Ystambul degende, aldymen kózge Aiia Sofiia meshiti elesteitini ras. Sondyqtan Túrkiianyń Mádeniet jáne týrizm ministrligi jáne TGA (Túrkiia týrizm tanytý jáne damytý agenttigi) uiymdastyrǵan baspasóz týrymyzdyń dál osy kieli orynnan bastalýy zańdylyq. Qatpar-qatpar tarihty qazynaly sandyqtai búgip turǵan ǵimarattyń búgingi kúnge qaz-qalpynda jetýi tańǵaldyrmai qoimaidy. Áitpese munda talai soǵys ta, tabiǵi apat ta bolǵan.
Kópshilik Ystambuldaǵy Aiia Sofiia meshitin álemniń segizinshi keremeti dep sanaidy. Bizge baz-baiaǵy qalpynda jetken ǵimarattan hristiandyqtyń da, arab mádenietiniń de belgilerin baiqaý qiyn emes. Sol úshin bolsa kerek, IýNESKO-nyń mádeni mura tizimindegi tarihi ǵimaratta ziiarat etýge bir jylda 13 millionnan astam adam keledi eken. Tylsym syry kóp Aiia Sofiianyń tarihyna El.kz aqparat agenttiginiń tilshisi de kóz júgirtip kórdi.
Konstantinopldiń basty belgisi retinde boi kótergen nysan búginde Aziia men Eýropanyń toǵysqan jerinde tur. Sondaǵy maqsat Solomon han turǵyzyp, keiinnen kúlli evrei halqy ǵibadat etetin Ierýsalim shirkeýinen asyp túsý boldy. Degenmen bul jerde buǵan deiin de, iaǵni Vizantiia imperatory Konstantin I tusynda shaǵyn shirkeý bolǵan, alaida onyń 404 jylǵy kóterilis kezinde kúli kókke ushty. Odan keiin salynǵan taǵy eki shirkeýdi de osyndai taǵdyr kútip turdy.
Al VI ǵasyrda bilik basyndaǵy imperator Iýstinian kezekti narazylyqty basý úshin álemde teńdesi joq shirkeý salýdy tapsyrǵan. Mine, dál osy oqiǵa Ystambuldaǵy Aiia Sofiia meshitiniń bastaýy sanalady. Ony turǵyzý úshin dúnieniń túkpir-túkpirinen menmin degen sáýletshiler, matematikter shaqyrtyldy. Osylaisha 532 jyly shirkeýdiń negizi qalandy. Al alǵashqy kirpishi Rodos aralynda tsement pen maidan jasalǵan bolatyn. Odan bólek qurylys kezinde túrli tastar, pil súiegi, altyn, kúmis qoldanylǵan.
900 jyl boiy bul shirkeý pravoslav patriarhy Konstantinopoldiń rezidentsiiasy bolsa, osy aralyqta ol eki ret jer silkinisinen zardap shegip, qulaǵan kúmbezder qaita turǵyzyldy.
Al XV ǵasyrdyń orta tusynda Vizantiia imperiiasy qulap, shahar Osman imperiiasynyń qaramaǵyna ótkende, Mehmed sultan Sofiianyń mańyna munaralar salýdy tapsyrǵan. Osy sátten bastap Aiia Sofiia 500 jyl boiy musylmandar minájat etetin Qaǵbadan keiingi ekinshi orynǵa ainaldy.
Osman imperiiasy quldyraǵan soń bilikke kelgen Mustafa Kemal Atatúrik Aiia Sofiiaǵa mýzei mártebesin berdi. 1985 jyly ol IýNESKO-nyń mádeni muralar tizimine endi.
Al 2020 jylǵy 10 shildeden bastap Túrkiia prezidenti Rejep Taiyp Erdoǵannyń sheshimimen Aiia Sofiia qaita meshitke ainaldy. Onda qulshylyq etýge álemniń túkpir-túkpirinen kelgen adamdardy kóresiń.
Búginde meshittiń janynan arnaiy mýzei ashylǵan. Bul – minájat etetinderge kedergi keltirmes úshin de, qonaqtardyń qaýipsizdigin saqtap, sapaly qyzmet kórsetý maqsatynda da jasalǵan qadam. Al mýzeide nysannyń san jyldyq tarihymen vizýaldy túrde tanysa alasyz. Týristerge málimetter 16 tilde qoljetimdi.
Túrkiia jaily tolyq aqparatty goturkiye.com saitynan bile alasyzdar.
