Onyń «keńester eline» degen kózqarasy maǵan burynnan belgili. Singapýrda alǵashqy diplomattyq jumystyń tezinen ótip, qyzmet istegen kezderimde Li Kýan Iýdyń saiasi kózqarasyn jetkilikti zerttegenmin.
Onyń búkil ón-boiynan Singapýr patrioty men naǵyz britan saiasatkeriniń bite qainasqan bolmysy baiqalatyn. Olai bolýy tabiǵi da, óitkeni Li Kýan Iu Angliiada bilim aldy, sondyqtan onyń júrek túkpirinde Britan imperiiasynyń tarihy men dástúrine degen qurmet berik uialaǵan.
Onyń qany men tánine aǵylshyndyq qasiettiń sińip ketkeni sonsha, birde ol: «Meniń syrtqy kelbetim ǵana qytailyq jáne ol týraly ainaǵa qaraǵan kezimde ǵana esime alamyn. Negizinen, men – naǵyz aǵylshynmyn», – dep málimdedi.
Li Kýan Iu meniń jadymda ózine-ózi senimdi, naǵyz etnikalyq qytailyqqa tán emes báseń, sál kómeskileý únmen sóileitin shymyr ári tabandy saiasatker beinesinde qaldy.
KSRO-ny sonshalyqty unatpaǵanyna qaramastan, ol keńes elshisi Iu.Razdýhovty jylyna úsh-tórt ret qabyldaityn.
Men, ádette, memlekettik rezidentsiia «Istanaǵa» Singapýr premer-ministriniń qabyldaýyna barǵanda elshimen birge júretinmin. Sirá, meniń aziialyq bet-pishinim onyń jadynda qalsa kerek, kezdesken saiyn ol maǵan jyly shyrai tanytyp, yqylastana amandasatyn, bir joly ol meniń ata-babamnyń Keńes Odaǵynyń qai bóliginde ómir súrgenin surady.
Meniń qytai tilin biletinimdi estigen ol diplomatiialyq korpýstaǵylardyń arasynan maǵan múlde ózgeshe iltipatpen qaraityn boldy.
Qalai degenmen de, áiteýir qabyldaý kezderinde men árdaiym onyń zerdeli de muqiiat kózqarasyn baiqap otyratynmyn.
Birde elshi Iu.Razdýhov maǵan ázil-shyny aralas: «Li Kýan Iu menimen sóilesip otyryp, ylǵi senen kózin almaidy,» – dedi.
Li Kýan Iu KSRO-ǵa qatysty kózqarasyn ómir boiy ózgertken joq
Li Kýan Iu kitabyndaǵy pikirine qaraǵanda, KSRO-ǵa jáne tutastai keńestik júiege óz kózqarasyn ózgertpepti.
Ol Máskeý men Tbilisige 1972 jylǵy saparyn egjei-tegjeili sipattap jazyp, oǵan naǵyz anglosaksondyq saiasi júieniń ókiline qonaqúidegi servistiń jáne ózine ilesip júrgen máskeýlik sheneýnikterdiń minez-qulqynyń túrpidei tigenin jasyrmaidy.
Tipti dástúrli grýzin qonaqjailyǵy oǵan jabaiylaý kórindi. KSRO-ǵa kezekti saparyn prezident M.Gorbachevpen kezdesýine bailanysty jasady. Singapýr kóshbasshysy kelissózderdiń uiymdastyrylýy jáne olardyń mazmunynan kóńili qaldy.
Li Kýan Iýdiń sózine qaraǵanda keńestik prezidenttiń oiy kómeski, halyq depýtattary seziniń sóz saiystary shaiqasynan áli arylmaǵan, jalpylama sózdermen jaiylyp ketip, qaita qurý ideialaryna únemi orala beredi. Ol eldegi ahýaldy nashar baqylap otyr degen qorytyndyǵa keldi Li Kýan Iu. Osy túisiginiń aqiqaty jarty jyl ótken soń Singapýrge saparmen kelgen keńestik úkimet basshysy N.Ryjkovpen kelissózderden keiin kórinis berdi. Jer sharynyń altydan bir bóligin alyp jatqan jáne sarqylmaityn tabiǵi resýrstarǵa ie memlekettiń premer-ministri kip-kishkentai Singapýrdyń basshysynan 100 mln dollar somasynda kredit surady.
Bilesiz be?
Singapýrde jumys istep júrgenimde men Singapýr úkimetiniń saiasatyndaǵy eki nársege nazar aýdardym, olar: bilim berý jáne sybailas jemqorlyqqa qarsy kúres.
Ol kezde bul elde eki úlken ýniversitet boldy: sonyń biri Nanian ýniversiteti, ondaǵy sabaq tiisti pánder iriktelip, qytai tilinde júrgizildi jáne ekinshisi – Singapýr ýniversiteti, keiinnen ol politehnikalyq ýniversitet dep ataldy.
Bul ýniversitetter daiarlaǵan mamandar jaman bolǵan joq, olar memlekettik jáne jeke sektordyń paidasyna jarady. Biraq bilik qol jetkenge toqmeiilsip qalmai, bilim berý júiesin únemi jetildirip otyrdy. Stýdentter men oqýshylardyń aldynda Li Kýan Iýdyń ózi jii sóilep, dúnie júzindegi eń ozyq bilimderdi igerýdiń mańyzdylyǵyn sharshamai-shaldyqpai aitýmen boldy.
Bizge, keńestik diplomattarǵa joǵary basshynyń óz eliniń jetkinshek urpaǵymen únemi suhbattasyp júretini birtúrli ersileý kórinetin. Ol jyldarda KOKP OK-nyń bas hatshysy L.Brejnevti plenýmdar men sezderdiń minberlerinen ǵana kózimiz shalatyn.
Singapýrdiń kóptegen stýdentteri Angliianyń, AQSh-tyń, Avstraliianyń eń úzdik oqý oryndarynda bilim aldy. Singapýrdiń qazirgi ziiatkerlik áleýetiniń negizi osylai qalandy.
Al sybailas jemqorlyqqa qarsy kúreske kelsek, bul jetildirilgen zań júiesiniń, zań ústemdiginiń jarqyn dáleli jáne biliktiń saiasi erik-jigeri osyndai nátije berdi, ol búkil dúniejúzi qoǵamdastyǵyn Singapýrǵa zor qurmetpen qaraýǵa amalsyz kóndirdi.
Singapýr ókimeti kóptegen elderge qaraǵanda múltiksiz oryndalatyn qatań zańdaryn ǵana emes, memlekettik qyzmetshilerge jalaqyny kúrt kóterý siiaqty mańyzdy sharany da sybailas jemqorlyqqa qarsy qoidy.
Singapýr úkimetiniń músheleri dúniejúzindegi eń joǵary eńbekaqy alatyndar.
Jaqyn araǵa deiin Singapýrdyń premer-ministri AQSh prezidentinen eki esege jýyq artyq jalaqy aldy. Solai bola tursa da, olar buǵan dandaisymaidy, ózderin óte qarapaiym ustaidy.
N.Nazarbaevtyń Singapýrǵa 1996 jylǵy birinshi resmi saparynda premer-ministr Go Chok Tongtiń jáne onyń úkimeti músheleriniń onshalyq kóz tarta qoimaityn kiimine nazar aýdardyq.
Úkimet otyrystary ótetin úi-jaidyń qarapaiymdyǵy da kózge uryp turdy: úlken jartylai sopaqsha ústel, onda-sý quiylǵan grafin, jai ǵana bloknottar jáne ministrlerdiń árqaisysyna arnalǵan eki-ekiden qaryndashtar qoiylypty.
Singapýrde bilik qurylymdarynda sybailas jemqorlyqtyń jolyn kesýdiń taǵy bir tiimdi quraly: las aqshamen qolyn bylǵaǵan adamdarǵa qatysty qoǵamdyq jek kórý (qýǵyn) jazasy qoldanylady. Qazynany urlaýmen nemese para alýmen qolǵa túsken sheneýnikterdiń bolashaǵy joq.
Qylmystyq qýdalaýǵa túsýden basqa, ózine jaqyn adamdardyń ǵana emes, búkil el kóleminde adamdardyń qurmetinen aiyrylyp, qoǵamnan qýǵyndaýǵa ushyraidy.
Singapýr úkimetiniń dúniejúzindegi meilinshe kásipqoi úkimet sanalatyny kezdeisoq emes.
Bul osyndai pármendi memlekettik apparatqa birinshi dárejeli mańyz bergen Li Kýan Iýdyń eńbegi ekeni daýsyz.
Onyń jaǵajolǵa temeki tuqylyn tastaǵany úshin 500 dollar aiyppul sanktsiiasyn qoldaný týraly buiryǵy, kópshilik jinalatyn oryndarda saǵyz shainaýǵa, jigitterdiń uzyn shash qoiýyna jáne Singapýrde qumar oiyndaryna tyiym salýy dúniejúzinde aýyzdan túspeitin támsilge ainaldy.
Osynaý ózindik bir erekshe saiasattyń nátijesin kórý úshin elge týrister lek-legimen aǵyldy.
Singapýr sol kezde de, qazir de óziniń ásem kóshelerimen, qyzmet kórsetý salasy infraqurylymdarynyń kóńilge qonymdylyǵymen, qala qurylysynyń asa aýqymdylyǵymen barlyq sheteldikterdi tańǵaldyrady. Tutastai bir el hám qala bolyp tabylatyn bul ǵajaiyp memleket «Singapýr keremetiniń» tabysyna kámil sengen, onyń negizin qalaýshy Li Kýan Iýdiń jasampaz eńbeginiń jemisine ainaldy.
Qasym-Jomart TOQAEVTYŃ
«Nur jáne kóleńke» atty kitabynan úzindi.
