Iaǵni, oqýshylardyń aldyńǵy alǵan daǵdylary jańa daǵdylardy meńgerýge úlken yqpalyn tigizedi. Oqýshy mektep qabyrǵasynda alǵan bilimi men biligin, daǵdysyn adamzat qyzmetiniń ártúrli salasynda qoldana alýy tiis. Básekege qabiletti jeke tulǵany qalyptastyrýda onyń boiyna tól mádenietimiz ben ulttyq qundylyqtarymyzdy, ótken tarihymyz ben halyq murasyn paidalana otyryp, rýhani bai, júregi izgilik pen imandylyqqa toly, kez kelgen máselege syni turǵydan qaraityn, óz kózqarasy men paiymyn dáleldei alatyn, erkin oily, ana tilinde oqý jáne jazý saýattylyǵy qalyptasqan patriot tulǵany tárbieleý. Memlekettik tildi jetik bilip, ony ádebi normaǵa sai qoǵamnyń barlyq salasynda qoldana bilý arqyly onyń damýyna óz úlesin qosatyn bolashaq maman daiyndaýdyń alǵashqy irgetasyn qalaý negizgi mindettiń biri bolyp tabylady.
Zamanaýi jaǵdaida jas urpaqty oqytý men tárbieleý – barlyǵymyzdyń qarapaiym ata-analar da, qarapaiym mektep muǵalimderi men ǵalymdar da bei-jai qarai almaidy jáne ózektiligin jaqsy túsinedi. Sapaly bilim – memleket pen qoǵamnyń tabysty damýynyń, ekonomikalyq, ǵylymi-tehnikalyq órleýiniń kepili. Bilim salasynda keshigý memleketimizdiń qaýipsizdigin qamtamasyz etýge, básekege qabilettiligin tómendetýge keri áserin tigizedi. Ǵylym keńistigine «adami kapital» uǵymynyń enýi, adamzattyń áleýmettik ekonomikalyq damýyna qatysty oqýǵa kózqarastyń ózgerýine yqpal etti.
Sondyqtan búgingi kúni oqytý júiesinde avtoritarlyq pedagogika árekettesý pedagogikasyna aýysyp, adamǵa eń negizgi qundylyq retinde qaraý qalyptasyp keledi. Kez kelgen memlekettiń «strategiialyq resýrsy» retindegi azamattarynyń bilimdilik deńgeii men olardyń qoǵamdaǵy qarqyndy ózgeristerge tez beiimdelý qajettiliginiń, memlekettiń áleýmettik-ekonomikalyq damýynyń strategiialyq josparlaryna bilim júiesiniń sáikestiginiń mańyzdylyǵyn túsiný bilim júiesinde reforma júrgizýdiń negizgi foktory bolady.
Ár muǵalim ózgeris engizý úshin maǵan ne isteý kerek? degen saýalǵa jaýap berý kerek. Oǵan óziniń qazirgi jaǵdaiyn zerttep, jyldar boiy tamyryn tereńge jaiyp alǵan kemshilikterimizdi taldap, olardy jikteý arqyly ózgeris engizý qajet degen basymdyqtaryn anyqtaýdan bastaý kerek. Shynaiy jaǵdaiymyzdy anyqtaý úshin birneshe tásildi qoldanaiyq. Jumysymyzdy teoriialyq turǵydan jaqsy bilsek te, ony qalai iske asyrý kerektigin jete bilmeýimizben qatar, úirený úshin izdenbegenbiz, qaǵaz júzinde oryndaý sheberligimiz jyl sanap artyp, al is júzinde júiesiz, álsiz júrgizilýine jol berip kelgenimizdi moiyndaiyq. Oqý nátijesiniń sapasyna tikelei áser etetin bul kedergiler men olqylyqtardy toptastyryp, mańyzdylyǵyn anyqtaýǵa bolady:
- Muǵalimderdiń oqýy men kásibi damý úderisine qatysý jáne kómektesý;
- Oqytý úderisin josparlaý, úilestirý jáne baǵalaý;
- Maqsat qoiý jáne kútiletin nátijelerdi boljamdaý;
- Resýrstarmen qamtamasyz etý;
- Qýatty shyǵarmashylyq toptar qurý;
Problemalardy syndarly taldaýǵa qatysý
Endi bul basymdyqtardy negizge ala otyryp, kásibi damýymdy qalai josparlaimyn? Qandai basym mindetterdi sheshýge tiispiz? Óz tájiribeme ózgeris engizýge, qyzyǵýshylyq tanytqan áriptesterimmen birlesip, tájiribe kezeńinde qandai máselemen ainalysamyn? Qandai basym mindetterdi sheshýge tiispin, ol úshin maǵan kimderdiń kómegi qajet, ony ne úshin jasaimyn, qalai jasaimyn jáne odan qandai nátije kútemin? Mine, osy mańyzdy suraqtarǵa jaýap izdeý ústinde biz jeke damý josparymyzdy jasaýymyz qajet.
Demek, biz «HHI ǵasyrda tabysty bolý úshin balalar neni úirenýi kerek? Oqytýdyń eń tiimdi ádisi qandai?» degen basymdyq boiynsha damytý áreketimizdi júrgizýge tiispiz.
- Damytý úderisindegi basym mindetimiz dep qarastyratyn belgiler:
- Synypta oqytýdy basqarý daǵdylaryn meńgerip, oqýshylardy toppen jumys jasaý.
- Oqýshylardyń qolaily ortada bilim alýyna jaǵdai týdyrý;
- Oqýshylardy kitap oqýǵa úiretý, sonyń arqasynda ózdiginen izdený arqyly teoriialyq bilimdi tolyqtyrýǵa itermeleý;
- óz oqytý áreketterine refleksiia jasaý, sol arqyly sátsizdikterdi joiýdy úirený;
- Kitaphanamen tyǵyz bailanys ornatý;
- Oqýshylardy dialogke tartý ádisterin qarastyryp, olardy qalai qoldaný kerektigin iske asyrý;
- Blým taksonomiiasynyń maqsattyq júiesine negizdelgen sabaq josparynyń oqýǵa yqpalynyń mańyzyn túsiný t.b.
Iaǵni oqýshy boiyna ikemdi daǵdylar, kásibi quzyretter qalyptastyrý.
Olardyń Syni oilaýyn – aqparattar aǵynyn baǵdarlai alý múmkindigin, sebep-saldarlyq bailanystardy kóre alýyn, qajetsiz aqparattardy elekten ótkizip qorytyndylaýyn.
Sátsizdikke jolyqqan jaǵdaida sheshim shyǵaryp, óziniń jetistikteri men sátsizdikteriniń sebepterin túsinýin, shyǵarmashylyq turǵysynan – ózgermeli jaǵdailarda ózin senimdi ustap, dástúrli emes sheshimderdi qabyldai alýǵa, jaǵdaiatty ár turǵydan baǵalaýǵa, qarym-qatynas – kelissózder júrgizý jáne bailanys ornatý, áńgimelesýshini tyńdaý jáne óz kózqarasyn jetkizý qabiletin, yntymaqtastyq qabiletin kórsetýde – kásibi salaǵa qarasty quzyrettilikpen tyǵyz bailanysty onyń nátijesin baǵalai alý, taldaý jasaýy qabiletin damytý onyń ómirlik daǵdysyna ainalady.
Belsendi oqý barysynda muǵalimder:
- barlyq oqýshylardyń oqý úderisine qatysýyn qamtamasyz etetin jaǵymdy oqý ahýalyn qalyptastyrýǵa;
- senimdi, jaýapty, belsendi, jańalyqqa umtylatyn jáne óziniń is-áreketin taldap,
- refleksiia jasai biletin oqýshylardy tárbieleýdi maqsat etýge;
- oqýshylardyń daǵdylaryn damytýǵa baǵyttalǵan tapsyrmalar men belsendi ádis-tásilderdi qoldanýǵa;
- alǵa qoiylǵan oqý maqsattaryna qol jetkizý arqyly josparlanǵan sabaqty tiimdi ótkizý úshin materialdardy, resýrstardy jáne qosymsha quraldardy paidalana otyryp;
- búkil synyp qatysatyn, toptyq nemese juptyq jumys túrlerin, oqýshylardyń jeke jumysyn uiymdastyrýǵa;
- oqýshylardy madaqtap, oqýǵa eliktire, qyzyqtyra otyryp, uǵymdardy túsindirýde jáne maǵynasyn ashýda, nusqaýlyq berýde túsinikti, anyq, qarapaiym tildi paidalanýǵa;
- oqýshylardyń oqýyn baqylap, olarǵa keri bailanys usynýǵa tiis.
Qazirgi kezdegi bilimniń máni – shyǵarmashylyqty, syn turǵysynan oilaýdy, qarym-qatynas jasaý men yntymaqtastyq qabilettilikti damytý; jańa tehnologiialardyń potentsialyn qoldana bilý, túsiný jáne bilýdiń sáikestiginde jáne aqyrynda – jeke qasietterdi, sonyń arqasynda adamdar ózin-ózi tanyta alady jáne adamzattyń turaqty damýy úshin qatar jumys jasai alady.
Muǵalim óz isiniń mamany bolýmen qatar, onyń boiynda balany jaqsy kórý, onyń kózqarasy men pikirin syilaý, tek óz pániniń tóńireginde ǵana qalyp qoimai qoǵamda bolyp jatqan ózgeristerge qulaǵy túrik, kózi ashyq, jan-jaqty taldaý jasai biletin maman bolýy shart. Oqytý men oqýdaǵy óz quzyrettilikteriniń ózektiligin, tájiribelik mańyzdylyǵyn, oqýshynyń jeke tulǵalyq damýyna, iaǵni onyń ózin-ózi tanýǵa jáne ózindik ósýi baǵytynda muǵalimniń kásiptik quzyrlyǵy, sheberliginiń róli mańyzdy. Uly aǵartýshy Ahmet Baitursynulynyń: «Bala oqytýdy jaqsy bileiin degen adam áýeli balalarǵa úiretetin nárselerin ózi jaqsy bilýi kerek» – degen.
Sondyqtan kásibi sheberligi shyńdalǵan, quzyrlyǵy joǵary, óz isiniń tehnology bolý ustazdan neni talap etedi desek, ol muǵalimniń shyǵarmashylyq is-áreketiniń mazmuny zertteýshilik qyzmetten, jeke izdenisterden turady. Nátijege baǵyttalǵan bilimdendirýdiń jańa júiesine kóshý muǵalimderdiń kásibi biliktiligin arttyrýda da jańa kózqarasty qalyptastyrýdy, quzyrlyqtaryn únemi damytýdy talap etedi. Joǵary mádenietti adam ǵana osy qajettilikterdi sheshýdiń joldaryn izdeidi, tabady.
Qoryta kele muǵalimderdiń kásibi quzyrettiligi – oqytý úderisi sapasynyń negizgi resýrsy ekendigi týraly tujyrym jasaýǵa bolady.
Saltanat Arzymbetova, «Órleý» BAUO» filialy Almaty qalasy boiynsha KDI aǵa oqytýshysy
Paidalanǵan ádebietter:
- Asqarbek Qusaiynov «Álemdegi jáne Qazaqstandaǵy bilim sapasy» [«Liter» gazetiniń saity]
- K. Dairabaev, A. Dairabaeva Pedagogika negizderi
- Interbelsendi ádistemeni JOO-da qoldaný máseleleri A.Álimov Almaty 2013
- Mirseitova S. Syn turǵysynan oilaý tehnologiiasy.-1998
