Abai atyndaǵy QazUPÝ Ǵylymi kitaphanasynyń direktory
[caption id="attachment_8769" align="alignleft" width="382"]
Abai atyndaǵy Qazaq Ulttyq pedagogikalyq ýniversitetiniń Ǵylymi kitaphanasy respýblikadaǵy asa iri pedagogikalyq kitaphanalardyń biri bolyp sanalady. Ǵylymi kitaphana - 1928 jyly oqý ornymen qatar qurylǵan. Ýniversitettiń oqý, ǵylymi, tárbie úrdisterin qajetti ádebiettermen qamtamasyz etetin, ár túrli oqyrmannyń tobyna jáne joǵary oqý ornynyń qurylymdyq bólimderine aqparattyq qyzmet kórsetetin6 stýdentterdiń, professor-oqytýshylardyń mádeni jáne rýhani ortalyǵy deýge bolady.
86 jyldyq tarihy bar Ǵylymi kitaphananyń 1 600 000-nan asatyn kitap qorynda ár ǵylym salasy boiynsha oqýlyqtar, monografiialar, kórkem ádebietterdiń tamasha úlgileri, HVII-HIH ǵasyrlarda jaryq kórgen sirek kezdesetin ádebietter jinaqtalǵan.
Jyl saiyn jalpy kitaphana qory 50 000 danaǵa jýyq ádebietter men merzimdik basylymdarmen tolyqtyrylady. Sonyń ishinde ýniversitettiń «Ulaǵat» baspasynan oqytýshylardyń ár pánge arnalǵan oqý-ádistemelik keshenderi, oqý quraldary, monografiialar, t.b. kitaphana qoryn úzdiksiz tolyqtyrap otyrady. Kitaphana qyzmetkerleri barlyq institýttardan jumys-oqý josparlaryn, stýdentter kontingentin jinaqtap, ár mamandyqtaǵy negizgi pánder boiynsha kitappen qamtamasyz etýdi anyqtaý maqsatynda monitoring júrgizip keledi. Nátijesinde kitappen qamtamasyz etilýi tómen pánder anyqtalyp, olardy oqytatyn kafedralarmen tyǵyz jumys isteýdemiz.
Qazir joǵary oqý orny kitaphanalary «kitap qoryn barlyq qujatpen jinaqtai berý» printsipinen góri, «stýdentter, magistranttar, doktoranttar, oqytýshylardyń suranysyn qanaǵattandyratyn qujattarmen tolyqtyrý» printsipine ótýi qajet. Óitkeni, Bolon úderisine sáikes ýniversitetter stýdentke oqylatyn pándi tańdaý, oqýdyń formasyn, baqylaý sharalarynyń bóliný múmkindigin usynyp otyr. Osyǵan orai kitaphana ýniversitettiń 2011-2020 jyldarǵa arnalǵan damý strategiiasyna negizdelip jumys isteidi.
Joǵary oqý orny kitaphanasynyń strategiialyq maqsaty – aqparattyq resýrstardy paidalanýshylardyń barlyq toptaryna birdei barynsha qoljetimdi bolýy. Bul maqsatqa jetýdiń mańyzdy quraly – zamanaýi elektrondyq kitaphana nemese oqý zaly. Osyǵan orai bizdiń ǵylymi kitaphanada elektrondy kitaphana jasalyp, ony paidalanatyn oqyrmandar sany jyldan jylǵa qarqyndy ósýde.
Elektrondy kitaphana lokaldy jeli ishinde barlyq kitaphana oqyrmandaryna usynylǵan. Oqyrmandarǵa jekelei tolyq mátindi málimetter qorynan turatyn elektrondy katalog (jazý sany – 90 000) qyzmet etýde. Ǵylymi kitaphananyń tolyq mátindi málimetter qorynda: PDF formatyndaǵy oqýlyqtar men oqý-ádistemelik quraldar, mamandyqtar boiynsha oqý-ádistemelik keshender, SD jáne DVD diskilerindegi oqý basylymdary, oqý-ádistemelik jýrnaldar, ýniversitet professor-oqytýshylary quramynyń interaktivti mýltimediialyq oqýlyqtary, ýniversitet baǵytyna bailanysty merzimdi basylymdardan jasalǵan málimetter qory, gazet jáne jýrnal maqalalarynyń tolyq mátindi bazasy jinaqtalyp, tolyqtyrylýda.
Eshqashan da kitaphana qorlary qazirgi kúndegi siiaqty ashyq bolǵan emes. Jańa tehnologiialar suranymdy jiberý, aqparatty alý men jetkizý úderisterin jeńildetedi. Qazirgi urpaq kompiýterlermen birge ósip keledi jáne virtýaldyq aqiqatta ózderin erkin sezinedi. Ol úshin Web – tek aqparat dereknamasy ǵana emes, sonymen birge aralasý, qyzmettestik pen óz oiyn bildirý oryny ispetti. Bul kitaphanalardy qyzmet kórsetý úshin innovatsiialyq sheshim tabýǵa jáne oqyrman úshin qolaily tásilderdi paidalanyp qyzmet kórsetýge májbúr etedi.
Kitaphana oqyrmandary Internet aqparattyq jelisimen qosa, memlekettik jáne orys tilderinde QR zań aktileriniń "Paragraf" aqparattyq bazasyn paidalana alady. Sonymen qatar oqyrmandar syrtqy elektrondy resýrstardy: Qazaqstan Respýblikasy joǵarǵy oqý oryndary Assotsiatsiiasynyń Respýblikalyq joǵary oqý oryndary aralyq elektrondy kitaphanasyn, Qazaqstan Respýblikasy ulttyq akademiialyq kitaphanasynyń, Qazaqstandyq virtýaldy ǵylymi kitaphanany, «Shpringer» jáne «Tompson», «Polpred», «Lan baspasy», «Elzevir»tolyq mátindi resýrstar qoryn paidalanyp keledi.
Kitaphanamyz elimizdegi zamanaýi ǵylymi kitaphanalardyń biri bolǵandyqtan, oqyrmandarǵa dástúrli basylymdardy da, elektrondy basylymdardy da, Internet jelisin de usynyp kelemiz.
Internet – shynymen qajettiligi joǵary, tanymal, jańa dúnielerdi izdeýde taptyrmas qural. Alaida dástúrli, kitaphanalyq oqýlyqtyń ózine tán artyqshylyqtary bar. Óitkeni, olar oqý úrdisiniń ajyramas bólimi. Oqýlyq stýdentke qandai qajet bolsa, oqytýshyǵa da sondai qajet. Oqýlyq pán týraly jalpy maǵlumatty qalyptastyrady. Degenmen, aqparat quralynyń qai túrin tańdaý ár oqyrmannyń óz erki.
Ýniversitte ár qurylym qyzmetkerlerine, tárbie jetekshilerine 8-10 stýdentten bekitilip berilgen. Bul sharaǵa da ǵylymi kitaphananyń qyzmetkerleri aralasyp keledi. Tárbie jetekshisi ár stýdentpen jeke-jeke jumys isteidi, iaǵni sabaq úlgerimin qadaǵalaidy, sabaqtan tys ýaqytynda qaida baratynyn, nemen ainalysatynyn, tipti otbasylyq jaǵdaiyna deiin bilip, ár balanyń ata-anasymen habarlasyp otyrady. Júieli túrde tárbie jumysyn júrgizedi. Mine, munyń ózi shákirtterdiń bilim deńgeiiniń artýyna, búkil oqý-tárbie isiniń jaqsarýyna úlken septigin tigizip otyr.
Ýniversitettiń professor-oqytýshylar quramyna beriletin aqparat neǵurlym tolyq, jan-jaqty bolyp, usynylatyn qyzmetter olardyń kútken talaptaryna sai bolýy kitaphana bedeliniń turaqtalýyna jáne ósýine kóp septigin tigizedi. Osyǵan orai ár oqý jylynyń basynda ýniversitettegi 11 fakýltet oqytýshylaryna arnaiy «Kitaphana kúnin» uiymdastyrylyp, kitaphanaǵa jańa túsken ádebietter kórmesi, arnaiy slaidtar, baiandamalar daiyndalady. Sonymen qatar oqytýshylardyń talap-tilekteri tyńdalyp, ary qarai ujymda talqylanady. Stýdentter qaýymynyń emotsiiasy basym, kitaphana qyzmetkerlerinen ózine kóp nazar aýdarýdy, sypaiylyqty, qoiylǵan suraqqa naqty jáne tózimdilikpen jaýap qaitarýyn kútedi. Osyǵan bailanysty ár fakýltet stýdentterimen kezdesýler «Ashyq esik» kúni, «Erkin mikrofon» ótkizilýde.
Bizdiń ár kúni jasaǵan jumysymyz arǵy bolashaǵymyzdy aiqyndaidy. Bizdiń bolashaqtaǵy ornymyz, búgingi isti qandai jáne qalai jasaǵanymyzǵa bailanysty. Bul tujyrym Qazaqstan joǵary oqý orny kitaphanalaryna da qatysty. Kitaphana jumysynyń basym baǵyttaryn tańdaý, máselelelerdi sheshýdiń naqty sheshimderin taba bilý tek kitaphanalarǵa ǵana emes, jalpy Qazaqstan joǵary mektebiniń taǵdyryna áser etedi.
Qazirgi ýaqytta kitaphanany - áleýmettik institýt, kitaphanalyq qyzmet kórsetýdi – jeke tulǵany áleýmettendirý boiynsha júrgiziletin is-sharalar dep qaraý túsinigi keń taraýda.
QR Bilim jáne ǵylym ministrliginiń buiryǵy negizinde ǵylymi kitaphanamyz Almaty qalasy jáne Almaty oblysyndaǵy: Esik, Qaskeleń, Jarkent, Taldykorǵan qalalaryndaǵy gýmanitarlyq baǵytta orta jáne joǵary bilim beretin oqý oryndary kitaphanalarynyń ádistemelik ortalyǵy bolyp tabylady. Bul ortalyqqa 12 joǵary jáne 11 arnaýly orta bilim beretin oqý oryndarynyń kitaphanalary qaraidy. Olarǵa únemi ádistemelik kómek kórsetilýde, jyl saiyn ár kitaphanadan jyldyq esep, josparlar jinaqtalady, kitaphana qyzmetindegi innovatsiialar, ózekti máseleler boiynsha «dóńgelek ústelder» , túrli seminarlar uiymdastyrylyp turady. Osylaisha, bizdiń kitaphana mamandary ózderiniń kúndelikti jumysymen qatar ádistemelik ortalyqtyń da jumysyn abyroimen atqaryp keledi.
