Túrkistan oblysynyń aýdan, qalalary Túrkistanǵa qarap boi túzeitinin eskersek, mundaǵy jumys sapaly ári mazmundy bolýy kerek. Oblys ákimi Darhan Satybaldy aýdan, qala ákimderiniń damý tujyrymdamalaryn tyńdaýda. 2025-2030 jyldarǵa arnalǵan «Ekonomikalyq ósýdi qamtamasyz etý boiynsha» strategiialyq bastamalardy júzege asyratyn jol kartasynyń negizgi baǵyttary men kórsetkishteri jáne rezervter, qalanyń áleýmettik ekonomikalyq damýy týraly Túrkistan qalasynyń ákimi Nurbol Turashbekov esep berdi, dep habarlaidy Dalanews.kz.
Túrkistannyń damý barysy talqylanǵan májiliste Darhan Satybaldy qala ákimine investitsiia tartý, kásipkerlerge qoldaý kórsetý, turǵyndarǵa memlekettik baǵdarlamalar men jeńildikter týraly aqparat berý, infraqurylymdy jaqsartý boiynsha jumys atqarýdy tapsyrdy. Májiliste shahardyń ózekti máseleleri ortaǵa salynyp, sheshý joldary talqylandy. Óńir basshysy kemshilikterge jeke-jeke toqtalyp, jumys barysyndaǵy olqylyqtardy ortaǵa saldy. Halyqpen alǵashqy jartyjyldyqtaǵy kezdesýlerde kóterilgen máselelerdiń oryndalý barysy saralandy. Oblys ákimi shahardy jan-jaqty damytýǵa kúsh salynyp, kógaldandyrýǵa basty nazar aýdarýdy tapsyrdy.
Túrkistan qalasy aýmaǵyn kógaldandyrý maqsatynda qalanyń jasyl qoryn kóbeitý, qaita qurý jáne damytý qazan-qarasha ailarynda aǵash kóshetterin egý jumystary júrgiziledi. Osy maqsatta, kúz mezgilinde jalpy 205 000 dana japyraqty, jemisti, butaly aǵashtar egilý josparlanýda. Jasyl beldeýge 2 427,5 ga jer aýmaǵy ótkizildi. Qosymsha 348,5 ga quraityn jer berý josparlanýda. Jer telimderine zertteý-zerdeleý jumystary júrýde.
– Ákimderdiń jumysy halyqtyń ál-aýqatyna bailanysty baǵalanady. Memleket basshysynyń aldymyzǵa qoiǵan mindeti – ómir súrý sapasyn jaqsartý. Osy baǵytta jan-jaqty múmkindikterdi paidalanyp, jumysty jandandyrý kerek. Indikatorlar oryndalýy tiis. Túrkistan jasyl jelekke oranǵan, halyq úshin qolaily qala bolýy tiis. Ol úshin barlyq múmkindik bar, – dedi Darhan Satybaldy.
Túrkistan qalasyna investitsiia tartý maqsatynda birqatar jumystar atqarylýda. Qazirgi tańda arnaiy ekonomikalyq aimaǵynan 7 ga jerge 200-ge tarta jańa jumys orny bar 4 joba iske asyrylmaq. Budan bólek, indýstrialdy aima 11 joba iske asyrylýda. 190 gektardy quraityn aimaqta 39 joba ornalasqan. Onda 1500-den asa adam jumyspen qamtylǵan.
Byltyr qalada qurylys jumystarynyń kólemi 218 milliard teńgege jetken. Jospar 13 millard teńgege artyǵymen oryndalyp ǵana qoimai, paidalanýǵa berilgen turǵyn úi sany da artqan. Iaǵni, qurylysy bitken turǵyn úilerdiń sharshy metri 417 myńǵa jetip, jospar 23 myń sharshy metrge artyǵymen oryndalǵan. Búginde 16 myńnan astam adam turǵyn úige muqtaj aazmat retinde tirkelgen. Olardy baspanamen qamtý maqsatynda 2024-jyly 1314 páterdi satyp alý úshin 30,2 milliard teńge biýdjetten qaralǵan. Odan bólek «Otbasybank» arqyly 3317 páter satý josparlanǵan. Búgingi tańda 2 myńnan astam páter satyldy. Qalǵan páterler jyl sońyna deiin satylatyn bolady.
Oblys ortalyǵynyń infraqurylymy da jaqsaryp keledi. Túrkistan qalasynda aýyz sýmen qamtamasyz etilgen. Qalada ortalyqtandyrylǵan káriz júiesine qosylǵan abonent sany 16 myńnan asyp, qala turǵyndarynyń 36%-yn qurady.
Sarqyndy sý qubyrlary 400 shaqyrymnan asady. Qazirgi tańda qala aýmaǵynda sarqyndy sý júiesimen qamtamasyz etý maqsatynda 15 nysannyń (11 nysannyń qurylysy júrgizilýde, 4 nysannyń qurylysy bastalýda) qurylys jumystary júrgizilýde.
