Qoiylymǵa shyǵarma avtory belgili jazýshy-dramatýrg, filologiia ǵylymdarynyń kandidaty, qoǵam qairatkeri, «Qurmet» ordeniniń iegeri, Qazaqstannyń eńbek sińirgen qairatkeri Joltai Álmashuly men Túrkistan oblysy ákiminiń orynbasary Málik Nurjanuly jáne oblystyq Mádeniet jáne tilderdi damytý basqarmasynyń basshysy Nurdáýlet Erkinuly, R.Seitmetov atyndaǵy Túrkistan qalasy sazdy-drama teatrynyń basshysy Erjan Ibadýllauly men ziialy qaýym ókilderi, qala turǵyndary men jastar qatysty.
Búgingi kúnniń taqyrybyn qozǵaityn bul shyǵarma – XX ǵasyrdyń bas kezindegi saiasi jaǵdaiǵa bailanysty taǵdyr tálkegine ushyrap, elden kóship, Frantsiia topyraǵynan bir-aq shyqqan qazaq otbasynyń taǵdyryn kórsetedi. Seksenniń seńgirine shyqqan Asan qart týǵan jerin saǵynyp, táýelsiz Qazaq eline jetkenshe asyǵady. Al balalary bolsa, onyń ótinishin oryndai qoimaidy. Úlken uly Marat jeke kásibin, jyly ornyn tastap, ózine beitanys ólkege qonys aýdarýdan úzildi-kesildi bas tartady. Alaida, atasynyń jan-dúniesin tereń túsingen Eljan bolsa, «qaitsem de ákemdi týǵan jerine aparamyn» dep sheshim qabyldaidy. Baýyrlar, áke jáne otbasy arasyndaǵy tartys shielenisti, keiipkerler sózderi nanymdy, oqiǵa mazmundy bolǵandyqtan, kórermendi bei-jai qaldyrmady. Týǵan jeri Túrkistan jerine oralǵannan keiingi sátter erekshe tebirenis syilady.
Jiyn sońynda Túrkistan oblys ákiminiń orynbasary Málik Nurjanuly tarihi mekenge taban tiregen qostanailyq teatr ujymyna alǵysyn bildirip, qoiylymnyń avtory Joltai Álmashuly men teatr basshysy Sabyráli Baiǵazyulyna alǵys hat pen oblys basshysyna syi-siiapat tabystady.
