Qazaqstannyń Ádilet mınıstrligi keıbir aıyppul somasyn azaıtatyn "Qazaqstan Respýblıkasynyń Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodeksine ózgerister men tolyqtyrýlar engizý týraly" zańynyń jobasyn daıyndady.
Zań jobasy osy aıda Parlamenti Májilisiniń qaraýyna engiziledi.
Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodekstiń 602-babynda qarastyrylǵan syrtqy jaryq túsirý aspaptaryn qoldaný erejesi kúndizgi ýaqytta buzylǵan jaǵdaıda eskertý nemese 3 AEK (al qazir - 5 AEK) kóleminde aıyppul salý, al túngi ýaqytta nemese kórý múmkindigi nashar jaǵdaıda 5 AEK kóleminde aıyppul salý usynylady.
Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodekstiń 592-babynda qarastyrylǵan kólik quraldary júrgizýshileriniń belgilengen júrý jyldamdyǵyn saǵatyna onnan jıyrmaǵa arttyrýy jaǵdaıynda 5 AEK kóleminde aıyppul salý usynylady (al qazir - 10 AEK);
Kólik quraldarynyń kóldeneń baǵyttaǵy jol júrisine kedergi keltirýge (kepteliske) ákep soqqan keptelis paıda bolǵan jaǵdaıda jol qıylysyna shyǵý nemese joldyń júrý bóligin kesip ótý jazasyn (592-bap) 10 AEK-ten 3 AEK-ke deıin tómendetý usynylady, sonymen qatar, balama negizde eskertý túrindegi ákimshilik óndiris bekitiledi. Al bul zańbuzýshylyq qaıtalanǵan jaǵdaıda salynatyn aıyppul kólemin 15 AEK-ten 7 AEK-ke deıin tómendetý usynylady (594-bap).
Kólik quralyn joldyń júrý bóliginde ornalastyrý, qarsy júrip ótý nemese joldyń júrý bóliginiń qarsy baǵytta júrýge arnalǵan jaǵyna shyqpaı, basyp ozý qaǵıdalaryn buzý, sol sıaqty uıymdasqan kólik kolonnasyn nemese jaıaý kolonnany kesip ótý ne onyń arasynan oryn alý (596-bap) jazasyn 20 AEK-ten 15 AEK-ke deıin tómendetý usynylady.
Kólik quraldaryn toqtatý nemese toqtap turý qaǵıdalaryn buzýdy qarastyratyn 597-baptyń alty bóligindegi aıyppul somalary 5 AEK-ke qysqarady.
Baǵdarshamnyń tyıym salatyn sıgnalyna nemese retteýshiniń tyıym salatyn qımylyna qaramaı ótý zańbuzýshylyǵyn qaıtalap buzǵan jaǵdaıda salynatyn aıyppuldy 20-dan 15 AEK-ke (599-bap) tómendetý usynylady. Jaıaý júrginshilerdiń nemese jol júrisiniń ózge de qatysýshylarynyń júrýine basymdyq bermeý zańbuzýshylyǵyn qaıtalap jasaǵanda salynatyn 20 AEK aıyppuldy 15 AEK-ke tómendetý usynylady.
603-bapta qarastyrylǵan iri kásipkerlik sýbektileriniń Kólik quralyna arnaıy jaryq jáne (nemese) dybys sıgnaldaryn berýge arnalǵan qurylǵylardy ornatý qaǵıdalaryn buzý ne jedel jáne arnaıy qyzmetter avtomobılderiniń arnaıy tústi-grafıkalyq shemalaryn zańsyz jazý zańbuzýshylyǵynyń aıyppulyn 500 AEK-ke tómendetý usynylyp otyr. 615-bapta qarastyrylǵan jaıaý júrginshilerdiń jáne jol júrisine ózge de qatysýshylardyń jol júrisi qaǵıdalaryn buzýǵa salynatyn aıyppuldy 15 AEK-ten 10 AEK-ke deıin tómendetý usynylady.
