Túrgesh qaǵanaty
Jetisý men Shyǵys Qazaqstan jýjan memlekettiń shet aimaqtary bolatyn. Osy aimaqtarda ornalysqan taipalar - tele - 492 j. jýjandarǵa qarsy shyǵyp, táýelsizdik memleket qurady. Degenmen de, 516 j. jýjandar jańa qurylǵan memleketti taǵy da ózderine baǵyndyrady. 545 j. tele taipanyń Ashina rýy jýjandarǵa qarsy qúresti basqarady. 551 j. ashina rýynyń batyry Býmyn, Qytaimen birigip, jýjan memleketiniń talqandaidy. Sonymen, túrki tildes taipalarynyń ishinnen shyqqan tele taipasy Jetisýda memleketiniń negizin quryp, kórshi mekenderdi ózine baǵyndyrý úshin saiasat júrgizedi. 1 myńjyldyqta Eýraziianyń aimaǵynda etnikalyq ózgerister bolady. Túrki tildes taipalar basymdyq aldy.
"Túrik" ataýynyń tuńǵysh ret atalýy qytai shejirelerinde kezdesedi jáne ol 542 jylǵa jatady. Qytailar túrikterdi siýnný-ǵundar dep ataǵan. Erte Túrki memleketi - Túrki qaǵanaty 552 jyly quryldy. Onyń negizin salǵan - Býmyn qaǵan 553 jyly qaitys bolady. Onyń murageri - Qara-Ystyq-han - biligi bir jylǵa tolmai, qaitys bolady. Muqan-qaǵan (553-572) bilik qurǵan jyldarda Túrki qaǵanaty Orta Aziiada saiasi ústemdikke ie bolady. Olar Manchjýriiadaǵy qidandardy, Eniseidegi qyrǵyzdardy baǵyndyrady, bularǵa Soltústik Qytai alym-salyq tólep turady. 563-567jj. eftalit patshalypyn basyp alady. Mine, osydan keiin olardyń jeri Kaspii teńizinen Soltústik Indiiaǵa deiin jáne Shyǵys Túrkistanǵa deiin sozylyp jatqan.
Batys Túrik Qaǵanaty Túrkiler Orta Aziiany jaýlap alǵannan keiin Jerorta teńizine deiin baratyn Jibek jolyna ielik etti. Olar ózderiniń jaýlap alý joryqtaryn júrgizýde Iranǵa qarsy Vizantiiamen odaqtasty, 571 jyly túrikterdiń áskeri qolbasshysy Estemi Soltústik Kavkazdy basyp alady, sóitip Kerch túbegine (Bosporǵa) shyqty. Onyń balasy Túriksanf Kerchti basyp alyp, 576 jyly Qyrymǵa shabýyl jasady. Biraq Estemi ólgennen keiin 582-593 jyldary bilik úshin qyrqys bastaldy. Ózara qyrqys pen áleýmettik qaishylyqtar qaǵanatty qatty álsiretti. Kúsheiip alǵan Iran 588 j. Gerat túbinde túrikterdi jeńip shyǵady. Vizantiia 590 jyly Bospordy qaitadan jaýlap alady. Ózara qyrqystar, áleýmettik qarama-qaishylyqtar qaǵanatty álsiretip, onyń 603 jyly Shyǵys jáne Batys túrki qaǵanattaryna bólinýine ákeldi.
Shyǵys Túrkistannan Amýdariiaǵa, Edil óńiri men Teristik Kavkaz dalalaryna deiingi jer Qaǵanat qaraýyna kóshedi. Túrki memleketiniń basynda - qaǵan turatyn, onyń oń qoly (kómekshisi) - "iaǵbý" titýlymen atalatyn. 568 j. bastap Túrki qaǵanaty 4 bolysqa bólinetin. Qaǵannyń ordasy (stavkasy) - Altaida bolǵan. Halyq 3 áleýmettik topqa bólingen - bekter, qara-býdýndar (jalpy halyq), tatylar (quldar). Túrikterge baǵynatyn taipalardyń barlyǵy - oǵyz dep atalatyn. 581 j. Qytaida Chjoý dinastiianyń ornyna Sýi dinastiia kelgennen keiin, jańa patsha túriktermen barlyq saýda qarym-qanystardy úzdi. Endi Qytaidan jibek matalary Orta Aziiaǵa kelmeitiń bolǵandyqtan, túrik qaǵandarynyń Uly Jibek jolyndaǵy roli azaiýǵa bastady. Tobo-han qaitys bolǵannan keiin, túrki qaǵanatta ózara qyrqys bastalady.
Sýi dinastiianyń patshalary osy ishki ózgeristerdi sezip, túrki qaǵanatty ydyratýǵa, álsiretýge tyrysady. Osy saiasattyń nátijesinde, 602-603 jj. qarai, túrki qaǵanaty ekige bólinip ketedi. 604 j. Batys Túrki qaǵanatynyń qaǵany bolyp Taman sailandy. Al Shyǵys Túrki qaǵanatynyń qaǵany bolyp Janǵar sailandy. Túrkeshter-Batys túrik qaǵandyǵyndaǵy bes arys el dýlattyń beldi taipasy. Túrkeshter- ejelgi úisin,dýlat ulysynyń urpaǵy. Shejire derekterinde "sary úisin" dep atalady.Túrkeshter Ile men Shý ózeni aralyǵynda, Ile Alataýynan Balqash kóliniń ońtústigine deiingi óńirde kóship-qonyp júrgen. Bul ólke mal sharýashylyǵyna qolaily, qunarly óris-qonys boldy. Sonymen qatar otyryqshy eginshilik oshaǵy, birshama kórkeigen qalalary bar bai ólke edi. Shyǵys pen Batys arasyndaǵy saýda-kerýen jolynyń osy óńirdi basyp ótetin basty bóligi túrkeshterdiń baqylaýynda boldy. Bul jaǵdai túrkeshterdiń áskeri-saiasi jine sharýshylyq qýatyn arttyra tústi.
Batys Túrik qaǵanatyndaǵy ózara tartystar, Jetisýda óz ústemdigin ornatýǵa umtylǵan Qytai imperatorlyq áýletiniń áskeri- saiasi áreketteri qaǵan biliginin álsireýine, sóitip birte-birte tek aty ǵana qalýyna kóbine-kóp sebepshi boldy. «On jebe» quramyna kirgen taipalardyń endi qaǵan atynan emes, óz týyn kóterip qimyl jasaýy jiilei tústi. 694 jyly taqqa otyrǵan Ashina Týitszy tibettiktermen odaqtasa otyryp, shyǵysta qytai áskerine qarsylyq uiymdastyrýǵa áreket jasaǵan kezde, Jetisýdyń ózinde azǵyr Núzuq-Irkin, túrgesh Chykan jáne ulyq-oq tai- pasynyń basshysy bastaǵan taipalar Sýiab bekinisin qorshaýdy uiymdastyrǵan, biraq shejireshiniń sózine qaraǵanda, olar jeńiske jete almaǵan. Munyń ózi, shyndyqqa úilespeitin bolsa kerek. Qalaǵa shabýyldyń sátsiz aiaqtalýy týraly shejireshiniń sózderi ókilderdiń málimdemesine ǵana negizdelgen. Ádettegidei, shaiqastyń qalai bolǵanyn naqty sýrettep baiandaý joq, shejireshi tek «jeńildi» deidi de qoiady. Ol bylai tursyn, budan keiin aimaqtyń halqyn birden tynyshtandyrý úshin túrik Hýselonyń bastaýymen armiia uiymdastyryldy (bular túrikterden qurylǵan bolýy kerek) delinedi. Biraq joryqqa ázirlenip jatqan kezdiń ózinde qaǵanatta jańa bir kúsh paida bolady da, munyń qýattylyǵy sonshalyq, Hýse- lo batysqa joryq jasaýdyń ornyna asyǵys túrde taiyp turady. Bul kúsh Baǵa-tarhan (moge-daǵan) degen ataǵy bar Úshlik (Ýchjile)17 bastaǵan túrgeshter boldy. Bytyrańqylyq jáne Hýselo qaǵannyń qashyp ketýi jaǵdaiynda túrgeshterdiń kóterilýi kútpegen jerden bolǵan oqiǵa emes edi. Qaǵanattyń sol qanatynyń quramyna kiretin, halqy kóp taipa bolǵan túrgeshter VI ǵasyrda-aq Shý-Ile qos ózeni aralyǵyndaǵy úlken aimaqty alyp jatty jáne Jetisýdaǵy kerýen joldarynyń kóbi solardyń baqylaýynda boldy.
Túrgeshterdiń yqpaly birte-birte kúsheie berdi, olarǵa baǵynyshty taipalar sany kóbeidi. Hýselo jeńilmesten buryn-aq Úshlik óz jerlerinde árqaisysy 7 myń adamnan 20 tútiktik qurdy. Buryn Shýdyń soltústik-batys jaǵynda bolǵan óz ordasyn ol Sýiabqa kóshirip, ony Úlken orda dep atady; Kúngit qalasynda onyń Kishi ordasy boldy. Kúngit jáne solai atalatyn taipa Ile ózeni ańǵarynda ornalasqan18 (olar munda XI ǵasyrda da turǵan, muny Mahmýd Qashǵari atap kórsetken)19. Shejirede aitylǵanyndai, batys túrik jerleri «shyǵysta soltústik týtsziýilermen (iaǵni Shyǵys túrik qaǵanatymen), batysta — hýlarmen (soǵdy kniazdikterimen) shektesip, shyǵysta tikelei Sichjoý (Turfan) jáneTinchjoý (Besbalyq) aimaqtaryna deiingi jerdi alyp jatqan». Bul eki toptyń arasy óte-móte ýshyǵyp turǵan bolatyn. Ústemdik úshin kúrestiń barysynda Ile túrgeshteri Qapaǵan-qaǵan bastaǵan shyǵys túrikterimen áskeri odaq qurdy. Olardyń arasyndaǵy kúres kórinisteriniń biri Ertisten bir túndik jerdegi Bólý Shý ózeni boiyndaǵy shaiqas bolyp tabylady. Shý túrgeshteri (basqasha aitqanda, sary túrgeshter) qatty jeńiliske ushyrady, munyń nátijesinde ústemdik olardyń básekelesterine (qara túrgeshter, bular óz ordasyn Talasqa kóshirdi) aýysty. Bular qaǵan taǵyna qara túrgeshterdiń shapysh (chebishi) taipasynyń ókili Sýlyqty (Sýlý) otyrǵyzdy. Qujattar sol kezdegi Túrgesh qaǵanatynda áleýmettik ózgeristerdiń bolǵanyn kórsetedi. «Jańa Tan tarihynda» bylai delingen: «Shyǵyndar (aqsúiekterdiń) kún saiyn ósip jatty, al qor degeniń bolǵan joq. Sońǵy jyldary ol (qaǵan) tapshylyqty sezine bastady, sondyqtan talap alynǵan oljalardy birte-birte bóliske salmai, óz qolynda ustady. Mine, osy kezde baǵynyshtylar da odan bólinip shyǵa bastady». Daý-janjaldar qara túrgeshter men sary túrgeshterdiń bileýshi toptary arasyndaǵy kúreske ulasty. 738 jyly Sulyq-qaǵan ólgen kezden bastap bul kúres óte-móte shielenise tústi.
Shejirede aitylǵandai, Túrgesh qaǵanatynda «Sógeniń (Saqaldyń) urpaqtaryn sary rýlar (sary túrgesh) dep, al Sulý (Sýlýq) úlysyn qara rýlar (qara túrgesh) dep ataidy, (olar) birimen-biri jaýlasady, birine- biri senbeidi». Túrgesh shonjary shýmeken Bekan-Kúlúg-shorasynyń (Fý- Ian-Tsiýeliý-cho) hatynda da osy týraly aitylady: «Biz dalada, tolqyp turatyn elde týdyq, birine-biri shabýyl jasap, keskilesip jatady...» Arabtar Orta Aziiaǵa jaýlaýy bastalǵan kezde, Qazaqstan men Orta Aziianyń basym bóligi Batys Túrki qaǵanaty qol astynda boldy. Arabtarǵa qarsy kúreste Jetisýda ókimet basyna kelgen túrgeshter boldy. Onyń negizin salǵan Úsh-elig qaǵan (699-706 jj.). Onyń ordasy Shý boiyndaǵy Sýiab qalasy boldy. Ekinshi (kishi) ordasy Ile ózeni jaǵasyndaǵy Kúngit qalasynda ornalasty. Úsh-elig-qaǵan eldi 20 tútiktikke (enshilikke) bóldi, onyń árqaisysynyń 7 myńnan áskeri boldy. Úsh-elig-qaǵan Qytai imperiiasymen jáne Sogda memleketimen saiasi birlestik quryp, arabtarǵa qarsy kúresedi. Túrgesh qaǵanatynda Úsh-eligten keiin onyń murageri bolyp, balasy Saqal-qaǵan (706-711) taqqa otyrady. Onyń kezińde Túrgesh memleketinde ishki birlik bolmaidy jáne qaǵanat únemi arabtarmen, qytailarmen kúres júrgizip otyrdy. Túrgesh qaǵanaty Sýlyq qaǵan (715-738) tusynda kúsheidi.
Onyń tusynda túrgeshter eki maidanda kúres júrgizdi. Batystan arabtar, shyǵystan Tan áýleti kush kórsetti. Elshilik jolymen (neke bailanysy) jáne áskeri sharalar arqyly Sýlyq shyǵystan keletin qaterdi boldyrmady. Bul jaǵdai túrgeshterdiń batysta belsendi áreket etýine múmkindik týǵyzdy. 723 jyly Ferǵana qarluqtarymen jáne Shash turǵyndarymen tize qosyp, túrgeshter arabtardy jeńedi.
Sýlyqty arabtar Abý Muzahim (Súzegen) dep ataidy. 737 jyly Sýlyqty óz qolbasshysy Baǵa-Tarhan óltiredi. Onyń qazasynan keiin "sary" túrgeshter men "qara" túrgeshter arasynda ókimet biligin alý úshin kúres bastaldy. 746 jyly Jetisýǵa Altai men Tarbaǵataidan qarluqtar kelip qonystanady. Arabtarmen, sondai-aq ózara qyrqystardan álsiregen túrgeshter qarluqtarǵa belsendi qarsylyq kórsete almaidy. Muny Qytai imperiiasy paidalandy. Onyń Shyǵys Túrkistandaǵy ýálileri 748 jyly óz áskerin Sýiab qalasyna attandyrady da, ony basyp alady. Shashtyń iesi darǵa asylady.
Onyń balasy arabtardan kómek surap keledi. 751 j. Taraz janyndaǵy Atlah qalasy mańynda arabtar men qytai áskeri arasynda zor shaiqas bolady. Shaiqas bes kúnge sozylady. Sheshýshi sátte qytailardyń tý syrtyndaǵy qarluqtar kóterilis jasap, arabtar jaǵyna shyǵady. Qytailar tolyq jeńiledi. Tan áskeri Jetisýdy, Shyǵys Túrkistandy tastap keiin sheginip ketedi. Arabtar Shashqa qarai ketedi. Biraq ishki qyrqys Túrgesh memleketin ábden turalatyp tastady. 756 jyly túrik tildi qarluq taipalarynyń áreketinen túrgesh memleketi qulady.
