Amandyq Batalovtyń aitýynsha, segiz ai ishinde oblys ekonomikasyn qarqyndy damytý sharalaryn atqarýdyń arqasynda ónerkásipte – 2,8%, aýyl sharýashylyǵynda – 2,4%, saýdada 4% ósimge qol jetkizildi. Josparlanǵan jyldyq turǵyn úi kóleminiń 70% – 550 myń sharshy metrdi iske qosqan. Bul ótken jylǵa qaraǵanda 21%-ǵa artyq. Jyl basynan beri 3,3% ósimmen 305,3 mlrd teńge investitsiia tartyldy. Jalpy, oblystyń investitsiialyq portfeli 39 myń jumys ornyn quratyn, jalpy quny 5,5 trln teńgeden asatyn 388 jobany qamtidy. Biylǵy jyly 189 mlrd teńgege 41 nysan iske qosylady.
Al óńirdegi agroónerkásip keshenin damytýda toǵyz basym baǵyt anyqtalǵan. Birinshiden, bul – sýarmaly eginshilikti damytý. Búgingi tańda Eskeldi, Alakól, Aqsý, Kóksý aýdandarynda Islam Damý bankiniń qarajaty esebinen qalpyna keltirý jumystary bastaldy.
Jalpy, oblys boiynsha 138 myń gektar sýarmaly jerdi qalpyna keltirý josparlanyp otyr, onyń 39 myń gektary biylǵy jyly qalpyna keltiriledi. Osy jyly egis kólemi 961 myń gektardy qurady. Onyń ishinde qant qyzylshasy 14 myń gektarǵa, júgeri 82 myń gektarǵa jetkizildi. Raiymbek aýdanynda 600 gektar jerge kartoptyń elitalyq sortynyń tuqymy sebildi. Sharýalarǵa kómekke oblys boiynsha barlyǵy 45 servistik-daiyndaý ortalyǵy jumys isteidi, onda myńnan astam birlik aýyl sharýashylyǵy tehnikasy bar.
Óz sózinde oblys basshysy mal sharýashylyǵynyń aiaq alysyna da toqtalyp ótti. Máselen, búgingi kúni 68,4 myń basqa arnalǵan 100 bordaqylaý alańy jumys isteidi, onyń ishinde biylǵy jyly 3,7 myń basqa arnalǵan bes bordaqylaý alańy quryldy.
Josparlanǵan 2 myń tonna iri qara mal etiniń 1300 tonnasy eksporttaldy. Sondai-aq 1,9 myń basqa arnalǵan tórt sút-taýar fermasy ashyldy, barlyǵy 22 myń basqa arnalǵan 72 sút-taýar fermasy jumys istep tur.
Oblys ákimi A.Batalov áleýmettik salany damytý sharalaryna da toqtaldy. Sonyń ishinde kópbalaly jáne az qamtylǵan otbasylardy qoldaý, úsh aýysymdy mektepter máselesin sheshý isi de sóz boldy.
Amandyq Batalov óńir ekonomikasyn órkendetýdegi shaǵyn jáne orta biznestiń rólin de atap ótti. Baiandamashynyń sózine súiensek, qazirgi kezde oblysta 123 myń shaǵyn jáne orta biznes sýbektisi jumys isteidi, olarda 245 myń adam jumyspen qamtylǵan. Onda óndiretin ónimder men kórsetilgen qyzmetterdiń jyldyq kólemi 1,3 trln teńgeden asty.
Sonymen birge óńirdegi TÚKSh, infraqurylymdy damytý, qoǵamdyq qaýipsizdik máseleleri de nazardan tys qalǵan joq. Aýyldyq jerlerde turýǵa qolaily jaǵdai jasaýǵa da basa kóńil bólinip otyr. Máselen, osy jyly «Aýyl – el besigi» jobasy aiasynda jeti aýdan ortalyǵynda áleýmettik jáne injenerlik infraqurylymdy jóndeý boiynsha 7 mlrd teńgege 43 joba iske asyrylýda.
Qoǵamdyq keńes músheleri baiandamashynyń sózinen keiin óńir basshysyna mal sharýashylyǵyn damytý, et óńdeý, oblys ortalyǵyn kórkeitý, jol jóndeý jumystarynyń sapasy, jabaiy saýdany boldyrmaý, qoqys shyǵarý jáne basqa da máseleler týraly usynystar men pikirlerin jetkizdi. Amandyq Batalov barlyq suraqtarǵa naqty jaýap berip, «Erlik» qimyl-qozǵalysy kem múgedekterdiń qoǵamdyq birlestiginiń tóraiymy Roza Aqjarkenovanyń Taldyqorǵanda múgedek jandarǵa arnalǵan ońaltý ortalyǵyn ashý týraly usynysyn qoldaitynyn aitty.
– Sizdermen kezdesýim árqashan ózara erkin pikir almasý túrinde ótedi, osy jolǵy kezdesý de paidaly boldy ǵoi dep oilaimyn. Barlyǵyńyzǵa qoldaý tanytqandaryńyz úshin, belsendi azamattyq ustanymdaryńyz úshin alǵys aitamyn. Biz birlese jumys istegende ǵana óńir ekonomikasyn damytý men halyqtyń ál-aýqatyn arttyrýǵa baǵyttalǵan «Nur Otan» partiiasynyń 18-sezinde Elbasy júktegen mindetterdi oryndap, Prezidenttiń tapsyrmalaryn tabysty júzege asyra alamyz, – dedi A.Batalov.
