Shókeev Ulybritaniia elshisimen kezdesti
Túrkistan oblysynyń ákimi Ómirzaq Shókeev Qazaqstandaǵy Ulybritaniia elshisi Maikl Giffordpen kezdesti. Basqosýda týrizm men óndiris salasyndaǵy áriptestik tanytý jaiy sóz boldy.
Aldymen oblys basshysy jańa oblys ortalyǵynyń damý josparymen tanystyrdy.
– Elbasy N.Nazarbaevtyń bastamasymen jańa Túrkistan oblysy qurylyp, onyń ortalyǵy retinde kóne Túrkistan qalasy bolyp bekitildi. Kúlli Túrki halyqtarynyń rýhani túp qazyǵy sanalatyn Túrkistanda islam áleminiń jarqyn tulǵasy Iasaýi, sondai-aq kúlli qazaq halqynyń tulǵalary máńgilik meken tapqan. Keshegi Uly Jibek joly, búginde Batys Qytai-Batys Eýropa magistrali boiynda ornalasqan tarihi qalanyń qazirgi tańda ekinshi ómiri bastaldy. Iasaýi kesenesi týrister úshin «Rýhani ortalyq» retinde qaita jańǵyratyn bolady. Budan ózge, «Ákimshilik-iskerlik ortalyq» boi kóteredi. Shahardyń álemdik bailanysyn arttyrý úshin temir jol, áýe qatynastary qarqyndy damidy. Aldaǵy jyly jańa áýejai salynady. Bolashaqta Samarqand-Buqara-Túrkistan týristik baǵytyn qalyptastyrý josparlanyp otyr, – dedi Ómirzaq Estaiuly.
Sondai-aq, aimaq basshysy óńirge týrizm salasynan bólek, aýyl sharýashylyǵy, óndiris salasyna investitsiia salý tiimdi ári qolaily ekendigin jetkizdi.
Óz kezeginde Ulybritaniia elshisi Maikl Gifford Túrkistan qalasynda Ámir Temir saldyrǵan Iasaýi kesenesi týrister úshin kóneligimen, tarihi baǵasymen qundy ekenin aitty.
– Túrkistan qalasyndaǵy Iasaýi kesenesi IýNESKO syndy halyqaralyq uiymnyń tizimine engen Orta Aziiadaǵy baǵa jetpes jaýharlardyń biri. Osynyń ózi álem týristerin qyzyqtyrady. Qazir týrister úshin kóne zamannan beri sol qalpynda saqtalǵan jádigerler qundy. Aldaǵy ýaqytta bizdiń týristik kompaniialar áriptestik tanytýǵa daiyn. Sondai-aq, óńirdiń aýyl sharýashylyǵy salasynda britandyq jańa tehnologiialardy engizý boiynsha kelisim ornaidy, – dedi elshi.
Kezdesý sońynda oblys ákimi sheteldik elshini Túrkistan qalasyna jasaǵan alǵashqy saiahatymen quttyqtap, syi-syiapat jasady.
Túrkistan oblysy ákiminiń baspasóz qyzmeti
