QR Aýyl sharýashylyǵy el ekonomikasynda azyq-túlik qaýipsizdigin qamtamasyz etýde, óńirlerdiń turaqty damýynda jáne jumys oryndaryn ashýda mańyzdy ról atqarýyn jalǵastyryp keledi. Memleket aýyl sharýashylyǵy ónimderiniń ishki jáne syrtqy naryqtaǵy básekege qabilettiligin arttyrý maqsatynda jeńildetilgen qarjylandyrý, sýbsidiialaý jáne basqa da sharalardy usyný arqyly atalǵan salany belsendi túrde qoldaidy.
2024 jyldyń birinshi jartyjyldyǵynda Qazaqstan Respýblikasy aýyl sharýashylyǵynyń jalpy ónimi 1,6 trln teńgege jetti. Bul ósim – mal sharýashylyǵyndaǵy ónim kóleminiń 3,5%-ǵa, ósimdik sharýashylyǵynda óndiristiń 3%-ǵa artýyna bailanysty.
Tiri salmaqta et óndirý 4,1%-ǵa ósip, 878,7 myń tonnaǵa jetti. Sút óndirisi 4,8%-ǵa artyp, 1,7 mln tonnany qurady, al taýyq jumyrtqasyn óndirý 0,3%-ǵa ósip, 2,1 mlrd danaǵa jetti. Óńirler boiynsha eń joǵary ósý qarqyny Túrkistan, Qostanai, Almaty, Pavlodar, Jambyl, Qyzylorda jáne Atyraý oblystarynda baiqalady.
Sondai-aq birinshi jartyjyldyqta irimshik pen súzbe óndirisi – 16,8%-ǵa, óńdelgen kúrish – 11%-ǵa, ósimdik maiy – 9,3%-ǵa, ashytylǵan sút ónimderi – 5,6%-ǵa ósti.
Ósimdik sharýashylyǵynda jalpy ónim kólemi 72 mlrd teńgeni qurady, bul ótken jylmen salystyrǵanda 3%-ǵa artyq. Erte pisetin kókónis pen dándi daqyldar ósimge negizgi úles qosty.
Sonymen qatar azyq-túlik óndirisindegi negizgi kapitalǵa salynǵan investitsiia kólemi 5,4%-ǵa artyp, ótken jyldyń sáikes kezeńimen salystyrǵanda 68,7 mlrd teńgeni qurady.
Aýyl sharýashylyǵy ministrligi agrarlyq sala tiimdiligin arttyrýǵa jáne agrobiznes úshin jaǵdaidy jaqsartýǵa baǵyttalǵan birqatar strategiialyq sharalardy júzege asyrýda.
Mal sharýashylyǵyndaǵy statistikany naqty kóriniske keltirý jumystary aiaqtaldy, ósimdik sharýashylyǵynda da osy syndy jumystar jalǵasýda. Ulttyq statistika biýrosymen jáne oblys ákimdikterimen birlesken jumys nátijesinde 2 mln bas mal, 3 mln tonna sút esepten shyǵaryldy. Atalǵan derekter ishki naryqty retteý boiynsha josparlaý men sheshim qabyldaý sapasyn jaqsartýǵa múmkindik beredi.
Kóktemgi egis jáne egin jinaý jumystaryna nesie berýdiń jalpy kólemi alǵash ret 580 mlrd teńgege deiin jetkizildi. Úkimet jyl basyndaǵy 180 mlrd teńge jeńildikti qarjylandyrýǵa qosymsha, sharýalarǵa jyldyq 5%-ben nesie berý úshin 400 mlrd teńge tartýǵa jaǵdai jasady. Bul salanyń negizgi máselesi – qarjylandyrýdyń jetkiliksizdigin sheshedi. Jeńildetilgen qaryz qarajatynyń jetkilikti mólsheri diqandarǵa joǵary ónim alý úshin tehnologiialardy saqtaýǵa múmkindik beredi.
Qaryz alýdy jeńildetý úshin qarjylandyrýdyń taǵy bir arnasy – óńirlerdiń áleýmettik-kásipkerlik korporatsiialary tartyldy. Neǵurlym ikemdi salyq saiasaty men ótinim berýdiń yńǵailylyǵy arqasynda bul arna qaryz alýshylar tarapynan suranysqa ie boldy. Alty oblys ÁKK arqyly kóktemgi egis jáne egin jinaý jumystaryn jeńildetilgen nesieleýge 65 mlrd teńge bóldi.
Kepil tapshylyǵy máselesin sheshý úshin, ásirese ótken jyldan beri nesie berý merziminiń uzartylýyna bailanysty «Damý» qory arqyly qaryzǵa kepildik berý tetigi engizildi. Bul tetik qaryz somasynyń 85%-na deiinin kepildikpen jabýǵa múmkindik beredi.
2024 jyldyń naýryz aiynan bastap Memleket basshysynyń tapsyrmasy boiynsha otandyq tyńaitqyshtardy aldyn ala sýbsidiialaý tetigi engizildi. Bul – sharýalardy aldyn-ala otandyq arzan tyńaitqyshtarmen qamtamasyz etetin jańa yntalandyrý mehanizmi. Atalǵan tetik sheńberinde sýbsidiialaý mólsherlemesi 50%-dan 60%-ǵa deiin ulǵaityldy. Nátijesinde otandyq tyńaitqyshtarǵa suranys kúrt ósti: eger ótken jyly 676 myń tonna engizilse, biyl 1,5 mln tonna engizý josparlanǵan, onyń 1,1 mln tonnasy satyp alyndy.
Ónimdilikti arttyrýdyń taǵy bir mańyzdy faktory – sapaly tuqym paidalaný. 2024 jyly elitalyq sorttardy paidalaný 9%-ǵa deiin ósti, bul – 2023 jylmen salystyrǵanda 1,9%-ǵa joǵary.
Qazaqstanda tuqym sharýashylyǵy máselelerin júieli sheshý úshin Aýyl sharýashylyǵy daqyldarynyń selektsiiasy men tuqym sharýashylyǵyn damytýdyń 2024-2028 jyldarǵa arnalǵan keshendi jospary qabyldandy. Atalǵan josparda selektsiia jáne tuqym sharýashylyǵy salasyndaǵy zańnamalyq bazany jetildirý, aýyl sharýashylyǵy ǵylymyn zamanaýi zertteý ádisterine kóshirý jáne bilim berý baǵdarlamalaryn jańartý sharalary qamtylǵan.
Qujatta agrarlyq ǵylymnyń jáne selektsiialyq-tuqym sharýashylyǵy sýbektileriniń materialdy-tehnikalyq bazasyn nyǵaitý, sondai-aq tiimdi tuqym sharýashylyǵy júiesin qurý kózdelgen. Jospardy iske asyrýǵa 63,4 mlrd teńge bólindi.
Aýyl sharýashylyǵy tehnikasyn lizingke jyldyq 5%-ben berý maqsatynda «QazAgroQarjy» AQ úshin qosymsha 100 mlrd teńge tartý sharalary engizildi. Josparlanǵan qarajattyń 32,2 mlrd teńgesi igerilip, qarjylandyrýdyń jalpy kólemi 450 mlrd teńgege deiin jetkiziletin bolady.
Aýyl sharýashylyǵy ministrligi agroónerkásip kesheni sýbektilerine jyldyq 5% mólsherleme boiynsha nesie berý úshin qarjy institýttarynyń syiaqy mólsherlemelerin tikelei sýbsidiialaý tetigin engizdi. Bul tetik qaryz alýshylar tarapynan qujattardy tapsyrmai-aq sýbsidiialar alýǵa múmkindik beredi. Qazirgi ýaqytta ol kóktemgi egis jáne egin jinaý jumystaryn nesieleý úshin qoldanylady.
Tikelei sýbsidiialaý qaǵidatyn engizý sý berý qyzmetterine de taraldy. Endi sýarmaly sý berý qyzmetterin satyp alý shyǵyndaryn óteý tikelei sý berýshilerge aýdarym ótinimderiniń tetigi arqyly júzege asyrylady. Sonyń nátijesinde taýar óndirýshiler sýbsidiialardy kútý jáne sý berýshilerge aiyrmany tóleý qajettiliginsiz jáne arzandatylǵan quny boiynsha sýarmaly sý berý qyzmetterin satyp alatyn bolady. Sonymen qatar tikelei sýbsidiialaý saladaǵy sybailas jemqorlyq táýekelderin azaitady.
Budan basqa, sý únemdeý tehnologiialaryn engizý úshin investitsiialyq sýbsidiialaýda normativterdi ulǵaitý kózdelgen. Sý únemdeý tehnologiialaryn satyp alýǵa, sondai-aq sýdy alý jáne berý úshin infraqurylymdy qurýǵa jáne keńeitýge jumsalǵan shyǵyndardy óteý úlesi jergilikti biýdjet qarajaty esebinen 50%-dan 80%-ǵa deiin ulǵaityldy.
Taǵy bir shara — Soltústik Qazaqstan oblysynyń tájiribesi boiynsha infraqurylymdyq jobalarǵa nesie berý úshin qarajat tartý. Tetikte áleýmettik-kásipkerlik korporatsiialary arqyly 2,5%-dyq jeńildikpen nesie berý. 100 mlrd teńge somasyna 65 taýarly sút fermasyn qarjylandyrý bastaldy, bul jylyna 373 myń tonna qosymsha sút óndirisin qamtamasyz etedi.
Úkimet qaita óńdelgen ónimniń úlesin óndiriletin shikizattyń 70%-na deiin jetkizý úshin Qaita óńdeýdi damytýdyń 2028 jylǵa deiingi keshendi josparyn maquldady. Ony iske asyrýǵa 372 mlrd teńge bólý josparlanýda, onyń 150 mlrd teńgesi investitsiialarǵa jáne 222 mlrd teńgesi ainalym qarajatyna jumsalady.
Aýyl sharýashylyǵyn sýbsidiialaýdyń tiimdiligin arttyrý úshin jalpy ónim kólemin ulǵaitýǵa baǵyttalǵan agrobiznes úshin qarsy mindettemeler engiziledi.
