Eýroodaqtyń arnaiy baǵdarlamasy Qazaqstannyń turaqty damýyn kózdeidi
Árine, elimizde jerdiń asty men ústi shikizatqa toly desek te, onyń da taýsylatyn kúni týady. Tsement óndirý, metallýrgiia jáne aýyr himiia ónerkásibi siiaqty energiiany kóp qajet etetin ónerkásip oryndary qorshaǵan ortany lastap, halyqtyń densaýlyǵyna ziianyn tigizedi. Sebebi, aýadaǵy ýly zattar, shań, kúkirt dioksidi jáne azot oksidteri adamnyń ómirine qaýipti.
Qazaqstanda energiia kóziniń 50 paiyzdan astamy kómirdiń úlesine tiesili. Al jańartylǵan energiia kóziniń jalpy úlesi 5 paiyzǵa da jetpeidi. Sonyń saldarynan elimiz aýanyń lastaný indeksi kórsetkishinde álem boiynsha 64-orynda tur.
Qazaqstannyń jańa Ekologiialyq kodeksinde belgilengen negizgi sharanyń biri – úzdik qoljetimdi tehnologiialardy engizý, aýa men sýdyń lastanýyna jol bermeý, qaldyqtardyń kólemin azaitý jáne energiia tiimdiligin arttyrý arqyly parniktik gaz shyǵarymyn azaitýǵa kúsh salý.
Búginde Eýroodaq WECOOP jobasy aiasynda Halyqaralyq jasyl tehnologiialar jáne investitsiialyq jobalar ortalyǵy (IGTIC) arqyly Qazaqstandaǵy antropogendik lastanýdyń kólemin qysqartyp, tiisti sektorlarǵa jasyl investitsiia tartý úshin tehnikalyq kómek kórsetetinin jetkizdi.
Eýropalyq Odaqtyń Qazaqstandaǵy elshisi Sven-Olov Karlssonnyń aitýynsha, Qazaqstan óndiris pen ónimdi tutynýdaǵy energiia tiimdiligin arttyrýǵa, jańartylǵan energiia kózderin paidalanýǵa ikemdelýge, sondai-aq úzdik qoljetimdi tehnologiiany engizý jáne paidalaný arqyly parniktik gazdar shyǵarymdaryn azaitýǵa tolyqtai múmkindigi bar. Máselen, elshi Qazaqstanda jel energetikasynyń áleýeti 2030 jylǵa qarai on ese joǵarylaitynyn qaperge saldy. Shyn máninde, qazir elimizde kún jáne jel energiiasyn óndiretin qýat jetkilikti. Eger shetel tájiribesine súienip, naqty jospar boiynsha jumys istesek, Qazaqstan aimaqtaǵy balamaly energetikany damytýda tabiǵi kóshbasshyǵa ainala alady. Árine, jasyl bizneske qarjylyq qoldaý jasalsa, prezident ýáde etkendei elimiz 2060 jylǵa qarai kómirtegi beitaraptyǵyna qol jetkize alady dep senemiz. Sebebi, Eýroodaq Ókildigi BUU Turaqty damý maqsattaryn qoldaýshy retinde Qazaqstan jáne Ortalyq Aziia elderimen yntymaqtastyǵyn osy baǵytta arttyryp otyr.
«BUU-men tyǵyz bailanys ornatý arqyly biz Qazaqstannyń jáne Ortalyq Aziia elderiniń turaqty damýǵa degen umtylysyn únemi qoldaimyz. Osy turǵyda Ortalyq Aziia elderindegi áleýmettik-ekonomikalyq jaǵdaidy qadaǵalap, bilim almasýdy qamtamasyz etýge baǵyttalǵan «Turaqty damýdyń Ortalyq Aziia platformasy» óńirlik baǵdarlamasyn iske qostyq. Bul EO-tyń aimaqtyq baǵdarlamalarynyń tiimdiligin arttyrýǵa septigin tigizedi», – dedi Eýropalyq Odaqtyń Qazaqstandaǵy elshisi Sven-Olov Karlsson.
Búginde osy yntymaqtastyqty qoldaý úshin Qorshaǵan orta jáne klimattyń ózgerýi jónindegi jumys toby (WGECC) júieli túrde jumys isteidi. Sondai-aq, bul joba EO jáne TMD elderiniń qatysýymen Qorshaǵan orta jáne sý resýrstary salasyndaǵy yntymaqtastyq platformasy aiasynda júzege asyp keledi. Bul platforma 2009 jyly Italiianyń tóraǵalyǵymen qurylǵanyn aita ketken jón.
Qazirgi ýaqytta EO-da tehnikalyq yntymaqtastyq boiynsha jalpy somasy shamamen 100 million eýrony quraityn sý-azyq-túlik-energetika qatynasynda sýdy, energiiany turaqty paidalaný jáne qorshaǵan ortaǵa degen qurmetti arttyratyn on bes aimaqtyq baǵdarlama bar. Munyń qataryna klimat, sý jáne qorshaǵan ortany qorǵaý boiynsha yntymaqtastyqty jolǵa qoiatyn bastamalardy qoldaityn WECOOP jobasy jáne Ortalyq Aziiadaǵy sý jáne energetika jónindegi baǵdarlamasy (CAWEP) da enedi. Sondai-aq, jyl sońyna deiin Ortalyq Aziiada turaqty energetikalyq bailanystardy qurýǵa baǵyttalǵan jańa aimaqtyq joba (SECCA) iske qosylmaqshy. Onyń aiasynda Eýropalyq Odaqtyń ozyq tájiribesine sáikes, Ortalyq Aziiada anaǵurlym turaqty energetikalyq teńgerimge qol jetkizý jónindegi sharalardy ilgeriletý josparlanyp otyr.
