Kezdesýge Abai atyndaǵy QazUPÝ-dyń áleýmettik damý jónindegi prorektory Shyńǵys Nurlanov, Tarih jáne quqyq instiýttynyń direktory Ǵabit Kenjebaev jáne institýt ǵalymdary men jas izdenýshileri, bilim alýshylary qatysty.
Ǵylymi jiynda ǵalym Tomohiko Ýiama Japoniia Syrtqy ister ministrliginiń syrtqy saiasat tarihy muraǵatynanan Alash Orda qozǵalysyna qatysty R.Mársekeov jaiynda tyń qujattar jáne Qazaqstan tarihyna qatysty óziniń tabandy zertteýleri týraly dáris oqydy.
Dáris barysynda Japon eliniń ǵalymy T. Ýiama 1919 jyly qańtarda Japoniia úkimetine Alash Ordany (Qazaq avtonomiialy úkimetin) taný jáne oǵan kómek kórsetý týraly ótinishin, sondai-aq Syrtqy saiasat tarihy muraǵatynan alynǵan osyǵan bailanysty qujattar jaiynda baiandadama jasady.
Jiynǵa elimizdiń alashtanýshy ǵalymdary – QR UǴA Akademigi, t.ǵ.d., professor Qoigeldiev Mámbet Quljabaiuly, L.N. Gýmilev atyndaǵy Eýraziia ulttyq ýniversiteti «Alash» ǵylymi-zertteý institýtynyń direktory Sultan-han Aqquly qatysyp H.Ǵabbasov, R.Mársekov, M.Shoqai týraly óz zertteýlerindegi oi-pikirlerimen bólisti.
Jiyn sońynda qatysýshy ǵalymdar men bilim alýshylardyń saýaldaryna jaýap berildi. Bul kezdesý qazaq memleketilik tarihynda aishyqty oryn alatyn Alash tarihy boiynsha qundy derek beretin talqylaý boldy.
