý. «Óńirlik jumyspen qamtý kartasy» aıasynda turaqty jáne ýaqytsha bos jumys oryndaryn ashý boıynsha jumystar atqarylýda. Onyń ishinde jańa jáne sýbsıdıalanatyn jumys oryndarynan bólek, shaǵyn nesıe jáne memlekettik grant berý jumystary da qamtylady. Sonymen qatar kásipkerlikti qoldaý jáne eńbek naryǵyn damytý baǵyty boıynsha «Bastaý bıznes» jobasy 500-den asa adam sertıfıkat aldy. Júzden asa turǵyn kásipkerlik negizderin oqyǵan. Suranysqa ıe daǵdylardy 300-ge jýyq adam onlaın meńgergen.
Túrkistan qalasyna ınvestısıa tartý maqsatynda birqatar jumystar atqarylýda. Qazirgi tańda arnaıy ekonomıkalyq aımaǵynan 7 ga jerge 200-ge tarta jańa jumys orny bar 4 joba iske asyrylmaq. Budan bólek, ındýstrıaldy aıma 11 joba iske asyrylýda. 190 gektardy quraıtyn aımaqta 39 joba ornalasqan. Onda 1500-den asa adam jumyspen qamtylǵan.
Byltyr qalada qurylys jumystarynyń kólemi 218 mıllıard teńgege jetken. Jospar 13 mıllard teńgege artyǵymen oryndalyp ǵana qoımaı, paıdalanýǵa berilgen turǵyn úı sany da artqan. Iaǵnı, qurylysy bitken turǵyn úılerdiń sharshy metri 417 myńǵa jetip, jospar 23 myń sharshy metrge artyǵymen oryndalǵan. Búginde 16 myńnan astam adam turǵyn úıge muqtaj aazmat retinde tirkelgen. Olardy baspanamen qamtý maqsatynda 2024-jyly 1314 páterdi satyp alý úshin 30,2 mıllıard teńge búdjetten qaralǵan. Odan bólek «Otbasybank» arqyly 3317 páter satý josparlanǵan. Búgingi tańda 2 myńnan astam páter satyldy. Qalǵan páterler jyl sońyna deıin satylatyn bolady.
Oblys ortalyǵynyń ınfraqurylymy da jaqsaryp keledi. Túrkistan qalasynda aýyz sýmen qamtamasyz etilgen. Qalada ortalyqtandyrylǵan káriz júıesine qosylǵan abonent sany 16 myńnan asyp, qala turǵyndarynyń 36%-yn qurady.
Sarqyndy sý qubyrlary 400 shaqyrymnan asady. Qazirgi tańda qala aýmaǵynda sarqyndy sý júıesimen qamtamasyz etý maqsatynda 15 nysannyń (11 nysannyń qurylysy júrgizilýde, 4 nysannyń qurylysy bastalýda) qurylys jumystary júrgizilýde.
