Qandai aiyppuldardyń somasy azaiatynyn bile júrińiz
Qazaqstannyń Ádilet ministrligi keibir aiyppul somasyn azaitatyn "Qazaqstan Respýblikasynyń Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodeksine ózgerister men tolyqtyrýlar engizý týraly" zańynyń jobasyn daiyndady.
Zań jobasy osy aida Parlamenti Májilisiniń qaraýyna engiziledi.
Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodekstiń 602-babynda qarastyrylǵan syrtqy jaryq túsirý aspaptaryn qoldaný erejesi kúndizgi ýaqytta buzylǵan jaǵdaida eskertý nemese 3 AEK (al qazir - 5 AEK) kóleminde aiyppul salý, al túngi ýaqytta nemese kórý múmkindigi nashar jaǵdaida 5 AEK kóleminde aiyppul salý usynylady.
Ákimshilik quqyq buzýshylyq týraly kodekstiń 592-babynda qarastyrylǵan kólik quraldary júrgizýshileriniń belgilengen júrý jyldamdyǵyn saǵatyna onnan jiyrmaǵa arttyrýy jaǵdaiynda 5 AEK kóleminde aiyppul salý usynylady (al qazir - 10 AEK);
Kólik quraldarynyń kóldeneń baǵyttaǵy jol júrisine kedergi keltirýge (kepteliske) ákep soqqan keptelis paida bolǵan jaǵdaida jol qiylysyna shyǵý nemese joldyń júrý bóligin kesip ótý jazasyn (592-bap) 10 AEK-ten 3 AEK-ke deiin tómendetý usynylady, sonymen qatar, balama negizde eskertý túrindegi ákimshilik óndiris bekitiledi. Al bul zańbuzýshylyq qaitalanǵan jaǵdaida salynatyn aiyppul kólemin 15 AEK-ten 7 AEK-ke deiin tómendetý usynylady (594-bap).
Kólik quralyn joldyń júrý bóliginde ornalastyrý, qarsy júrip ótý nemese joldyń júrý bóliginiń qarsy baǵytta júrýge arnalǵan jaǵyna shyqpai, basyp ozý qaǵidalaryn buzý, sol siiaqty uiymdasqan kólik kolonnasyn nemese jaiaý kolonnany kesip ótý ne onyń arasynan oryn alý (596-bap) jazasyn 20 AEK-ten 15 AEK-ke deiin tómendetý usynylady.
Kólik quraldaryn toqtatý nemese toqtap turý qaǵidalaryn buzýdy qarastyratyn 597-baptyń alty bóligindegi aiyppul somalary 5 AEK-ke qysqarady.
Baǵdarshamnyń tyiym salatyn signalyna nemese retteýshiniń tyiym salatyn qimylyna qaramai ótý zańbuzýshylyǵyn qaitalap buzǵan jaǵdaida salynatyn aiyppuldy 20-dan 15 AEK-ke (599-bap) tómendetý usynylady. Jaiaý júrginshilerdiń nemese jol júrisiniń ózge de qatysýshylarynyń júrýine basymdyq bermeý zańbuzýshylyǵyn qaitalap jasaǵanda salynatyn 20 AEK aiyppuldy 15 AEK-ke tómendetý usynylady.
603-bapta qarastyrylǵan iri kásipkerlik sýbektileriniń Kólik quralyna arnaiy jaryq jáne (nemese) dybys signaldaryn berýge arnalǵan qurylǵylardy ornatý qaǵidalaryn buzý ne jedel jáne arnaiy qyzmetter avtomobilderiniń arnaiy tústi-grafikalyq shemalaryn zańsyz jazý zańbuzýshylyǵynyń aiyppulyn 500 AEK-ke tómendetý usynylyp otyr. 615-bapta qarastyrylǵan jaiaý júrginshilerdiń jáne jol júrisine ózge de qatysýshylardyń jol júrisi qaǵidalaryn buzýǵa salynatyn aiyppuldy 15 AEK-ten 10 AEK-ke deiin tómendetý usynylady.
