Qazaqstannyń IýNESKO janyndaǵy Turaqty Ókildigi uiymdastyrǵan bul is-shara qalalardy saqtaý máselelerin jahandyq deńgeide talqylaýǵa yqpal etti. Is-sharany QR IýNESKO jáne ISESKO isteri jónindegi ulttyq komissiiasynyń bas hatshysy Áliia Baisabaeva moderatorlyq etip júrgizip otyrdy. Májiliske IýNESKO-nyń bas direktory Odre Azýle arnaiy shaqyryldy.
Aldymen Qazaqstannyń Saýd Arabiiasy koroldigindegi Tótenshe jáne Ókiletti Elshisi Berik Aryn, Parij qalasyndaǵy IýNESKO jáne basqa da halyqaralyq uiymdar janyndaǵy QR Turaqty ókildiginiń keńesshisi Rysbek Álibekov, IýNESKO-nyń búkilálemdik mura ortalyǵynyń direktory (Parij) Lazar Elýndý Assomo, QR Mádeniet jáne aqparat ministrligi Mádeniet komitetiniń tóraǵasy Kúmis Seiitova quttyqtaý sózin arnap, is-sharanyń mańyzdylyǵyna toqtaldy. Elshi ári IýNESKO-daǵy QR Turaqty ókili Asqar Ábdirahmanov beinebailanys arqyly onlain qatysty.
Túrkistan oblysy ákimdiginiń ókili retinde «Open Turkistan» týristik aqparattyq ortalyǵy JShS-niń bas direktory Serikbolsyn Sandybaev «Turaqty týrizm, ekonomikalyq ósý jáne áleýmettik damý» taqyrybynda baiandama jasap, óńirdiń týristik ereksheligin tanystyrdy.
– Ózderińizben búgingidei óte mańyzdy jiynda júzdeskenime qýanyshtymyn. Túrkistan oblysynyń týristik áleýetin tanystyrýǵa yqpal etken elshi ári IýNESKO-daǵy QR Turaqty ókili Asqar Ábdirahmanovqa alǵys bildiremiz! Biyl maýsym aiynda IýNESKO-nyń bas direktory Odre Azýle Qazaqstandaǵy sapary barysynda Túrkistan qalasyna kelip, Qoja Ahmet Iasaýi kesenesin aralaǵan bolatyn. Túrkistan oblysy – Qazaqstannyń týrizmin damytý turǵysynan joǵary áleýetke ie óńirleriniń biri. Oblys aýmaǵynda týrizmniń 3 baǵyty aiqyndalǵan. Olar tarihi-tanymdyq, ekologiialyq jáne emdik-saýyqtyrý týrizmi.
Túrkistan óńiri – tarihi jáne mádeni muraǵa jáne ashyq aspan astyndaǵy murajaiǵa bai. Oblys aýmaǵynda 1770 tarihi jáne mádeni eskertkish ornalasqan. Al emdik-saýyqtyrý baǵyty boiynsha 72 shipajai jumys isteidi. Túrkistan oblysynyń tabiǵaty alýan túrli. Qalanyń qarbalasynan úzilis alǵysy keletinder taý bókterine baryp demalady. Óńirde 4 erekshe qorǵalatyn tabiǵi aýmaq bar. Atap aitqanda, «Aqsý-Jabaǵyly» jáne «Qarataý» qoryqtary, «Syrdariia-Túrkistan» jáne «Sairam-Ógem» tabiǵi parkteri. Jyl sońyna deiin oblys aýmaǵynda halyqaralyq jáne respýblikalyq is-sharalardy uiymdastyrý josparlanýda. Birinshi kezekte óńir turǵyndary men qonaqtarynyń tiimdi ýaqyt ótkizýine baǵyttalǵan. Joǵaryda atalǵandardyń barlyǵyn eskere otyryp, sizderdi Túrkistan oblysyna saiahat jasaýǵa shaqyramyz. Saparlaryńyz jańa sezimder men ózgeshe emotsiialarǵa toly bolatynyna senimdimin, – degen S.Sandybaev qatysýshylarǵa brendtik ónimder, aqparattyq úlestirme materialdary men qolóner buiymdaryn tabystady.
Sondai-aq ókil Túrkistan oblysyna barýdyń 10 negizgi sebebin atap, jekelei toqtalyp ótti. Dálirek aitqanda halyqaralyq mártebesi bar eskertkish, IýNESKO-nyń Búkilálemdik Mádeni mura tizimine engizilgen Túrkistan óńiriniń basty týristik tartymdylyǵy – Qoja Ahmet Iasaýi kesenesi, mistikalyq oryn retinde tanymaldyǵy artqan – Aqmeshit úńgiri, 50-den astam shipajaiy bar Saryaǵash kýrorty, taýly aimaqtarda demalý, qaita jandanǵan Túrkistan qalasy týraly, sondai-aq qolóner buiymdary, jergilikti taǵamdar boiynsha aqparattar usynyldy.
Munan soń sarapshylar óz ideialary jáne tájiribelerimen bólisip, pikir almasty. Ári qarai beine-tanystyrylym men ulttyq mýzykalyq qoiylymdar uiymdastyryldy.
Aita keteiik, biyl Túrkistan oblysyna kelýshiler men týristerdiń sany artqan. Onyń ishinde biyl 8 aida erekshe qorǵalatyn tabiǵi aýmaqtarda 115 myń adam demalǵan. Al byltyr 12 aida 74,9 myń adam kelgen bolatyn. Sondai-aq biyl 8 aida Túrkistan qalasyna birkúndik kelýshiler sany 519,3 myń adamǵa jetti.
